TÉMATA, HROZBY A JEJICH ŘEŠENÍ
Česko musí být schopné čelit hrozbám 21. století – od praní špinavých peněz přes kyberútoky až po vliv nedemokratických režimů.
Proto prosazujeme konkrétní opatření, která posilují naši bezpečnost, transparentnost a právní stát.
Na této stránce najdete klíčová témata, kterým se věnujeme – od sankcí a boje proti daňovým rájům, přes kvalitní evidenci skutečných majitelů až po modernizaci krizové legislativy. V každé oblasti přinášíme aktuální doporučení a konkrétní návrhy pro vládu, parlament i veřejnost.
Mezinárodní sankce
V návaznosti na ruskou agresi na Ukrajině přijalo Česko obdobu tzv. Magnitského zákona (sankční zákon) a v rámci Evropské unie prosadilo řadu sankčních balíčků. Je však třeba pracovat na důsledném vymáhání mezinárodních sankcí a omezovat jejich obcházení.
Aktuální doporučení
Zformulovali jsme řadu doporučení k implementaci sankcí pro českou vládu a pro instituce EU. Vláda by měla především alokovat dostatečné kapacity na vymáhání mezinárodních sankcí (je např. potřeba zajistit IT nástroje a personál pro efektivnější monitoring zahraničního obchodu s využitím mezinárodních celních záznamů). Je třeba dobře implementovat schválenou novelu trestního zákoníku, která zpřísňuje trestání jejich porušování. Měla by pokračovat debata o konfiskaci majetku sankcionovaných osob (např. po vzoru Estonska) a jeho dalším využití.
Boj proti praní peněz
Česko je v podstatě evropskou pračkou na peníze pocházející z trestné činnosti. Podle oficiálních zpráv bylo jen v letech 2020 a 2021 přes naši zemi vypráno 100 miliard Kč. Po vyprání se k nám část prostředků vrací ve formě stovek prázdných bytů, které křiví trh s byty.
Je proto třeba pračku špinavých peněz zastavit:
Vláda by měla co nejdříve předložit zákon o odčerpání majetku protiprávního původu (aneb zákon proti tzv. průtokovým účtům), který je implementací tzv. konfiskační směrnice EU, tak, aby byl co nejdříve schválen parlamentem. Je třeba také dobře implementovat nový AML balíček z června 2024.
Skuteční majitelé firem a nemovitostí
Mapování vlastnických struktur firem napojených na sankcionované osoby odhalilo nedostatky v údajích evidence skutečných majitelů. Je proto třeba posílit její spolehlivost a rozšířit funkcionality evidence například o údaje o zahraničních majitelích nemovitostí.
Konec daňových rájů
Daňové ráje často slouží jako skrýše peněz pro oligarchy z nedemokratických zemí, kteří s jejich pomocí obchází sankce. Navíc, každá koruna, která uteče do daňového ráje, chybí v našem rozpočtu na veřejné služby. Česká republika kvůli tomu v roce 2021 přišla až o 17 miliard korun.
Potřebujeme opatření, která tomu zamezí:
Je nutné podpořit mezinárodní a domácí iniciativy, které směřují k omezení úniků zisků velkých firem do daňových rájů. Stejně tak je vhodné zajistit důsledným vymáháním AML opatření, aby sankcionované entity nebyly schopny skrývat své finance v daňových rájích přes své bílé koně.
Kyberbezpečnost
Vzhledem k tomu, že kritická odvětví (např. doprava, energetika, zdravotnictví) jsou stále závislejší na digitálních technologiích, je nutné účinně čelit ransomwarovým, malwarovým a DDoS útokům, ohrožením dat a dostupnosti internetu či hrozbám pro dodavatelské řetězce.
K tomu potřebujeme adekvátní nástroje:
Schválení návrhu zákona o kybernetické bezpečnosti představuje zásadní krok pro posílení bezpečnosti země proti kybernetickým útokům. Je však třeba přijmout kvalitní prováděcí předpisy, které zajistí adekvátní ochranu před kybernetickými hrozbami. Je vhodné též posílit spolupráci bezpečnostních složek v prověřování rizikových dodavatelů a monitoringu vlivových aktivit cizích států a firem. K efektivnímu zajištění kybernetické bezpečnosti a odolnosti je třeba systematicky posilovat schopnosti státu na tyto hrozby reagovat.
