Mezinárodní sankce

Zde najdete aktuální informace o sankčním zákonu, opatřeních proti obcházení sankcí a prosazování sankčních balíčků v EU. Sledujte nejnovější vývoj v této oblasti.

Mezinárodní sankce

Odolné Česko na GLOBSEC 2025

Více než 2 000 účastníků, 260 řečníků, desítky vládních delegací a stovky novinářů. Letošní ročník GLOBSEC konference, která se vůbec poprvé konala v Praze, byl rekordní – a Odolné Česko bylo u toho.

Lukáš Kraus, expert projektu Odolné Česko, vystoupil v panelu „Moving Forward with Sanctions: Trump, Orbán and Ceasefire Negotiation“, který jsme s dalšími partnery projektu, Pavlem Havlíčkem (AMO) a Borisem Kaliským (PSSI), uspořádali za účelem prohloubení diskuse o lepší vymahatelnosti mezinárodních sankcí. Jsme poctěni, že si na naši debatu udělali čas skvělí odborníci::

John Lough – vedoucí sekce zahraniční politiky, New Eurasian Strategies

Andrej Nosko – výzkumný pracovník, Univerzita Mateja Bela v Banské Bystrici

Ivan Mikloš – prezident MESA10, bývalý ministr financí Slovenska

Helga Kalm – ředitelka Konference Lennarta Meriho a výzkumná pracovnice

Diskuse ukázala, že je řada cest, jak zaměřit sankční politiku tak, aby byla co nejefektivnější. V tomto ohledu musíme v Evropě zabrat, abychom Ukrajině účinně pomohli. Jak ostatně na konferenci zaznělo jasně: Evropa Ukrajinu neopustí, protože Ukrajina je její součástí.
GLOBSEC 2025 potvrdil, že modernizace mezinárodního řádu a investice do obrany a technologií nejsou volbou, ale nutností.

Mezinárodní sankce, Sankční radar

Sankční radar: Květen 2/2 2025

Spojené státy americké

23.5.2025

Ministerstvo financí USA vydalo licenci GL 25, která fakticky ruší sankce vůči Sýrii a umožňuje nové investice a rozvoj soukromého sektoru. Součástí je také výjimka podle zákona Caesar, která usnadní zahraniční spolupráci. Tento krok je součástí širšího úsilí USA odstranit sankce uvalené kvůli porušování práv režimem Bašára Asada.

22.5.2025

Spojené státy oznámily, že uvalí sankce na Súdán poté, co zjistily, že jeho vláda použila chemické zbraně během konfliktu armády s paramilitárními Silami rychlé podpory v roce 2024. Sankce budou zahrnovat omezení vývozu z USA a přístupu k vládním úvěrům a vstoupí v platnost kolem 6. června. 

Američtí senátoři představili návrh zákona, který by zavedl přísné primární a sekundární sankce vůči Rusku a zemím či subjektům podporujícím jeho agresi. Podle jejich společného prohlášení má návrh masivní podporu 81 ze 100 senátorů. Návrh zákona stanovuje, že sankce budou uvaleny v případě, že Rusko odmítne jednat v dobré víře o trvalém míru s Ukrajinou, nebo pokud by po uzavření mírové dohody znovu narušilo svrchovanost Ukrajiny – například další vojenskou invazí. Kromě toho návrh počítá se zavedením 500% cla na dovoz zboží ze zemí, které pokračují v nákupu ruské ropy, plynu, uranu a dalších surovin

21.5.2025

USA zařadily na sankční seznam čtyři představitele kubánského režimu kvůli hrubým porušením lidských práv. Sankce zakazují vstup do USA jim i jejich rodinám. Mezi sankcionovanými jsou žalobkyně Yanaisa Matos Legrá a soudci Gladys Maria Padrón Canals, Maria Elena Fornari Conde a Juan Sosa Orama.

USA zavedly sankce na dva vysoké představitele mexického kartelu Cartel del Noreste (CDN), dříve známého jako Los Zetas. Tento násilný drogový kartel, označený USA jako zahraniční teroristická organizace, má silný vliv zejména v příhraniční oblasti Laredo/Nuevo Laredo.

Spojené království

27.5.2025

Spojené království oznámilo zrušení sankcí vůči čtyřem jednotlivcům – Owenovi Ncubeovi, Isaacu Moyovi, Godwinu Matangovi a Anselemu Sanyatwemu – a rovněž vůči entitě Zimbabwe Defence Industries (ZDI). Tento krok následuje po podobném rozhodnutí Evropské unie z února 2025, kdy EU odstranila ZDI ze svého seznamu, zároveň však obnovila stávající sankční rámec vůči Zimbabwe. 

23.5.2025

Britská vláda provedla změny v rámci svého sankčního režimu zaměřeného na teroristické organizace ISIL (Da’esh) a Al-Káida. Celkem bylo upraveno 12 záznamů a jeden záznam byl ze sankčního seznamu zcela odstraněn. Tímto krokem byl ze seznamu vyřazen Lionel Dumont, který již nadále nepodléhá sankčním opatřením Spojeného království. 

21.5.2025

Spojené království oznámilo 100 nových sankcí proti Rusku. Opatření míří na 46 finančních institucí, včetně Petrohradské měnové burzy a Ruské agentury pro pojištění vkladů, a mají narušit ruské příjmy a zpomalit obcházení sankcí. Zasažena byla také „stínová flotila“ – 18 lodí převážejících ruskou ropu a jejich provozovatelé. Sankce se týkají i britského občana Johna Michaela Ormeroda a dvou ruských kapitánů tankerů.

Britská vláda uvalila sankce na osoby, nelegální osady a organizace podporující násilí vůči palestinským komunitám na Západním břehu Jordánu. Nová opatření zahrnují finanční omezení a zákaz cestování, mimo jiné proti známé extremistické vůdkyni osadníků Danielle Weiss. Současně ministr zahraničí oznámil okamžité přerušení jednání o dohodě o volném obchodu s Izraelem a zdůraznil plný nesouhlas Velké Británie s rozsáhlou pozemní operací izraelské armády v Gaze. 

Evropská unie

21.5.2025

EU po 14 letech podpory syrského lidu oznamuje zrušení hospodářských sankcí vůči Sýrii. Sankce proti Asadovu režimu a bezpečnostní omezení, včetně zákazu zbraní a technologií pro potlačování obyvatelstva, zůstávají v platnosti. EU zároveň zavede cílená opatření vůči porušovatelům lidských práv a těm, kdo podněcují nestabilitu. EU bude pokračovat ve spolupráci s přechodnou vládou Sýrie a sledovat situaci v zemi, aby zajistila ochranu lidských práv a odpovědnost za nedávné násilí.

Francie

23.5.2025

Německá technologická společnost Kontron, čelí podezření z porušování sankcí. Podle serveru POLITICO využila koncem roku 2023 svou slovinskou dceřinou firmu k exportu telekomunikační techniky v hodnotě přes 3,5 milionu eur do své ruské pobočky. Export proběhl navzdory opakovanému zpřísňování sankčního režimu EU vůči Rusku v roce 2023, včetně 11. sankčního balíčku z června, který výslovně omezoval vývoz pokročilých a technologií dvojího užití. Tyto technologie mohou být využity jak pro civilní, tak pro vojenské účely.

Kanada

27.5.2025

Anton Trofimov, 43letý muž z Toronta, je obviněn z obcházení kanadských sankcí uvalených na Rusko po jeho invazi na Ukrajinu. Podle dostupných informací jeho firma Asia Pacific Links Ltd. vyvážela do Ruska součástky pro bezpilotní letouny (drony), které mohly být využity ruskou armádou. Jedná se o první případ svého druhu v Kanadě, který bude předmětem trestního stíhání.

Ukrajina

25.5.2025

Ukrajinské úřady oznámily uvalení osobních sankcí na 10 jednotlivců9 organizací. Mezi postiženými jsou bývalý poslanec Ihor MosijčukOleksandr Bohuslajev, syn bývalého prezidenta firmy Motor Sich. Dále byly sankce uvaleny na Rostyslava Šapošnikova, zakladatele webu „Dorožnij kontrol“, a na Dmitra Punina, vlastníka ruského kasina Pin-Up, včetně souvisejících společností.

Japonsko

23.5.2025

Japonská vláda oficiálně zrušila zmrazení majetku a další sankční opatření vůči Yassine Chekkourimu a zároveň ho odstranila ze svého seznamu sankcí specificky zaměřeného na Talibán. Tento krok navazuje na rozhodnutí OSN z loňského roku a je v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 1373.

Austrálie

26.5.2025

Austrálie oficiálně odstranila ze svého seznamu sankcí kyprského podnikatele a filantropa Igora Makarova. Makarov, občan Kypru a zakladatel ARETI International Group, byl původně na australský sankční seznam zařazen v dubnu 2022 v rámci mezinárodních opatření proti osobám s vazbami na Kreml či s prospěchem z ruské války. 

Fotka z Kulatý stůl: Jak přistoupit ke konfiskaci zmrazeného ruského majetku
Mezinárodní sankce

Kulatý stůl: Jak přistoupit ke konfiskaci zmrazeného ruského majetku?

