Zde najdete aktuální informace o sankčním zákonu, opatřeních proti obcházení sankcí a prosazování sankčních balíčků v EU. Sledujte nejnovější vývoj v této oblasti.
Kulatý stůl se uskuteční ve čtvrtek 29. ledna 2026 od 13.00 do 15.00 hodin v budově Poslanecké sněmovny, Malostranské náměstí 7/19, Praha 1 – Malá Strana, zasedací místnost č. E48 – Konírna.
Kulatý stůl je organizován pod záštitou poslankyně Heleny Langšádlové
PROGRAM
Úvodní slovo
13:00 – 13:05 hod. Helena Langšádlová, poslankyně PSP ČR
Prezentace budou vycházet a navazovat na policy paper „Možnosti lepší implementace mezinárodních sankcí pro příští českou vládu“ připraveného AMO ve spolupráci s Lobbio v rámci společného projektu Odolné Česko, s Royal Services Institute (RUSI) a CREA za podpory Velvyslanectví Velké Británie v Praze.
13:05 – 13:20 hod. Lukáš Kraus, Lobbio: „Doporučení pro lepší implementaci sankcí doma i v EU“
13:20 – 13:35 hod. Pavel Havlíček, Asociace pro mezinárodní otázky (AMO): „Případ Běloruska jako prostor pro zlepšení vymáhání mezinárodních sankcí“
13:35 – 13:50 hod. Jiří Skuhrovec, Datlab Institut „Vazby firem na Rusko – končí nebo se jen skrývají?“
13:50 – 14:05 hod. Filip J. Scherf, University of St. Andrews: „Kde jsou skutečné slabiny Putinova režimu?“
14:05 – 14:50 hod. Diskuse
Shrnutí a závěr
14:50 – 15:00 hod.
Helena Langšádlová, poslankyně PSP ČR Pavel Havlíček, Asociace pro mezinárodní otázky (AMO)
Experti Odolného Česka Pavel Havlíček, Boris Kaliský z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) a Lukáš Kraus z Lobbio sepsali policy paper k implementaci mezinárodních sankcí, ve kterém představují konkrétní kroky a doporučení pro novou vládu. Dokument se zaměřuje na lepší koordinaci institucí, důsledné prosazování mezinárodních závazků a posílení kontrolních mechanismů.
Česká republika od počátku ruské agrese na Ukrajině aktivně podporuje sankce EU, přijala vlastní Magnitského zákon a ukončila dovoz ruských energetických surovin. Přesto zůstávají mezery v jejich vymáhání – chybí vyškolení odborníci, kapacity soudů a koordinace mezi institucemi.
Policy paper proto doporučuje zrychlit implementaci evropské konfiskační směrnice, inspirovat se estonským přístupem ke konfiskaci zmrazených aktiv, posílit exportní kontroly a zvýšit transparentnost dat. Autoři zdůrazňují také potřebu užší spolupráce s partnery v EU, Velké Británii a USA při uzavírání sankčních mezer – zejména v energetice, kde se EU zavázala ukončit závislost na ruské ropě a plynu do roku 2027.
Policy paper proto doporučuje:
Zvýšit kapacity a odborné zázemí státních institucí, které implementují sankce, včetně FAÚ, Celní správy a justice.
Zrychlit implementaci evropské konfiskační směrnice a řešit problematiku tzv. průtokových účtů a praní peněz.
Lépe využívat zmrazená ruská aktiva, například podle estonského modelu, ve prospěch obnovy Ukrajiny.
Posílit kontrolu exportu, zapojit do dohledu občanskou společnost a zveřejňovat statistiky vyšetřování a stíhání porušování sankcí.
Důsledně vymáhat energetické sankce a urychlit úplné odstřižení od ruských energetických komodit nejpozději do konce roku 2026.
Harmonizovat provádění sankcí na úrovni EU a zajistit jejich financování v novém víceletém rozpočtu.
Rozvíjet spolupráci s Velkou Británií a dalšími partnery na koordinaci a vymáhání sankčních opatření.
Více než 2 000 účastníků, 260 řečníků, desítky vládních delegací a stovky novinářů. Letošní ročník GLOBSEC konference, která se vůbec poprvé konala v Praze, byl rekordní – a Odolné Česko bylo u toho.
