Česká republika dlouhodobě čelí problému tzv. průtokových účtů, přes které podle informací NCOZ proteklo v letech 2020 a 2021 přibližně 100 miliard korun. Současný právní rámec v boji proti tomuto schématu pro praní peněz je nedostatečný. Po letech diskusí a příprav budou poslanci jednat o vládním návrhu, který má potenciál omezit českou pračku na peníze a posílit tak bezpečnost a s tím i důvěryhodnost naší země.
Praní peněz přes průtokové účty – zranitelnost Česka
Zpráva o druhém kole procesu národního hodnocení rizik praní peněz a financování terorismu z roku 2021 jako jednu z významných zranitelností Česka označila problematiku prokazování zdrojové trestné činnosti při podezření ze spáchání trestného činu legalizace výnosů z trestné činnosti (praní peněz) u případů, ve kterých měla být zdrojová trestná činnost spáchána v zahraničí, a to kvůli slabé mezinárodní justiční spolupráci s některými státy – zejména těmi z bývalého SSSR. Právě často z těchto zemí jsou do Česka přes tzv. průtokové účty převáděny finanční prostředky, a to pod záminkou provozování podnikatelské činnosti či realizace zahraničních investičních projektů. Jejich cílem je přitom zastření skutečného původu těchto peněz, které jsou následně obratem převáděny do dalších zemí. Tento proces se může i opakovat, čímž dojde k vytvoření složité sítě, která předmětné finanční prostředky dovede až do cílové destinace. Čeští detektivové jsou sice schopni majetek dočasně zajistit, ale kvůli špatné spolupráci s danou zemí je pro ně často nemožné zdokumentovat zdrojový trestný čin, a tak jsou nuceni i v případě vysoce podezřelých transakcí majetek uvolnit.
Ázerbájdžánský občan založil u České spořitelny účty jménem firmy Mablestine se sídlem ve Skotsku. O více než dva měsíce později na do té doby „spících“ kontech přistály téměř dva miliony dolarů a ještě ten samý den odtekly dál do zahraničí.
V případu kolem ruského miliardáře Igora Čeremisina detektivové NCOZ zajistili peníze a nemovitosti v hodnotě přes 600 milionů korun. Kauzu však odložili a majetek odblokovali.
Rafinerie, kterou ovládal miliardář Gucerijev figurující na evropském sankčním seznamu, poslala nově vzniklé české firmě tři čtvrtě miliardy korun. Podle vyšetřovatelů šlo o praní špinavých peněz. Úřady firmě stamiliony na účtech zablokovaly, ale protože se nepodařilo prokázat, že peníze mají kriminální původ, musely je uvolnit.
Jak to funguje v praxi?
Souhra přípravy adekvátní legislativy na domácí a evropské úrovni
V návaznosti na fungování pracovní skupiny složené ze zástupců Ministerstva spravedlnosti, FAÚ, Generálního finančního ředitelství, Generálního ředitelství cel, Ministerstva vnitra, NCOZ, Nejvyššího státního zastupitelství a Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování, byla vypracována Analýza k možnostem odčerpání nelegálně nabytého majetku, která popsala tři možné cesty, jak legislativně řešit problém průtokových účtů. Vláda P. Fialy si vybrala a dne 23. 9. 2023 uložila ministru spravedlnosti předložit návrh zákona upravující trestní variantu odčerpávání nelegálně nabytého majetku.
Vedle domácí debaty o potřebě řešit závažný domácí problém s praním peněz probíhala i debata na úrovni evropských institucí. Vyvstala totiž nutnost harmonizovat minimální právní úpravu členských států EU pro vysledování, identifikaci, zajištění, konfiskaci a správu majetku pocházejícího z trestné činnosti prováděné zejména organizovanými zločineckými skupinami. V návaznosti na Strategii EU pro boj proti organizované trestné činnosti na období 2021–2025 a na nutnost vymáhat omezující opatření (sankce) vůči ruským a běloruským entitám, zejména po ruské agresi na Ukrajině, tak došlo k přípravě, projednání a nakonec schválení tzv. konfiskační směrnice EU (účinnost od 24. 4. 2024 s termínem pro implementaci dne 23. 11. 2026). Klíčový Čl. 16 této směrnice zakotvuje koncept odčerpání nevysvětleného bohatství souvisejícího s trestnou činnosti bez nutnosti prokázat konkrétní trestný čin.
