Sankční radar

🇨🇿 ČESKÁ REPUBLIKA

11.8.2026

Česká strojírenská firma Ferrit z Frýdlantu nad Ostravicí mění majitele. Ovládla ji mostecká firma Sutor Holding. K transakci dochází poté, co policie obvinila šest vedoucích pracovníků firmy z podezření z obcházení protiruských sankcí prostřednictvím prostředníků ve třetích zemích, přes které měly do Ruska putovat embargované stroje. 

27.8.2026

Česká zpravodajská služba BIS ve své výroční zprávě za rok 2025 upozornila, že Rusko využívá Česko k obcházení sankcí EU. Snaží se zde nakoupit CNC obráběcí stroje pro zbrojovky, letecké náhradní díly a elektronické součástky, které pak přes prostředníky ve třetích zemích převáží do Ruska. BIS také odhalila firmy poskytující pojištění a administrativní krytí tankerům ruské stínové flotily, přičemž klíčovou roli hrál rusko-izraelský občan Konstantin Rogač, který byl letos v březnu zařazen na sankční seznam.

🇪🇺EVROPSKÁ UNIE 

7.8.2026

Rada EU sankcionovala pět vedoucích představitelů ruských zbrojních firem. Mezi označenými jsou generální ředitel výrobce součástek pro balistické rakety Iskander-M a generální ředitel závodu podílejícího se na výrobě mezikontinentálních raket RS-28 Sarmat. Sankcionováni byli rovněž ředitelé firem vyvíjejících vojenské komunikační systémy, software pro drony a vojenské vesmírné technologie.

14.8.2026

Ke třem rozhodnutím Rady EU z 24. července 2026 týkajícím se íránských sankcí se připojily kandidátské a partnerské země. Rozhodnutí se týkají sankcí za porušování lidských práv v Íránu, íránské vojenské podpory Rusku a ozbrojeným skupinám na Blízkém východě.

31.8.2026

Evropská unie připravuje jeden z největších sankčních balíků od začátku ruské války proti Ukrajině, který by měl postihnout přibližně 1 600 osob a subjektů. Sankce jsou reakcí mimo jiné na stupňující se hybridní útoky, včetně incidentu na letišti Lipsko. Balíček by měl být schválen nejpozději 12. října na jednání ministrů zahraničí EU v Lucemburku.

🇺🇸 SPOJENÉ STÁTY AMERICKÉ

7.8.2026

Americké ministerstvo financí (OFAC) sankcionovalo dvě kryptoměnové burzy a síť společností napojených na íránské revoluční gardy (IRGC). Íránec Siavash Kayvanpour provozoval přes Gruzii, SAE a Polsko burzu Shelbit Exchange, která zpracovávala miliony dolarů pro IRGC a prala výnosy z rozsáhlé online sázkové sítě. Samostatně byla sankcionována íránská burza Aban Tether za zpracovávání transakcí pro dříve sankcionované íránské burzy včetně Nobitexu a Wallexu.

Americký Senát schválil rozsáhlý zákon o sankcích vůči Rusku, který prosazoval zesnulý senátor Lindsey Graham. Zákon by zavedl povinné sankce na ruské vedení, energetický sektor a stínovou flotilu a udělil by prezidentovi pravomoc uvalit 100% cla na největší odběratele ruské ropy. Trump signalizoval, že zákon podepíše. Přesto čeká zákon nejistá budoucnost v Sněmovně reprezentantů, kde část demokratů považuje rozsáhlé pravomoci Bílého domu k udělování výjimek a cel za nepřijatelné.

12.8.2026

Americký úřad OFAC pokutoval americkou firmu Rice Lake Weighing Systems částkou 60 764 dolarů za porušení íránských sankcí. Italská dceřiná společnost firmy v letech 2019–2021 vědomě posílala vážicí přístroje přes dubajského prostředníka do Íránu. Firma porušení sama nahlásila.

18.8.2026

USA uvalily sankce na prezidentku Mezinárodního trestního soudu (MTS) Tomoko Akane z Japonska a vedoucího právníka Abdoulaye Seye ze Senegalu za jejich roli v trestních stíháních vůči státům, které nejsou členy MTS. Celkem bylo dosud sankcionováno nejméně 13 pracovníků MTS včetně devíti soudců a hlavního žalobce. MTS sankce označil za útok na nezávislou soudní instituci a odmítl ustoupit.

20.8.2026

Americké ministerstvo zahraničí sankcionovalo tři vedoucí představitele kubánské organizace ICAP, která pod záminkou kulturní výměny buduje sítě zahraničních sympatizantů kubánského režimu. Mezi sankcionovanými je předseda ICAP Fernando González Llort – bývalý kubánský špión. Sankce dopadly také na devět dalších kubánských státních subjektů včetně ministerstva stavebnictví.

Americké ministerstvo financí (OFAC) sankcionovalo 10 členů sítě, která pro Hizballáh pašovala hotovost na palubách běžných komerčních letů mezi Tureckem, Libanem, SAE a Íránem. Síť řídil turecký podnikatel Yunus Alper Yilmaz, který k převodům peněz zneužíval turecké směnárny. OFAC zároveň Hizballáh nově formálně označil za organizaci přímo řízenou íránskými revolučními gardami.

Americké ministerstvo financí (OFAC) sankcionovalo 15 osob a subjektů a zablokovala 10 lodí napojených na ekvádorské drogové gangy Los Choneros a Los Lobos. Rybářské lodě u ekvádorského přístavu Manta sloužily jako krytí pro pašování tisíců kilogramů kokainu měsíčně přes Tichý oceán do Mexika, kde ho přebíraly kartely CJNG a Sinaloa. Akce navazuje na námořní operaci Operation Pacific Viper, při níž bylo od loňského srpna zabaveno přes 112 tun kokainu.

24.8.2026

Americký úřad BIS udělil firmě Container Manufacturing z Ohia pokutu 1 milion dolarů za porušení sankcí vůči Rusku. Firma v letech 2023-2025 dodávala náhradní díly pro průmyslové stroje do Ruska přes prostředníky v SAE a Turecku. Firma přitom pokračovala v dodávkách i poté, co ji vlastní banka varovala, že platby z Ruska odmítá zpracovat kvůli embargu. 

Americké ministerstvo financí (OFAC) zahájilo rozsáhlou ekonomickou kampaň proti Íránu. Téměř 60 nových sankcí cílí na tři hlavní oblasti: síť čínských a hongkongských firem, které Íránu pašují technologie pro vývoj jaderných zbraní a raket; skupinu šesti íránských hackerů napojených na íránskou rozvědku, kteří útočili na americké nemocnice, energetické firmy a vládní úřady; a mezinárodní síť zprostředkovatelů zajišťujících přepravu íránské ropy přes stínovou flotilu. OFAC zároveň rozšířil sankční riziko na pět nových sektorů íránské ekonomiky: digitální měny, technologie, zlato, letectví a lodní dopravu.

26.8.2026

Americké ministerstvo financí (OFAC) sankcionovalo tři subjekty v rámci kampaně proti násilnému levicovému extremismu: italskou organizaci Autistici/Inventati poskytující šifrované digitální nástroje a hostingové služby skupinám Antifa a dalším extremistům včetně teroristické PKK; britskou skupinu Palestine Action, zakázanou ve Velké Británii v červenci 2025 za útoky na vojenská zařízení; a nadnárodní organizaci Masar Badil, která slouží jako krycí struktura pro Palestinský front pro osvobození (PFLP).

28.8.2026

Americké ministerstvo financí (OFAC) sankcionovalo ředitele dubajské pobočky íránské Bank Melli Rezu Mohammada Taediho a hongkongskou krycí firmu Kameng Trading Limited, která prala peníze pro sankcionovanou íránskou směnárnu Opal Exchange. Zároveň FinCEN navrhl odejmout egyptské bance Banque Misr UAE přístup k americkému bankovnímu systému za zpracování 1,8 miliardy dolarů pro íránské stínové bankovní sítě.

🇨🇦 KANADA

10.8.2026

Kanada uvalila sankce na výrobce obrněných vozidel Streit Group poté, co bylo potvrzeno, že jeho vozidla používá ruská Národní garda (Rosgvardia) při válce proti Ukrajině. Kanada se tak přidává k Ukrajině, EU a Švýcarsku, které Streit Group sankcionovaly již dříve. 

14.8.2026

Kanada uvalila sankce na pět íránských představitelů odpovědných za blokování plavby v Hormuzském průlivu.Mezi nimi velitel IRGC, velitel íránského námořnictva, mluvčí vojenského velitelství a člen parlamentu předsedající výboru pro národní bezpečnost. 

🇬🇧 SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ

6.8.2026

Velká Británie uvalila sankce na 19 subjektů v rámci prvního velkého sankčního balíčku nového ministra zahraničí Eda Milibanda. Sankce cílí na šest ruských bank financujících válku, šest tankerů stínové flotily přepravujících ruskou ropu navzdory západním zákazům a čtyři firmy dovážející vzácné kovy potřebné pro výrobu ruského vojenského vybavení. V letošním roce Velká Británie celkem sankcionovala přes 500 ruských subjektů.

31.8.2026

Velká Británie zdvojnásobila maximální pokutu za porušení sankcí. Úřad OFSI nově může uložit pokutu až do výše 100 % hodnoty porušené transakce, oproti dosavadním 50 %. Britská Národní agentura pro boj se závažnou trestnou činností (NCA) zároveň vydala celonárodní výstrahu zaměřenou na kremelskou finanční síť A7, která slouží k obcházení sankcí prostřednictvím zahraničních bank. 

🇨🇭ŠVÝCARSKO 

11.8.2026

Švýcarsko aktualizovalo sankční seznamy pro Súdán a Jižní Súdán – ze súdánského seznamu byl vyřazen Algoney Hamdan Dagalo Musa, bratr velitele paramilitárních sil RSF, který byl zařazen v únoru 2026 za zapojení do nákupních operací RSF. Zároveň byl upraven záznam Michaela Makeui Leutha v rámci jihosuánského režimu, kde nyní zastává funkci ministra spravedlnosti.

19.8.2026

Švýcarsko přijalo další opatření z 20. sankčního balíčku EU vůči Rusku platná od 20. srpna 2026. Nová pravidla zakazují poskytování služeb pro ruské LPG tankery a ropné terminály, prodej tankerů do Ruska a používání ruských kryptoměnových platforem včetně podpory digitálního rublu. Poprvé byl také aktivován nástroj proti obcházení sankcí, který zakazuje vývoz citlivého zboží do Kyrgyzstánu.

🇦🇹 RAKOUSKO

10.8.2026

Rakouské ministerstvo vnitra odhalilo vídeňskou firmu, která od roku 2022 v rozporu se sankcemi EU dodávala průmyslové stroje a CNC zařízení ruské zbrojní skupině Rostec – zboží sloužilo k výrobě motorů pro řízené střely a stíhačky. Firma obcházela sankce pomocí falešných certifikátů a sítě schránek v Turecku, SAE a dalších zemích. Celková hodnota dodávek přesáhla 3,3 milionu eur. Šéf firmy, kterým je běloruský občan, byl zatčen v květnu a zůstává ve vazbě.

🇺🇦 UKRAJINA

3.8.2026

Ukrajinské úřady sankcionovaly 23 firem a 20 osob podílejících se na výrobě a dodávkách komponentů pro ruský vojensko-průmyslový komplex. Mezi označenými jsou výrobce optických přístrojů a protiletadlových systémů Kidma Tech, Morozovův závod vyrábějící pohonné hmoty pro rakety Iskander-M (součást sankcionovaného Rosteku), výrobce naváděných střel Spetselektronkomplekt a dodavatel dronů a systémů elektronického boje Aurum. Sankce se vztahují i na ruské IT firmy vyvíjející software pro státní sektor.

14.8.2026

Prezident Zelenskyj sankcionoval 13 lodí, 11 ruských fyzických osob a 28 subjektů zapojených do nelegálního vývozu ukrajinského obilí z dočasně okupovaných území. Většina lodí pluje pod ruskou vlajkou, zbývající pod vlajkami Panamy, Belize a Svatého Kryštofa a Nevisu. Sankce dopadly na vlastníky a kapitány plavidel i na obchodní společnosti. 