15. května 2025 se Odolné Česko podílelo na kulatém stole pořádaném pod záštitou poslance Michala Zuny. Tématem byla konfiskace zmrazeného majetku Ruské federace a sankcionovaných osob v České republice. Odborná debata se zaměřila na právní i politické výzvy spojené s tímto opatřením.

Veronika Bílková z Právnické fakulty UK upozornila na vysoká právní rizika konfiskace majetku – na rozdíl od jeho zmrazení jde o trvalý zásah do vlastnického práva, který může narazit na státní imunity i ochranu lidských práv. Podobně se vyjádřil i Martin Smolek z Ministerstva zahraničních věcí ČR. Ten zároveň přiblížil stav využívání výnosů ze zmrazených aktiv Ruské národní banky a potvrdil, že shodu na konfiskaci v rámci EU by bylo složité nalézt.

Tomáš Opat (Odolné Česko) představil estonskou právní úpravu, která by mohla sloužit jako inspirace i pro Česko. Zmínil rovněž silnou podporu estonské veřejnosti pro využití ruského majetku na podporu Ukrajiny.

Vladimír Votápek prezentoval návrh zákona umožňujícího konfiskaci ruského majetku v ČR za náhradu. Poslanec Zuna vyjádřil politickou podporu tomuto přístupu.

Praní špinavých peněz a průtokové účty

Druhá část setkání se věnovala problematice praní špinavých peněz. Petr Danko z Policie ČR upozornil, že i při zablokování podezřelé transakce je obtížné ji dlouhodobě zadržet bez důkazu o původním trestném činu. Ten se často odehrál v postsovětských zemích, které nespolupracují. Ředitel FAÚ Jiří Hylmar tento problém potvrdil.

Ondřej Lébl z Ministerstva spravedlnosti představil návrh zákona o odčerpání majetku protiprávního původu, který by měl umožnit konfiskaci majetku i bez odsouzení za původní trestný čin.

V závěru se účastníci shodli, že zásadních legislativních změn v tomto volebním období už nebude možné dosáhnout. Debata a příprava návrhů tak budou pokračovat v příští Sněmovně.

Mezinárodní sankce, Sankční radar

Sankční radar: Květen 1/2 2025

Spojené státy americké

15.5.2025

USA uvalily sankce na dva vysoce postavené představitele Hizballáhu a dva finanční zprostředkovatele. Tito jednotlivci působící v Libanonu a Íránu úzce spolupracují s vedením Hizballáhu na zajišťování finančních převodů od zahraničních dárců, kteří tvoří významnou část rozpočtu této teroristické organizace. Jeden z nich má kromě správy finančních toků v Libanonu také na starosti dohled nad finančními aktivitami skupin napojených na Hizballáh po celém světě.

13.5.2025

USA zařadily na sankční seznamy týkající se Íránu a globálních teroristů celkem 15 subjektů z různých zemí a jednoho íránského občana. Na seznam sankcionovaných byly rovněž přidány dvě lodě v souvislosti s aktivitami napojenými na íránské teroristické struktury.

USA zruší veškeré sankce vůči Sýrii, oznámil americký prezident Donald Trump. Nové syrské vládě popřál hodně štěstí a vyjádřil naději, že se jí podaří stabilizovat situaci v zemi, která prošla dlouhou občanskou válkou. Damašek to uvítal.

8.5.2025

Spojené státy oznámily, že plánují požádat OSN o uvalení sankcí na lodě, které se podílejí na obcházení rezolucí OSN zaměřených na omezení severokorejského jaderného a raketového programu tím, že převážejí uhlí do Číny.

5.5.2025

USA zařadily Karen National Army (KNA), ozbrojenou skupinu působící v Barmě, na seznam nadnárodních zločineckých organizací. Spolu s touto skupinou uvalily sankce také na jejího vůdce Sawa Chit Thua a jeho dva syny, Sawa Htoo Eh Mooa a Sawa Chit Chita, kvůli jejich účasti na kybernetických podvodech namířených proti občanům USA, obchodování s lidmi a přeshraničním pašeráckým aktivitám

Spojené království

19.5.2025

Velká Británie, 🇫🇷 Francie a 🇨🇦 Kanada vyjádřily znepokojení nad situací v Gaze a na Západním břehu a uvedly, že pokud Izrael neukončí vojenské operace a nezmírní omezení humanitární pomoci, zváží další konkrétní kroky, včetně případných cílených opatření nebo zavedení sankcí. Zároveň vyjádřily nesouhlas s rozšiřováním osad, které podle nich ohrožuje budoucí mírové řešení.

9.5.2025

Velká Británie oznámila největší sankce proti ruské „stínové flotile“ přepravující ropu, která ohrožuje evropskou infrastrukturu. Plánuje postihnout až 100 tankerů a zasáhnout osoby za flotilou. Cílem je zvýšit tlak na ruskou ekonomiku a chránit klíčovou podmořskou infrastrukturu.

8.5.2025

Britská společnost Svarog Shipping & Trading Company Limited dostala pokutu ve výši 5 000 liber za porušení sankcí vůči Rusku. Firma neodpověděla včas na výzvu k poskytnutí informací, což je přestupek podle nařízení o ruských sankcích. Toto je první pokuta tohoto typu udělená OFSI.

Evropská unie

20.5.2025

Evropská unie uvalila na Rusko již 17. balíček sankcí. Nová omezení se zaměřují na lodě z takzvané ruské stínové flotily, tedy zahraniční plavidla, která přepravují ruské ropné produkty. Na příslušném seznamu by mělo být téměř 200 lodí včetně ropných tankerů.

12.5.2025

Rada EU rozhodla prodloužit sankce proti kybernetickým útokům ohrožujícím Evropskou unii a její členské státy o další rok, do 18. května 2026, přičemž právní rámec pro tato opatření bude platný až do 18. května 2028. Současné sankce se vztahují na 17 fyzických osob a 4 subjekty. 

Francie

7.5.2025

Prezident Emmanuel Macron vyzval k „postupnému rušení evropských hospodářských sankcí“ vůči Damašku, pokud islamistická koalice, která se v Sýrii dostala k moci po svržení režimu Bašára Asada loni v prosinci, stabilizuje zemi. Dodal, že bude prosazovat, aby sankce EU vůči Sýrii nebyly v červnu obnoveny.

Polsko

14.5.2025

Polští celníci a příslušníci finanční správy zadrželi tři osoby kvůli podezření z obcházení sankcí Evropské unie. Podle prohlášení polské celní správy bylo zjištěno, že polská společnost dovážela běloruskou březovou překližku přes firmy registrované v Kazachstánu, čímž se snažila sankce obejít.

Švýcarsko

15.5.2025

Švýcarsko zakázalo dovoz neopracovaného hliníku z Ruska a Běloruska a zpřísnilo vývozní omezení. Cílem je zabránit obcházení sankcí a sladit se s 16. balíčkem sankcí EU.

13.5.2025

Švýcarsko upravilo záznamy o 14 osobách na svém sankčním seznamu vůči Myanmaru. Ve většině případů se změny týkají jejich aktuálního postavení nebo funkcí. Třináct z těchto osob bylo již v březnu zařazeno na sankční seznam Evropské unie. Sankce byly zavedeny v reakci na porušování lidských práv v Myanmaru.

Ukrajina

9.5.2025

Ukrajina zařadila na svůj sankční seznam celkem 58 osob a 74 subjektů. Všichni tito jednotlivci jsou občany Ruské federace

Japonsko

12.5.2025

Japonské úřady uvalily zákaz vývozu na společnost Astrade Corporation a jejího ředitele Sovu Andreje kvůli exportu do Ruska.

Mezinárodní sankce, Sankční radar

Sankční radar: Duben 2025 2/2

2.5.2025

Americký prezident Donald Trump pohrozil uvalením sankcí na všechny, kdo budou nakupovat íránskou ropu nebo jiné produkty. Íránské ministerstvo zahraničí prohlásilo, že americké sankce vyvolávají hluboké pochybnosti a nedůvěru ohledně závazku Spojených států k diplomacii. 

Agentura Reuters s odvoláním na své zdroje uvedla, že Spojené státy připravily nové sankce zaměřené na ruský bankovní sektor a oblast přírodních zdrojů. Jejich cílem je zvýšit tlak na Rusko v rámci mírových vyjednávání. Americký prezident Donald Trump však podle dostupných informací zatím tyto sankce neschválil.

Tanker pod americkými sankcemi vyložil íránskou ropu v čínském přístavu. Podle údajů společnosti Kpler dorazil tanker Gather View do čínského přístavu Dongjiakou, kde ropu vyložil.

1.5.2025

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj schválil nové sankce vůči více než 60 osobám45 organizacím z Ruska, Ukrajiny i zahraničí. Sankce se vztahují na veřejně známé osoby, včetně bývalého neoficiálního poradce šéfa prezidentské kanceláře Oleksije Arěstovyče, ruských propagandistů a desítek firem – některé sídlí i ve Švýcarsku a Singapuru. 

