Boj proti praní peněz

Česká republika dlouhodobě čelí problému tzv. průtokových účtů, přes které podle informací NCOZ proteklo v letech 2020 a 2021 přibližně 100 miliard korun. Současný právní rámec v boji proti tomuto schématu pro praní peněz je nedostatečný. Po letech diskusí a příprav budou poslanci jednat o vládním návrhu, který má potenciál omezit českou pračku na peníze a posílit tak bezpečnost a s tím i důvěryhodnost naší země.

Praní peněz přes průtokové účty – zranitelnost Česka

Zpráva o druhém kole procesu národního hodnocení rizik praní peněz a financování terorismu z roku 2021 jako jednu z významných zranitelností Česka označila problematiku prokazování zdrojové trestné činnosti při podezření ze spáchání trestného činu legalizace výnosů z trestné činnosti (praní peněz) u případů, ve kterých měla být zdrojová trestná činnost spáchána v zahraničí, a to kvůli slabé mezinárodní justiční spolupráci s některými státy – zejména těmi z bývalého SSSR. Právě často z těchto zemí jsou do Česka přes tzv. průtokové účty převáděny finanční prostředky, a to pod záminkou provozování podnikatelské činnosti či realizace zahraničních investičních projektů. Jejich cílem je přitom zastření skutečného původu těchto peněz, které jsou následně obratem převáděny do dalších zemí. Tento proces se může i opakovat, čímž dojde k vytvoření složité sítě, která předmětné finanční prostředky dovede až do cílové destinace. Čeští detektivové jsou sice schopni majetek dočasně zajistit, ale kvůli špatné spolupráci s danou zemí je pro ně často nemožné zdokumentovat zdrojový trestný čin, a tak jsou nuceni i v případě vysoce podezřelých transakcí majetek uvolnit.

Ázerbájdžánský občan založil u České spořitelny účty jménem firmy Mablestine se sídlem ve Skotsku. O více než dva měsíce později na do té doby „spících“ kontech přistály téměř dva miliony dolarů a ještě ten samý den odtekly dál do zahraničí. 

V případu kolem ruského miliardáře Igora Čeremisina detektivové NCOZ zajistili peníze a nemovitosti v hodnotě přes 600 milionů korun. Kauzu však odložili a majetek odblokovali. 

Rafinerie, kterou ovládal miliardář Gucerijev figurující na evropském sankčním seznamu, poslala nově vzniklé české firmě tři čtvrtě miliardy korun. Podle vyšetřovatelů šlo o praní špinavých peněz. Úřady firmě stamiliony na účtech zablokovaly, ale protože se nepodařilo prokázat, že peníze mají kriminální původ, musely je uvolnit.  

Jak to funguje v praxi?

Souhra přípravy adekvátní legislativy na domácí a evropské úrovni

V návaznosti na fungování pracovní skupiny složené ze zástupců Ministerstva spravedlnosti, FAÚ, Generálního finančního ředitelství, Generálního ředitelství cel, Ministerstva vnitra, NCOZ, Nejvyššího státního zastupitelství a Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování, byla vypracována Analýza k možnostem odčerpání nelegálně nabytého majetku, která popsala tři možné cesty, jak legislativně řešit problém průtokových účtů. Vláda P. Fialy si vybrala a dne 23. 9. 2023 uložila ministru spravedlnosti předložit návrh zákona upravující trestní variantu odčerpávání nelegálně nabytého majetku. 

Vedle domácí debaty o potřebě řešit závažný domácí problém s praním peněz probíhala i debata na úrovni evropských institucí. Vyvstala totiž nutnost harmonizovat minimální právní úpravu členských států EU pro vysledování, identifikaci, zajištění, konfiskaci a správu majetku pocházejícího z trestné činnosti prováděné zejména organizovanými zločineckými skupinami. V návaznosti na Strategii EU pro boj proti organizované trestné činnosti na období 2021–2025 a na nutnost vymáhat omezující opatření (sankce) vůči ruským a běloruským entitám, zejména po ruské agresi na Ukrajině, tak došlo k přípravě, projednání a nakonec schválení tzv. konfiskační směrnice EU (účinnost od 24. 4. 2024 s termínem pro implementaci dne 23. 11. 2026). Klíčový Čl. 16 této směrnice zakotvuje koncept odčerpání nevysvětleného bohatství souvisejícího s trestnou činnosti bez nutnosti prokázat konkrétní trestný čin.

