Zde najdete aktuální informace o sankčním zákonu, opatřeních proti obcházení sankcí a prosazování sankčních balíčků v EU. Sledujte nejnovější vývoj v této oblasti.
Kulatý stůl se uskuteční ve čtvrtek 29. ledna 2026 od 13.00 do 15.00 hodin v budově Poslanecké sněmovny, Malostranské náměstí 7/19, Praha 1 – Malá Strana, zasedací místnost č. E48 – Konírna.
Kulatý stůl je organizován pod záštitou poslankyně Heleny Langšádlové
PROGRAM
Úvodní slovo
13:00 – 13:05 hod. Helena Langšádlová, poslankyně PSP ČR
Prezentace budou vycházet a navazovat na policy paper „Možnosti lepší implementace mezinárodních sankcí pro příští českou vládu“ připraveného AMO ve spolupráci s Lobbio v rámci společného projektu Odolné Česko, s Royal Services Institute (RUSI) a CREA za podpory Velvyslanectví Velké Británie v Praze.
13:05 – 13:20 hod. Lukáš Kraus, Lobbio: „Doporučení pro lepší implementaci sankcí doma i v EU“
13:20 – 13:35 hod. Pavel Havlíček, Asociace pro mezinárodní otázky (AMO): „Případ Běloruska jako prostor pro zlepšení vymáhání mezinárodních sankcí“
13:35 – 13:50 hod. Jiří Skuhrovec, Datlab Institut „Vazby firem na Rusko – končí nebo se jen skrývají?“
13:50 – 14:05 hod. Filip J. Scherf, University of St. Andrews: „Kde jsou skutečné slabiny Putinova režimu?“
14:05 – 14:50 hod. Diskuse
Shrnutí a závěr
14:50 – 15:00 hod.
Helena Langšádlová, poslankyně PSP ČR Pavel Havlíček, Asociace pro mezinárodní otázky (AMO)
Experti Odolného Česka Pavel Havlíček, Boris Kaliský z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) a Lukáš Kraus z Lobbio sepsali policy paper k implementaci mezinárodních sankcí, ve kterém představují konkrétní kroky a doporučení pro novou vládu. Dokument se zaměřuje na lepší koordinaci institucí, důsledné prosazování mezinárodních závazků a posílení kontrolních mechanismů.
Česká republika od počátku ruské agrese na Ukrajině aktivně podporuje sankce EU, přijala vlastní Magnitského zákon a ukončila dovoz ruských energetických surovin. Přesto zůstávají mezery v jejich vymáhání – chybí vyškolení odborníci, kapacity soudů a koordinace mezi institucemi.
Policy paper proto doporučuje zrychlit implementaci evropské konfiskační směrnice, inspirovat se estonským přístupem ke konfiskaci zmrazených aktiv, posílit exportní kontroly a zvýšit transparentnost dat. Autoři zdůrazňují také potřebu užší spolupráce s partnery v EU, Velké Británii a USA při uzavírání sankčních mezer – zejména v energetice, kde se EU zavázala ukončit závislost na ruské ropě a plynu do roku 2027.
Policy paper proto doporučuje:
Zvýšit kapacity a odborné zázemí státních institucí, které implementují sankce, včetně FAÚ, Celní správy a justice.
Zrychlit implementaci evropské konfiskační směrnice a řešit problematiku tzv. průtokových účtů a praní peněz.
Lépe využívat zmrazená ruská aktiva, například podle estonského modelu, ve prospěch obnovy Ukrajiny.
Posílit kontrolu exportu, zapojit do dohledu občanskou společnost a zveřejňovat statistiky vyšetřování a stíhání porušování sankcí.
Důsledně vymáhat energetické sankce a urychlit úplné odstřižení od ruských energetických komodit nejpozději do konce roku 2026.
Harmonizovat provádění sankcí na úrovni EU a zajistit jejich financování v novém víceletém rozpočtu.
Rozvíjet spolupráci s Velkou Británií a dalšími partnery na koordinaci a vymáhání sankčních opatření.
Více než 2 000 účastníků, 260 řečníků, desítky vládních delegací a stovky novinářů. Letošní ročník GLOBSEC konference, která se vůbec poprvé konala v Praze, byl rekordní – a Odolné Česko bylo u toho.