30.4.2025

Evropský soudní dvůr rozhodl, že vývoz hotovosti do Ruska za účelem úhrady lékařských zákroků není povolen. V rámci sankcí proti Rusku zakazuje EU vývoz bankovek v eurech nebo jiných měnách členských států do Ruska, výjimka existuje pouze pro částky potřebné na cestovní a pobytové náklady. V konkrétním případu žena na letišti ve Frankfurtu vezla téměř 15 000 eur, z čehož část byla určena na lékařské ošetření. Celníci jí povolili ponechat si jen 1 000 eur na cestu. Soud zdůraznil, že financování zdravotní péče v Rusku nepředstavuje „osobní použití“ ve smyslu výjimky a tedy nespadá pod povolený vývoz hotovosti.

Prezidentka Evropského parlamentu Roberta Metsola oznámila, že Čína zruší sankce, které byly uvaleny v roce 2021 na pět poslanců Evropského parlamentu, jejich rodiny a Podvýbor pro lidská práva. Zrušení sankcí tedy představuje krok k obnově dialogu mezi parlamentem a Čínou.

USA uvalily sankce na 7 entit zapojených do obchodu s íránskými ropnými a petrochemickými produkty, včetně čtyř prodejců a jednoho kupce, kteří umožňují Íránu obcházet sankce a generovat příjmy. Sankce se rovněž týkají námořní správcovské společnosti a dvou lodí, které přepravují íránské produkty. Dále byly sankce uvaleny na íránskou inspekční společnost, která pomáhá při přepravě nelegálních íránských energií a snižuje riziko porušování sankcí.

29.4.2025

USA uvalily sankce na 6 organizací a 6 jednotlivců z Íránu a Čínské lidové republiky za jejich zapojení do sítě, která zajišťuje přísady pro raketové palivo. Tato síť zajišťovala nákup chloranu sodného a dioctylsebacátu z Číny do Íránu. Chloran sodný se používá k výrobě chloranu amonného, který je regulován Mezinárodním režimem kontroly raketové technologie a je klíčovou složkou pro výrobu balistických raket.

28.4.2025

EU rozhodlaprodloužení sankčního režimu proti jednotlivcům a subjektům, které jsou odpovědné za činnosti směřující k destabilizaci, podkopávání nebo ohrožení suverenity a nezávislosti Moldavska, a to až do 29. dubna 2026. Tyto sankce se nyní vztahují na celkem 16 jednotlivců a 2 subjekty.

25.4.2025

Velká Británie aktualizovala sankce vůči Rusku. Nová pravidla zavádějí zákaz přenosu softwaru (např. ERP, CRM) a technologie potřebné pro vývoj nebo výrobu kontrolovaného zboží, včetně průmyslového know-how a obchodních tajemství. Také rozšiřují seznam zakázaného zboží, včetně elektroniky, strojů a surovin, jejichž export do Ruska je zakázán. 

V Nizozemsku je loďařská společnost Damen Shipyards podezřelá z porušení sankcí EU proti Rusku. Vyšetřování se zaměřilo na zboží a technologie, které mohly posílit ruskou armádu, na základě činů z roku 2022. Kromě toho byl otevřen samostatný případ proti společnosti a některým jejím manažerům kvůli korupci. Společnost obě obvinění odmítla.

EU prodloužila sankce proti Myanmaru až do 30. dubna 2026. Tento krok byl přijat na základě každoročního přezkumu a pokračujících závažných problémů v Myanmaru, včetně podkopávání demokracie a závažného porušování lidských práv. Sankce se nyní vztahují na 106 jednotlivců a 22 subjektů.

23.4.2025

Rusko uvalilo sankce na 21 britských zákonodárců, čímž jim zakázalo vstup do země. Seznam zahrnuje šest členů Sněmovny lordů a patnáct poslanců z různých stran, včetně vládní Labouristické strany, centristických Liberálních demokratů, Skotské národní strany a Demokratické unionistické strany Severního Irska.

24.4.2025

Velká Británie oznámila, že změní sankční regulace vůči Sýrii, aby podpořila obnovu země po pádu Asadova režimu. To zahrnuje zrušení některých sankcí na finanční služby a energetické sektory a zrušení sankcí vůči 12 entitám, jako je Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra. Sankce vůči Asadovi a jeho spojencům však zůstanou v platnosti.

Evropský úřad pro boj proti podvodům a litevská celní správa provedly razii u společnosti podezřelé z porušování sankcí. Společnost údajně přesměrovala sankcionované zboží do Ruska a Běloruska přes Střední Asii. Při razii byly zabaveny významné množství zboží, velké sumy peněz a zbraně. Předběžné odhady hodnoty zabaveného zboží jsou přibližně 1,5 milionu eur.

Lotyšsko zveřejnilo statistiky týkající se vymáhání sankcí  v roce 2024. Během tohoto období bylo podáno 451 hlášení o podezření na porušení sankcí. Kromě toho bylo zastaveno pokusy o vývoz hotovosti v hodnotě 18,9 milionu eur směrem do Ruska. Na hranicích s Ruskem bylo zablokováno více než 8 500 zásilek, přičemž většina (89 %) z nich byla exporty. Také bylo zahájeno 392 trestních řízení týkajících se porušení sankcí, přičemž výsledky těchto případů zatím nebyly zveřejněny.

23.4.2025

V Estonsku bylo v roce 2024 v souvislosti s porušováním sankcí EU proti Rusku vyneseno 8 rozsudků, včetně jednoho z roku 2022 a tří z roku 2025. Tresty se pohybovaly od pokut po vězení až na pět let. Dále byly zaznamenány rozsudky v roce 2025 proti Demyanu Belyakovovi, který dostal 5 let vězení za export tlumičů a doplňků na zbraně do Ruska, a Andrei Klychkov, který byl odsouzen k vězení za pokus o export částí zbraní. Celková hodnota zabaveného zboží dosahuje téměř €1 milionu.

Mezinárodní sankce, Sankční radar

Sankční radar: Duben 2025 1/2

22.4.2025

Čína uvalila sankce na některé americké zákonodárce, vládní představitele a šéfy nevládních organizací. Důvodem jsou jejich kroky týkající se Hongkongu, které Čína považuje za závažné zásahy. Opatření je reakcí na předchozí sankce ze strany USA vůči čínským a hongkongským úředníkům.

18.4.2025

Ukrajina uvalila sankce na tři čínské společnosti kvůli podezření, že dodávaly zbraně nebo strategické materiály Rusku. Sankce se týkají firem Beijing Aviation and Aerospace Xianghui Technology, Zhongfu Shenying Carbon Fiber Xining a Rui Jin Machinery. Ukrajina zároveň pověřila ministerstvo zahraničí, aby o podobných sankcích jednalo i s EU, USA a dalšími partnery.

16.4.2025

Spojené státy odstranily Antala Rogána, vysokého úředníka z kabinetu Viktora Orbána, ze sankčního seznamu. Rogán byl na něj zařazen předchozí americkou administrativou kvůli podezření z korupce

15.4.2025

Estonský soud odsoudil 65letou Tatjanu Sokolovovou k trestu odnětí svobody na 16 měsíců za porušení sankcí Evropské unie vůči Rusku. Podle obžaloby přijala finanční prostředky od sankcionované ruské nadace, která podporuje krajany žijící v zahraničí, aby uhradila právní výdaje ruského občana Andreje Andronova s trvalým pobytem v Estonsku. 

14.4.2025

Britská vláda oznámila sankce vůči zločinecké skupině „Foxtrot Network“ se sídlem ve Švédsku a jejímu vůdci Rawu Majidovi. Důvodem je jejich údajná účast na útocích proti izraelským a židovským cílům v Evropě, prováděných podle britských úřadů ve prospěch Íránu.

EU uvalila sankce na 7 jednotlivců a 2 organizace v rámci sankčního režimu vůči Íránu. Mezi sankcionovanými je soudce Abbasali Howzan, který potvrdil rozsudky proti politickým oponentům a aktivistům, a Hedayatollah Farzadi, ředitel věznice Evin, která je známá pro závažná porušování lidských práv, včetně mučení a omezování práv vězňů.

12.4.2025

Ukrajina uvalila sankce na několik známých osobností spojených s bývalým režimem. Mezi nimi jsou bývalý vicepremiér Serhij Arbuzov, exsekretář Rady národní bezpečnosti a obrany a někdejší vedoucí prezidentské kanceláře Andrij Kljujev, Viktor Polishchuk a Aljona Ševcova. Arbuzov je hledaný za zpronevěru státního majetku, Kljujev čelí obvinění z rozkrádání rozpočtu a spolupráce s ruskou FSB. 

10.4.2025
Velká Británie uvalila sankce na 4 gruzínské občany, včetně generálního prokurátora Gruzie, jako součást svého posledního opatření proti závažným porušením lidských práv.

Japonsko zavedlo sankce proti dvěma osobám, Abdelu Rahmanu Juma Barakallahovi a Osmanu Muhammadu Hamidu Muhammadu, kteří jsou generálmajory v rámci Súdánských Rychlých podpůrných sil (RSF).