Po řadě peripetií a zdržení, o kterých Odolné Česko v minulosti informovalo, vláda v únoru letošního roku schválila návrh zákona o odčerpání majetku nevysvětleného původu a předložila jej Poslanecké sněmovně (sněmovní tisky 101 a 102). 

Základní parametry nového zákona

Zavádí se jasný a předvídatelný mechanismus odčerpání majetku nevysvětleného původu. Ačkoli se řízení o odčerpání považuje za trestní řízení, nezaměřuje se na otázku viny pachatele trestného činu a jejích důsledků, ale na majetek nevysvětleného původu (tedy na věc, jde o řízení in rem) a jeho odčerpání. Řízení o odčerpání majetku navazuje na původní pravomocně skončené trestní řízení a probíhá podle obdobných pravidel. 

Návrh na uložení odčerpávacího opatření podává státní zástupce. Řízení o majetku poté vede samosoudce, který rozhodne, zda-li má být majetek odčerpán. Ohledně nevysvětlitelného majetku se neuplatní důkazní standard trestního řízení „nade vší důvodnou pochybnost”, ale zvláštní standard: „soud má za to“ (anglicky court is satisfied), což představuje vysokou míru pravděpodobnosti.

Státní zástupce bude mít podle zákona možnost podat návrh na uložení odčerpávacího opatření, pokud v původním řízení byl:
a) zajištěn majetek nevysvětleného původu nejméně v hodnotě 1 000 000 Kč nebo majetek i v nižší hodnotě, pokud se původní trestní řízení vedlo pro trestný čin účasti na organizované zločinecké skupině nebo trestný čin spáchaný ve prospěch organizované zločinecké skupiny, a
b) na základě zjištěných skutečností má za to, že jsou splněny podmínky pro uložení odčerpávacího opatření podle tohoto zákona.

Důkazní břemeno nese státní zástupce, který musí předložit dostatečné důkazy prokazující naplnění rozhodných skutečností pro uložení odčerpávacího opatření. Dotčená a vedlejší osoba důkazní břemeno nemají, ale je v jejich zájmu poskytnout věrohodné a ověřitelné informace dokládající zákonný původ majetku.

Soud uloží odčerpávací opatření vůči majetku nevysvětleného původu, pokud jeho zákonný původ nebyl věrohodně a ověřitelně doložen a soud má po uvážení všech konkrétních okolností případu za to, že pochází z trestné činnosti nebo činnosti jinak trestné. Závěr o takovém původu majetku může být odůvodněn: 

a) zjištěním hrubého nepoměru mezi hodnotou majetku, který osoba, vůči níž je tato skutečnost prokazována, v rozhodném období nabyla nebo převedla na jinou osobu nebo do majetku ve svěřenském fondu, a jejími příjmy nabytými v souladu se zákonem, nebo 

b) existencí jiných konkrétních skutečností, které ve svém souhrnu odůvodňují učinění takového závěru (např. na osobu nebo na její majetek se vztahují mezinárodní sankce, osoba v rozhodném období nabyla majetek nevysvětleného původu bezúplatně nebo za nápadně výhodných podmínek, ad.).

Doporučení iniciativy Odolné Česko

Detailnější informace o historii návrhu zákona a procesních pojistkách, stejně tak odpovědi na často kladené dotazy, naleznete zde: 

Česko je už dlouhodobě oblíbenou destinací, kterou zločinecké organizace využívají k praní špinavých peněz. Podle odhadů NCOZ tak každoročně přes české účty proteče přibližně 50 miliard korun, zejména prostřednictvím tzv. průtokových účtů. Nový zákon o odčerpání podezřelého majetku, který dnes schválila vláda, má tuto praxi zásadně omezit.

Jedná se především o případy, kdy jsou používány průtokové (tranzitní) účty, na které peníze přicházejí z jiné, často postsovětské země, jež v trestním řízení prakticky nespolupracuje. Typicky to funguje tak, že si někdo v Česku založí bankovní účet, na který dorazí vysoká částka z nejasného zdroje. Peníze jsou vzápětí převedeny dál, často přes Švýcarsko, do zemí mimo Evropskou unii. Státy, odkud platby pocházejí, s českými orgány nespolupracují, a peníze se tak musí uvolnit zpět, i když jde prakticky jistě o výnosy z trestné činnosti. 

