🇪🇺 EVROPSKÁ UNIE
6.3.2025
Evropská rada vydala prohlášení v rámci summitu EU s prezidentem Zelenským, v němž zdůrazňuje, že EU zůstává odhodlána vyvíjet tlak na Rusko, a to i prostřednictvím dalších sankcí a posílením vymáhání stávajících opatření, s cílem oslabit jeho schopnost pokračovat v agresivní válce.
5.3.2026
Evropská unie oznámila, že se k jejím novým sankčním opatřením vůči Rusku připojilo devět dalších evropských zemí: Albánie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Island, Lichtenštejnsko, Moldavsko, Norsko, Severní Makedonie a Ukrajina. Jde o návaznost na únorové rozhodnutí Rady EU, kterým bylo na sankční seznam doplněno osm fyzických osob v rámci režimu zaměřeného na závažné porušování lidských práv, represi občanské společnosti a oslabování právního státu v Rusku.
14.3.2026
Evropská unie prodloužila o dalších šest měsíců individuální sankce proti osobám a subjektům odpovědným za narušování územní celistvosti, svrchovanosti a nezávislosti Ukrajiny, takže nově platí do 15. září 2026. Na sankčním seznamu tak zůstalo více než 2 700 osob a subjektů, dvě jména ze seznamu zmizela.
16.3.2026
Rada EU rozšířila sankční seznam v rámci režimu proti ruským hybridním hrozbám o čtyři osoby odpovědné za manipulaci s informacemi a šíření proruské propagandy: Sergeje Klyjučenkova, Erněsta Mackjavičkiuse, Grahama Phillipse a Adriena Bocqueta.
Zároveň Rada EU při čtvrtém výročí masakru v Buči zařadila na sankční seznam devět osob odpovědných za zločiny spáchané během ruské okupace Buči a okolních oblastí na jaře 2022. Sankce míří zejména na vysoce postavené ruské vojenské velitele, včetně generálplukovníka Alexandra Čajka, kteří podle EU nesou odpovědnost za vraždy stovek civilistů, popravy, mučení, rabování a další válečné zločiny a zločiny proti lidskosti. Jedna ze sankcionovaných osob je navíc spojena s nezákonnou deportací dítěte z okupované Doněcké oblasti do Ruska.
Dále Rada EU uvalila sankce na tři subjekty a dvě osoby odpovědné za kybernetické útoky proti členským státům EU a partnerům Unie. Opatření míří na dvě čínské společnosti a dva jejich spoluzakladatele zapojené do útoků na desítky tisíc zařízení a na íránskou firmu Emennet Pasargad, která je spojována s narušením francouzské databáze, šířením dezinformací během olympiády v Paříži a útokem na švédskou SMS službu. Navíc Rada EU rozšířila sankční režim vůči Íránu o dalších 16 osob a tři subjekty odpovědné za závažné porušování lidských práv, zejména za násilné potlačení protestů v lednu 2026. Nová opatření míří na představitele ministerstva vnitra, velitele místních složek Revolučních gard, justiční činitele podílející se na represích vůči demonstrantům, aktivistům a novinářům, dále na vězeňskou správu a také na technologické a policejní aktéry spojené s digitálním dohledem, cenzurou a kontrolou obyvatelstva.
30.3.2026
Rada EU prodloužila do 31. března 2027 platnost rámce pro omezující opatření vůči Bosně a Hercegovině. Unie si tak ponechává možnost zavést cílené sankce proti osobám či subjektům, které narušují svrchovanost, územní celistvost, ústavní pořádek nebo mezinárodněprávní subjektivitu země, případně vážně ohrožují bezpečnostní situaci či porušují Daytonskou mírovou dohodu. Režim umožňuje zejména zmrazení majetku, zákaz poskytování finančních prostředků a zákaz cest do EU, aktuálně se však nevztahuje na žádné osoby ani subjekty.
🇺🇸 SPOJENÉ STÁTY AMERICKÉ
2.3.2026
Spojené státy uvalily sankce na rwandské ozbrojené síly a čtyři jejich vysoké představitele kvůli podpoře povstaleckého hnutí M23 na východě Demokratické republiky Kongo. Podle amerického ministerstva financí rwandská armáda skupinu M23 vyzbrojovala, cvičila a přímo podporovala při bojových operacích, které přispěly k obsazení částí východního Konga včetně strategických oblastí a k dalšímu vysídlování civilistů.