Jižní Korea uvalila sankce na hongkongskou námořní firmu Xiangrui Shipping Co Ltd a jejího ruského odesílatele. Sankce byly uvaleny kvůli jejich zapojení do obchodu se zakázanými produkty z KLDR. 

9.4.2025

Spojené státy zařadily Jesusa Alfreda Beltrána Guzmana, vůdce organizace Beltrán Leyva (BLO), na svůj seznam sankcionovaných osob kvůli jeho významné roli v obchodování s nelegálními drogami, včetně fentanylu, kokainu, heroinu a metamfetaminu, do Spojených států. 

Spojené státy zařadily 5 íránských subjektů a 1 osobu na seznam sankcionovaných z důvodu jejich podpory hlavním organizacím zodpovědným za íránský jaderný program, jako je Íránská organizace pro atomovou energii (AEOI) a její dceřiná firma Iran Centrifuge Technology Company (TESA).

Bývalý ruský vládní ministr Dmitrij Ovsjannikov, kterého Vladimir Putin jmenoval gubernátorem na nezákonně anektovaném Krymu, byl jako první případ svého druhu ve Velké Británii odsouzen za obcházení sankcí v období od února 2023 do ledna 2024. 

8.4.2025

Japonsko se rozhodlo prodloužit zákaz obchodování se Severní Koreou o další dva roky jako součást sankcí, a to kvůli pokračujícím obavám z jejího jaderného a raketového programu a kvůli stále nevyřešené otázce únosů japonských občanů. Podle hlavního tajemníka vlády Jošimasy Hajašiho jsou hlavními důvody tohoto kroku právě aktivity Pchjongjangu v oblasti zbrojení a dlouhodobě nevyjasněné případy zmizení japonských občanů.

Švýcarsko odstranilo 1 osobu ze svého sankčního seznamu vůči Bělorusku a upravilo záznamy o 11 jednotlivcích a dvou subjektech. Ze seznamu byl vyškrtnut Uladzimir Viktaravič Kalač, bývalý místopředseda Státní bezpečnostní komise (KGB) Běloruska.

3.4.2025

Francouzský telekomunikační regulátor Arcom nařídil společnosti Eutelsat ukončit vysílání dvou ruských televizních stanic, které byly zařazeny na sankční seznam Evropské unie. Jedná se o zábavní kanál STS a zpravodajský kanál Pátý kanál (Channel 5), oba kanály vlastní ruská společnost JSN National Media Group, která je na sankčním seznamu EU. 

Spojené království uvalilo sankce na 12 jednotlivců a jednu společnost v rámci svého globálního protikorupčního režimu. Mezi sankcionovanými je například ruská společnost EVRAZIA a také vysoce postavení činitelé v GruziiGuatemale, kteří podle Londýna zneužívali svou pravomoc, oslabovali demokratické instituce a ovlivňovali soudní nezávislost.

2.4.2025

Český sankční seznam se rozšířil. Vláda zařadila na vnitrostátní sankční seznam běloruskou novinářku Natalii Sudliankovou a příslušníka ruské tajné služby GRU Alexeje Šavrova. Podle ministra zahraničních věcí Jana Lipavského je Sudlianková klíčovou spolupracovnicí ruské vojenské zpravodajské služby GRU a řadu let v Česku skrytě a vědomě pracovala ve prospěch několika ruských organizací.

Americký prezident Donald Trump oznámil další tarify na dovoz. Zboží z Evropské unie bude podléhat clu 20 procent, z Číny pak 34 procent. Základní tarif na veškerý dovoz do Spojených států bude 10 procent, pro dalších přibližně šedesát zemí s největší obchodní nerovnováhou prezident uvalí vyšší clo. 

USA uvalily sankce na 5 osob, 4 subjekty a jednu loď kvůli podpoře terorismu. Cílem je síť napojená na húsíjského finančníka Saída al-Džamála, který spolupracuje s íránskými Revolučními gardami. Tato skupina nakupovala z Ruska zbraně, citlivé zboží a kradené ukrajinské obilí pro Jemen. OFAC také označil osm kryptopeněženek používaných Húsíi.

1.4.2025

Podle srbského prezidenta Aleksandara Vučiće Úřad pro kontrolu zahraničních aktiv USA (OFAC) prodloužit 30denní výjimky ze sankcí, která umožňuje srbskému ropnému průmyslu pokračovat v činnosti. OFAC označil společnost NIS v lednu 2025 za dceřinou firmu sankcionované ruské ropné společnosti Gazprom Neft.

Hodnota aktiv Ruské centrální banky, která byla ve Švýcarsku zmrazena, se během posledního roku zvýšila o 3,5 % a dosáhla 7,45 miliardy franků. Podle informací Státního sekretariátu pro hospodářské záležitosti se celkový objem zmrazeného majetku zvýšil meziročně o 28 % z předchozích 5,8 miliardy franků. 

Mezinárodní sankce, Sankční radar

Sankční radar: Březen 2025 2/2

24.3.2025

Britská vláda uvalila sankce na čtyři osoby za závažná porušení lidských práv během občanské války na Srí Lance. Sankce se týkají bývalých velitelů srílanské armády a jednoho bývalého velitele organizace Tamilští tygři (LTTE), kteří se podíleli na mimosoudních popravách, mučení a sexuálním násilí.

Čínský premiér Li Qiang podepsal nařízení o zavedení nových pravidel k posílení čínských protiopatření vůči zahraničním sankcím. Tato pravidla implementují zákon proti zahraničním sankcím z roku 2021, který umožňuje Číně zařadit na seznam proti sankcím jednotlivce nebo subjekty uplatňující diskriminační opatření vůči čínským občanům či podnikům.

21.3.2025

Podle výroční zprávy Úřadu pro implementaci finančních sankcí (OFSI) za rok 2023–24 Velká Británie uvalenými sankcemi připravila Rusko o více než 400 miliard dolarů, čímž výrazně narušila jeho vojenské kapacity, energetický sektor a finanční stabilitu. Do března 2024 britská vláda zařadila na sankční seznam 2 001 osob a subjektů v rámci opatření proti Rusku. Sankce zavedené Spojeným královstvím a jeho spojenci měly zásadní dopad na ruskou ekonomiku, přičemž způsobené ztráty odpovídají čtyřletým výdajům ruské armády. Kromě toho bylo zmrazeno 25 miliard liber ruských aktiv.

Spojené státy prodloužily Maďarsku výjimku ze sankcí, která zemi umožňuje platit Rusku za odběr zemního plynu. Jedná se o sankce, které Spojené státy loni v listopadu uvalily na ruskou Gazprombank, které přijímá platby za prodej zemního plynu od zákazníků ruské plynárenské skupiny Gazprom v Evropě.

Německo zabavilo tanker Evetnin, považovaný za součást ruské stínové flotily využívané Moskvou k obcházení sankcí. Plavidlo s nákladem 100 tisíc tun ropy za zhruba 40 milionů eur (přes miliardu Kč) se nyní stalo německým majetkem. Tanker Eventin byl zahrnut do 16. balíčku unijních sankcí proti Rusku v reakci na jeho invazi na Ukrajinu. 

Švýcarsko upravilo svůj sankční systém a rozdělilo ho na dvě samostatné části, aby lépe odpovídal sankčním režimům OSN zaměřeným na osoby a organizace spojené s Usámou bin Ládinem, Al-Káidou nebo Tálibánem.

Americké ministerstvo financí odstranilo Tornado Cash ze seznamu sankcionovaných subjektů po prohře u odvolacího soudu. Tato kryptoměnová platforma byla dříve obviněna z praní více než 7 miliard dolarů, včetně 455 milionů dolarů ukradených hackerskou skupinou z KLDR. Ruští spoluzakladatelé Roman Storm a Roman Semenov byli obviněni z praní špinavých peněz, přičemž Semenov zůstává na seznamu sankcí USA a Storm byl v roce 2023 zatčen. Vývojář Alexey Pertsev byl v Nizozemsku odsouzen k více než pěti letům vězení.

20.3.2025

USA uvalily několik sankčních opatření souvisejících s vývozem íránské ropy. Konkrétně OFAC postihl sankcemi 12 subjektů, 1 jednotlivce a 8 plavidel zapojených do přepravy milionů barelů íránské ropy, které jsou součástí tzv. „stínové flotily“ tankerů zásobujících rafinerie, jako je Luqing Petrochemical. 

Britské úřady uložily globální právnické firmě Herbert Smith Freehills pokutu ve výši 465 000 liber (603 058,50 USD) po porušení britských sankcí proti Rusku. Sankce se týkají šesti plateb v celkové hodnotě 3,9 milionu liber (5,06 milionu USD) provedených na účty ruských bank JSC, PJSC Sovcombank a PJSC Sberbank, které podléhají zmražení majetku v rámci britských sankcí. Firma uvedla, že platby byly důsledkem lidské chyby během posledního týdne uzavírání její moskevské pobočky a že se netýkaly klientů firmy ani jejích ostatních poboček.

