Česko je už dlouhodobě oblíbenou destinací, kterou zločinecké organizace využívají k praní špinavých peněz. Podle odhadů NCOZ tak každoročně přes české účty proteče přibližně 50 miliard korun, zejména prostřednictvím tzv. průtokových účtů. Nový zákon o odčerpání podezřelého majetku, který dnes schválila vláda, má tuto praxi zásadně omezit.
Jedná se především o případy, kdy jsou používány průtokové (tranzitní) účty, na které peníze přicházejí z jiné, často postsovětské země, jež v trestním řízení prakticky nespolupracuje. Typicky to funguje tak, že si někdo v Česku založí bankovní účet, na který dorazí vysoká částka z nejasného zdroje. Peníze jsou vzápětí převedeny dál, často přes Švýcarsko, do zemí mimo Evropskou unii. Státy, odkud platby pocházejí, s českými orgány nespolupracují, a peníze se tak musí uvolnit zpět, i když jde prakticky jistě o výnosy z trestné činnosti.
České právo sice zná hned několik institutů, jak odčerpat majetek související s trestnou činností, k jejich použití je však potřeba prvně odsoudit pachatele toho trestného činu nebo jednoznačně prokázat, že z konkrétního trestného činu podezřelý majetek pochází. To, že takový postup není efektivní, lze ilustrovat na skutečně odčerpaných částkách. Zatímco v roce 2021 bylo zajištěno 8 826 milionů Kč, odčerpáno bylo pouhých 568 milionů, tedy pouhých 6,4 %.
Nový návrh
Uvedenému praní peněz by měl pomoci zabránit nový návrh zákona o odčerpání podezřelého majetku. Tento zákon implementuje čl. 16 směrnice o vymáhání a konfiskaci majetku, která koncept odčerpání majetku, u něhož je soud přesvědčen, že pochází z trestné činnosti, zakotvuje.
Státní zástupce podle zákona bude mít možnost podat návrh na zahájení řízení o odčerpání majetku, pokud v původním řízení byl zajištěn podezřelý majetek v hodnotě nad 1 000 000 korun, nebo pokud se trestní řízení vedlo o trestných činech spojených s organizovanou zločineckou skupinou. Řízení o majetku poté vede samosoudce, který rozhodne, zdali má být majetek odčerpán. Ohledně podezřelého majetku se neuplatní důkazní standard trestního řízení „nade vší důvodnou pochybnost”, ale zvláštní standard: „soud má za to“ (anglicky court is satisfied), což představuje vysokou míru pravděpodobnosti. Stejný přístup se už dnes uplatňuje i u ochranného opatření zabrání části majetku. Výsledkem tohoto řízení totiž není odsouzení osoby, a proto vyžaduje nižší důkazní standard.
Řízení o odčerpání majetku navazuje na původní trestní řízení a probíhá podle obdobných pravidel. Soud přihlíží ke všem okolnostem, jako například k nepoměru mezi legálními příjmy a hodnotou majetku, k podezřelým převodům nebo k vazbám na organizovaný zločin. Zákon také chrání třetí osoby a odčerpání se nesmí dotknout majetku, který byl nabyt v dobré víře nebo je nutný k zajištění základních životních potřeb.
Tento návrh zákona prošel připomínkovým řízení a dnes jej schválila vláda. Legislativní proces bude pokračovat v Poslanecké sněmovně. Je důležité, aby tento zákon byl přijat v co nejsilnější podobě a Česká republika tak přestala být ideálním prostředím pro zločinecké organizace, které si přes místní průtokové účty legalizují výnosy z trestné činnosti.
„Příprava zákona o odčerpání podezřelého majetku nabrala skluz v minulém volebním období. Je dobře, že vláda dnes návrh schválila. Čím dříve projde návrh zákona parlamentem, tím včasněji bude moci Česko postihovat majetek, který byl zajištěn v souvislosti s obcházením mezinárodních sankcí a dalších závažných trestných činů.”
Lukáš Kraus, koordinátor iniciativy Odolné Česko