Lukáš Kraus, expert projektu Odolné Česko, vystoupil v panelu „Moving Forward with Sanctions: Trump, Orbán and Ceasefire Negotiation“, který jsme s dalšími partnery projektu, Pavlem Havlíčkem (AMO) a Borisem Kaliským (PSSI), uspořádali za účelem prohloubení diskuse o lepší vymahatelnosti mezinárodních sankcí. Jsme poctěni, že si na naši debatu udělali čas skvělí odborníci::
John Lough – vedoucí sekce zahraniční politiky, New Eurasian Strategies
Andrej Nosko – výzkumný pracovník, Univerzita Mateja Bela v Banské Bystrici
Ivan Mikloš – prezident MESA10, bývalý ministr financí Slovenska
Helga Kalm – ředitelka Konference Lennarta Meriho a výzkumná pracovnice
Diskuse ukázala, že je řada cest, jak zaměřit sankční politiku tak, aby byla co nejefektivnější. V tomto ohledu musíme v Evropě zabrat, abychom Ukrajině účinně pomohli. Jak ostatně na konferenci zaznělo jasně: Evropa Ukrajinu neopustí, protože Ukrajina je její součástí. GLOBSEC 2025 potvrdil, že modernizace mezinárodního řádu a investice do obrany a technologií nejsou volbou, ale nutností.
15. května 2025 se Odolné Česko podílelo na kulatém stole pořádaném pod záštitou poslance Michala Zuny. Tématem byla konfiskace zmrazeného majetku Ruské federace a sankcionovaných osob v České republice. Odborná debata se zaměřila na právní i politické výzvy spojené s tímto opatřením.
Veronika Bílková z Právnické fakulty UK upozornila na vysoká právní rizika konfiskace majetku – na rozdíl od jeho zmrazení jde o trvalý zásah do vlastnického práva, který může narazit na státní imunity i ochranu lidských práv. Podobně se vyjádřil i Martin Smolek z Ministerstva zahraničních věcí ČR. Ten zároveň přiblížil stav využívání výnosů ze zmrazených aktiv Ruské národní banky a potvrdil, že shodu na konfiskaci v rámci EU by bylo složité nalézt.
Tomáš Opat (Odolné Česko) představil estonskou právní úpravu, která by mohla sloužit jako inspirace i pro Česko. Zmínil rovněž silnou podporu estonské veřejnosti pro využití ruského majetku na podporu Ukrajiny.
Vladimír Votápek prezentoval návrh zákona umožňujícího konfiskaci ruského majetku v ČR za náhradu. Poslanec Zuna vyjádřil politickou podporu tomuto přístupu.
Praní špinavých peněz a průtokové účty
Druhá část setkání se věnovala problematice praní špinavých peněz. Petr Danko z Policie ČR upozornil, že i při zablokování podezřelé transakce je obtížné ji dlouhodobě zadržet bez důkazu o původním trestném činu. Ten se často odehrál v postsovětských zemích, které nespolupracují. Ředitel FAÚ Jiří Hylmar tento problém potvrdil.
Ondřej Lébl z Ministerstva spravedlnosti představil návrh zákona o odčerpání majetku protiprávního původu, který by měl umožnit konfiskaci majetku i bez odsouzení za původní trestný čin.
V závěru se účastníci shodli, že zásadních legislativních změn v tomto volebním období už nebude možné dosáhnout. Debata a příprava návrhů tak budou pokračovat v příští Sněmovně.
Již od července minulého roku projednává Poslanecká sněmovna nový zákon o kybernetické bezpečnosti, který implementuje evropskou bezpečnostní směrnici NIS2 a zároveň obsahuje možnost prověřit a vyloučit dodavatele, kteří představují pro stát bezpečnostní riziko. Odolné Česko spolu s oslovenými experty na kybernetickou bezpečnost s blížícím se 3. čtením varuje před schválením pozměňovacích návrhů, které povedou k zásadnímu oslabení možnosti prověřování bezpečnosti dodavatelského řetězce a kterými dojde k znefunkčnění bezpečnostních mechanismů pro zajištění služeb v případě mimořádných událostí. V případě jejich přijetí zůstane Česko zranitelné.
Proč potřebujeme nový kybernetický zákon?