18.3.2025

Dmitrii Ovsiannikov, ruský politik, který byl jmenován guvernérem Sevastopolu, největšího města anektovaného Krymu, se postavil před londýnský soud. Je obviněn z porušení  britských sankcí, což je historicky první případ tohoto typu. Obvinění se týká pokusu o obcházení sankcí v období mezi únorem 2023 a lednem 2024 a dvou obvinění z držení nebo použití trestně získaného majetku. Jeho bratr a manželka čelí dalším obviněním z obcházení sankcí.

Ministerstvo spravedlnosti USA podalo civilní žalobu na zabavení letadla, které podle jeho tvrzení bylo pašováno z USA a provozováno ve prospěch venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, čímž došlo k porušení sankcí.

17.3.2025

Rada EU uvalila sankce na 9 jednotlivců a 1 organizaci kvůli závažnému porušování lidských práv, podpoře ozbrojeného konfliktu a nelegálnímu využívání přírodních zdrojů v Demokratické republice Kongo (DRK). Na sankčním seznamu se objevilo pět vedoucích představitelů M23, včetně jeho prezidenta Bertranda Bisimwy, a tři vysoce postavení důstojníci RDF. Dále byl sankcionován Francis Kamanzi, ředitel Rwandského úřadu pro těžbu a energetiku, a společnost Gasabo Gold Refinery, která nelegálně získává zlato z území kontrolovaných M23. Celkově nyní EU uplatňuje sankce proti 32 jednotlivcům a 2 organizacím zapojeným do konfliktu v DRK. 

14. 3. 2025

Členské státy EU se dohodly na prodloužení sankcí proti ruským a běloruským občanům a firmám. Nakonec se podařilo najít kompromis, ze seznamu podle všeho zmizela čtyři jména a Maďarsko i Slovensko svou blokaci stáhly. Bez dohody by sankce vypršely v sobotu 15. 3., musí se prodlužovat každých šest měsíců. 

Rada EU přijala svou vyjednávací pozici ohledně zavedení tarifů na určité zemědělské produkty a hnojiva z Ruska a Běloruska. Podle tiskové zprávy Rady EU budou novými tarify zatíženy zemědělské produkty představující 15 % všech dovozů z Ruska (v roce 2023). Jakmile tyto tarify vstoupí v platnost, všechny zemědělské produkty z Ruska budou podléhat celním poplatkům EU.

Úřad pro implementaci finančních sankcí (OFSI) vydal licenci, která umožňuje britským občanům nakupovat palivo pro osobní vozidla na čerpacích stanicích v Kyrgyzstánu a Tádžikistánu, které jsou vlastněny nebo zásobovány osobami pod sankcemi. Tato výjimka byla vytvořena z praktických důvodů, aby byl zajištěn přístup k palivu v těchto středoasijských zemích.

Úřad pro implementaci finančních sankcí (OFSI) zveřejnil oznámeníporušení sankcí proti terorismu, které se týká tří charit (Sahara Hands, Peculiar Peoples’ Palace Ministries a Impact Planet). Charitám byly zaslány požadavky na informace potřebné k monitorování dodržování britských předpisů o terorismu, ale žádná odpověď nebyla poskytnuta ani po dvou následných výzvách. 

Evropská komise vydala varovánívysokém riziku obcházení sankcí při dovozu překližky, zejména březové, která představuje významný zdroj příjmů pro Rusko a Bělorusko. Podle Komise se ruští a běloruští výrobci snaží obejít tato omezení prostřednictvím společností ze třetích zemí, například z Číny, Kazachstánu či Turecka. Tyto firmy přebalují a přeznačují zboží a využívají falešné dokumenty, aby zakryly skutečný původ produktů.

Německý soud zahájil trestní řízení proti dvěma bývalým manažerům společnosti Siemens, kteří čelí obvinění z porušení sankcí kvůli vývozu plynových turbín do Ruskem okupovaného Krymu. Dodávky energetického vybavení na Krym jsou totiž zakázány sankcemi EU a USA, které byly uvaleny po anexi Krymu Ruskem v roce 2014. Společnost Siemens uvedla, že se nemůže vyjadřovat k aktuálnímu soudnímu řízení, ale zdůraznila, že proces není zaměřen proti firmě a dotyční již pro ni nepracují.

Spojené státy uvalily sankce na představitele thajské vlády. Důvodem je únorové vyhoštění nejméně čtyřiceti Ujgurů do Číny, kde budou podle USA perzekuováni. 

13.3.2025

Ruské vedení se obrátilo na firmy s dotazem, jaké západní sankce na jejich podnikání dopadly nejvíce. Děje se tak před jednáním s USA o možném příměří ve válce na Ukrajině. Podle zjištění největší problémy ruským společnostem způsobuje znemožnění přístupu do systému mezinárodních plateb. Další zdroje zároveň upozornily na sankce v oblasti energetiky, zejména na opatření ovlivňující ruskou flotilu ropných tankerů. Pravděpodobnějším výsledkem jednání by mohlo být zmírnění vymáhání sekundárních sankcí vůči společnostem ze třetích zemí, které napomáhají ruským transakcím.

Spojené státy, Německo a Finsko společně zasáhly proti kryptoměnové burze Garantex, která byla sankcionována a podílela se na porušování mezinárodních sankcí. Od dubna 2019 Garantex zpracovala transakce v hodnotě více než 96 miliard dolarů, včetně těch, které byly spojeny s organizovaným zločinem a teroristickými skupinami. V rámci operace byla také zveřejněna obvinění vůči dvěma administrátorům burzy, Alekseji Besciokovovi a Aleksandrovi Mirovi Serdovi, kteří jsou obviněni z pomoci při praní peněz a porušování sankcí.

12.3.2025

Německé úřady zatkly 46letou ženu a dvě další osoby, které jsou podezřelé z porušování sankcí EU prostřednictvím nelegálního vývozu automobilů do Ruska. Skupina je obviněna z vývozu 192 vozidel v celkové hodnotě 21,4 milionu EUR do Ruska od dubna 2022. Aby se vyhnuli sankcím, vozidla byla nesprávně deklarována jako zásilky do Běloruska, Kyrgyzstánu, Tádžikistánu a Uzbekistánu, přičemž jejich registrace probíhaly přímo v Rusku. Během razií v Berlíně a Bavorsku bylo zabaveno pět automobilů a do akce se zapojilo 85 policistů. 

Lotyšská služba státní bezpečnosti (VDD) požádala státní zastupitelství o zahájení stíhání čtyř osob – jednoho občana Ázerbájdžánu, dvou občanů Lotyšska a jednoho nerezidenta Lotyšska – za porušení sankcí EU. Tito jednotlivci jsou obviněni z nákupu a dodání přenosných několik desítek satelitních internetových systémů Starlink Min ruské armádě pro použití ve válce na Ukrajině. EU zakázala přenos těchto systémů do Ruska jakýmkoli osobám nebo organizacím.

Spojené státy uvalily sankce na síť Foxtrot, švédskou gangovou organizaci, která je obviněna z provádění útoků proti izraelským zájmům v Evropě na pokyn Íránu. Ministerstva financí a zahraničních věcí USA označila Foxtrot za jeden z „nejznámějších kriminálních gangů“ ve Švédsku a uvalila sankce také na jejího vůdce Rawu Majida. Obě agentury uvedly, že Majid „speciálně spolupracoval s Íránským ministerstvem pro inteligenci a bezpečnost“.

Mezinárodní sankce, Sankční radar

Sankční radar: Březen 2025 1/2

14. 3. 2025

Členské státy EU se shodly na prodloužení sankcí proti ruským a běloruským občanům a firmám. Nakonec se podařilo najít kompromis, ze seznamu podle všeho zmizela čtyři jména a Maďarsko i Slovensko svou blokaci stáhly. Bez dohody by sankce vypršely v sobotu 15. 3., musí se prodlužovat každých šest měsíců. 

10.3.2025

Kanada uvaluje nové sankce na íránské jednotlivce a subjekty, kteří se podíleli na závažných porušeních lidských práv vůči íránským civilistům a na destabilizačních aktivitách v oblasti Blízkého východu a po celém světě, jež ohrožují mezinárodní mír, bezpečnost a stabilitu. Sankce se vztahují na 3 jednotlivce a 4 subjekty, které zahrnují íránské podnikatele a firmy napojené na nákupní sítě, jež dodávají pokročilou technologii podporující výrobu a prodej zbraní pro Islámskou revoluční gardu (IRGC), včetně dodávek do Ruska pro jeho nelegální válku proti Ukrajině.

8.3.2025

​​Spojené státy zamítly kanadský návrh na zřízení pracovní skupiny, která by se zabývala ruskou „stínovou flotilou“ ropných tankerů. Kanada, která momentálně předsedá Skupině sedmi, tento návrh předložila před setkáním ministrů zahraničí G7 v Québecu. Při jednáních o společném prohlášení k námořním otázkám USA usilují o silnější formulace týkající se Číny, zatímco zmírňují formulace týkající se Ruska.