8.3.2025
Spojené státy zamítly kanadský návrh na zřízení pracovní skupiny, která by se zabývala ruskou „stínovou flotilou“ ropných tankerů. Kanada, která momentálně předsedá Skupině sedmi, tento návrh předložila před setkáním ministrů zahraničí G7 v Québecu. Při jednáních o společném prohlášení k námořním otázkám USA usilují o silnější formulace týkající se Číny, zatímco zmírňují formulace týkající se Ruska.
7.3.2025
Prezident USA Donald Trump oznámil, že pečlivě zvažuje uvalení rozsáhlých sankcí na Rusko, dokud nebude uzavřeno příměří a mírová dohoda s Ukrajinou. Trump uvedl, že tuto možnost zvažuje kvůli tomu, že “Rusko právě teď silně útočí na Ukrajinu na bojišti”.
Od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 bylo na normanském ostrově Guernsey zmrazeno téměř 72 milionů liber ruských aktiv, jelikož sankce uvalené Spojeným královstvím se automaticky vztahují i na toto území. K tomu se přidává dalších 12,7 miliardy liber aktiv, která jsou spravována z Guernsey, ale nacházejí se mimo něj.
6.3.2026
Spojené státy přijaly nové exekutivní opatření zaměřené na boj proti kybernetické kriminalitě, podvodům a dalším organizovaným schématům, která cílí na občany, firmy i kritickou infrastrukturu. Opatření má i zahraničněpolitický rozměr: americká administrativa chce po cizích státech žádat tvrdší postup proti těmto sítím a v případě nečinnosti zvažuje nástroje jako sankce, vízová omezení nebo omezení pomoci.
10.3.2026
Spojené státy podaly dvě civilní žaloby na propadnutí více než 15,3 milionu dolarů, které měly být podle amerického ministerstva spravedlnosti využívány k provozu sítě obchodující s íránskou ropou v rozporu s americkými sankcemi. Podle úřadů byly tyto prostředky napojeny na síť spojenou s Mohammadem Hosseinem Shamkhanim, která měla přes firmy a nastrčené struktury zastírat původ ropy i roli íránských subjektů v transakcích. Opatření se týká zejména financí určených pro společnosti Wellbred Capital a Sea Lead Shipping, které podle žaloby sloužily jako součást širší logistické a obchodní infrastruktury této sítě.
11.3.2026
Americký soud dočasně přerušil trestní řízení proti turecké státní bance Halkbank, aby se ověřilo, zda banka plní podmínky dohody s americkou vládou. Ta má uzavřít dlouholetý případ, v němž byla Halkbank obviněna z účasti na obcházení amerických sankcí vůči Íránu. Dohoda předpokládá, že banka nebude provádět transakce ve prospěch Íránu a podstoupí nezávislou kontrolu dodržování sankčních a pravidel proti praní špinavých peněz. Neobsahuje však finanční postih ani přiznání viny. Pokud banka stanovené podmínky splní, mohou americké úřady usilovat o definitivní zastavení případu.
12.3.2026
Spojené státy uvalily sankce na šest osob a dvě firmy zapojené do sítí severokorejských IT pracovníků, kteří pod falešnými identitami získávají zakázky nebo zaměstnání v zahraničí, podvádějí firmy a odvádějí výnosy režimu KLDR. Podle amerického ministerstva financí tyto operace v roce 2024 vynesly téměř 800 milionů dolarů, které pomáhají financovat severokorejské programy zbraní hromadného ničení a balistických raket. Sankce míří na prostředníky a firmy působící mimo jiné ve Vietnamu, Laosu a Španělsku, kteří pomáhali s praním peněz, převody do kryptoměn nebo zajišťováním falešných obchodních kontraktů.
Spojené státy zařadily na sankční seznam čtyři organizace, které podle amerického ministerstva financí vystupovaly jako charitativní subjekty, ale ve skutečnosti pomáhaly financovat vojenské křídlo Hamásu a jeho ozbrojené aktivity. Opatření se týká subjektů působících v Turecku a Indonésii.