20.8.2026

Prezident Zelenskyj podepsal čtyři sankční dekrety cílící na ruský vojensko-průmyslový komplex, hliníkový konglomerát Rusal, kolaboranty a poprvé na tvůrce animovaného seriálu Máša a medvěd. Studio Animaccord a jeho zakladatel, scenárista a producent byli sankcionováni za šíření proruské propagandy v dětském obsahu dostupném na mezinárodních platformách. Dále byly sankcionovány firmy obcházející sankce v dodavatelských řetězcích průmyslových strojů a elektroniky, pět podniků skupiny Rusal dodávajících hliník pro výrobu raket a vojenských letadel a 45 ruských představitelů a kolaborantů včetně bývalého ukrajinského poslance Jurije Ivaniuščenka s vazbami na Rusko a okupovaný Krym.

🇳🇿 NOVÝ ZÉLAND

8.8.2026

Nový Zéland uvalil sankce na 33 osob a subjektů v rámci svého 36. kola protiruských sankcí. Tentokrát jsou cílem především ruští hackeři, osoby podílející se na únosech a nucené převýchově ukrajinských dětí a šiřitelé proruské propagandy. Nově jsou sankcionováni také severokorejští a íránští aktéři pomáhající Rusku ve válce. Celkem Nový Zéland od roku 2022 sankcionoval přes 2 000 subjektů.

🇨🇿 ČESKÁ REPUBLIKA

1.7.2026

Podle Deníku N do Česka stále proudí ruské dřevo sankcionované EU od roku 2022, Jedná se především o sibiřský modřín, který je při dovozu maskován jako zboží čínského původu. České úřady dostaly koncem loňského roku varování z Pobaltí a některé firmy již prověřují. Příjmy z prodeje ruského dřeva mohou pomáhat financovat ruskou válku proti Ukrajině.

🇪🇺EVROPSKÁ UNIE 

9.7.2026

Evropská komise navrhla nový sankční režim zaměřený na obchodníky s lidmi a další formy organizovaného zločinu, včetně obchodu se zbraněmi, drogami a praní peněz. Navrhovaná opatření zahrnují zmrazení majetku a zákaz cestování do EU pro označené osoby a subjekty. Návrh musí být ještě jednomyslně schválen členskými státy v Radě EU.

13.7.2026

Rada EU sankcionovala čtyři osoby a pět subjektů odpovědných za masové sledování ruských občanů. Mezi označenými je sociální síť VKontakte (VK) a její dceřiná společnost vyvíjející aplikaci Max App – předinstalovanou na všech mobilních zařízeních prodávaných v Rusku a provozovanou pod dohledem FSB. Sankcionovány byly také tři firmy vyrábějící hardware a software pro systém SORM, který slouží k odposlouchávání hovorů, e-mailů a sociálních sítí a k cílení na novináře a opoziční aktivisty. Celkový počet osob sankcionovaných v rámci tohoto režimu vzrostl na 98.

Zároveň Rada EU rozšířila sankční režim vůči Súdánu o nová sektorová opatření zaměřená na válečnou ekonomiku. Zavádí se zákaz dovozu súdánského zlata do EU a zákaz vývozu rtuti a kyanidu do Súdánu – chemikálií nezbytných pro těžbu zlata. 

14.7.2026

K rozhodnutí Rady EU sankcionujícímu 9 osob a 45 subjektů napojených na ruský vojensko-průmyslový komplex a stínovou flotilu se připojily Albánie, Bosna a Hercegovina, Island, Lichtenštejnsko, Moldavsko, Černá Hora, Severní Makedonie, Norsko a Ukrajina, které se zavázaly uvést své národní politiky do souladu s tímto rozhodnutím.

Chystaný 21. sankční balíček EU vůči Rusku se výrazně zmírnil oproti původnímu návrhu. Ze seznamu byl vyškrtnut ruský pravoslavný patriarcha Kirill a zakladatel Lukoilu Vagit Alekperov, zákaz dovozu tresek byl zcela vyjmut a plánovaná omezení ruského zkapalněného plynu nebudou realizována. Zákaz víz pro ruské vojáky byl výrazně zúžen na žádost Francie a Itálie. Členské státy se zatím nedohodly na celém balíčku, ačkoli šéfka unijní diplomacie Kallas uvedla, že by mohl zahrnovat až 250 osob a subjektů, což by byl dosud největší počet.

🇺🇸 SPOJENÉ STÁTY AMERICKÉ

1.7.2026

Americké ministerstvo financí uvalilo sankce na část finanční sítě brazilského gangu PCC, která prala výnosy z prodeje drog ve Spojených státech. Brazilský podnikatel Victor Shimada ze São Paula působil jako prostředník mezi distributory drog na Floridě a vedením gangu v Brazílii. Prostřednictvím virtuálních měn vypral více než 30 milionů dolarů. Šest jeho spolupracovníků z Floridy bylo zatčeno už v lednu 2026. Zároveň vyřadilo čtyři indické společnosti ze sankčního seznamu vůči Rusku – konkrétně firmy z oblasti strojírenství a letectví. 

10.7.2026

Americké úřady uvalily sankce na ukrajinského a běloruského občana kvůli jejich zapojení do kybernetické trestné činnosti. Současně zařadily na sankční seznam jedenáct kubánských státních subjektů. Mezi sankcionovanými jsou ministerstvo cestovního ruchu, několik státních obchodních holdingů a také dvě ozbrojené složky kubánského režimu.

Americké ministerstvo financí sankcionovalo Alího Ansarího, dubajského finančního zprostředkovatele, který spravoval zahraniční majetek ve prospěch Mojtaby Chameneího, syna íránského nejvyššího vůdce, a dalších režimních elit.  Zároveň byly sankcionovány tři íránské rodinné směnárny, které ročně pohybují miliardami dolarů v zahraniční měně pro sankcionované íránské banky.

11.7.2026

Čtyři američtí senátoři oznámili, že se s administrativou Donalda Trumpa dohodli na podobě návrhu zákona o sankcích proti Rusku, který Bílý dům podpoří. Sankce se zaměří na země, které z Ruska nakupují ropu a zemní plyn.

13.7.2026

Americké ministerstvo financí sankcionovalo poskytovatele VPN služeb First VPN Service (1VPNS) a jeho správce Dmytra Rashevského za prodej infrastruktury skupinám útočícím pomocí vyděračského softwaru na americké firmy, nemocnice a úřady. Zároveň byl sankcionován běloruský státní příslušník Jevgenij Silajev za prodej nástrojů umožňujících maskovat škodlivý software jako bezpečné soubory. 

14.7.2026

Americké ministerstvo financí uvalilo sankce na více než 50 osob, subjektů a plavidel napojených na íránského přepravního magnáta Mohammada Hosseina Shamkhaniho. Síť zahrnuje klíčové finanční zprostředkovatele včetně dánského a italského manažera dubajské přepravní firmy, singapurskou kontejnerovou společnost Sea Lead zásobující mimo jiné jemenskéHúsíje, flotilu tankerů přepravujících ruské ropné produkty a skupinu lodí operujících na Kaspickém moři mezi Íránem a Ruskem. 

15.7.2026

Americké ministerstvo financí sankcionovalo sedm osob a subjektů zapojených do mezinárodní sítě zajišťující nákup zbraní pro íránské revoluční gardy (IRGC). Síť využívá íránskou leteckou firmu Nika Jet, nigerijského prostředníka, italskou občanku v Miláně a moskevskou leteckou společnost Avratek, jejíž zaměstnanci koordinují jak finanční toky, tak cestování klíčových osob. 

🇬🇧 SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ

6.7.2026

Velká Británie uvalila sankce na sedm ruských vědců a dvě státní výzkumné instituce, které se podílely na vývoji nervově paralytické látky Novičok a toxinu epibatidin. Tyto látky byly spojeny s otravou Alexeje Navalného a britské občanky Dawn Sturgessové. 

13.7.2026

Velká Británie a EU vydaly první společný kybernetický sankční balíček namířený proti 24 osobám a subjektům zapojeným do ruských kybernetických útoků, vměšování do voleb a šíření dezinformací. Sankcionováni byli tři vysocí důstojníci GRU řídící kybernetické operace, síť kolem malwaru Lumma Stealer, který za posledních šest měsíců poškodil přes 2 100 britských obětí, a deset osob napojených na ruskou propagandistickou mediální firmu Rybar. Velká Británie a EU zároveň připsaly útok na polskou energetickou síť v zimě ruské zpravodajské službě FSB, který mohl připravit o elektřinu 500 000 lidí.

🇩🇪 NĚMECKO

1.7.2026

Před soudem se dva němečtí bratři ve věku 34 a 39 let přiznali k 65 případům nelegálního vývozu průmyslových strojních součástí do Ruska. V letech 2023 a 2024 vyvezli zboží v hodnotě přes 830 000 eur, přestože se na něj vztahovaly sankce Evropské unie. Zásilky byly přesměrovávány přes společnosti v Kyrgyzstánu a Turecku, které měly zakrýt jejich skutečný cíl. Obžalovaní uvedli, že v obchodování pokračovali pod nátlakem svého otce, který žije v Rusku a čelí samostatnému trestnímu řízení. Na základě dohody o vině a trestu jim hrozí trest odnětí svobody až na čtyři roky a osm měsíců.

13.7.2026

Deutsche Bank a UniCredit podaly žaloby proti německé plynárenské společnosti Linde o náhradu škody vzniklé v souvislosti s ruskými sankcemi. Banky v roce 2022 odmítly plnit záruky vůči ruskému podniku RusChemAlliance (spoluvlastněnému Gazpromem) z důvodu sankcí EU, načež ruské soudy zabavily jejich ruská aktiva v hodnotě přibližně 1 miliardy eur. Deutsche Bank nyní požaduje přibližně 260 milionů eur, UniCredit 450 milionů eur a Commerzbank téměř 100 milionů eur. Všechny s odkazem na smluvní závazky Linde vůči bankám.

🇫🇮 FINSKO 

1.7.2026

Finský soud odsoudil ředitele přepravní společnosti k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v délce tří let a osmi měsíců za závažné porušení sankčních předpisů. Společnost v letech 2022 a 2023 vyvezla do Ruska 164 nákladních vozidel a přívěsů, přičemž jako jejich příjemce uváděla firmy z Turecka a Kazachstánu, aby obešla sankce Evropské unie. Soud zároveň rozhodl o odčerpání 600 000 eur získaných trestnou činností a o propadnutí majetku v hodnotě šesti milionů eur. Jde o dosud nejpřísnější trest uložený ve Finsku za tento typ porušení sankcí.

🇧🇬BULHARSKO

3.7.2026

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Oznámil premiér Rumen Radev při interpelacích v parlamentu. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.

🇺🇦 UKRAJINA

7.7.2026

Prezident Zelenskyj podepsal dva sankční dekrety. První cílí na 30 firem a 42 osob – dodavatele vysokopřesných obráběcích strojů pro ruský vojensko-průmyslový komplex, včetně výrobce minometů a samohybných houfnic Burevestnik a firmy KAM-Engineering podílející se na testování bojových leteckých celků a raketových systémů. Druhý balíček sankcionuje 15 osob a 8 subjektů šířících ruskou propagandu, mimo jiné vojenského blogera, který se osobně účastnil bojů, a bývalou synchronizovanou plavkyni a členku moskevské městské dumy Marii Kiseljevovou.

🇪🇺EVROPSKÁ UNIE 

16.6.2026

Rada EU sankcionovala šest osob napojených na ruskou destabilizační kampaň v Moldavsku, včetně lídryně strany Inima Moldovei Iriny Vlah, která organizovala placené předvolební shromáždění a opakovaně cestovala do Moskvy pro koordinační instrukce, a ruského kurátora Antona Tregula koordinujícího korupční kampaň strany Moldova Mare. Sankcionovaní se podíleli na kupování hlasů a dezinformačních kampaních zaměřených na narušení parlamentních voleb v zemi v září 2025. Celkový počet sankcionovaných osob a subjektů v rámci tohoto režimu tak vzrostl na 29 osob a pět subjektů. K danému rozhodnutí se připojily kandidátské a partnerské země EU: Albánie, Bosna a Hercegovina, Island, Lichtenštejnsko, Moldavsko, Černá Hora, Severní Makedonie, Norsko a Ukrajina. Tyto země se zavázaly uvést své národní politiky do souladu s tímto rozhodnutím.