7.3.2025

Prezident USA Donald Trump oznámil, že pečlivě zvažuje uvalení rozsáhlých sankcí na Rusko, dokud nebude uzavřeno příměří a mírová dohoda s Ukrajinou. Trump uvedl, že tuto možnost zvažuje kvůli tomu, že “Rusko právě teď silně útočí na Ukrajinu na bojišti”.

Od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 bylo na normanském ostrově Guernsey zmrazeno téměř 72 milionů liber ruských aktiv, jelikož sankce uvalené Spojeným královstvím se automaticky vztahují i na toto území. K tomu se přidává dalších 12,7 miliardy liber aktiv, která jsou spravována z Guernsey, ale nacházejí se mimo něj.

6.3.2025

​​Evropská rada vydala prohlášení v rámci summitu EU s prezidentem Zelenským, v němž zdůrazňuje, že EU zůstává odhodlána vyvíjet tlak na Rusko, a to i prostřednictvím dalších sankcí a posílením vymáhání stávajících opatření, s cílem oslabit jeho schopnost pokračovat v agresivní válce. 

Kanada uvalila sankce na 7 jednotlivců3 organizace spojené se Súdánskými ozbrojenými silami (SAF) a Rychlými podpůrnými silami (RSF), které jsou odpovědné za pokračující násilí proti civilistům v Súdánu

4.3.2025

Švýcarsko rozšířilo svůj sankční seznam proti Rusku v reakci na pokračující vojenskou agresi proti Ukrajině. Na seznam bylo přidáno 48 jednotlivců a 35 subjektů, jejichž majetek byl zmrazen a zakázáno jim poskytování finančních prostředků. Dále bylo uvaleno embargo na 74 lodí, které obcházejí cenové stropy na ruskou ropu nebo převážejí vojenský materiál. Švýcarsko také zavedlo přísnější exportní kontroly na 53 nových subjektů a na 3 banky, které používají ruský systém SPFS místo SWIFT

Rusko zakázalo vstup 9 japonským občanům. Tento krok byl učiněn jako reakce na sankce, které Japonsko uvalilo na Rusko v souvislosti s válkou na Ukrajině. Seznam zahrnuje japonského ministra zahraničních věcí Takešiho Iwayu, prezidenta a ředitele společnosti Isuzu Šinšuke Minamiho a senior viceprezidenta Japonské agentury pro mezinárodní spolupráci (JICA) Šóheie Haru.

3.3.2025

Estonsko, Lotyšsko a Litva oznámily sankce proti jednotlivcům zodpovědným za porušování lidských práv v Gruzii, přičemž Estonsko se zaměřilo na soudce, prokurátory, policisty a další úředníky, kteří byli obviněni z prosazování represivních opatření ve prospěch vládnoucí strany Gruzínský sen (GD). Estonsko uvalilo sankce na 55 jednotlivců, Litva přidala 74 jmen na svůj černý seznam a Lotyšsko sankcionovalo 16 osob. Mezi přijatými opatřeními jsou zákazy cestování, které se vztahují na osoby odpovědné za svou roli v soudních procesech a represích.

Kyberbezpečnost, Mezinárodní sankce

Česko potřebuje skutečně funkční ochranu před kybernetickými hrozbami, ne vykostěný zákon

Již od července minulého roku projednává Poslanecká sněmovna nový zákon o kybernetické bezpečnosti, který implementuje evropskou bezpečnostní směrnici NIS2 a zároveň obsahuje možnost prověřit a vyloučit dodavatele, kteří představují pro stát bezpečnostní riziko. Odolné Česko spolu s oslovenými experty na kybernetickou bezpečnost s blížícím se 3. čtením varuje před schválením pozměňovacích návrhů, které povedou k zásadnímu oslabení možnosti prověřování bezpečnosti dodavatelského řetězce a kterými dojde k znefunkčnění bezpečnostních mechanismů pro zajištění služeb v případě mimořádných událostí. V případě jejich přijetí zůstane Česko zranitelné.

Proč potřebujeme nový kybernetický zákon?

Digitální technologie jsou nepostradatelnou součástí moderní společnosti – ovlivňují komunikaci, dopravu, energetiku, zdravotnictví i vzdělávání. S jejich rostoucím využíváním ale narůstají i kybernetická rizika. Ochrana infrastruktury, dat a digitálních služeb je proto zásadní pro bezpečnost státu i jeho občanů.

Česko dnes čelí bezprecedentnímu nárůstu kybernetických hrozeb, které často souvisejí se závislostí na technologiích z rizikových zemí. To ohrožuje nejen fungování kritické infrastruktury, ale také např. dodávky strategických surovin. Důsledky takové závislosti se jasně ukázaly během ruské invaze na Ukrajinu, kdy prudký růst cen energií v důsledku napojení na ruský plyn a ropu způsobil vážné ekonomické škody.

Současný zákon o kybernetické bezpečnosti z roku 2014 nepokrývá všechny kritické oblasti a opomíjí některé důležité subjekty. Nová legislativa proto musí rozšířit jeho působnost a zároveň přizpůsobit český právní rámec požadavkům EU, zejména směrnici NIS 2, která měla být implementována do října 2024. Poslanecká sněmovna by proto neměla s jejím přijetím otálet.

„V kontextu hrozeb přicházejících z autoritářských zemí a v situaci, kdy se již na 100 % nemůžeme spolehnout na bezpečnostní garance stávajících spojenců, potřebujeme skutečně funkční zákon, který zajistí kybernetickou bezpečnost Česka. Vládní i opoziční poslanci mají jedinečnou příležitost odmítnout čistě byznysový lobbing a postavit se na stranu bezpečnosti státu a jeho občanů. Je nyní na sněmovně, zda se rozhodne jít cestou suverénní země nebo cestou postupného odevzdání naší suverenity do rukou režimů, které sami označujeme za nepřátele,”

Pavel Havlíček, analytik Asociace pro mezinárodní otázky.

Přehled klíčových legislativních změn

V roce 2024 předložil Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) návrh nového zákona o kybernetické bezpečnosti a související změnový zákon (sněmovní tisky č. 759760). Nový zákon přináší následující změny:

Zjednodušení legislativy a sjednocení s evropskými pravidly: Zákon zapracovává evropské směrnice a nařízení (zejména směrnici NIS 2), čímž naplňuje povinnosti České republiky při zajišťování stejného standardu kybernetické bezpečnosti napříč Evropou.

Rozšíření působnosti: Počet regulovaných subjektů, které budou muset dbát na kybernetickou bezpečnost vzroste z 400 na přibližně 10 000. Povinnosti se budou lišit podle velikosti firmy a sektoru, ve kterém působí (např. energetika, doprava, zdravotnictví, IT).

Rychlejší reakce na hrozby: Poskytovatelé kritických služeb  budou muset hlásit kybernetické incidenty do 24 hodin.

Lepší informovanost občanů: Poskytovatelé digitálních služeb budou mít povinnost uživatele varovat před kybernetickými riziky a poskytovat návody na ochranu dat.

Prověřování dodavatelského řetězce: Po vzoru západních zemí zavede Česko mechanismus kontroly dodavatelských řetězců u strategicky významných technologií. Tak bude moct provádět strategickou kontrolu dodavatelů u služeb a technologií, jejichž výpadek by mohl mít zásadní dopad na fungování státu.

„Přenést klíčové kompetence z nezávislého a odborného kybernetického úřadu na politické rozhodnutí vlády, jejíž příklon k demokratickým zemím nelze do budoucna zaručit, může být rizikové. Ještě problematičtější jsou však návrhy, které budou de facto znamenat vyprázdnění samotného institutu prověřování bezpečnosti dodavatelského řetězce a mechanismu k zajištění kontinuity strategicky významných služeb v případě mimořádných událostí. V případě jejich schválení zůstane Česko zranitelné,”

Lukáš Kraus, právník a koordinátor Odolného Česka.

Návrhy poslanců, které zásadním způsobem ohrožují funkčnost zákona

V legislativním procesu byla předložena řada pozměňovacích návrhů, z nichž některé mění původní koncepci zákona, když převádějí některé kompetence z NÚKIB na vládu. Nejzávažnější jsou však návrhy, které zásadním způsobem ohrožují funkčnost zákona oslabením klíčových mechanismů.

  1. Pozměňovací návrh č. B9 – oslabení klíčového mechanismu prověřování bezpečnosti dodavatelského řetězce

Návrh zužuje možný dopad mechanismu pouze na nejkritičtější část infrastruktury. Mechanismus by se tak nevztahoval mj. na části dispečerských řídicích systémů, přes které se řídí i energetické sítě. Neexistuje přitom pádný důvod, proč by se klíčový mechanismus zákona neměl vztahovat na tyto vysoce důležité části systémů, jejichž narušení může zásadně ohrozit poskytování strategicky významných služeb v ČR. Došlo by tím k tomu, že by z dosahu mechanismu byly předem vyřazeny klíčové části infrastruktury a stát by se ani nedozvěděl, jací dodavatelé zde figurují, natož aby na ně mohl reagovat. S tímto omezením totiž padá také ohlašovací povinnost.