České právo sice zná hned několik institutů, jak odčerpat majetek související s trestnou činností, k jejich použití je však potřeba prvně odsoudit pachatele toho trestného činu nebo jednoznačně prokázat, že z konkrétního trestného činu podezřelý majetek pochází. To, že takový postup není efektivní, lze ilustrovat na skutečně odčerpaných částkách. Zatímco v roce 2021 bylo zajištěno 8 826 milionů Kč, odčerpáno bylo pouhých 568 milionů, tedy pouhých 6,4 %.

Nový návrh

Uvedenému praní peněz by měl pomoci zabránit nový návrh zákona o odčerpání podezřelého majetku. Tento zákon implementuje čl. 16 směrnice o vymáhání a konfiskaci majetku, která koncept odčerpání majetku, u něhož je soud přesvědčen, že pochází z trestné činnosti, zakotvuje. 

Státní zástupce podle zákona bude mít možnost podat návrh na zahájení řízení o odčerpání majetku, pokud v původním řízení byl zajištěn podezřelý majetek v hodnotě nad 1 000 000 korun, nebo pokud se trestní řízení vedlo o trestných činech spojených s organizovanou zločineckou skupinou. Řízení o majetku poté vede samosoudce, který rozhodne, zdali má být majetek odčerpán. Ohledně podezřelého majetku se neuplatní důkazní standard trestního řízení „nade vší důvodnou pochybnost”, ale zvláštní standard: „soud má za to“ (anglicky court is satisfied), což představuje vysokou míru pravděpodobnosti. Stejný přístup se už dnes uplatňuje i u ochranného opatření zabrání části majetku. Výsledkem tohoto řízení totiž není odsouzení osoby, a proto vyžaduje nižší důkazní standard.

Řízení o odčerpání majetku navazuje na původní trestní řízení a probíhá podle obdobných pravidel. Soud přihlíží ke všem okolnostem, jako například k nepoměru mezi legálními příjmy a hodnotou majetku, k podezřelým převodům nebo k vazbám na organizovaný zločin. Zákon také chrání třetí osoby a odčerpání se nesmí dotknout majetku, který byl nabyt v dobré víře nebo je nutný k zajištění základních životních potřeb.

Tento návrh zákona prošel připomínkovým řízení a dnes jej schválila vláda. Legislativní proces bude pokračovat v Poslanecké sněmovně. Je důležité, aby tento zákon byl přijat v co nejsilnější podobě a Česká republika tak přestala být ideálním prostředím pro zločinecké organizace, které si přes místní průtokové účty legalizují výnosy z trestné činnosti. 

V srpnu 2023 vláda uložila ministru spravedlnosti, Pavlu Blažkovi, předložení návrhu zákona proti praní peněz přes průtokové účty. Zákon měl umožnit odčerpat nelegálně nabytý majetek. Ministr měl podle zadání čas na předložení návrhu do konce roku 2024. Ještě v září 2024 na svých sociálních sítích ujišťoval, že zákon zašle do připomínkového řízení v říjnu 2024. Nyní však ministerstvo přiznává, že návrh plánuje představit až v říjnu 2025. Jde o zásadní selhání ministra a celé vlády v boji proti špinavým miliardám z Ruska. 

Podle zahraničních analýz je Česko jednou z nejatraktivnějších zemí pro praní špinavých peněz. Hlavním důvodem je, že orgány činné v trestním řízení nemají funkční nástroj pro řešení problému tzv. průtokových účtů, které jsou jednou z cest, jimiž ruští oligarchové obcházejí sankce a vyvádí své finanční prostředky na Západ. Podle Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) jen v letech 2020 a 2021 Českem proteklo asi 100 miliard korun. 

Co jsou průtokové účty? Průtokové účty jsou jedním z nástrojů k zastření původu nelegálně nabytých peněžních prostředků. Jedná se o případy, kdy jsou finanční prostředky především ze zemí bývalého Sovětského svazu převáděny do Česka pod záminkou provozování podnikatelské činnosti či realizace zahraničních investičních projektů. Jejich cílem je přitom zastření skutečného původu těchto peněz, které jsou následně obratem převáděny do dalších zemí. Tento proces se může i opakovat, čímž dojde k vytvoření složité sítě, která předmětné finanční prostředky dovede až do cílové destinace, kde jsou investovány.