13.3.2026
Spojené státy vydaly časově omezenou obecnou licenci, která po dobu 30 dnů umožňuje nákup a dodání ruské ropy a ropných produktů již naložených na lodích nejpozději k 12. březnu. Licence platí do 11. dubna 2026.. Prakticky to znamená dočasné zmírnění části sankčního režimu vůči ruské ropě „uvízlé na moři“, nikoli plošné zrušení sankcí. Krok ale vyvolal kritiku evropských spojenců, kteří varují, že i krátkodobá úleva může oslabit tlak na Rusko kvůli válce proti Ukrajině.
17.3.2026
Americký úřady uzavřely se společností TradeStation Securities dohodu o narovnání, na jejímž základě firma zaplatí 1 110 661 dolarů kvůli 481 zjevným porušením sankčních režimů. Porušení se týkala poskytování makléřských a investičních služeb osobám v Íránu, Sýrii a na okupovaném Krymu v období od června 2021 do června 2022.
19.3.2026
USA zmírnily sankce vůči části běloruského finančního sektoru a zrušily restrikce na tři potašové firmy, zatímco Minsk v rámci dohody zprostředkované USA propustil 250 vězňů. Krok navazuje na předchozí výměny z loňska a naznačuje snahu o částečnou normalizaci vztahů, včetně úvah o znovuotevření amerického velvyslanectví v Minsku či možné návštěvě Alexandra Lukašenka v USA.
20.3.2026
USA dočasně prodloužily výjimku ze sankcí pro srbskou ropnou společnost NIS do 17. dubna 2026, což zemi poskytuje více času k zajištění dovozu ropy a řešení vlastnické struktury firmy s podílem ruských společností Gazprom a Gazprom Něfť.
USA vyřadily ze sankčního seznamu několik osob a subjektů spojených s Ruskem, mimo jiné ruské občany Jurije Koržavina a Lidii Koržavinovou, maďarského občana Imre Lasloczkiho, Gilada Piflakse a firmu Reliable Freight Services FZCO ze SAE. Koržavin a Koržavinová byli původně sankcionováni v květnu 2024 kvůli vazbám na logistickou společnost Elfor TL.
Tři američtí občané byli v USA odsouzeni za účast na schématu, které pomáhalo Severní Koreji obcházet sankce. Oni pomohli severokorejským IT pracovníkům získávat vzdálená zaměstnání u amerických firem pod falešnými nebo zapůjčenými identitami. Skupina tak mezi lety 2019 a 2022 zprostředkovala asi 1,28 milionu dolarů na mzdách od amerických firem, přičemž výnosy podle úřadů směřovaly k financování severokorejského režimu.
Bývalý generální ředitel portorické banky Nodus International Bank Tomás Niembro Concha se v USA přiznal k účasti na mnohamilionovém schématu bankovního podvodu a k obcházení amerických sankcí vůči Venezuele. Podle ministerstva spravedlnosti spolu s dalšími osobami mezi lety 2017 až 2023 vyváděl z banky prostředky prostřednictvím investic a směnek, čímž bance způsobil škodu nejméně 24,9 milionu dolarů a přispěl k jejímu kolapsu v roce 2023. Současně se přiznal i ke spiknutí s cílem porušit sankční režim USA, když se podílel na zakázané transakci s osobou zařazenou na americký sankční seznam.
USA uvalily sankce na globální síť 16 osob a firem napojených na Hizballáh, která od roku 2020 odklonila více než 100 milionů dolarů prostřednictvím praní peněz, zástupných firem a ekonomických projektů v Libanonu, Sýrii, Polsku, Slovinsku, Kataru a Kanadě. Jádrem sítě je finančník Alaa Hassan Hamieh, který měl přes rodinné příslušníky a spolupracovníky řídit firmy využívané k financování Hizballáhu a zároveň zneužívat i své někdejší postavení v libanonské investiční agentuře IDAL k nasměrování prostředků na projekty spojené s hnutím.
24.3.2026
Americké ministerstvo spravedlnosti oznámilo, že uruguayský občan Irazmar Carbajal De Jesus přiznal vinu v případu obcházení amerických sankcí vůči venezuelským činitelům. Podle obžaloby se podílel na převodu přibližně 99 500 dolarů v hotovosti z Dominikánské republiky na účet v americké bance. Hrozí mu až pět let vězení.
25.3.2026
USA provedly úpravu svých sankčních seznamů a odstranily z nich celkem sedm osob a jednu entitu. Šest osob bylo vyřazeno z ruského sankčního režimu a tři osoby ze sankčního režimu zaměřeného na narkotrafikanty.