25.6.2026

Rada EU prodloužila hospodářské sankce vůči Rusku o dalších 12 měsíců, tedy do 31. července 2027. Opatření, poprvé zavedená v roce 2014 a výrazně rozšířená po únoru 2022, se týkají obchodu, financí, energetiky a technologií dvojího užití, včetně zákazu dovozu ruské ropy po moři a zákazu transakcí s vybranými finančními institucemi a poskytovateli kryptoměnových služeb. 

26.6.2026

Rada EU prodloužila do 29. července 2027 sankční opatření vůči osobám a subjektům ohrožujícím mír, stabilitu a demokracii na Haiti. Sankce se v současnosti vztahují na devět osob a jeden subjekt a zahrnují zmrazení majetku, zákaz poskytování finančních prostředků a zákaz cestování do EU. Prodloužení reaguje na přetrvávající destabilizující trestnou činnost v zemi, zejména vysokou míru násilí páchaného gangy.

29.6.2026

K dvěma rozhodnutím Rady EU z 15. června 2026 v souvislosti se situací v Rusku se připojily kandidátské a partnerské země. První rozhodnutí zařazuje na sankční seznam za represi a porušování lidských práv v Rusku 15 fyzických osob a jeden subjekt, druhé pak v rámci režimu proti destabilizujícím aktivitám Ruska doplňuje 10 osob a jeden subjekt. K oběma rozhodnutím se přidaly Albánie, Bosna a Hercegovina, Island, Moldávie, Černá Hora, Severní Makedonie, Norsko a Ukrajina (k prvnímu navíc i Lichtenštejnsko), které se zavázaly uvést své národní politiky do souladu s těmito rozhodnutími.

🇺🇸 SPOJENÉ STÁTY AMERICKÉ

17.6.2026

Americké ministerstvo spravedlnosti obvinilo obyvatele San Diega Reda Mazena Ridu Sabassiho (38 let) z terorismu, obcházení sankcí, podvodu a praní peněz za to, že prostřednictvím fiktivní charity Ikram vybíral od dárců z celého světa peníze údajně na humanitární pomoc v Gaze, ve skutečnosti je však sváděl k Hamásu. Mezi prosincem 2023 a únorem 2024 vybral přes online sbírky asi 600 000 dolarů, z toho 116 000 dolarů poslal členovi Hamásu a dalších 382 000 se pokusil převést do kryptoměny k zaslání skrze fundraisingovou organizaci Gaza Now, kterou OFAC sankcionovala již v březnu 2024. Sabassimu hrozí až 20 let vězení.

18.6.2026

Americké ministerstvo financí uvalilo sankce na libanonské politiky napojené na Hizballáh – vůdce hnutí Marada Sleimana Frangiého a zástupce šéfa politické rady Hizballáhu Mahmúda Qamatího, který koordinuje pašování hotovosti z Íránu. Zároveň rozšířilo sankce na obchodní síť Alaa Hamiehové operující v Libanonu, Sýrii, Iráku a Omanu, která prostřednictvím krycích firem generovala příjmy pro Hizballáh. Mimo jiné přes zakázku v hodnotě téměř 10 milionů dolarů uzavřenou s bývalým Asadovým režimem v Sýrii.

22.6.2026

Americké ministerstvo financí sankcionovalo tři osoby a šest subjektů v Evropě, na Blízkém východě a v západní Africe za finanční zprostředkování pro Islámský stát (ISIS). Mezi označenými je francouzský občan napojený na syrské buňky ISIS i poskytující návody na výrobu výbušnin, dále provozovatel syrské směnárny Bitcoin Xchange a turecké MSB firmy převádějící peníze z území kontrolovaných ISIS. Sankcionován byl i nigerijský finanční zprostředkovatel ISIS-WA provozující tři směnárny.

Americký úřad OFAC vydal obecnou licenci , která až do 21. srpna 2026 povoluje transakce nezbytné k výrobě, prodeji a dodávkám íránské surové ropy, petrochemických a ropných produktů, jež by jinak byly zakázány íránskými a souvisejícími sankcemi. Výjimka se nevztahuje na transakce zahrnující Severní Koreu, Kubu nebo okupovaná území Ukrajiny.

23.6.2026

Americké ministerstvo financí sankcionovalo devět osob a 26 subjektů napojených na kambodžskou Prince Group, transnacionální zločineckou organizaci provozující podvodná centra v jihovýchodní Asii. Hlavním cílem byl Hu Xiaowei, druhý nejvyšší představitel Prince Group, jenž přes síť firem v Hongkongu, Britských Panenských ostrovech a Singapuru pral výnosy z podvodů.

Americké ministerstvo zahraničí uvalilo sankce na pět kubánských subjektů a jednu osob. Sankcionovány byly logistická firma AUSA kontrolující přístav Mariel, finanční společnosti RAFIN a Banco Financiero Internacional, dále těžební podnik Geominera a největší kubánská ocelárna Antillana de Acero modernizovaná ve spolupráci s ruskými firmami. Sankce dopadly i na rodinného příslušníka dříve označeného Alejandra Castra Espína, bývalého šéfa kubánské rozvědky.

24.6.2026

Americký úřad OFAC bez vysvětlení vyřadil ze svého sankčního seznamu celkem deset ruských osob, dva subjekty a dvě plavidla. Ministerstvo financí důvody vyřazení nezveřejnilo.

25.6.2026

Americké ministerstvo financí sankcionovalo rwandskou zlatorudnou rafinerii Gasabo Gold a její vedení za zpracovávání zlata pašovaného z Konga. Jen na začátku roku 2026 šlo o nejméně 60 kg zlata v hodnotě milionů dolarů. Sankcionovány byly i další rwandské těžební firmy napojené na šéfa rafinerie Jeana Malice Kalimu.

Americké úřady prodloužily o měsíc, do 25. července 2026, výjimku ze sankcí umožňující jednat o prodeji zahraniční dceřiné firmy ruského ropného koncernu Lukoil, konkrétně Lukoil International GmbH a jejích poboček. Bez této licence by jakékoli vyjednávání o prodeji bylo porušením amerických sankcí, protože samotný Lukoil je sankcionovanou ruskou společností.

26.6.2026

Americké ministerstvo financí uvalilo sankce na osm osob a subjektů ze sítí zásobujících obě strany súdánské občanské války. Sankcionovány byly súdánské zbrojní podniky napojené na armádu (SAF), které dovážely výbušniny z Egypta a Indie, a kolumbijská náborová síť, jež prostřednictvím firem v Kolumbii a Panamě verbovala bývalé kolumbijské vojáky pro paramilitární jednotky RSF obviněné z genocidy. 

30.6.2026

Americké ministerstvo financí sankcionovalo dva mexické státní příslušníky a devět společností napojených na kartel CJNG za pašování paliva přes americko-mexickou hranici. Schéma funguje tak, že palivo nakoupené v USA je přepraveno do Mexika s falešnými celními dokumenty, čímž se obchází mexická daň z dovozu paliva. Výnosy v řádu desítek milionů dolarů ročně plynou zpět kartelu. 

🇬🇧 SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ

16.6.2026

Velká Británie oznámila kolem 70 nových sankcí proti ruské stínové flotile, vojenským dodavatelským sítím a sítím obcházejícím sankce. Sankcionováno bylo přes 20 ropných tankerů a jako první z G7 i lodě obsluhující sankcionovaný projekt Arctic LNG 2. Nově byla odhalena síť ruské vojenské rozvědky GRU centrovaná kolem krycí firmy Neptune, zaměřená na nákup západních technologií. Celkem byly sankcionovány tři společnosti a deset důstojníků GRU, dále dodavatelé vojenského vybavení z Číny, Thajska a Turecka a subjekty napomáhající obcházení sankcí, mimo jiné nigerijská firma n.

17.6.2026

Britské úřady udělil firmě Sabre Global Technologies (SGTL) rekordní pokutu přes 1 milion liber (nejvyšší od roku 2022) za porušení sankcí vůči Rusku. Společnost poskytující cestovní technologie umožňovala ruské společnosti Ural Airlines přístup ke svému rezervačnímu systému dalších sedm měsíců po jejím sankčním zařazení v květnu 2022, a poté co byly platby na britský účet blokovány, dokonce testovala alternativní platební trasu přes zahraniční účet, aby sankce obešla .

26.6.2026

Velká Británie vyřadila ze sankčního seznamu libyjskou investiční společnost LAAICO (Libyan Arab African Investment Company). Společnost byla sankcionována od roku 2020.

29.6.2026

Britský daňový úřad udělil energetické firmě Petrofac Facilities Management Limited pokutu ve výši 569 157 liber za porušení ruských sankcí. Firma v letech 2022 a 2023 při ukončování ruských operací dodávala sankcionované průmyslové zboží a technickou asistenci osobám napojeným na Rusko. Firma porušení sama nahlásila a spolupracovala s vyšetřováním. 

🇦🇺 AUSTRÁLIE

29.6.2026

Australská policie provedla razie v rámci společného vyšetřování podezřelého vývozu zakázaného zboží v rozporu s novozélandskými a australskými sankcemi vůči Rusku. Vyšetřování se týká tří novozélandských společností. Zatím nebyly vzneseny žádné obvinění, vyšetřování pokračuje.

🇺🇦 UKRAJINA

26.6.2026

Prezident Zelenskyj podepsal dva sankční dekrety. První prodlužuje sankce na společnosti zapojené do výroby a modernizace ruských zbraní, vývoje dronů a meteorologické či IT podpory pro ruské letectvo. Druhý balíček cílí na 67 osob a jeden subjekt spolupracující s okupační správou na dočasně okupovaných územích. Mezi nimi je ředitelka mateřské školy zapojená do nezákonného přemístění dětí do Ruska, šéf zemědělské firmy vyzývající k spolupráci s okupanty a společnost Sojuzmetallservis podporující provoz nezákonně zabraných hutních a uhelných podniků v Doněcku a Luhansku.

🇪🇺 EVROPSKÁ UNIE 

8.6.2026

Rada EU uvalila sankce na dvě osoby a jeden subjekt v souvislosti s íránským narušováním svobody plavby v Hormuzském průlivu. Sankcionován byl Hormozganský provinční velitelský štáb námořnictva IRGC, který provozuje systém nelegálních poplatků a rozhoduje o průjezdu lodí průlivem, a dále dva jeho představitelé – zástupce velitele IRGC námořnictva Mohammad Akbarzadeh a lobbista za íránský poplatkový systém Hamid Hosseini.

9.6.2026

Evropská komise navrhla 21. sankční balíček vůči Rusku zaměřený na čtyři hlavní oblasti. V energetice se navrhuje pozastavit mechanismus cenového stropu pro ruskou ropu a přidat 30 dalších plavidel stínové flotily na sankční seznam, poprvé včetně lodí poskytujících jim podpůrné služby. Ve financích se rozšiřují transakční zákazy na 31 dalších ruských bank a 20 subjektů ve třetích zemích, přičemž poprvé se zavádí možnost úplného zákazu kryptoměnových služeb pro třetí země napomáhající obcházení sankcí. V oblasti obchodu přibývají exportní omezení na materiály pro dronový průmysl a importní zákazy včetně – poprvé – rybích produktů. Nově se rovněž navrhuje zákaz vstupu do EU pro všechny osoby, které od začátku války sloužily v ruských ozbrojených silách.

10.6.2026

K sankcím EU za závažná porušování lidských práv, které zahrnují 3 osoby a 4 subjekty, se připojily Albánie, Bosna a Hercegovina, Island, Lichtenštejnsko, Moldávie, Černá Hora, Severní Makedonie, Norsko, Srbsko a Ukrajina, které se zavázaly uvést své národní politiky do souladu s rozhodnutím Rady. Zároveň  tyto země se připojily  k rozšíření sankcí EU vůči Hamásu a Palestinskému islámskému džihádu, které nově umožňuje sankcionovat členy politického byra Hamásu a přidává deset osob na seznam.

15.6.2026

Rada EU přijala nový balíček sankcí vůči Rusku zahrnující celkem 34 osob a 47 subjektů ve čtyřech oblastech: vojensko-průmyslový komplex (výrobci dronů a vojenského vybavení včetně dvou čínských firem), stínová flotila (Lukoil a další společnosti z Ruska, Turecka, SAE a dalších zemí), hybridní hrozby a propaganda (ruští propagandisté a pravoslavný biskup) a konečně osoby odpovědné za otravu a smrt Alexeje Navalného – soudci, prokurátoři, příslušníci FSB a zdravotnický personál. Zároveň byly prodlouženy sankce za nezákonnou anexi Krymu do června 2027.