  1. Pozměňovací návrhy č. B18-21 – oslabení bezpečnostních mechanismů pro zajištění služeb v případě mimořádných událostí

V důsledku přijetí těchto návrhů by nebyla zajištěna kontinuita strategicky významných služeb v případě mimořádných událostí (např. přírodních katastrof). Rozšířením požadavku na území EU hrozí, že strategickou službu nebude v takových situacích fyzicky možné na území ČR zajistit. Dopad změny původní koncepce lze ilustrovat na případu elektrárny, která napájí nemocnici. V případě, že by se nacházela mimo území Česka, stát by neměl možnost zajistit v krizové situaci její fungování. Obdobné riziko by nastalo v případě softwaru, serverů a cloudových služeb mimo naše území. Navrhovaný institut nebojuje proti cloudovým službám a nezavádí lokalizaci dat, pouze stanovuje, že má existovat postup, jak službu zajistit v případě ztráty spojení se zahraničím. Předmětné PN tento institut prakticky likvidují a navrhovaná úprava tak pozbude smyslu. Česko by se tím stalo výrazně zranitelnější a vydíratelnou zemí – v případě geopolitické nestability by příslušné orgány nemohly efektivně čelit masivním kybernetickým útokům. Rozsáhlé výpadky elektřiny a telefonických sítí by měly nedozírné následky

Výzva vládním a opozičním poslancům

Je potřeba co nejdříve schválit kvalitní a funkční podobu zákona o kybernetické bezpečnosti. Z obavy o oslabení skutečně účinné legislativy zejména nedoporučujeme schválení pozměňovacích návrhů č. B9 a č. B18-21. Odmítnutí těchto rizikových návrhů je klíčové pro zachování silné a funkční kybernetické bezpečnosti v Česku.

Vyjádření oslovených expertů

„Problém, který je dle mého názoru kruciální, je nelogické zúžení rozsahu mechanismu pouze na aktiva kritická (viz PN B9). Takováto „redukce“ povede k reálné slepotě orgánu, který má rozhodovat (tj. Vlády ČR). Neboť dojde ke zúžení možnosti ovlivnit dodavatele systémů v úrovni „vysoká“, přičemž tyto systémy jsou zcela nezbytné a je minimálně vhodné, aby Vláda byla schopna identifikovat to, o jaké dodavatele se jedná. Díky uvedenému pozměňovacímu návrhu odpadne ohlašovací povinnost dodavatelům infrastruktury v režimu vysoká. Problematické jsou rovněž PN B18-21. Je otázkou, zda po navržených úpravách má uvedený institut význam. Cílem ZoKB stejně jako novely krizového zákona je mimo jiné posílit odolnost ČR jak v digitální, tak fyzické rovině. Pokud bude strategicky významná služba (pro ČR) řízena ze zahraničí bez „backup plánu“ v podobě klidně i ne digitálního řešení v ČR, pak se domnívám, že naše resilience je naopak významně oslabena.“

doc. JUDr. Jan Kolouch, Ph.D., metodik kybernetické bezpečnosti, CESNET

„Jakákoliv snaha o omezení regulace v oblasti kybernetické a informační bezpečnosti je znakem neschopnosti vnímat okolní svět, jeho nástrahy a jeho současné velmi dynamické změny. A v podstatě také vypnutí pudu sebezáchovy. Instituce, která si nevyhodnotí rizika, která vyplývají z její závislosti na dodavatelském řetězci, se radostně řítí do záhuby. Není mým cílem tady jmenovat konkrétní firmy, jejichž produkty a jejich použití s sebou nesou bezpečnostní rizika. Každá firma, organizace, instituce by měla mít analýzu rizik, která rizika z využití technologií jakékoliv firmy plynou. A je navýsost žádoucí zahrnout i tzv. netechnická bezpečnostní rizika. Například pod jakou jurisdikci výrobce technologií v dané zemi spadá, jaký má na něj vliv stát jako takový apod. (…) Kybernetické útoky jsou charakteristické svojí rychlostí a také nutností okamžité reakce a prodlužování této reakce vsazováním dalších článků do rozhodovacího procesu je cestou do pekla. A vůbec nejhorší je do tohoto procesu vsazovat orgán veskrze politický. Tady je na místě, ať už se to líbí nebo ne, pragmatická a rychlá reakce bez politických půtek.“

Ing. Aleš Špidla, ředitel Centra rozvoje informačních kompetencí CEVRO Univerzity

„Česká republika schválila v roce 2014 zákon o kybernetické bezpečnosti, který vedl nejen ke smysluplnému nastavení základních institutů kybernetické bezpečnosti v Česku, ale byl i vzorem pro evropskou směrnici schválenou v roce 2016. Ta prošla revizí a návrh nového zákona o kybernetické bezpečnosti má reagovat nejen na tuto revidovanou evropskou normu, ale i na měnící se prostředí v kybernetickém prostoru. Nárůst počtu kybernetických incidentů, proměna jejich složení i nepokryté využívání hackerských kapacit státními aktéry jen potvrzují nutnost brát nastavení kybernetické bezpečnosti vážně. Komplexita dodavatelského řetězce a jeho nedávná zneužití nejen ve válečném konfliktu nám ukazují, že ani tuto oblast nesmíme podceňovat a věřím, že kompromis, který byl přijat na půdě gesčního Výboru pro bezpečnost obsahuje rozumné nastavení pravidel. Byť je nutné mít stále na paměti, že doba „neškodných” hackerů z Alabamy skončila a naše digitální infrastruktura a služby a jejich bezpečnost budou neustále testovány.“

Jaromír Novák, partner pro styk s veřejnou správou sdružení CZ.NIC


Podrobnější informace a vyjádření expertů najdete v dokumentu níže

Mezinárodní sankce, Sankční radar

Sankční radar: Únor 2025 2/2

27.2.2025

Srbský prezident Aleksandar Vučić oznámil, že Spojené státy na 30 dní pozastavily sankce proti srbské ropné společnosti NIS. Tato společnost, která je z větší části vlastněná ruskými firmami, provozuje jedinou ropnou rafinerii v Srbsku. 

Ruský businessman ​​Ivan Anchevsky byl extradován do Estonska, kde čelí obviněním z porušení evropských sankcí proti Rusku, jak uvádí The Insider. Je podezřelý, že využíval své ruské společnosti (Melytec a Melytec Testing) a estonskou firmu (Melytec Europe OÜ) k nelegálnímu exportu zboží ve výší 50 milionů dolarů podléhajícího sankcím do Ruska. Anchevsky, který má estonské občanství, byl zatčen v Itálii. Vyšetřování se rovněž týká dvou nejmenovaných estonských společností a jejich členů představenstva, přičemž Anchevsky byl členem představenstva jedné z těchto společností.

26.2.2025

Britský úřad pro implementaci finančních sankcí (OFSI) vyřadil Francoise Edouarda Maurona ze seznamu sankcí týkajících se Ruska. Mauron byl na seznam přidán v listopadu 2023 kvůli své roli ředitele ve společnosti, která je považována za strategicky významnou pro ruský energetický sektor, přičemž byl shledán, že získával prospěch z podpory ruské vlády.

25.2.2025

USA uvalily sankce na 30 osob, společností a lodí zapojených do obchodu s íránskými ropnými produkty. Mezi sankcionovanými je Hamid Bovard, náměstek íránského ministra ropného průmyslu a šéf NIOC, stejně jako Íránská společnost pro ropné terminály a její ředitel Abbass Asadrouz. Postihy se týkají i dvou obchodníků ze Spojených arabských emirátů a jednoho z Hongkongu. Americké ministerstvo zahraničí rovněž zařadilo na sankční seznam osm firem z Íránu, Indie, Malajsie, Seychel a SAE a označilo osm lodí jako blokovaný majetek těchto společností.

24.2.2025

Evropská unie schválila 16. balíček sankcí proti Rusku, který se zaměřuje na ruskou stínovou flotilu, finanční instituce a vývoz surovin. Na sankční seznam bylo přidáno 73 nových lodí, zejména tankerů přepravujících ropné produkty a munici ze Severní Koreje. Omezen bude vývoz hliníku z Ruska, přičemž úplný zákaz dovozu do EU má být zaveden do jednoho roku. Sankce se rovněž vztahují na vývoz chrómu, některých chemikálií a plastů. Další opatření míří na ruské banky a finanční instituce. Bylo rovněž rozhodnuto o pozastavení vysílacích licencí pro osm ruských médií. Na sankční seznam bylo nově zařazeno 48 jednotlivců a 35 subjektů, kterým bude zmrazen majetek a zakázán vstup do EU.

Česko prosadilo zařazení ruského miliardáře Vladimira Jevtušenkova na sankční seznam EU kvůli jeho vazbám na ruský vojenskoprůmyslový komplex. Podnikatel, který dříve vlastnil hotel v Karlových Varech, nyní nesmí vstoupit do EU ani přes ni cestovat. Česká republika o jeho sankcionování usilovala několik let.