26.3.2026
USA částečně zmírnily sankce vůči běloruským státním strukturám poté, co režim Alexandra Lukašenka propustil přibližně 250 politických vězňů. Americké úřady vyřadily ze sankčního seznamu společnosti Belaruskalij, Belarusian Potash Company a Agrorozkvit a zároveň povolil transakce s Belinvestbank a jejími dceřinými společnostmi, běloruským ministerstvem financí a Rozvojovou bankou. Krok se významně dotýká především potašového průmyslu, který je pro běloruskou ekonomiku klíčový, protože hnojiva patří mezi hlavní exportní komodity země.
30.3.2026
USA provedly další úpravu sankčních seznamů a odstranily z nich celkem pět subjektů: jednu osobu a dvě entity ze sankčního seznamu pro ruské činitele odpovědné za porušování lidských práv a dvě osoby z ruského sankčního režimu.
31.3.2026
USA odstranily ze sankčního seznamu tři lodě spojené s rusko-souvisejícími sankcemi, konkrétně Fesco Moneron, Fesco Magadan a SV Nikolay. Současně provedly i dílčí výmazy v rámci protidrogového režimu, z něhož byly vyřazeny některé osoby z Mexika a Kolumbie.
🇬🇧 SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ
3.3.2026
Britské úřady poprvé prověřují možné porušení britského sankčního režimu zaměřeného na kybernetické hrozby, který platí už více než pět let. Ministerstvo financí uvedlo, že Úřad pro implementaci finančních sankcí (OFSI) eviduje až pět podezřelých případů, všechny ve finančním sektoru, ale zatím bez dokončeného postihu, varovných dopisů či předání k trestnímu řízení.
4.3.2026
Spojené království vyřadilo britského účetního Johna Michaela Ormeroda ze sankčního seznamu vedeného v rámci režimu proti Rusku. Ormerod byl na seznam zařazen v květnu 2025 kvůli podezření, že byl zapojen do činností souvisejících s ruským energetickým sektorem, a vztahovalo se na něj zmrazení majetku, zákaz poskytování trustových služeb, omezení spojená s výkonem funkce ředitele i dopravní sankce.
16.3.2026
Spojené království vyřadilo bývalého zástupce předsedy představenstva ruské státní banky Germana Belouse z ruského sankčního seznamu, kam byl zařazen v roce 2022.
25.3.2026
Spojené království oznámilo další zpřísnění postupu vůči ruské „stínové flotile“: britské ozbrojené síly a policejní složky nově získaly oprávnění zastavovat a provádět inspekce sankcionovaných plavidel, která proplouvají britskými vodami. Krok vláda prezentuje jako součást širšího tlaku na omezení příjmů, z nichž Rusko financuje válku proti Ukrajině, a zároveň jako opatření na ochranu britské bezpečnosti a klíčové námořní infrastruktury.
26.3.2026
Spojené království rozšířilo sankce proti síti provozující tzv. scam centres v jihovýchodní Asii, které jsou spojovány s rozsáhlými internetovými podvody i se závažným vykořisťováním a obchodováním s lidmi. Nová opatření míří mimo jiné na provozovatele kambodžského komplexu #8 Park, považovaného za největší scam compound v zemi, a také na platformu Xinbi, která zajišťovala kryptoměnové služby pro podvodné sítě včetně prodeje ukradených osobních dat a praní výnosů z trestné činnosti.
30.3.2026
Spojené království udělilo společnosti Apple Distribution International Limited, irské dceřiné firmě Applu, pokutu 516 000 dolarů za porušení sankcí vůči Rusku. Podle oznámení vlády firma v roce 2022 bez licence zpřístupnila finanční prostředky sankcionované osobě ve dvou platbách.
🇩🇪 NĚMECKO
2.3.2026
Německé úřady oznámily výsledek trestního řízení proti dvěma lidem, kteří podle obžaloby vyvezli do Ruska 111 luxusních, často pancéřovaných vozů v rozporu se sankcemi EU. Jedna z obžalovaných dostala dvouletý podmíněný trest, hlavní obžalovaný byl odsouzen k šesti letům vězení a ve vazbě je už od listopadu 2024. Soud zároveň rozhodl o zabavení přibližně 20 milionů eur, které měly pocházet z této nelegální činnosti.