​

🇺🇸 SPOJENÉ STÁTY AMERICKÉ 

1.6.2026

Americké úřady uzavřely s poradenskou společností FTI Consulting dohodu o narovnání ve výši 1,05 milionu dolarů za šest případů nepřímého obchodování se zakázaným dluhem ruské státní banky VTB Bank v období od dubna 2019 do května 2021. VTB Bank figuruje na seznamu sektorových sankcí. 

2.6.2026

Americké ministerstvo uvalilo sankce na čtyři íránské kryptoměnové burzy: Nobitex, Bitpin, Ramzinex a Wallex a jejich klíčové představitele za financování terorismu a obcházení sankcí. Zároveň byly uvaleny sankce na dva velitele povstaleckých skupin v Demokratické republice Kongo v souvislosti s tamním ozbrojeným konfliktem.

Americké ministerstvo uvalilo sankce na dva velitele ozbrojených skupin působících ve východní Demokratické republice Kongo – Gustava Kubwaya (vedoucí zpravodajské a speciální jednotky) a Johna Imaniho Nzenzeho, šéfa rozvědky skupiny M23 podporované Rwandou. Obě skupiny mají za sebou dlouhou historii zabíjení civilistů, sexuálního násilí a destabilizace regionu.

4.6.2026

Americké ministerstvo  uvalilo sankce na pět kubánských subjektů a pět osob v rámci kampaně proti kubánskému režimu. Mezi sankcionovanými figuruje kubánský prezident Miguel Díaz-Canel spolu s manželkou a nevlastním synem, bývalý šéf kubánských zpravodajských služeb Alejandro Castro Espín a jeho syn, dále ministerstvo ozbrojených sil. 

5.6.2026

Americké ministerstvo sankcionovalo síť osob a firem podílejících se na pašování íránského zkapalněného ropného plynu (LPG) a obcházení sankcí prostřednictvím stínového bankovnictví – mezi označenými jsou íránská směnárna, obchodní společnosti v Dubaji a šest tankerů LPG.

11.6.2026

Americké ministerstvo sankcionovalo kubánskou státní ropnou a plynárenskou společnost CUPET (Unión Cuba-Petróleo) za působení v energetickém sektoru kubánské ekonomiky. Podle USA kubánský režim dlouhodobě zneužívá energetické zdroje jako nástroj represe a obohacování.

🇬🇧 SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ

4.6.2026

Velká Británie vyřadila ze sankčního seznamu ruský subjekt LLC „RBRU Specialized depository„, který byl sankcionován od května 2025 za působení v ruském finančním sektoru.

15.6.2026

Velká Británie obvinila kapitána ruského tankeru stínové flotily MV Smyrtos, indického státního příslušníka Ajaye Panta, z porušení britských sankcí za přepravu ruské ropy. Jde o historicky první případ, kdy britské ozbrojené síly zadržely sankcionované plavidlo v britských vodách.

🇵🇱 POLSKO

10.6.2026

Polské úřady obžalovaly ruského a polského občana z pašování průmyslových strojů s vojenským potenciálem do Ruska. Stroje zakoupené v Německu měly přes Polsko a Turecko objet sankce EU. Policie zásilku zastavila a oba muži jsou ve vazbě od září 2025. Hrozí jim nejméně tři roky vězení.

🇺🇦 UKRAJINA

12.6.2026

Ukrajinský prezident podepsal dekret ukládající sankce 29 osobám a 17 subjektům – konkrétně ruským soudcům vydávajícím politicky motivované rozsudky proti ukrajinským novinářům, aktivistům a politikům, a to včetně moskevského soudce Timura Vakhrameeva, který se podílel na uvěznění novinářky Viktorie Roščynové, jež zemřela následkem mučení v ruském zajetí. Sankční seznam dále zahrnuje ruské propagandistické weby Gazeta.ru a Lenta.ru a Ruský svaz novinářů.

🇦🇺 AUSTRÁLIE

6.6.2026

Austrálie uvalila sankce proti financování terorismu na tři osoby napojené na Hamás a Palestinský islámský džihád.

9.6.2026

Austrálie, Kanada, Francie, Norsko a Velká Británie vydaly společné prohlášení a zavedly koordinované sankce vůči extremistickým izraelským osadníkům zodpovědným za násilí proti palestinským civilistům na Západním břehu Jordánu. Země varovaly, že jsou připraveny přijmout další opatření, pokud izraelská vláda nepodnikne kroky k řešení situace, a vyzvaly ji k důslednému vyšetřování útoků a likvidaci základen, z nichž násilí vychází.

🇪🇺 EVROPSKÁ UNIE 

28.5.2026

Rada EU potvrdila uvalení nových sankcí na představitele teroristického hnutí Hamás a na násilné židovské osadníky na Západním břehu Jordánu. Zařadila na seznam deset členů politického byra Hamásu, kteří prosazují, obhajují a ospravedlňují násilné akce organizace. 

27.5.2026

Rada EU prodloužila o jeden rok, tedy do 28. května 2027, sankční rámec vůči osobám odpovědným za závažná porušování lidských práv, potlačování občanské společnosti a demokratické opozice a podkopávání demokracie a právního státu v Rusku. Sankce se v současnosti vztahují na 72 osob a jeden subjekt a zahrnují zmrazení majetku a zákaz cestování do EU. Rámec byl původně zřízen v březnu 2024 v reakci na smrt Alexeje Navalného.

18.5.2026

Rada EU prodloužila o jeden rok, tedy do 1. června 2027, cílená sankční opatření vůči osobám a subjektům napojeným na bývalý Asadův režim v Sýrii. Zároveň ze sankčního seznamu vyřadila sedm subjektů včetně ministerstev obrany a vnitra, aby podpořila prohlubování spolupráce EU se Sýrií. Hospodářské sankce byly zrušeny již v květnu 2025, cílená opatření však zůstávají v platnosti, protože EU považuje sítě napojené na bývalý režim za přetrvávající riziko pro transformační proces.

12.5.2026

Rada EU prodloužila do 18. května 2027 sankce vůči aktérům podílejícím se na kybernetických útocích ohrožujících EU a její členské státy. Sankce se v současnosti vztahují na 19 osob a 7 subjektů, na něž se uplatňuje zmrazení majetku a zákaz cestování do EU. Právní rámec tohoto sankčního režimu byl přitom již dříve prodloužen až do roku 2028 a jednotlivé záznamy jsou každoročně přezkoumávány.

Ministři zahraničí EU se dohodli na nových sankcích namířených proti třem násilným izraelským osadníkům a čtyřem osadnickým organizacím na Západním břehu Jordánu, jakož i proti předním představitelům Hamásu. Sankční balíček byl po měsíce blokován předchozí maďarskou vládou, která minulý měsíc prohrála volby. Izrael opatření ostře odmítl s tím, že EU svévolně sankcionuje izraelské občany za jejich politické názory a nepřijatelně je staví na roveň teroristům z Hamásu. Česká republika nepřipustí žádné další obchodní sankce Evropské unie vůči Izraeli, i kdyby je měla blokovat jako jediná, řekl po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Saarem v Praze ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé sobě).​

🇺🇸 SPOJENÉ STÁTY AMERICKÉ 

29.5.2926

Americké ministerstvo financí přidalo na sankční seznam několik íránských osob a subjektů napojených na íránské ministerstvo obrany, včetně sítě firem v Dubaji sloužících k obcházení sankcí a zásobování íránské armády. 

28.5.2026

Spojené státy uvalily nové sankce na vývoz íránské ropy. Podle vyjádření ministerstva se nové sankce týkají osmi lodí přepravujících íránskou ropu a ropné produkty. Mezi tyto lodě patří například tankery Flora, Huancayo nebo III Gap, jež se plaví pod vlajkami Marshallových ostrovů, Komorských ostrovů a Panamy.

21.5.2026

Americké ministerstvo financí uvalilo sankce na devět osob v Libanonu napojených na Hizballáh, které brání mírovému procesu a odzbrojení této organizace. Mezi označenými figurují členové libanonského parlamentu, bezpečnostní představitelé hnutí Amal, íránský velvyslanec designát Mohammad Reza Šejbání (prohlášený Libanonem za persona non grata) a důstojníci libanonských bezpečnostních složek sdílející zpravodajské informace s Hizballáhem. 

20.5.2026

Americký federální soud oznámil přiznání viny běloruské občanky Yany Leonové, která od roku 2022 organizovala pašování amerických leteckých dílů do Ruska – přes fiktivní firmy v Arménii a pomocí falešných dokumentů obcházela americké sankce a exportní zákazy. Díly byly určeny pro soukromá letadla její ruské firmy, jež figuruje na americkém sankčním seznamu. Leonová byla vydána z Francie do USA v listopadu 2025 a rozsudek je naplánován na srpen 2026.

USA odstranily ze sankčního seznamu Francesku Albanesovou, zvláštní zpravodajku OSN pro palestinská území, která byla sankcionována v červenci 2025 za to, že vyzývala Mezinárodní trestní soud k postupu proti americkým a izraelským představitelům. K vyřazení došlo poté, co federální soudce 13. května 2026 sankce dočasně zablokoval s odůvodněním, že Trumpova administrativa pravděpodobně porušila její právo na svobodu slova chráněné prvním dodatkem americké ústavy. Již 27. května 2026 ji však USA bez dalšího vysvětlení na sankční seznam znovu zařadily.  

Americké ministerstvo financí uvalilo sankce na více než deset osob a subjektů napojených na mexický kartel Sinaloa, který USA označily za teroristickou organizaci. Sankce cílí na dvě sítě: první vedená Armandem de Jesus Ojedou Avilesem, která pere špinavé peníze z prodeje fentanylu přes hotovost a kryptoměny ve prospěch frakce Los Chapitos, druhá pak dlouhodobě zajišťuje pašování drog napříč několika americkými státy.

19.5.2026

Americké ministerstvo financí uvalilo sankce na osm osob a jeden subjekt napojených na Hamás. Sankce cílí na organizátory prohamásovské flotily směřující do Gazy – konkrétně na funkcionáře organizací PCPA a Samidoun, které jsou fakticky řízeny palestinskými teroristickými skupinami. Zároveň byly sankcionovány osoby působící v sítích Muslimského bratrstva.

18.5.2026

Americké ministerstvo zahraničí uvalilo sankce na 11 představitelů kubánského režimu a tři státní instituce: ministerstvo vnitra , Národní revoluční policii aGenerální ředitelství zpravodajství (DGI), v rámci širší kampaně proti bezpečnostním hrozbám, které kubánský komunistický režim představuje pro USA. Mezi sankcionovanými osobami jsou ministři, generálové, šéfové zpravodajských složek i člen politbyra Komunistické strany Kuby.

Americké úřady uzavřely s indickou společností Adani Enterprises Limited (AEL) dohodu o narovnání ve výši 275 milionů dolarů za 32 porušení íránských sankcí. AEL v období od listopadu 2023 do června 2025 nakupovala zkapalněný ropný plyn (LPG) od dubajského obchodníka, který jej vydával za ománský a irácký, přestože existovaly zřejmé varovné signály o íránském původu zboží – platby v amerických dolarech přitom procházely přes americké finanční instituce. OFAC označil porušení za závažné a dobrovolně nenahlášené, výslednou částku však snížil s ohledem na následná nápravná opatření a spolupráci ze strany AEL. 

11.5.2026

Americký federální soud zamítl trestní případ proti společnosti British American Tobacco (BAT) za porušení sankcí vůči Severní Koreji poté, co firma splnila podmínky tříleté dohody o odložení trestního stíhání z dubna 2023. BAT v letech 2007 až 2017 prodávala cigarety do Severní Koreje prostřednictvím singapurské třetí strany, přestože veřejně deklarovala, že tamní trh opustila – případ představoval největší pokutu za porušení severokorejských sankcí v historii amerického ministerstva spravedlnosti. BAT zaplatila celkem přibližně 630 milionů dolarů včetně pokuty a propadnutí majetku.

🇨🇦 KANADA

12.5.2026

Kanada uvalila sankce na dalších 23 osob a 5 subjektů zapojených do porušování práv ukrajinských dětí Ruskem – jejich nezákonné deportace, nucených přesunů a indoktrinace. Oznámení padlo na bruselském summitu Mezinárodní koalice pro návrat ukrajinských dětí, jehož se Kanada účastní jako spolupředseda. Celkově tak Kanada sankcionovala přes 80 osob a subjektů v souvislosti s touto problematikou.