Velká Británie oznámila největší balíček sankcí za téměř tři roky, zaměřený na ruský vojenský dodavatelský řetězec, finanční toky podporující válku a kleptokraty těžící z konfliktu. Poprvé byly využity nové pravomoci k sankcionování zahraničních finančních institucí, včetně kyrgyzské OJSC Keremet Bank, čímž se má narušit ruské využívání mezinárodního finančního systému. Sankce cílí také na výrobce a dodavatele strojních nástrojů, elektroniky a dvojího užití, včetně mikroprocesorů pro ruské zbraňové systémy. Tito dodavatelé sídlí ve Střední Asii, Turecku, Thajsku, Indii a Číně – největšími dodavateli kritických technologií pro ruskou armádu. Další sankce míří na severokorejského ministra obrany No Kwang Chola a další vojenské představitele, kteří jsou zodpovědní za nasazení více než 11 tisíc severokorejských vojáků v Rusku. Sankce se dotkly také 13 ruských subjektů, včetně LLC Grant-Trade a jeho majitele Marata Mustafaeva s jeho sestrou, kteří pašovali pokročilé evropské technologie do Ruska na podporu válečných operací.

Austrálie přijala nejrozsáhlejší sankční balíček od začátku války na Ukrajině, který se týká 70 jednotlivců a 79 organizací s vazbami na Rusko. Opatření se zaměřují na ruské vládní představitele a osoby podílející se na zesilování spolupráce mezi Ruskem a Severní Koreou. Nový Zéland taktéž oznámil sankce vůči 52 subjektům, které se podílejí na ruském vojenském a energetickém sektoru, stejně jako na nucených deportacích ukrajinských dětí. Na seznamu figurují ruské regionální autority, vedoucí představitelé vojenského průmyslu, velitelé jednotek, nevládní organizace a nadace. Zároveň Nový Zéland uvalil sankce na významného severokorejského vojenského představitele, který poskytoval strategickou podporu ruským ozbrojeným silám.

Evropská unie se rozhodla pozastavit některé sankce vůči Sýrii, zejména v energetice, dopravě a bankovnictví. To zahrnuje odstranění 5 syrských bank a aerolinek z blacklistu a umožnění transakcí souvisejících s energií, dopravou, humanitárními účely a obnovou. EU bude i nadále sledovat situaci a případně zvažovat další zmírnění sankcí.

Navzdory sankcím posílají západní firmy miliardy dolarů ročně do ruské státní kasy prostřednictvím daní. V roce 2023 zaplatilo 1600 nadnárodních společností v Rusku přes 21 miliard dolarů, přičemž největšími plátci byly firmy z USA, Německa a Rakouska. Nejvíce přispěla Raiffeisen Bank s částkou 491 milionů dolarů. Odchod z Ruska je přitom stále obtížnější kvůli vysoké „odchodové“ dani a nutnosti prodat majetek hluboko pod cenou. Ironií zůstává, že státy s největšími daňovými odvody do Ruska zároveň patří mezi hlavní podporovatele Ukrajiny.

20.2.2025

V roce 2024 Evropa (EU, UK, Švýcarsko a Norsko) poprvé překonala USA v počtu vymáhaných sankčních porušení a celkové výši pokut. Evropské úřady vymohly 118 úspěšných případů, zatímco USA pouze 52. Celková hodnota pokut v Evropě dosáhla 88,5 milionu eur, zatímco v USA to bylo 56,8 milionu eur. Nejvyšší pokuta v USA byla 20 milionů dolarů v souvislosti se sankcemi vůči Íránu, zatímco v Evropě byla ve výši 29 milionů liber, kterou udělila Velká Británie bance Starling.

Norský dodavatel Kongsberg Automotive, který v roce 2022 zastavil přímý export dílů do Ruska, byl obviněn z obcházení sankcí. Vyšetřování redakce Schemes, investigativní jednotky ukrajinské služby RFE/RL a norské veřejnoprávní televize NRK ukázalo, že mezi červencem 2022 a dubnem 2024 byly odeslány alespoň 126 zásilek dílů Kongsberg Automotive do Ruska prostřednictvím turecké společnosti Hidirusta Otomotiv, která se nezapojila do západních sankcí proti Moskvě. Většina zásilek mířila k ruským firmám zabývajícím se opravami kamionů nebo dopravními službami. Dvě firmy, A.P.R. a Gruzavtozapchast-36, které byly příjemci dílů, mají zdokumentované obchodní vazby na ruské obranné firmy. Celková hodnota těchto zásilek byla 2,8 milionu dolarů

Rada bezpečnosti OSNrozhodla, že humanitární výjimka pro sankční režim vůči ISIL (Da’esh) a Al-Káidě bude platit po dobu dvou let od přijetí rezoluce. EU tuto výjimku prodloužila na dobu neurčitou. Tato výjimka umožňuje poskytování finančních prostředků, zboží a služeb potřebných pro včasnou humanitární pomoc a podporu základních lidských potřeb, aniž by to představovalo porušení sankcí nebo zmrazení aktiv, která byla uvalena Radou bezpečnosti OSN.

19.2.2025

Evropská parlamentní výzkumná služba zveřejnila aktualizovaný přehled o sankcích EU vůči Rusku, zaměřující se na klíčové změny a jejich dopad. Od roku 2022 došlo k poklesu obchodů o 75 %, což způsobilo, že Rusko spadlo z 5. na 15. místo mezi obchodními partnery EU. Rubl zůstává nestabilní a inflace v Rusku dosáhla 9,5 % v prosinci 2024. EU zvažuje další zpřísnění sankcí, včetně opatření proti energetickému sektoru, rozšíření zákazu dovozu ruských kovů a sankcí proti profesním službám spojeným s vojenským vybavením. Také se plánuje zlepšení koordinace sankcí na úrovni EU, možná vytvořením instituce podobné OFAC v USA.

18.2.2025

Nizozemská společnost dostala pokutu ve výši 120 000 eur za nelegální vývoz strojního zařízení na Krym, které bylo použito při stavbě Kerčského mostu v letech 2016 a 2017. Amsterdamský okresní soud potvrdil, že firma tímto jednáním porušila sankce Evropské unie, jež přísně zakazují dodávky zboží a technologií na Krym, který byl Ruskem anektován v roce 2014. V rámci dohody s prokuraturou firma souhlasila se zaplacením pokuty ve výši 120 000 eur, aniž by se odvolala proti rozsudku nebo zpochybnila obvinění. 

14.2.2025

Britský ministr zahraničí David Lammy vyzývámezinárodnímu postupu proti nelegální migraci, kterou označuje za jednu z klíčových bezpečnostních hrozeb současnosti. Na Mnichovské bezpečnostní konferenci apeluje na evropské partnery, aby následovali britský přístup a zavedli sankční režim zaměřený na organizované skupiny pašeráků lidí. Kromě toho Velká Británie poskytne dalších 8 milionů liber na boj proti těmto zločineckým sítím v rámci vládního Plánu změny, jehož cílem je posílit ochranu britských hranic.

Téměř rok po smrti Alexeje Navalného Velká Británie oznámila nové sankce proti jednotlivcům napojeným na vnitřní kruh Vladimira Putina. Nové sankce cílí na významné představitele ruské vlády, včetně Pavla Fradkova, ministra obrany, a Vladimira Selina, který vede jednu z divizí ruského ministerstva obrany. Sankce byly rovněž uvaleny na Artema Čajku, jehož těžební společnost podporuje ruské státní podniky. Kromě těchto jednotlivců se sankce dotkly také dvou subjektů napojených na ruský jaderný gigant Rosatom. Tyto společnosti podle britské vlády podporují ruské vojenské operace na Ukrajině.

13.2.2025

Rada národní bezpečnosti a obrany Ukrajiny uvalila sankce na bývalého prezidenta Petra Porošenka, obviněného z překážení ekonomického rozvoje a suverenity Ukrajiny. Sankce potvrzené prezidentem Zelenským zahrnují zmrazení aktiv a zákaz obchodních aktivit. Spolu s Porošenkem byly sankce uvaleny na další kontroverzní postavy, jako je oligarcha Ihor Kolomoisky a politik Viktor Medvedčuk, spojený s Ruskem. Někteří vidí tento krok jako politicky motivovaný, protože Porošenko zastává silnou opoziční pozici.

12.2.2025

Estonská zpravodajská služba upozornila, že se Čína stala klíčovým prostředníkem při pašování západních technologických součástek pro ruskou armádu, čímž výrazně přispívá k výrobě ruských vojenských dronů. Zpráva zdůrazňuje, že Čína hraje klíčovou roli v dodávkách vyspělých technologií a produktů s dvojím využitím do Ruska, čímž umožňuje Moskvě obcházet mezinárodní sankce. Podle odhadů přibližně 80 % těchto kritických komponentů pochází právě z Číny.

Švýcarsko schválilo další opatření v souladu s 15. sankčním balíčkem EU proti Rusku. Nově zakazuje uznávání rozsudků ruských soudů v případech, kdy si ruské soudy nárokují výlučnou jurisdikci nad spory mezi ruskými a švýcarskými firmami. Dále zahrnuje prodloužení různých výjimek, které umožňují švýcarským společnostem řádně stáhnout své investice z Ruska.

Přejít nahoru