Digitální technologie jsou nepostradatelnou součástí moderní společnosti – ovlivňují komunikaci, dopravu, energetiku, zdravotnictví i vzdělávání. S jejich rostoucím využíváním ale narůstají i kybernetická rizika. Ochrana infrastruktury, dat a digitálních služeb je proto zásadní pro bezpečnost státu i jeho občanů.
Česko dnes čelí bezprecedentnímu nárůstu kybernetických hrozeb, které často souvisejí se závislostí na technologiích z rizikových zemí. To ohrožuje nejen fungování kritické infrastruktury, ale také např. dodávky strategických surovin. Důsledky takové závislosti se jasně ukázaly během ruské invaze na Ukrajinu, kdy prudký růst cen energií v důsledku napojení na ruský plyn a ropu způsobil vážné ekonomické škody.
Současný zákon o kybernetické bezpečnosti z roku 2014 nepokrývá všechny kritické oblasti a opomíjí některé důležité subjekty. Nová legislativa proto musí rozšířit jeho působnost a zároveň přizpůsobit český právní rámec požadavkům EU, zejména směrnici NIS 2, která měla být implementována do října 2024. Poslanecká sněmovna by proto neměla s jejím přijetím otálet.
„V kontextu hrozeb přicházejících z autoritářských zemí a v situaci, kdy se již na 100 % nemůžeme spolehnout na bezpečnostní garance stávajících spojenců, potřebujeme skutečně funkční zákon, který zajistí kybernetickou bezpečnost Česka. Vládní i opoziční poslanci mají jedinečnou příležitost odmítnout čistě byznysový lobbing a postavit se na stranu bezpečnosti státu a jeho občanů. Je nyní na sněmovně, zda se rozhodne jít cestou suverénní země nebo cestou postupného odevzdání naší suverenity do rukou režimů, které sami označujeme za nepřátele,”
Pavel Havlíček, analytik Asociace pro mezinárodní otázky.
Přehled klíčových legislativních změn
V roce 2024 předložil Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) návrh nového zákona o kybernetické bezpečnosti a související změnový zákon (sněmovní tisky č. 759 a 760). Nový zákon přináší následující změny:
Zjednodušení legislativy a sjednocení s evropskými pravidly: Zákon zapracovává evropské směrnice a nařízení (zejména směrnici NIS 2), čímž naplňuje povinnosti České republiky při zajišťování stejného standardu kybernetické bezpečnosti napříč Evropou.
Rozšíření působnosti: Počet regulovaných subjektů, které budou muset dbát na kybernetickou bezpečnost vzroste z 400 na přibližně 10 000. Povinnosti se budou lišit podle velikosti firmy a sektoru, ve kterém působí (např. energetika, doprava, zdravotnictví, IT).
Rychlejší reakce na hrozby: Poskytovatelé kritických služeb budou muset hlásit kybernetické incidenty do 24 hodin.
Lepší informovanost občanů: Poskytovatelé digitálních služeb budou mít povinnost uživatele varovat před kybernetickými riziky a poskytovat návody na ochranu dat.
Prověřování dodavatelského řetězce: Po vzoru západních zemí zavede Česko mechanismus kontroly dodavatelských řetězců u strategicky významných technologií. Tak bude moct provádět strategickou kontrolu dodavatelů u služeb a technologií, jejichž výpadek by mohl mít zásadní dopad na fungování státu.
„Přenést klíčové kompetence z nezávislého a odborného kybernetického úřadu na politické rozhodnutí vlády, jejíž příklon k demokratickým zemím nelze do budoucna zaručit, může být rizikové. Ještě problematičtější jsou však návrhy, které budou de facto znamenat vyprázdnění samotného institutu prověřování bezpečnosti dodavatelského řetězce a mechanismu k zajištění kontinuity strategicky významných služeb v případě mimořádných událostí. V případě jejich schválení zůstane Česko zranitelné,”
Lukáš Kraus, právník a koordinátor Odolného Česka.
Návrhy poslanců, které zásadním způsobem ohrožují funkčnost zákona
V legislativním procesu byla předložena řada pozměňovacích návrhů, z nichž některé mění původní koncepci zákona, když převádějí některé kompetence z NÚKIB na vládu. Nejzávažnější jsou však návrhy, které zásadním způsobem ohrožují funkčnost zákona oslabením klíčových mechanismů.