🇬🇧 SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ

19.5.2026

Velká Británie rozšířila sankční režim vůči Rusku a nově zavádí zákaz námořní přepravy ruského LNG, omezení dovozu ropných produktů zpracovaných mimo Rusko z ruské ropy, zákaz dovozů ruského uranu a nové exportní kontroly zboží strategického významu, včetně technologií pro kvantové počítače, AI a výrobu dronů. Zároveň byl vydán přechodný generální obchodní licence povolující za určitých podmínek přepravu ruského LNG a dovoz nafty a leteckého paliva až do 1. ledna 2027.

Britské úřady uděliyl londýnské pobočce Deutsche Bank pokutu 165 000 liber za porušení britských sankcí vůči Rusku – pobočka v červnu a červenci 2022 zpracovala dvě platby v celkové výši 635 619 liber ve prospěch ruského vývojáře aplikací, jehož vlastníkem byla sankcionovaná společnost. Vlastnická struktura nebyla odhalena kvůli nedostatkům externího screeningového systému. Protože pobočka případ sama nahlásila v září 2022, získala 45% slevu z původní pokuty 300 000 liber.

12.5.2026

Velká Británie uvalila sankce na tři subjekty a šest osob napojených na íránský režim, konkrétně na sítě zajišťující nelegální finanční toky a kriminální prostředníky využívané Íránem k hrozbám vůči disidentům v zahraničí i na britském území. Mezi sankcionovanými figuruje Zindashtiho síť a dvě směnárny. 

🇨🇭 ŠVÝCARSKO

18.5.2026

Švýcarský federální policejní úřad zveřejnil v rámci výroční zprávy za rok 2025 informace o vyšetřování praní peněz za účelem obcházení sankcí, které označuje za jeden z největších případů svého druhu. Na základě hlášení švýcarských soukromých bank a mezinárodní spolupráce bylo zjištěno, že dva údajní bílí koně sankcionovaného ruského oligarchy drží majetek v několika švýcarských kantonech. Do konce roku 2025 bylo do operace zapojeno více než 50 švýcarských vyšetřovatelů a státních zástupců, přičemž po zajištění aktiv ve Švýcarsku mají následovat další kroky v jiných evropských zemích. Zpráva zatím neuvádí konkrétní výsledky vyšetřování.

🇳🇱 NIZOZEMSKO

22.5.2026

Nizozemské úřady zatkly dva holandské podnikatele podezřelé z obcházení sankcí EU tím, že prostřednictvím svých firem provozovali servery pro ruskou společnost zařazenou v květnu 2025 na sankční seznam za kyberútoky, dezinformace a destabilizační aktivity proti EU. Při razii bylo zajištěno více než 800 serverů z datových center v Drontenu a Schiphol-Rijk. 

🇪🇪 ESTONSKO

27.5.2026

Estonský soudodsoudil Alekseje Tooma k devítiměsíčnímu podmíněnému trestu za porušení sankcí EU vůči ruskému mediálnímu konglomerátu Russia Today . Toom v letech 2020 až 2023 napsal více než 100 článků pro portál Baltnews pod pseudonymem „Paul Tomson“, přestože od roku 2020 platí zákaz poskytování ekonomických zdrojů Dmitriji Kiseljevovi a jeho mediálnímu impériu. Soud přijal výklad obžaloby, že i tvorba obsahu pro sankcionovaný subjekt představuje zpřístupnění ekonomických zdrojů ve smyslu sankčního práva.

🇺🇦 UKRAJINA

23.5.2026

Prezident Zelenskyj podepsal dva sankční dekrety: první cílí na 127 ruských vojáků odpovědných za raketové útoky na Ukrajinu, včetně velitelů leteckých a raketových jednotek, kteří provedli přes 5 200 úderů, při nichž zahynuly desítky civilistů včetně dětí. Druhý balíček zahrnuje 29 obchodních lodí tvořících součást ruské stínové vojenské logistické flotily přepravující zbraně, munici a vojenský personál, většina z nich již figuruje na sankčních seznamech USA, EU a Velké Británie. 

12.5.2026Ukrajinský prezident Zelenskyjvydal dekret ukládající sankce 32 ruským společnostem a 34 fyzickým osobám napojeným na ruský vojensko-průmyslový komplex: konkrétně dodavatelům materiálů pro balistické a protiletadlové raketové systémy, střelný prach, raketové palivo a komponenty pro munici, jakož i výrobcům systémů elektronického průzkumu. Zároveň byly prodlouženy sankce vůči dalším 34 subjektům z roku 2023.

🇪🇺 EVROPSKÁ UNIE 

27.4.2026

Rada EU prodloužila platnost sankcí vůči Myanmaru o další rok, tedy do 30. dubna 2027, kvůli pokračujícímu narušování demokracie a závažnému porušování lidských práv po vojenském převratu z roku 2021. Sankce se nyní vztahují na 105 osob a 22 subjektů a zahrnují zmrazení majetku, zákaz poskytování finančních prostředků a zákaz cestování do EU pro zařazené osoby. 

11.5.2026

Rada EU rozšířila sankce v souvislosti s nezákonnými deportacemi a nucenými přesuny ukrajinských dětí do Ruska a na okupovaná území. Nově zařadila na sankční seznam 16 osob a 7 subjektů. Opatření míří mimo jiné na ruská vzdělávací a dětská centra, vojensko-vlastenecké organizace a představitele okupačních správ, kteří pořádají programy zaměřené na potlačování ukrajinské identity a posilování loajality k Rusku. ​​

🇺🇸 SPOJENÉ STÁTY AMERICKÉ 

24.4.2026

USA zařadily na sankční seznam kambodžského senátora a podnikatele Koka Ana a dalších 28 osob a firem z jeho sítě kvůli provozování podvodných center v Kambodži. 

USA zařadily na sankční seznam 23 osob a firem zapojených do mezinárodní sítě dodávek chemických prekurzorů pro výrobu fentanylu, metamfetaminu a dalších syntetických drog napojené na kartel Sinaloa. Sankce míří na dodavatele a zprostředkovatele z Indie, Guatemaly a Mexika.

28.4.2026

Americké ministerstvo financí vydalo upozornění pro finanční instituce na sankční rizika spojená s nezávislými čínskými rafineriemi označovanými jako „teapot“, zejména v provincii Šan-tung, které se podílejí na dovozu a zpracování íránské ropy. Upozornění vyzývá finanční instituce k zavedení rizikově orientovaných kontrol, posílené due diligence u transakcí s čínskými rafineriemi. Zároveň upozorňuje na obcházení sankcí prostřednictvím nastrčených firem, zprostředkovatelů, stínové flotily, falešné dokumentace a manipulace s identitou plavidel.

USA zařadily na sankční seznam 35 osob a subjektů napojených na íránský „stínový bankovní systém“, který umožňuje obcházení sankcí a přesuny desítek miliard dolarů pro íránské ozbrojené složky. Síť využívá soukromé společnosti, zahraniční nastrčené firmy a směnárny k převodům plateb za íránskou ropu a další komodity, nákupu citlivých součástek pro zbraně a financování íránských spojenců v regionu. 

30.4.2026

USA zařadily na sankční seznam bývalého prezidenta Demokratické republiky Kongo Josepha Kabilu kvůli jeho údajné podpoře ozbrojeného hnutí M23 a politicko-vojenské koalice Congo River Alliance (AFC). 

1.5.2026

USA zpřísnily sankce vůči Kubě. Nový exekutivní příkaz umožňuje postihovat osoby a firmy napojené na kubánskou vládu, zejména pokud se podílejí na represích, porušování lidských práv, korupci nebo působí v důležitých částech kubánské ekonomiky, například v energetice, obraně, těžbě, financích či bezpečnostních službách. Opatření se mohou dotknout i zahraničních bank, pokud by pomáhaly sankcionovaným osobám převádět peníze nebo provádět významné transakce. 

7.5.2026

USA oznámily nové sankce proti osobám a firmám, které pomáhaly Íránu a jím podporovaným ozbrojeným skupinám v Iráku získávat peníze z iráckého ropného sektoru. Sankce se týkají mimo jiné iráckého náměstka ministra ropy Aliho Maarije Al-Bahadlyho, který měl zneužívat svou funkci k převádění irácké ropy ve prospěch íránského režimu a spřízněných milic. Postihy míří také na představitele skupin Asa’ib Ahl Al-Haq a Kata’ib Sayyid Al-Shuhada a na firmy zapojené do pašování ropy či financování ozbrojených aktivit. 

🇬🇧 SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ

5.5.2026

Velká Británie oznámila nové sankce proti 35 osobám a firmám, které podle Londýna pomáhají Rusku ve válce proti Ukrajině. Opatření míří hlavně na dvě oblasti: na sítě, které lákají zranitelné migranty z různých zemí světa a posílají je bojovat za Rusko nebo pracovat ve zbrojních továrnách, a na firmy dodávající součástky pro ruské drony. Británie upozorňuje, že Rusko stále častěji používá drony k útokům na ukrajinská města, civilisty a kritickou infrastrukturu. Sankce se dotýkají i subjektů mimo Rusko, například v Číně a Thajsku, které měly dodávat komponenty pro ruskou armádu. 

🇺🇦 UKRAJINA

29.4.2026

Ukrajina zavedla sankce vůči 20 osobám a čtyřem právnickým osobám zapojeným do přesunů a nucené integrace ukrajinských dětí z okupovaných území do ruského prostředí. Druhý sankční seznam míří na 23 plavidel ruské stínové flotily využívaných k vývozu ropy a ropných produktů obcházením sankcí, přičemž pět z nich již podléhá sankcím USA. Zároveň zavedla sankce vůči 16 běloruským občanům a 11 právnickým osobám za podporu ruské vojenské agrese proti Ukrajině. Sankce míří zejména na běloruské podniky zapojené do výroby komponentů pro dělostřeleckou munici, testování munice, opravy a modernizace ruské obrněné techniky či opravy ruských letadel. Omezení se vztahují také na osoby z blízkého okolí Alexandra Lukašenka, včetně Viktara Shejmana a Lukašenkových synů Viktara a Dzmitryje, kteří jsou podle Ukrajiny zapojeni do obcházení mezinárodních sankcí, dodávek zboží dvojího užití a reexportu přes běloruské území.

2.5.2026

Ukrajina zavedla osobní sankce vůči pěti osobám, jejichž činnost podle Ukrajiny ohrožuje národní zájmy, bezpečnost, suverenitu a územní celistvost země. Sankce se týkají ukrajinského právníka Andrije Bohdana, podnikatele Bohdana Pukishe napojeného na sankcionovaného Viktora Medvedčuka, ruského podnikatele Alana Kiriukhina spojeného s platebním systémem A7A5 využívaným k obcházení sankcí a ruských sportovních funkcionářů a propagandistů Stanislava Pozdniakova a Michaila Mamiashviliho. 

🇺🇳 ORGANIZACE SPOJENÝCH NÁRODŮ

28.4.2026

Výbor Rady bezpečnosti OSN pro sankce k Súdánu zařadil na sankční seznam čtyři osoby. Jde o Al-Goneyho Hamdana Dagala, který působí jako ředitel nákupu súdánských Sil rychlé podpory (RSF), a tři osoby z Kolumbie napojené na společnost International Services Agency (A4SI).

🇷🇺 RUSKÁ FEDERACE

27.4.2026

Ruské ministerstvo zahraničí oznámilo rozšíření seznamu představitelů institucí EU, členských států EU a dalších evropských zemí, kterým je zakázán vstup do Ruské federace, jako reakci na 20. sankční balíček EU schválený Radou EU. Moskva označila unijní sankce za jednostranná a podle ní nezákonná opatření obcházející Radu bezpečnosti OSN.

🇨🇳 ČÍNA

24. 4.2026

Čína zrušila sankční protiopatření vůči dvěma litevským bankám, UAB Urbo Bankas a AB Mano Bankas. Reagovala tak na krok Evropské unie, která předtím zrušila sankce vůči dvěma čínským finančním institucím zařazeným na sankční seznam v souvislosti s Ruskem. Čínská protiopatření platila od srpna 2025. 