Po řadě peripetií a zdržení, o kterých Odolné Česko v minulosti informovalo, vláda v únoru letošního roku schválila návrh zákona o odčerpání majetku nevysvětleného původu a předložila jej Poslanecké sněmovně (sněmovní tisky 101 a 102).
Základní parametry nového zákona
Zavádí se jasný a předvídatelný mechanismus odčerpání majetku nevysvětleného původu. Ačkoli se řízení o odčerpání považuje za trestní řízení, nezaměřuje se na otázku viny pachatele trestného činu a jejích důsledků, ale na majetek nevysvětleného původu (tedy na věc, jde o řízení in rem) a jeho odčerpání. Řízení o odčerpání majetku navazuje na původní pravomocně skončené trestní řízení a probíhá podle obdobných pravidel.
Návrh na uložení odčerpávacího opatření podává státní zástupce. Řízení o majetku poté vede samosoudce, který rozhodne, zda-li má být majetek odčerpán. Ohledně nevysvětlitelného majetku se neuplatní důkazní standard trestního řízení „nade vší důvodnou pochybnost”, ale zvláštní standard: „soud má za to“ (anglicky court is satisfied), což představuje vysokou míru pravděpodobnosti.
Státní zástupce bude mít podle zákona možnost podat návrh na uložení odčerpávacího opatření, pokud v původním řízení byl:
a) zajištěn majetek nevysvětleného původu nejméně v hodnotě 1 000 000 Kč nebo majetek i v nižší hodnotě, pokud se původní trestní řízení vedlo pro trestný čin účasti na organizované zločinecké skupině nebo trestný čin spáchaný ve prospěch organizované zločinecké skupiny, a
b) na základě zjištěných skutečností má za to, že jsou splněny podmínky pro uložení odčerpávacího opatření podle tohoto zákona.
Důkazní břemeno nese státní zástupce, který musí předložit dostatečné důkazy prokazující naplnění rozhodných skutečností pro uložení odčerpávacího opatření. Dotčená a vedlejší osoba důkazní břemeno nemají, ale je v jejich zájmu poskytnout věrohodné a ověřitelné informace dokládající zákonný původ majetku.
Soud uloží odčerpávací opatření vůči majetku nevysvětleného původu, pokud jeho zákonný původ nebyl věrohodně a ověřitelně doložen a soud má po uvážení všech konkrétních okolností případu za to, že pochází z trestné činnosti nebo činnosti jinak trestné. Závěr o takovém původu majetku může být odůvodněn:
a) zjištěním hrubého nepoměru mezi hodnotou majetku, který osoba, vůči níž je tato skutečnost prokazována, v rozhodném období nabyla nebo převedla na jinou osobu nebo do majetku ve svěřenském fondu, a jejími příjmy nabytými v souladu se zákonem, nebo
b) existencí jiných konkrétních skutečností, které ve svém souhrnu odůvodňují učinění takového závěru (např. na osobu nebo na její majetek se vztahují mezinárodní sankce, osoba v rozhodném období nabyla majetek nevysvětleného původu bezúplatně nebo za nápadně výhodných podmínek, ad.).
Doporučení iniciativy Odolné Česko
„Poté, co v Lotyšsku po obřích skandálech s praním špinavých peněz přes tamní banky převzali nizozemskou právní úpravu řízení proti věci, podle níž může být za splnění podmínek odčerpán majetek podezřelého původu, došlo k očištění lotyšského bankovního sektoru. Legislativní změny totiž měly silný preventivní účinek a došlo k přesunutí podezřelých transakcí do okolních států, mj. i do Česka. Proto zákon inspirovaný touto zahraniční praxí potřebujeme i u nás a poslanci by tak měli schválit návrh zákona o odčerpání majetku nevysvětleného původu ve skutečně funkční podobě,”
Lukáš Kraus, právník a koordinátor iniciativy Odolného Česka.