Pozměňovací návrh č. B9 – oslabení klíčového mechanismu prověřování bezpečnosti dodavatelského řetězce
Návrh zužuje možný dopad mechanismu pouze na nejkritičtější část infrastruktury. Mechanismus by se tak nevztahoval mj. na části dispečerských řídicích systémů, přes které se řídí i energetické sítě. Neexistuje přitom pádný důvod, proč by se klíčový mechanismus zákona neměl vztahovat na tyto vysoce důležité části systémů, jejichž narušení může zásadně ohrozit poskytování strategicky významných služeb v ČR. Došlo by tím k tomu, že by z dosahu mechanismu byly předem vyřazeny klíčové části infrastruktury a stát by se ani nedozvěděl, jací dodavatelé zde figurují, natož aby na ně mohl reagovat. S tímto omezením totiž padá také ohlašovací povinnost.
Pozměňovací návrhy č. B18-21 – oslabení bezpečnostních mechanismů pro zajištění služeb v případě mimořádných událostí
V důsledku přijetí těchto návrhů by nebyla zajištěna kontinuita strategicky významných služeb v případě mimořádných událostí (např. přírodních katastrof). Rozšířením požadavku na území EU hrozí, že strategickou službu nebude v takových situacích fyzicky možné na území ČR zajistit. Dopad změny původní koncepce lze ilustrovat na případu elektrárny, která napájí nemocnici. V případě, že by se nacházela mimo území Česka, stát by neměl možnost zajistit v krizové situaci její fungování. Obdobné riziko by nastalo v případě softwaru, serverů a cloudových služeb mimo naše území. Navrhovaný institut nebojuje proti cloudovým službám a nezavádí lokalizaci dat, pouze stanovuje, že má existovat postup, jak službu zajistit v případě ztráty spojení se zahraničím. Předmětné PN tento institut prakticky likvidují a navrhovaná úprava tak pozbude smyslu. Česko by se tím stalo výrazně zranitelnější a vydíratelnou zemí – v případě geopolitické nestability by příslušné orgány nemohly efektivně čelit masivním kybernetickým útokům. Rozsáhlé výpadky elektřiny a telefonických sítí by měly nedozírné následky.
Informace z médií o zvláštních okolnostech, za kterých jsou některé pozměňovací návrhy projednávány
Podle informací Českého rozhlasu zpravodaj tisku na hospodářském výboru Marek Novák (ANO) jednal v Číně se společností Huawei. Ta má přitom vysoký zájem na tom, aby pravidla kybernetickou bezpečnost zůstala co nejvolnější – NÚKIB již před 6 lety varoval, že právě technologie čínských společností Huawei a ZTE představují bezpečnostní riziko. Jak uvedl web Page Not Found ve svých článcích (zde a zde), pozměňovací návrhy poslance I. Adamce (ODS) načtené na hospodářském výboru směřují přesně k požadavkům Hospodářské komory ČR (HK ČR), která argumentuje mimo jiné čísly z Frontier Economics, kde si analýzu k dopadu směrnice NIS 2 platila přímo čínská Huawei. Podle zmíněného webu přitom Huawei posílá dary např. Výzkumnému ústavu pro podnikání a inovace, který je pod HK ČR začleněn. Huawei Technologies (Czech) s.r.o. je jinak také jedním z členů HK ČR.
Výzva vládním a opozičním poslancům
Je potřeba co nejdříve schválit kvalitní a funkční podobu zákona o kybernetické bezpečnosti. Z obavy o oslabení skutečně účinné legislativy zejména nedoporučujeme schválení pozměňovacích návrhů č. B9 a č. B18-21. Odmítnutí těchto rizikových návrhů je klíčové pro zachování silné a funkční kybernetické bezpečnosti v Česku.