🇪🇺 EVROPSKÁ UNIE 

23.4.2026

Členské státy EU oficiálně schválily 20. balík sankcí proti Rusku za jeho agresi vůči Ukrajině. Balíček např. obsahuje: zákaz námořních služeb pro ropu – zavádí se princip úplného zákazu poskytování námořních služeb (pojištění, financování, doprava) pro ruskou ropu a ropné produkty (opatření bude koordinováno s partnery z G7), na sankční seznam bylo přidáno dalších 46 plavidel – tím celkový počet sankcionovaných lodí stínové flotily přesáhl 640, služby pro LNG a ledoborce – od 25. 4. 2026 platí zákaz poskytování technických a finančních služeb pro ruské ledoborce a tankery na zkapalněný zemní plyn, LNG (pro plavidla vlastněná cizinci operující v Rusku začne tento zákaz platit od ledna 2027), nové bankovní sankce – na seznam bylo přidáno 20 ruských regionálních bank, banky ve třetích zemích – sankce se nově zaměřují i na finanční instituce ve třetích zemích,

exportní zákazy – rozšiřuje se seznam zakázaného zboží o položky jako kaučuk, traktory nebo služby v oblasti kybernetické bezpečnosti, rozšíření sankčního seznamu – bylo přidáno přibližně 120 jednotlivců a subjektů, včetně 7 ruských rafinerií, 2 producentů ropy a osob napojených na vojenský a energetický sektor (podle Deníku N se Česku podařilo dostat do návrhu více než deset ruských únosců ukrajinských dětí).

14.4.2026Rada EU oznámila, že Albánie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Island, Lichtenštejnsko, Moldavsko, Norsko, Severní Makedonie a Ukrajina se připojily k rozhodnutí ke třem sankčním rozhodnutím namířeným proti Rusku a souvisejícím hrozbám: k prodloužení sankcí za narušování územní celistvosti a svrchovanosti Ukrajiny do 15. září 2026, k rozšíření sankčního režimu vůči ruským destabilizačním aktivitám o čtyři osoby a k doplnění sankcí za kybernetické útoky proti EU o dvě osoby a tři subjekty.​​

🇺🇸 SPOJENÉ STÁTY AMERICKÉ 

1.4.2026

Spojené státy zrušily sankce vůči venezuelské prozatímní prezidentce Delcy Rodríguezové, která byla na sankčním seznamu od roku 2018 kvůli obvinění z podkopávání demokracie. Washington krok zdůvodňuje pokrokem ve vztazích s Caracasem, podporou stability a ekonomického oživení, zatímco Rodríguezová jej označila za důležitý krok k normalizaci vztahů. 

3.4.2026

Spojené státy obvinily dva Rusy, Sergeje Ivina a Olega Olshanského, z praní špinavých peněz a obcházení amerických sankcí. Podle obžaloby v letech 2017 až 2021 pomáhali převádět peníze pro sankcionované osoby a organizace a využívali k tomu i osoby v USA, aby skryli skutečný účel transakcí. Oba byli zadrženi v Bulharsku v prosinci 2025 a 26. března 2026 vydáni do USA k trestnímu stíhání.

Spojené státy vyřadily ruského bankéře a bývalého ministra financí Michaila Zadornova ze sankčního seznamu. Podle amerických představitelů jde o individuální rozhodnutí přijaté na základě standardního procesu přezkumu žádosti o vyškrtnutí, nikoli o širší změnu politiky USA vůči sankcím proti Rusku. Zadornov byl na seznam zařazen v roce 2022 po zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. 

14.4.2026

Spojené státy uvalily sankce na osoby a subjekty napojené na mexický kartel Cartel del Noreste, který působí v pohraniční oblasti u Lareda v Texasu a podle USA využívá kasina, finanční prostředníky i veřejně vystupující spolupracovníky k praní peněz, převaděčství a podpoře dalších kriminálních aktivit včetně obchodu s fentanylem. Sankce se nově vztahují mimo jiné na kasina Casino Centenario a Diamante Casino a jejich provozovatele CAMSA. 

15.4.2026

Arménský občan Kamo Kirakosyan se u federálního soudu v texaském Austinu přiznal k účasti na spiknutí, jehož cílem bylo v letech 2022 až 2024 nelegálně vyvážet a reexportovat kontrolované zboží z USA do Ruska přes Arménii bez požadované licence amerických úřadů, přičemž schéma zahrnovalo i kroky k obcházení sankcí prostřednictvím arménského bankovního účtu.

Spojené státy neprodloužily třicetidenní výjimku ze sankcí, která od 12. března 2026 umožňovala třetím zemím bez rizika postihu nakupovat ruskou ropu již naloženou na tankerech, takže po jejím vypršení znovu zpřísňují režim vůči ruskému ropnému exportu.

16.4.2026

Spojené státy zařadily na sankční seznam pět fyzických osob a sedm společností působících v nikaragujském zlatém sektoru. Podle USA tyto subjekty pomáhají režimu Daniela Ortegy a Rosario Murillo financovat represivní aparát, udržovat politickou kontrolu a profitovat z nezákonného zabírání majetku, včetně majetku s americkou účastí.

🇬🇧 SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ

16.4.2026

Britská Národní kriminální agentura obvinila finančníka Johna Michaela Ormeroda z praní špinavých peněz a porušování sankcí vůči Rusku v souvislosti se schématem nákupu nejméně 25 použitých ropných tankerů za více než 700 milionů dolarů pro ruský Lukoil. Po zařazení Ormeroda na britský sankční seznam v květnu 2025 měl navíc ještě tentýž den převést 200 tisíc liber v rozporu se sankčními omezeními a dalších 100 tisíc liber, u nichž podle vyšetřovatelů věděl nebo mohl tušit, že pocházejí z trestné činnosti. 

🇩🇪 NĚMECKO

Německé úřady vyšetřují tři firmy z oblasti Frankfurtu nad Mohanem kvůli podezření, že nelegálně vyvážely do Ruska strojní součástky a chemické látky v rozporu se sankcemi EU. Při raziích na 14 místech v regionu Rhein-Main celní vyšetřovatelé zajistili dokumenty, elektronická data a současně zablokovali majetek dvou firem v celkové výši přibližně 1,135 milionu eur. Podle vyšetřovatelů měly firmy využívat dopravce a zahraniční logistické společnosti k tzv. obcházejícím vývozům přes sousední země, aby sankcionované zboží dostaly do Ruska bez povolení. Vyšetřování dál pokračuje.

🇨🇭 ŠVÝCARSKO

2.4.2026

Švýcarsko rozšířilo svůj sankční seznam proti Rusku o devět osob a zároveň upravilo 132 stávajících záznamů v návaznosti na rozhodnutí EU. Nově zařazené osoby mají být ruští vojenští velitelé, kteří jsou podle EU odpovědní za masakr v Buči z roku 2022.

🇳🇱 NIZOZEMSKO

13.4.2026

Nizozemsko projednává nový zákon o mezinárodních sankčních opatřeních, který má výrazně posílit a modernizovat vymáhání sankcí. Návrh zavádí vedle trestního postihu i správní nástroje, jako jsou pokuty či další zásahy při porušování sankcí, a v určitých případech umožňuje státu zasáhnout i do vedení firem ohrožených sankčním režimem nebo podezřelých z jeho obcházení. Součástí změn je také posílení transparentnosti, sdílení informací mezi úřady a vznik centrálního oznamovacího místa pro sankce.

🇸🇪 ŠVÉDSKO

5.4.2026

Švédské úřadypropustily tanker Flora 1, který je na sankčním seznamu EU kvůli přepravě ruské ropy v rámci tzv. stínové flotily, protože neprokázaly jeho odpovědnost za zhruba 12 kilometrů dlouhou ropnou skvrnu v Baltském moři.

🇮🇸 ISLAND

2.4.2026

Island přijímal čtyři nové předpisy, kterými sladí své sankční seznamy s opatřeními EU, včetně 19. balíčku sankcí proti Rusku a unijních sankcí v oblasti lidských práv a terorismu. 

🇵🇱 POLSKO

1.4.2026

Polskovyřadilo společnost Monolit sp. z o.o. ze svého autonomního sankčního seznamu vedeného podle zákona o národních sankcích z roku 2022. Firma obchodující s přírodním kamenem byla na seznam zařazena v roce 2023.

🇺🇦 UKRAJINA

4.4.2026

Ukrajina rozšířila sankce proti ruským firmám a jednotlivcům, kteří podporují ruský vojensko-průmyslový komplex, pomáhají obcházet sankce nebo podnikají na okupovaných územích. První balík se týká celkem 57 subjektů, konkrétně 26 fyzických a 31 právnických osob, včetně výrobců dronů, zbraní, systémů elektronického boje, protivzdušné obrany, lodí či leteckých součástek. Druhé rozhodnutí míří na dalších 18 subjektů, tedy 7 fyzických a 11 právnických osob, které se podílejí na obcházení sankcí, výrobě komponentů pro ruské rakety, nelegálním podnikání na okupovaných územích nebo na stavbě Kerčského mostu. 

10.4.2026

Ukrajina uvalila sankce na pět ruských kulturních aktérů spojených s účastí Ruska na 61. Benátském bienále, které podle Kyjeva slouží k legitimizaci agrese a šíření propagandy. Na seznam byli zařazeni mimo jiné komisařka ruského pavilonu Anastasia Karneeva, zvláštní zmocněnec Kremlu pro mezinárodní kulturní spolupráci Michail Švydkoj a tři umělci, kteří podle ukrajinských orgánů podporovali ruskou agresi, včetně aktivit na okupovaném Krymu a v okupovaných částech Doněcké oblasti. 

🇪🇺 EVROPSKÁ UNIE 

1.2. 2026

Evropská unie zvažuje uvalení sankcí na Kyrgyzstán kvůli jeho roli při obcházení unijních opatření vůči Rusku prostřednictvím reexportu zboží. Navrhovaná opatření by mohla zahrnovat omezení vývozu vybraných strojírenských zařízení a rádiové techniky do Kyrgyzstánu, což by představovalo první použití unijního nástroje proti obcházení sankcí vůči třetí zemi.

6.2. 2026

Evropská komise navrhla již 20. balík sankcí proti Rusku. Návrh se zaměřuje na energetiku, finanční sektor a obchod. V oblasti energetiky počítá s úplným zákazem námořní dopravy ruské ropy a s rozšířením seznamu tzv. stínové flotily o dalších 43 lodí (celkem 640 plavidel). Sankce mají nově dopadnout také na dvacet ruských regionálních bank a na subjekty spojené s obchodováním s kryptoměnami s cílem omezit obcházení opatření. Další část balíčku zahrnuje nové zákazy vývozu zboží a služeb do Ruska (např. stroje, traktory či kybernetické služby) a nové zákazy dovozu kovů, chemikálií a kritických minerálů. Komise rovněž navrhuje poprvé využít nástroj proti obcházení sankcí, který by umožnil omezit vývoz citlivých technologií do třetích zemí s vysokým rizikem reexportu do Ruska.

10.2. 2026

Evropský úřad pro boj proti podvodům o vyšetřování rozsáhlého obcházení sankcí EU vůči Rusku. Případ se týkal 766 použitých vozidel vyvezených z několika členských států EU, která byla oficiálně deklarována jako určená do Turecka a dalších třetích zemí (Arménie, Gruzie, Kazachstán, Kyrgyzstán a Moldavsko). Na základě analýzy celních a přepravních údajů však OLAF ve spolupráci s příslušnými orgány zjistil, že vozidla do těchto zemí nedorazila a jejich skutečnou cílovou destinací bylo Rusko. 

Albánie, Arménie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Island, Lichtenštejnsko, Moldavsko, Norsko, Severní Makedonie, Srbsko a Ukrajina se připojily k rozhodnutí Evropské unie prodloužit o další rok sankce vůči vybraným osobám a subjektům v souvislosti se situací v Tunisku a Súdánu a zavázaly se sladit své vnitrostátní politiky s tímto opatřením.

🇺🇸 SPOJENÉ STÁTY AMERICKÉ 

1.2. 2026

Americké úřady oznámily nové sankce vůči představitelům íránského režimu odpovědným za násilné potlačování protestů a za korupci. Na seznam byl zařazen mimo jiné ministr vnitra Eskandar Momeni Kalagari, a několik velitelů napojených na Islámské revoluční gardy (IRGC). Sankce se dále týkají podnikatele Babaka Mortezy Zanjaniho, dříve odsouzeného za zpronevěru ropných příjmů, a dvou digitálních burz (Zedcex a Zedxion), které podle amerických úřadů zpracovávaly transakce spojené s IRGC. Jde o první případ, kdy úřady označily kryptoměnovou burzu za subjekt působící ve finančním sektoru íránské ekonomiky. 