Zásadním problémem spojeným s průtokovými účty je především nemožnost stíhat či jiným způsobem řešit trestný čin legalizace výnosů z trestné činnosti bez zřejmého zdrojového trestného činu. Policejní orgány mají povinnost případ odložit a zablokované peníze uvolnit, pokud nedokážou prokázat trestný čin, z něhož peníze pochází. To platí i v případech vysoce podezřelých transakcí. Čeští vyšetřovatelé totiž často narážejí na pasivitu zahraničních úřadů, které nevyvíjejí aktivitu k objasnění původu peněz a nestíhají pachatele. Typicky se jedná o země bývalého Sovětského svazu, často pak přímo Rusko. 

Případ rafinerie Afipsky Rafinerie, kterou ovládal miliardář Michail Gucerijev figurující na evropském sankčním seznamu, poslala nově vzniklé české firmě tři čtvrtě miliardy korun. Velká část z této sumy pak měla plynout na účty společnosti z Britských Panenských ostrovů. Podle vyšetřovatelů šlo o sofistikované praní špinavých peněz. Úřady české firmě stamiliony na účtech zablokovaly. Detektivům se ale nepodařilo prokázat, že peníze mají kriminální původ.  Po nějaké době, kdy byly peníze v Česku blokovány, je proto české úřady musely uvolnit.   Zdroj: Pokorná, Zdislava. (6. 4. 2022). Podezřelé ruské stamiliony pro malou pražskou firmu muselo Česko rozmrazit, ve hře je změna zákona. Deník N, online.

Ministerstvo spravedlnosti předložilo vládě již v srpnu 2023 Analýzu k možnostem odčerpání nelegálně nabytého majetku, která obsahovala možná legislativní řešení (civilní, právní a trestní). Vláda následně uložila ministru spravedlnosti předložit návrh zákona upravující trestní variantu odčerpávání nelegálně nabytého majetku, a to do 31. 12. 2024. 

Tento termín považovaly nevládní organizace za příliš vzdálený a opakovaně apelovaly, aby ministerstvo přípravy zákona urychlilo. Původní termín vnímali jako málo ambiciózní i členové kontrolní komise sněmovny, která dohlíží na činnost Finančního analytického úřadu (FAÚ). Resort spravedlnosti však reagoval na výtky tím, že je nutné počkat na schválení související konfiskační směrnice EU. Tehdejší náměstek Antonín Stanislav v říjnu 2023 uvedl, že „dříve, než v druhém pololetí příštího roku bychom to asi nedokázali předložit“, ale že se snaží „to maximálně připravovat”. 

Dne 24. 4. 2024 byla schválena konfiskační směrnice a v druhé půlce minulého roku přicházela ujištění, že bude návrh zákona předložen podle plánu. Ministr Blažek v září dokonce uvedl, že návrh zašle do připomínkového řízení už v říjnu. V lednu ale přišla studená sprcha s oznámením resortu, že se v plánu legislativních prací vlády na rok 2025 stanoví termín pro předložení vládě říjen 2025 a termín pro nabytí účinností červenec 2026.

Odklad předložení zákona má mezinárodní konsekvence. Co nejrychlejší implementace konfiskační směrnice a související směrnice proti porušování sankcí napříč členskými státy EU by přispěla k efektivnější spolupráci zemí na vymahatelnosti protiruských sankcí.

Jak bude vypadat postup dle připravovaného zákona? Důkazní břemeno bude nést státní zástupce, který bude muset předložit dostatečné důkazy prokazující, že majetek pravděpodobně pochází z trestné činnosti, přičemž pravděpodobnost o trestním původu věci by byla založena na podezřelých okolnostech (např. zapojení tzv. off-shore společností, ekonomicky zcela neopodstatněné časté směny valut, podezřelý odmítá vysvětlit původ dotčeného majetku, apod.). V takovém řízení se tedy neuplatní trestní pravidla pro dokazování, kdy je potřeba míra důkazů nade vší pochybnost, ale nižší standard civilního procesu, princip převažující pravděpodobnosti. Dotčená osoba bude muset vyvracet tvrzení o trestním původu daného majetku a dokládat věrohodně s ověřitelnými informacemi k původu majetku, že jej nabyla legálně. Soud pak bude porovnávat čí verze o původu majetku je pravděpodobnější.