Vyjádření oslovených expertů
„Problém, který je dle mého názoru kruciální, je nelogické zúžení rozsahu mechanismu pouze na aktiva kritická (viz PN B9). Takováto „redukce“ povede k reálné slepotě orgánu, který má rozhodovat (tj. Vlády ČR). Neboť dojde ke zúžení možnosti ovlivnit dodavatele systémů v úrovni „vysoká“, přičemž tyto systémy jsou zcela nezbytné a je minimálně vhodné, aby Vláda byla schopna identifikovat to, o jaké dodavatele se jedná. Díky uvedenému pozměňovacímu návrhu odpadne ohlašovací povinnost dodavatelům infrastruktury v režimu vysoká. Problematické jsou rovněž PN B18-21. Je otázkou, zda po navržených úpravách má uvedený institut význam. Cílem ZoKB stejně jako novely krizového zákona je mimo jiné posílit odolnost ČR jak v digitální, tak fyzické rovině. Pokud bude strategicky významná služba (pro ČR) řízena ze zahraničí bez „backup plánu“ v podobě klidně i ne digitálního řešení v ČR, pak se domnívám, že naše resilience je naopak významně oslabena.“
doc. JUDr. Jan Kolouch, Ph.D., metodik kybernetické bezpečnosti, CESNET
„Jakákoliv snaha o omezení regulace v oblasti kybernetické a informační bezpečnosti je znakem neschopnosti vnímat okolní svět, jeho nástrahy a jeho současné velmi dynamické změny. A v podstatě také vypnutí pudu sebezáchovy. Instituce, která si nevyhodnotí rizika, která vyplývají z její závislosti na dodavatelském řetězci, se radostně řítí do záhuby. Není mým cílem tady jmenovat konkrétní firmy, jejichž produkty a jejich použití s sebou nesou bezpečnostní rizika. Každá firma, organizace, instituce by měla mít analýzu rizik, která rizika z využití technologií jakékoliv firmy plynou. A je navýsost žádoucí zahrnout i tzv. netechnická bezpečnostní rizika. Například pod jakou jurisdikci výrobce technologií v dané zemi spadá, jaký má na něj vliv stát jako takový apod. (…) Kybernetické útoky jsou charakteristické svojí rychlostí a také nutností okamžité reakce a prodlužování této reakce vsazováním dalších článků do rozhodovacího procesu je cestou do pekla. A vůbec nejhorší je do tohoto procesu vsazovat orgán veskrze politický. Tady je na místě, ať už se to líbí nebo ne, pragmatická a rychlá reakce bez politických půtek.“
Ing. Aleš Špidla, ředitel Centra rozvoje informačních kompetencí CEVRO Univerzity
„Česká republika schválila v roce 2014 zákon o kybernetické bezpečnosti, který vedl nejen ke smysluplnému nastavení základních institutů kybernetické bezpečnosti v Česku, ale byl i vzorem pro evropskou směrnici schválenou v roce 2016. Ta prošla revizí a návrh nového zákona o kybernetické bezpečnosti má reagovat nejen na tuto revidovanou evropskou normu, ale i na měnící se prostředí v kybernetickém prostoru. Nárůst počtu kybernetických incidentů, proměna jejich složení i nepokryté využívání hackerských kapacit státními aktéry jen potvrzují nutnost brát nastavení kybernetické bezpečnosti vážně. Komplexita dodavatelského řetězce a jeho nedávná zneužití nejen ve válečném konfliktu nám ukazují, že ani tuto oblast nesmíme podceňovat a věřím, že kompromis, který byl přijat na půdě gesčního Výboru pro bezpečnost obsahuje rozumné nastavení pravidel. Byť je nutné mít stále na paměti, že doba „neškodných” hackerů z Alabamy skončila a naše digitální infrastruktura a služby a jejich bezpečnost budou neustále testovány.“
Jaromír Novák, partner pro styk s veřejnou správou sdružení CZ.NIC
Podrobnější informace a vyjádření expertů najdete v dokumentu níže
Příští týden si připomeneme 3. výročí začátku ruské invaze na Ukrajině. Mezinárodní sankce představují jeden z hlavních nástrojů, jak omezit válečné kapacity agresora, ale potýkají se se snahami je obcházet či porušovat. Proto byly v minulém roce schváleny dvě směrnice EU, které mají členským státům pomoci sankce lépe vymáhat. I přes urgentnost opatření je však vláda pozadu s implementací. Pokud tak chce účinně přispět Ukrajině a posílit odolnost Česka, musí co nejdříve tyto legislativní úkoly splnit.
Mnichovská bezpečnostní konference vnesla nový impuls do debaty o tom, jak má vypadat mír na Ukrajině a jaké bezpečnostní záruky jsou evropské státy ochotny Ukrajině vlastně dát. Ve světle blížícího se třetího výročí plné ruské invaze je zároveň k zamyšlení, zda by členské státy EU neměly též udělat mnohem více pro vymahatelnost sankcí proti Rusku, jehož válečné kapacity je potřeba oslabit.