5.2. 2026

Britské úřady oznámily nové sankce vůči šesti osobám zapojeným do konfliktu v Súdánu. Opatření  cílí na velitele armády, kteří jsou podezřelí ze zabijení civilistů, etnicky motivovaného násilí a využívání sexuálního násilí jako válečné taktiky, a dále na osoby podílející se na náboru zahraničních žoldnéřů a financování či zajišťování vojenského vybavení. 

6.2. 2026

Americké úřady oznámily nové sankce zaměřené na subjekty zapojené do obchodu s íránskou ropou a petrochemickými produkty a na tzv. „stínovou flotilu“ využívanou k obcházení sankcí. Opatření zahrnují identifikaci 14 plavidel jako blokovaného majetku a uvalení sankcí na 15 společností a dvě fyzické osoby podílející se na přepravě a obchodování s íránskou ropou, ropnými produkty a petrochemikáliemi. Další sankce cílí na čtyři obchodníky s íránskými petrochemickými produkty a na vedoucí představitele dotčených firem. 

10.2. 2026

Americké úřady rozšířily sankční seznam o osoby a společnosti zapojené do finančních a obchodních aktivit ve prospěch Hizballáhu. Opatření cílí zejména na dvě oblasti: zaprvé na mechanismus převodu zlatých rezerv na likvidní prostředky prostřednictvím libanonské společnosti napojené na strukturu Al-Qard Al-Hassan, zadruhé na mezinárodní síť zajišťující nákup, prodej a přepravu komodit s cílem generovat příjmy a obcházet sankční omezení.

🇬🇧 SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ

2.2. 2026

Britské úřady oznámily nové sankce vůči Íránu v reakci na porušování lidských práv při potlačování protestů. Na seznam bylo zařazeno deset jednotlivců a jedna organizace, včetně íránského ministra vnitra, policejních velitelů, soudců a členů Islámské revoluční gardy. 

6.2. 2026

Spojené království upravilo svůj sankční seznam vůči Rusku a ze seznamu odstranilo Alexeje Panferova, bývalého místopředsedu představenstva ruské banky Sovcombank.

15.2. 2026

Spojené království zvažuje nové sankce proti Moskvě poté, co obvinilo Kreml z otravy ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného.

🇩🇪 NĚMECKO

2.2. 2026

Německé celní orgány zadržely pět osob podezřelých z porušení sankcí EU vůči Rusku prostřednictvím nelegálního vývozu průmyslového zboží ruským zbrojním podnikům. Podle spolkového státního zastupitelství měli obvinění od roku 2022 zorganizovat přibližně 16 000 dodávek v hodnotě nejméně 30 milionů eur, přičemž využívali obchodní společnost v Lübecku, nastrčené firmy a fiktivní odběratele k zastření skutečného konečného uživatele. Vyvezené položky zahrnovaly mimo jiné ložiska a polovodičové součástky využitelné při výrobě zbraní, přičemž konečnými příjemci mělo být nejméně 24 ruských obranných podniků uvedených na sankčních seznamech. 

4.2. 2026

V Německu byl zadržen regionální poslanec strany Alternativa pro Německo (AfD) Jörg Dornau kvůli podezření z porušení vývozních sankcí EU vůči Bělorusku. Podle státního zastupitelství v Lipsku měl v roce 2022 vyvézt automobilový jeřáb do Běloruska, přičemž jako cílovou zemi údajně nepravdivě uvedl Kazachstán. 

🇨🇿 ČESKÁ REPUBLIKA

Investigativní server Page Not Found upozorňuje, že české pivo se i po zavedení sankcí EU proti Rusku dostává k ruské zahraniční rozvědce SVR. Podle zjištění redakce jej pro státní podnik napojený na rozvědku nakupuje ruská firma PintaKlab, kterou zásobují české společnosti RedFood a Custom Trade a firma registrovaná v Srbsku, spojené s podnikatelem Michailem Kapitanovem. Od podzimu 2024 do února 2025 mělo být do Ruska vyvezeno více než 1,2 milionu litrů piva v hodnotě přibližně 25 milionů korun. Dodávky mají probíhat přes prostředníky a mimo přímé obchodní vztahy s výrobci, což podle textu umožňuje pokračování exportu i v době platných sankčních omezení vůči Rusku.

🇫🇮 FINSKO 

4.2. 2026

Ve Finsku byli odsouzenii dva studenti ruské národnosti za nelegální vývoz zboží dvojího užití z Finska do Ruska. Vyvezené položky zahrnovaly drony a laserové dálkoměry v celkové hodnotě přibližně 140 000 eur. Finský soud jim uložil podmíněné tresty, přičemž zohlednil jejich spolupráci během řízení. 

🇱🇻 LOTYŠSKO

8.2. 2026

V Lotyšsku míří k soudu případ estonsko-ruského občana, který je obviněn z pokusu porušit sankce Evropské unie vývozem komponentů střeliva do Ruska. Podle prokuratury nakoupil 10 000 nábojnic, které spadají mezi sankcionované strategické zboží, a pokusil se je převézt přes hraniční přechod Terehova. Munici ukryl v kabině kamionu pod lůžkem a v nářadí, což podle vyšetřovatelů svědčí o úmyslném obcházení kontrol. Zásilku odhalili celníci a muže zadrželi. EU zakazuje přímý i nepřímý vývoz zbraní, jejich částí a střeliva do Ruska v reakci na jeho agresi vůči Ukrajině.

🇺🇦 UKRAJINA

2.2. 2026

Prezident Ukrajiny podepsal rozhodnutí o uvalení nových sankcí, které sladí ukrajinská opatření se sankčními režimy EU. Na seznam bylo zařazeno 10 fyzických a šest právnických osob zapojených do provozu ruské tankerové flotily, obcházení sankcí, kybernetických útoků proti Ukrajině a státům EU a NATO a do šíření proruské propagandy. Sankce se týkají také firem z Ruska, Spojených arabských emirátů a Vietnamu, které vlastní nebo provozují tankery přepravující ruskou ropu, a rovněž 142. samostatného praporu elektronického boje ruské armády, jenž je spojován s rušením GPS signálu v pobaltských státech. 

8.2. 2026

Prezident Ukrajiny podepsal dekrety o uvalení sankcí na 66 fyzických a 62 právnických osob z Ruska, Hongkongu, Kyrgyzstánu a Spojených arabských emirátů. První balíček míří na subjekty zapojené do ruského vojensko-průmyslového komplexu, zejména na dodavatele komponent využívaných při výrobě ruských raket a dronů (celkem 24 osob a 27 firem). Druhý balíček se zaměřuje na finanční infrastrukturu podporující obcházení sankcí, včetně subjektů napojených na kryptoměnový ekosystém A7, těžbu virtuálních měn a poskytovatele platebních služeb (42 osob a 35 firem).

15.2. 2026

Ukrajina připravuje nový sankční balíček, který se zaměří na ruské osoby podílející se na podpoře válečného úsilí, včetně těch, kteří podle Kyjeva využívají sport k propagaci nebo legitimizaci ruské agrese.

🇦🇺 AUSTRÁLIE

3.2. 2026

Australská vláda oznámila uvalení dalších cílených finančních sankcí vůči Íránu v reakci na násilné potlačování protivládních protestů. Na sankční seznam bylo zařazeno 20 fyzických osob a tři subjekty, včetně vysoce postavených představitelů a struktur napojených na Islámské revoluční gardy,  kteří jsou podle vlády odpovědní za represe, násilné potlačování demonstrací a ohrožování životů v Íránu i v zahraničí.

🇪🇺 EVROPSKÁ UNIE 

9.1.2026

Rada EU prodloužila do 13. ledna 2027 platnost cílených sankcí vůči osobám a subjektům odpovědným za aktivity narušující demokracii, právní stát a pokojné předání moci v Guatemale. Opatření se vztahují na osm osob a jeden subjekt a zahrnují zákaz cestování do EU, zmrazení majetku a zákaz poskytování finančních prostředků.

16.1.2026

Rada EU prodloužila platnost sankčních opatření vůči osobám a subjektům napomáhajícím násilným akcím Hamásu a Palestinského islámského džihádu o další rok, tedy do 20. ledna 2027. Po pravidelném přezkumu byla ze seznamu zároveň vyškrtnuta jedna zesnulá osoba, sankční režim se nyní vztahuje na celkem 11 osob a 3 subjekty. 

29.1.2026

Rada EU uvalila sankce na sedm osob v souvislosti s eskalací násilí v Súdánu a závažnými porušeními mezinárodního humanitárního a lidskoprávního práva. Celkem se sankční režim EU nyní vztahuje na 18 osob a 8 subjektů a má posílit odpovědnost a potlačit beztrestnost za vážná porušení práva.

Rada EU přijala nové sankce vůči Íránu v reakci na závažná porušování lidských práv a pokračující vojenskou podporu Ruska ve válce proti Ukrajině. V oblasti lidských práv bylo sankcionováno dalších 15 osob a 6 subjektů, včetně ministra vnitra, představitelů justice, policie a institucí zapojených do cenzury, digitální represe a sledování. Současně EU uvalila sankce na 4 osoby a 6 subjektů zapojených do íránského programu dronů a raket, včetně státních a soukromých firem a rozšířila zákaz vývozu technologií a materiálů využitelných pro vývoj raket.

Rada EU rozšířila sankční režim proti ruským hybridním hrozbám a zařadila na sankční seznam šest osob zapojených do zahraniční manipulace s informacemi a dezinformačních aktivit namířených proti EU a jejím partnerům. Sankce se týkají ruských televizních moderátorů a propagandistů Dmitrije Guberněva, Jekatěriny Andrejevy, Marie Sittelové a Pavla Zarubina, kteří šířili dezinformace o válce na Ukrajině a podporovali režim Vladimira Putina, a dále herce Romana Čumakova a tanečníka Sergeje Polunina, zapojených do proruské propagandy. 

🇺🇸 SPOJENÉ STÁTY AMERICKÉ 

7.1.2026

Americké úřady udělily německé firmě Exyte pokutu 1,5 milionu dolarů za to, že její čínská pobočka dodala bez potřebné licence technické vybavení společnosti SMIC Beijing, která je na americkém sankčním seznamu. Přestože šlo o převody uskutečněné přímo v Číně, úřady zdůraznily, že americká exportní pravidla se vztahují i na podobné transakce mimo území USA, pokud zahrnují zakázané subjekty. 

Spojené státy zabavily dvě ropné lodě označené za součást venezuelské stínové flotily, které měly porušovat sankce a podílet se na nelegálním vývozu ropy. Tanker Marinera (dříve Bella 1) byl zadržen v severním Atlantiku za logistické podpory britského námořnictva, zatímco tanker M/T Sophia byl zadržen v Karibiku. 

8.1.2026

Americký občan Zhenxing „Danny“ Wang se přiznal k účasti na schématu, jehož cílem bylo generovat příjmy pro severokorejské programy zbraní hromadného ničení navzdory mezinárodním sankcím. Podle úřadů pomáhal severokorejským IT pracovníkům získávat vzdálené zaměstnání v amerických firmách pomocí kradených identit, čímž bylo vytvořeno nejméně 5 milionů dolarů pro režim v Pchjongjangu. 

Americké úřady odstranily ze sankčního seznamu osobu Kyriakiho Demetriou Kamperiho, který byl původně zařazen v roce 2023 kvůli vazbám na ruskou vládu a banku Sberbank. 

15.1.2026

Americké síly zabavily v Karibiku tanker Veronica, označovaný za součást tzv. stínové flotily přepravující ropu v rozporu se sankcemi USA. Jde již o šesté sankcionované plavidlo zadržené v rámci politiky administrativy prezidenta Trumpa zaměřené na vymáhání restrikcí vůči venezuelským ropným dodávkám. 

Spojené státy oznámily nové sankce vůči Íránu s cílem podpořit protestující obyvatelstvo a omezit represivní aparát režimu. Na sankční seznam zařadily věznici Fardis, kde podle USA dochází k nelidskému zacházení, a zároveň postihly několik vysokých bezpečnostních představitelů včetně Aliho Larijaniho. Ministerstvo financí dále sankcionovalo 18 osob a subjektů napojených na tzv. stínové bankovní sítě, které mají prát výnosy z íránského exportu ropy a petrochemie. 