Energetická bezpečnost
Odběrem energetických surovin Evropa zásadním způsobem přispívá do ruského rozpočtu a na válku proti Ukrajině. Je proto žádoucí, aby se Česko a s ní i celá EU od této formy závislosti co nejrychleji odtrhlo či našlo jiné formy náhrady za tyto komodity.
Aktuální doporučení
Po úspěšném a téměř dokončeném omezení závislostí na ruské ropě a zemním plynu přichází na řadu další oblasti a sektory, které může Rusko proti Evropě potenciálně zneužívat. Patří mezi ně jaderné palivo nebo například ruská ocel, kterou ČR proaktivně zastavila z hlediska svého sankcionování na evropské úrovni. Nicméně klíčové v následujících měsících a letech bude udržet současný stav a zamezit návratu ruských energetických komodit a závislostí, na zvrácení čehož má část politické, ekonomické i společenské elity vlastní zájem.
Obrana proti hybridním hrozbám
Ne všechny útoky na stát vypadají jako tanky v ulicích. Dnes se Česko i další evropské země potýkají také s tzv. hybridními hrozbami: skrytým financováním, vlivovými operacemi, dezinformačními kampaněmi, kyberútoky nebo snahou rozdělovat společnost a oslabovat důvěru ve stát. Česká Národní strategie pro čelení hybridnímu působení tyto hrozby popisuje jako kombinaci skrytých i zjevných aktivit namířených proti zranitelným místům demokratického státu a společnosti.
Dopadá to na každodenní život nás všech – na důvěru v informace v krizi, na férovost voleb, na bezpečnost infrastruktury, na schopnost státu reagovat rychle a srozumitelně. Zkušenosti z Evropy ukazují, že účinná obrana stojí na těchto principech: jasně nastavených kompetencích, připravených a zkoordinovaných institucích a spolupráci státu, firem a občanské společnosti.
Proto prosazujeme, aby Česko mělo:
- jasně stanovenou odpovědnost státu za koordinaci obrany proti hybridním hrozbám,
- funkční a dlouhodobě podporované expertní týmy napříč resorty,
- srozumitelnou veřejnou komunikaci,
- a účinné právní nástroje proti vědomé spolupráci s cizí mocí v neprospěch České republiky.
Důležitou součástí této debaty je také trestný čin neoprávněné činnosti pro cizí moc (§ 318a trestního zákoníku), někdy označovaný jako „Lex Krtek“. Smyslem je dát státu nástroj proti závažné spolupráci s cizí mocí, která ohrožuje bezpečnost a ústavní pořádek. Ústavní soud v únoru 2026 potvrdil, že tato skutková podstata obstála z hlediska ústavnosti a lze ji vykládat ústavně konformně.
Srozumitelná komunikace státu
Když stát komunikuje pozdě, nesrozumitelně nebo chaoticky, nejvíc to dopadá na nás, občany. V krizích vzniká nejistota, v běžném životě zmatky a zbytečné chyby. Proto prosazujeme, aby veřejná komunikace státu byla chápána jako služba občanům, ne jako politický marketing.
Co to znamená v praxi?
Stát má lidem včas a srozumitelně vysvětlit:
- co se děje,
- co to znamená pro mě,
- co mám udělat,
- kde najdu pomoc nebo další informace.
Tento přístup odpovídá i mezinárodní dobré praxi. OECD rozlišuje veřejnou komunikaci od politické komunikace a chápe ji jako funkci státu, která má informovat, naslouchat a reagovat ve veřejném zájmu. Zároveň doporučuje jasné mandáty, koordinaci a ochranu před politizací. Podobně Finsko staví vládní komunikaci na otevřenosti, včasnosti a společných pravidlech napříč státní správou.
Naším cílem je pomoci nastavit v Česku takový model, který:
- zlepší srozumitelnost informací pro veřejnost,
- posílí důvěru a předvídatelnost v krizích,
- zachová odborný a nepolitický charakter veřejné komunikace.