Česko má v tomto ohledu nedokončené domácí úkoly v legislativě, které může vláda Petra Fialy dotáhnout.
Směrnice EU k efektivnějšímu trestání porušování sankcí
Novela upřesňuje vymezení trestného činu porušení mezinárodních sankcí (rozumí se jím také jejich obejití) a zavádí trestnost některých porušení mezinárodních sankcí spáchaných z hrubé nedbalosti, zejména pokud se týkají zboží nebo technologií dvojího užití či vojenského materiálu. Tato jednání jsou zvlášť společensky škodlivá a jejich přísnější postih přispěje k efektivnějšímu zajištění mezinárodního míru a bezpečnosti.
„Mezinárodní sankce bez efektivní vnitrostátní vymahatelnosti jsou prakticky k ničemu. Potřebujeme proto trestní legislativu, která dosáhne i na případy hrubě nedbalostního porušování sankcí, jejímž předmětem jsou zejména technologie klíčové pro ruské válečné kapacity. Je proto urgentní jít v EU příkladem a příslušnou novelu co nejdříve v parlamentu schválit.“
Pavel Havlíček, analytik Asociace pro mezinárodní otázky.
Co dalšího novela přináší?
Možnost odčerpat majetek ze společného jmění manželů (SJM), pokud je tento majetek spojen s trestnou činností. Dosud nebylo možné vyslovit propadnutí takového majetku, což představovalo významnou mezeru v legislativě.
Úpravu skutkových podstat válečných zločinů, které umožní efektivnější vyšetřování a stíhání pachatelů zločinů genocidy, zločinů proti lidskosti a dalších závažných trestných činů podle mezinárodního práva.
Využití videokonferencí v trestním řízení a nakládání se zvukovými a obrazovými záznamy. Tato opatření mají za cíl zefektivnit procesy, usnadnit komunikaci mezi stranami a zvýšit celkovou efektivitu soudního řízení.
Směrnice EU o vymáhání a konfiskaci majetku
Dne 24. 4. 2024 došlo ke schválení tzv. konfiskační směrnice EU, která stanovuje minimální právní úpravu členských států EU pro vysledování, identifikaci, zajištění, konfiskaci a správu majetku pocházejícího z trestné činnosti prováděné zejména organizovanými zločineckými skupinami.
Konfiskační směrnice přináší:
jasná pravidla pro dohledávání a identifikaci majetku pro posílení přeshraniční spolupráce
možnost zmrazit majetek a zajistit, aby nezmizel před ukončením trestního řízení
nový rámec pro konfiskaci, který zajistí, že zločinci přijdou o svůj nezákonný majetek
efektivní správu majetku, která zajistí, že majetek neztratí na hodnotě
posílení spolupráce mezi relevantními institucemi
Směrnice se vztahuje na širokou škálu trestných činů a odkazuje na jiné směrnice EU, které stanoví minimální pravidla pro trestné činy, jako je organizovaný zločin, terorismus, obchodování s lidmi, obchodování s drogami, korupce a praní špinavých peněz. A vztahuje se právě i na výše zmíněnou směrnici k trestání mezinárodních sankcí. Proto bude možné snáze zabavit zisky osobám a dalším subjektům, které obcházejí sankce EU. A proto je také důležité, aby byly obě směrnice implementovány co nejdříve všemi členskými státy.
Vláda uložila ministru spravedlnosti předložit příslušný návrh zákona o odčerpávání majetku protiprávního původu, který implementuje konfiskační směrnici, do 31. 12. 2024. Ten byl však vložen do meziresortního připomínkového řízení přes přislíbený dřívější termín až 28. 1. 2025 a je riziko, že se nestihne do voleb schválit.
„Je potřeba urgentně řešit dlouhodobý problém s praním peněz přes tzv. průtokové účty. Je neudržitelné, aby tři roky po ruské agresi na Ukrajině přes Česko protékaly peníze oligarchů ze sankčních seznamů. I když se ministr Blažek opozdil s předložením návrhu, v případě dostatečné politické vůle vlády a parlamentu existuje způsob, jak jej prioritně v parlamentu prosadit ještě do voleb.“
Lukáš Kraus, právník a koordinátor Odolného Česka.