Lukáš Kraus, expert projektu Odolné Česko, vystoupil v panelu „Moving Forward with Sanctions: Trump, Orbán and Ceasefire Negotiation“, který jsme s dalšími partnery projektu, Pavlem Havlíčkem (AMO) a Borisem Kaliským (PSSI), uspořádali za účelem prohloubení diskuse o lepší vymahatelnosti mezinárodních sankcí. Jsme poctěni, že si na naši debatu udělali čas skvělí odborníci::
John Lough – vedoucí sekce zahraniční politiky, New Eurasian Strategies
Andrej Nosko – výzkumný pracovník, Univerzita Mateja Bela v Banské Bystrici
Ivan Mikloš – prezident MESA10, bývalý ministr financí Slovenska
Helga Kalm – ředitelka Konference Lennarta Meriho a výzkumná pracovnice
Diskuse ukázala, že je řada cest, jak zaměřit sankční politiku tak, aby byla co nejefektivnější. V tomto ohledu musíme v Evropě zabrat, abychom Ukrajině účinně pomohli. Jak ostatně na konferenci zaznělo jasně: Evropa Ukrajinu neopustí, protože Ukrajina je její součástí. GLOBSEC 2025 potvrdil, že modernizace mezinárodního řádu a investice do obrany a technologií nejsou volbou, ale nutností.
15. května 2025 se Odolné Česko podílelo na kulatém stole pořádaném pod záštitou poslance Michala Zuny. Tématem byla konfiskace zmrazeného majetku Ruské federace a sankcionovaných osob v České republice. Odborná debata se zaměřila na právní i politické výzvy spojené s tímto opatřením.
Veronika Bílková z Právnické fakulty UK upozornila na vysoká právní rizika konfiskace majetku – na rozdíl od jeho zmrazení jde o trvalý zásah do vlastnického práva, který může narazit na státní imunity i ochranu lidských práv. Podobně se vyjádřil i Martin Smolek z Ministerstva zahraničních věcí ČR. Ten zároveň přiblížil stav využívání výnosů ze zmrazených aktiv Ruské národní banky a potvrdil, že shodu na konfiskaci v rámci EU by bylo složité nalézt.
Tomáš Opat (Odolné Česko) představil estonskou právní úpravu, která by mohla sloužit jako inspirace i pro Česko. Zmínil rovněž silnou podporu estonské veřejnosti pro využití ruského majetku na podporu Ukrajiny.
Vladimír Votápek prezentoval návrh zákona umožňujícího konfiskaci ruského majetku v ČR za náhradu. Poslanec Zuna vyjádřil politickou podporu tomuto přístupu.
Praní špinavých peněz a průtokové účty
Druhá část setkání se věnovala problematice praní špinavých peněz. Petr Danko z Policie ČR upozornil, že i při zablokování podezřelé transakce je obtížné ji dlouhodobě zadržet bez důkazu o původním trestném činu. Ten se často odehrál v postsovětských zemích, které nespolupracují. Ředitel FAÚ Jiří Hylmar tento problém potvrdil.
Ondřej Lébl z Ministerstva spravedlnosti představil návrh zákona o odčerpání majetku protiprávního původu, který by měl umožnit konfiskaci majetku i bez odsouzení za původní trestný čin.
V závěru se účastníci shodli, že zásadních legislativních změn v tomto volebním období už nebude možné dosáhnout. Debata a příprava návrhů tak budou pokračovat v příští Sněmovně.
Příští týden si připomeneme 3. výročí začátku ruské invaze na Ukrajině. Mezinárodní sankce představují jeden z hlavních nástrojů, jak omezit válečné kapacity agresora, ale potýkají se se snahami je obcházet či porušovat. Proto byly v minulém roce schváleny dvě směrnice EU, které mají členským státům pomoci sankce lépe vymáhat. I přes urgentnost opatření je však vláda pozadu s implementací. Pokud tak chce účinně přispět Ukrajině a posílit odolnost Česka, musí co nejdříve tyto legislativní úkoly splnit.
Mnichovská bezpečnostní konference vnesla nový impuls do debaty o tom, jak má vypadat mír na Ukrajině a jaké bezpečnostní záruky jsou evropské státy ochotny Ukrajině vlastně dát. Ve světle blížícího se třetího výročí plné ruské invaze je zároveň k zamyšlení, zda by členské státy EU neměly též udělat mnohem více pro vymahatelnost sankcí proti Rusku, jehož válečné kapacity je potřeba oslabit.
Česko má v tomto ohledu nedokončené domácí úkoly v legislativě, které může vláda Petra Fialy dotáhnout.
Směrnice EU k efektivnějšímu trestání porušování sankcí
Novela upřesňuje vymezení trestného činu porušení mezinárodních sankcí (rozumí se jím také jejich obejití) a zavádí trestnost některých porušení mezinárodních sankcí spáchaných z hrubé nedbalosti, zejména pokud se týkají zboží nebo technologií dvojího užití či vojenského materiálu. Tato jednání jsou zvlášť společensky škodlivá a jejich přísnější postih přispěje k efektivnějšímu zajištění mezinárodního míru a bezpečnosti.