16.1.2026

Americký soud odsoudil indického občana Sanjaye Kaushika na 30 měsíců vězení za spiknutí s cílem nelegálně vyvážet letecké komponenty a navigační systémy z USA do Ruska v rozporu se sankčními omezeními. Podle vyšetřování Kaushik falšoval dokumentaci a uváděl, že zboží je určeno pro jeho firmu v Indii, zatímco ve skutečnosti mělo skončit u ruských odběratelů, včetně sankcionovaných subjektů. 

Americké ministerstvo financí uvalilo nové sankce na 21 osob a subjektů a identifikovalo jedno plavidlo napojené na pašerácké a finanční sítě jemenských Hútíů podporovaných Íránem. Opatření cílí na firmy a zprostředkovatele v Jemenu, Ománu a SAE, kteří podle USA zajišťovali nelegální prodej ropných produktů, nákup zbraní a dvojího užití a finanční služby umožňující Hútíům financovat útoky na komerční lodní dopravu v Rudém moři. 

21.1.2026

Americký soud odsoudil dvojího občana USA a Ruska Sergeye Nechaeva na 41 měsíců vězení za pokus o nelegální vývoz dvou letadel Cessna do Ruska přes Arménii. Podle vyšetřování se snažil obejít sankční omezení zavedené po roce 2022 tím, že falšoval vývozní dokumentaci a zatajil skutečné konečné určení letadel, jejichž hodnota činila asi 170 000 dolarů. 

Americké ministerstvo financí uvalilo nové sankce na skrytou podpůrnou síť Hamásu, která podle USA zneužívá neziskové a humanitární organizace k financování terorismu. Sankce se týkají šesti organizací v Gaze, jež se vydávaly za poskytovatele zdravotní péče, ale ve skutečnosti podporovaly vojenské křídlo Hamásu, a také organizace Popular Conference for Palestinians Abroad, označené za zástěrku řízenou Hamásem v zahraničí.

Americké ozbrojené síly zabavily v Karibiku ropný tanker Sagitta, který podle úřadů porušoval sankční opatření USA vůči plavidlům napojeným na Venezuelu a Rusko.Jde již o sedmé sankcionované plavidlo zadržené v rámci politiky administrativy prezidenta Trumpa zaměřené na vymáhání restrikcí vůči venezuelským ropným dodávkám. 

22.2.2026

Kyrgyzský občan Sergei Zharnovnikov byl ve Spojených státech odsouzen na 39 měsíců vězení za nelegální vývoz amerických zbraní a munice do Ruska přes Kyrgyzstán. Podle úřadů záměrně obcházel licenční podmínky a exportní restrikce, když reexportoval vojenský materiál v hodnotě přes 1,5 milionu dolarů navzdory sankčnímu zákazu jeho převozu do Ruska.

Americké ministerstvo financí uvalilo sankce na jednoho z největších karibských drogových obchodníků Luise Manuela Picada Grijalbu a jeho síť, která podle úřadů zajišťovala přepravu tun kokainu z Kolumbie přes Kostariku do USA a Evropy a prala výnosy z trestné činnosti. Sankce se týkají pěti osob a pěti firem se sídlem v Kostarice.

Americké ministerstvo financí odstranilo řeckého lodního vlastníka Altomare a tanker Kallista ze sankčního seznamu poté, co se prokázalo, že šlo o oběť sofistikované krádeže identity. Podle úřadu jiný tanker z tzv. tzv. stínové flotile vysílal falešná lokalizační data a používal padělané dokumenty, aby se vydával za loď Kallista při přepravě íránské ropy.

USA zařadily jednu osobu a pět subjektů na sankční seznam podle zákona o nešíření zbraní Írán–KLDR–Sýrie (INKSNA) kvůli zapojení do proliferačních aktivit souvisejících se zbraněmi hromadného ničení a raketovými systémy. Opatření platí po dobu dvou let a jsou nezávislá na dalších sankčních režimech USA.

23.1.2026

Spojené státy oznámily nové sankce proti tzv. stínové flotile Íránu s cílem omezit režimu příjmy z vývozu ropy a ropných produktů. Ministerstvo financí zařadilo na sankční seznam osm subjektů a devět plavidel, které se podle USA podílely na přepravě íránské ropy v hodnotě stovek milionů dolarů. Washington uvádí, že tyto prostředky režim využívá k financování represí uvnitř země i destabilizačních aktivit v zahraničí. 

30.1.2026

USA začaly uvolňovat většinu sankcí vůči venezuelskému ropnému průmyslu poté, co Venezuela přijala reformu ropného sektoru umožňující větší privatizaci, kontrolu soukromých firem nad těžbou a prodejem ropy, flexibilnější daňové podmínky a možnost řešit spory mimo venezuelské soudy. Tento krok má otevřít prostor pro návrat amerických energetických společností a přilákání zahraničních investic, přičemž reforma představuje zásadní odklon od dosavadního modelu státní kontroly zavedeného za Huga Cháveze.

🇬🇧 SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ

27.1.2026

Britská Bank of Scotland dostala pokutu 160 000 liber za porušení britského sankčního režimu poté, co otevřela účet sankcionovanému bývalému ruskému představiteli Dmitriji Ovsyannikovovi. Banka následně zpracovala transakce v celkové hodnotě přibližně 77 000 liber, čímž podle úřadu porušila zákaz poskytování finančních prostředků osobám na sankčním seznamu. Pokuta byla snížena díky dobrovolnému nahlášení případu ze strany banky 

🇩🇪 NĚMECKO

1.1.2026

Německé úřady souhlasily s ukončením vyšetřování miliardáře Ališera Usmanova, který je na sankčním seznamu EU, poté co zaplatí 10 milionů eur. Případ se týkal podezření z porušení pravidel zahraničního obchodu a možného obcházení unijních sankcí, včetně neohlášeného vývozu cenností a plateb za zabezpečení nemovitostí v Bavorsku. Usmanov vinu odmítá a jeho právníci zdůraznili, že platba není pokutou, ale dohodou o uzavření řízení. 

21.1.2026

Německé úřady zadržely ruského občana Surena A. a německého občana Falka H., kteří jsou podezřelí z podpory proruských ozbrojených struktur tzv. Doněcké a Luhanské lidové republiky. Podle vyšetřování od roku 2016 organizovali dodávky materiálu včetně dronů a převody finančních prostředků na Donbas, čímž přispívali k obcházení mezinárodních sankčních opatření zaměřených na podporu ruské agrese vůči Ukrajině. 

🇨🇭ŠVÝCARSKO 

13.1.2026

Švýcarský úřady zavedly sankce proti čtyřem subjektům a 41 plavidlům napojeným na ruskou stínovou flotilu a přepravu odcizeného ukrajinského zboží. Opatření zahrnují zmrazení majetku a zákaz přístupu do přístavů i poskytování námořních služeb, čímž Švýcarsko posiluje tlak na obcházení sankcí a nelegální obchodní aktivity spojené s ruskou agresí.

28.1.2026

Švýcarská vláda se rozhodla připojit k sankcím EU zaměřeným na omezení gangového násilí na Haiti a rozšířila tak stávající nařízení platné od roku 2022. Nově se zmrazení majetku a zákaz cestování budou vztahovat na dalších deset osob a subjektů nad rámec dosavadních sankcí OSN, které zahrnují i celostátní zbrojní embargo. 

🇱🇺 LUCEMBURSKO

7.1.2026

Lucemburské úřady udělily japonské Rakuten Europe Bank pokutu 185 000 eur za dlouhodobé nedostatky v systému proti praní špinavých peněz (AML). Kontrola odhalila zastaralé a nefunkční monitorování transakcí, zpožděné hlášení podezřelých případů finanční zpravodajské jednotce a slabiny v hodnocení rizik klientů, včetně jednoho případu spojeného s teroristickými sankcemi ve Francii. 

🇫🇷 FRANCIE

22.1.2026

Francie oznámila zabavení ropného tankeru Grinch ve Středozemním moři, který je podezřelý z napojení na ruskou stínovou flotilu využívanou k obcházení sankcí na vývoz ropy. Loď plující z ruského Murmansku měla operovat pod falešnou vlajkou Komor a být předmětem mezinárodních sankcí. Zásah provedlo francouzské námořnictvo za podpory spojenců včetně Velké Británie.

🇮🇹ITÁLIE

19.1.2026

Italské úřady zadržely v přístavu Brindisi nákladní loď Hizir Reis podezřelou z porušení sankcí EU vůči Rusku. Plavidlo přepravovalo přibližně 33 000 tun železných kovů a inspektoři odhalili vážné nesrovnalosti a možné falšování dokumentace o trase i nakládce. Loď, která naposledy kotvila v ruském Novorossijsku, byla zadržena ve spolupráci finanční policie a celních orgánů. 

24.1.2026

V Itálii vstupuje v účinnost nový trestněprávní režim pro porušování sankcí EU, který zavádí samostatné trestné činy a přísnější postihy. Nová úprava kriminalizuje například obcházení sankcí, poskytování prostředků sankcionovaným osobám, porušení zmrazovacích povinností či nedodržení oznamovacích pravidel. Za závažná porušení hrozí tresty odnětí svobody až na šest let a pokuty až 250 000 eur, přičemž zavádí i odpovědnost firem s možnými sankcemi až do výše desítek milionů eur nebo procenta z obratu. 

🇵🇹 PORTUGALSKO

23.1.2026
Portugalské úřady zahájily trestní stíhání fotbalového klubu Casa Pia kvůli podezření z padělání dokumentů, praní špinavých peněz a porušení sankcí EU vůči Rusku. Podle obvinění klub přijal částku 1,5 milionu eur od ruského klubu FC Akhmat v rámci přestupu hráče, přičemž FC Akhmat je napojen na sankcionovaného Ramzana Kadyrova. Vyšetřovatelé tvrdí, že byly použity falešné či zavádějící dokumenty a strukturované platby k zatajení původu prostředků a obejití bankovních kontrol.

🇫🇮 FINSKO 

22.1.2026

Podle vyšetřování Rusko navzdory sankcím EU nadále získává náhradní díly pro lodní motory od finské společnosti Wärtsilä, a to prostřednictvím rozsáhlé mezinárodní sítě zprostředkovatelů. V letech 2023–2025 byly do Ruska dodány součástky v hodnotě zhruba 7 milionů dolarů, přičemž klíčovou roli hrály firmy registrované zejména v Číně, Spojených arabských emirátech a Turecku. 

🇷🇴 RUMUNSKO

8.1.2026

Rumunské úřady deportovaly izraelského osadníka, kterého na letišti v Iași zadržely kvůli tomu, že je uveden na sankčním seznamu Evropské unie. Muži bylo zabráněno pokračovat v cestě na Ukrajinu a po několika dnech strávených v tranzitní zóně letiště byl vrácen zpět do Izraele. 

🇺🇦 UKRAJINA

4.1.2026

Ukrajina uvalila nové sankce na 95 osob a 70 firem napojených na ruský vojensko-průmyslový komplex, zejména na výrobce a dodavatele komunikační techniky, systémů elektronického boje a mikroelektroniky využívané ruskou armádou. Opatření se týkají také podniků v chemickém, těžebním, metalurgickém a energetickém sektoru.

17.1.2026

Ukrajina zavedla nové sankce proti ruským sportovním představitelům a organizacím, které podle Kyjeva využívají sport k šíření propagandy a ospravedlňování ruské agrese. Prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal dekret postihující tři osoby a dvě právnické entity, včetně ruského sportovce podporujícího okupaci a vedení Ruského paralympijského výboru a Ruské eSportovní federace.

🇯🇵 JAPONSKO

22.1.2026

Japonsko odstranilo Munira Al Qubaysiho ze svého sankčního seznamu vůči Iráku. Al Qubaysi, bývalý vysoce postavený představitel iráckého režimu, byl na seznam zařazen na základě sankcí OSN, které byly uvaleny po pádu režimu Saddáma Husajna.

🇷🇺 RUSKÁ FEDERACE

5.1.2026

Rusko oznámilo zákaz vstupu pro 28 kanadských občanů jako odvetu za předchozí kanadská sankční opatření vůči Rusku. Podle ruského ministerstva zahraničí se mají dotčení jednotlivci podílet na aktivitách proradikálních organizací podporujících „neo-nacistickou ideologii“ na Ukrajině.