„Mezinárodní sankce bez efektivní vnitrostátní vymahatelnosti jsou prakticky k ničemu. Potřebujeme proto trestní legislativu, která dosáhne i na případy hrubě nedbalostního porušování sankcí, jejímž předmětem jsou zejména technologie klíčové pro ruské válečné kapacity. Je proto urgentní jít v EU příkladem a příslušnou novelu co nejdříve v parlamentu schválit.“
Pavel Havlíček, analytik Asociace pro mezinárodní otázky.
Co dalšího novela přináší?
Možnost odčerpat majetek ze společného jmění manželů (SJM), pokud je tento majetek spojen s trestnou činností. Dosud nebylo možné vyslovit propadnutí takového majetku, což představovalo významnou mezeru v legislativě.
Úpravu skutkových podstat válečných zločinů, které umožní efektivnější vyšetřování a stíhání pachatelů zločinů genocidy, zločinů proti lidskosti a dalších závažných trestných činů podle mezinárodního práva.
Využití videokonferencí v trestním řízení a nakládání se zvukovými a obrazovými záznamy. Tato opatření mají za cíl zefektivnit procesy, usnadnit komunikaci mezi stranami a zvýšit celkovou efektivitu soudního řízení.
Směrnice EU o vymáhání a konfiskaci majetku
Dne 24. 4. 2024 došlo ke schválení tzv. konfiskační směrnice EU, která stanovuje minimální právní úpravu členských států EU pro vysledování, identifikaci, zajištění, konfiskaci a správu majetku pocházejícího z trestné činnosti prováděné zejména organizovanými zločineckými skupinami.
Konfiskační směrnice přináší:
jasná pravidla pro dohledávání a identifikaci majetku pro posílení přeshraniční spolupráce
možnost zmrazit majetek a zajistit, aby nezmizel před ukončením trestního řízení
nový rámec pro konfiskaci, který zajistí, že zločinci přijdou o svůj nezákonný majetek
efektivní správu majetku, která zajistí, že majetek neztratí na hodnotě
posílení spolupráce mezi relevantními institucemi
Směrnice se vztahuje na širokou škálu trestných činů a odkazuje na jiné směrnice EU, které stanoví minimální pravidla pro trestné činy, jako je organizovaný zločin, terorismus, obchodování s lidmi, obchodování s drogami, korupce a praní špinavých peněz. A vztahuje se právě i na výše zmíněnou směrnici k trestání mezinárodních sankcí. Proto bude možné snáze zabavit zisky osobám a dalším subjektům, které obcházejí sankce EU. A proto je také důležité, aby byly obě směrnice implementovány co nejdříve všemi členskými státy.
Vláda uložila ministru spravedlnosti předložit příslušný návrh zákona o odčerpávání majetku protiprávního původu, který implementuje konfiskační směrnici, do 31. 12. 2024. Ten byl však vložen do meziresortního připomínkového řízení přes přislíbený dřívější termín až 28. 1. 2025 a je riziko, že se nestihne do voleb schválit.
„Je potřeba urgentně řešit dlouhodobý problém s praním peněz přes tzv. průtokové účty. Je neudržitelné, aby tři roky po ruské agresi na Ukrajině přes Česko protékaly peníze oligarchů ze sankčních seznamů. I když se ministr Blažek opozdil s předložením návrhu, v případě dostatečné politické vůle vlády a parlamentu existuje způsob, jak jej prioritně v parlamentu prosadit ještě do voleb.“
Lukáš Kraus, právník a koordinátor Odolného Česka.
Abychom poskytli co nejlepší služby, používáme k ukládání a/nebo přístupu k informacím o zařízení, technologie jako jsou soubory cookies. Souhlas s těmito technologiemi nám umožní zpracovávat údaje, jako je chování při procházení nebo jedinečná ID na tomto webu. Nesouhlas nebo odvolání souhlasu může nepříznivě ovlivnit určité vlastnosti a funkce.
Funkční
Vždy aktivní
Technické uložení nebo přístup je nezbytně nutný pro legitimní účel umožnění použití konkrétní služby, kterou si odběratel nebo uživatel výslovně vyžádal, nebo pouze za účelem provedení přenosu sdělení prostřednictvím sítě elektronických komunikací.
Předvolby
Technické uložení nebo přístup je nezbytný pro legitimní účel ukládání preferencí, které nejsou požadovány odběratelem nebo uživatelem.
Statistiky
Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro statistické účely.Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro anonymní statistické účely. Bez předvolání, dobrovolného plnění ze strany vašeho Poskytovatele internetových služeb nebo dalších záznamů od třetí strany nelze informace, uložené nebo získané pouze pro tento účel, obvykle použít k vaší identifikaci.
Marketing
Technické uložení nebo přístup je nutný k vytvoření uživatelských profilů za účelem zasílání reklamy nebo sledování uživatele na webových stránkách nebo několika webových stránkách pro podobné marketingové účely.