🇨🇿 ČESKÁ REPUBLIKA
30.3.2026
České ministerstvo zahraničí ve spolupráci s BIS identifikovalo v Praze žijícího ruského občana Konstantina Rogače, který měl dlouhodobě pomáhat ruské stínové flotile zejména v oblasti pojištění tankerů. Vláda jej proto zařadila na český sankční seznam a usiluje také o jeho zařazení na sankční seznam EU.
9.3.2026
Česku se podařilo prosadit do připravovaného 20. sankčního balíčku EU také jména osob spojených s únosy ukrajinských dětí a zástupců ruského vojenského byznysu.
🇫🇮 FINSKO
23.3.2026
Finská celní správa zahájila vyšetřování závažného porušení sankčních pravidel kvůli vývozu těžké techniky z Finska do Ruska v letech 2022 a 2023. Podle předběžných zjištění jedna finská společnost vyvezla do Ruska nejméně 135 nákladních vozidel a 29 přívěsů v celkové hodnotě zhruba 17 milionů eur, přestože vývoz takové techniky do Ruska je v EU zakázán od dubna 2022. Firma podle celníků deklarovala, že vozidla míří přes Rusko do Kazachstánu nebo Turecka, ve skutečnosti však všechna skončila v Rusku. Vyšetřování navíc ukázalo, že přes Finsko bylo v rozporu se sankcemi do Ruska přepraveno těžké vybavení z celkem 12 členských států EU, dohromady 558 nákladních vozů a 45 přívěsů v hodnotě asi 79 milionů eur.
🇱🇻 LOTYŠSKO
17.3.2026
Lotyšský soud odsoudil azerbajdžanského občana k 11 letům vězení za organizovanou činnost spočívající v podpoře ruské armády a porušování sankcí EU. Odsouzený se podílel na nákupu a převozu technologií (včetně zařízení Starlink) a dalšího materiálu v hodnotě zhruba 200 000 eur do Ruska, kde byly prodávány osobám napojeným na ozbrojené síly s vědomím jejich využití ve válce proti Ukrajině. Soud kromě trestu odnětí svobody uložil také tříletý dohled a vyhoštění z Lotyšska s pětiletým zákazem vstupu.
🇸🇪 ŠVÉDSKO
17.3.2026
Švédský soud poslal do vazby ruského kapitána tankeru Sea Owl One, který je podezřelý z plavby pod falešnou komorskou vlajkou a z použití padělaných dokumentů. Loď je zároveň na sankčním seznamu EU a úřady ji spojují s ruskou „stínovou flotilou“ využívanou k obcházení sankcí na vývoz ropy.
30.3.2026
Švédská policie zadržela dvě osoby ve vedoucích pozicích pro podezření z vážného porušení sankcí EU proti Rusku. Úřady zatím neuvedly podrobnosti k povaze údajného jednání a zdůraznily, že vyšetřování je teprve v počáteční fázi.
🇫🇷 FRANCIE
13.3.2026
Francie chystá přísnější postih za porušování evropských sankcí. Nový návrh zákona má zavést jasnější pravidla a sjednotit tresty s ostatními státy EU. Postihovat se má například poskytování peněz nebo majetku sankcionovaným osobám, neprovedení povinného zmrazení majetku nebo obcházení sankcí. V závažnějších případech může hrozit až deset let vězení a vysoké pokuty odvozené od hodnoty majetku, kterého se porušení týká. Přísnější odpovědnost mají nést také firmy, kterým může hrozit pokuta až ve výši 5 % celosvětového obratu, a ve výjimečných případech i zrušení společnosti.
🇺🇦 UKRAJINA
1.3.2026
Ukrajina uvalila sankce na deset ruských dopravních a logistických firem, které podle Kyjeva zajišťují dodávky do Ruskem okupovaných částí Ukrajiny a tím fakticky podporují ruskou armádu. Opatření se týkají i podniků, které v okupovaných územích využívají převzatou infrastrukturu ukrajinské pošty Ukrposhta, a také poštovních operátorů zapojených do takzvaných paralelních dovozů zboží dvojího užití, například elektroniky nebo dronů.
10.3.2026
Ukrajina uvalila sankce na 41 osob označených za ruské soudce a kolaboranty, kteří se podle Kyjeva podíleli na nezákonném odsuzování ukrajinských válečných zajatců, aktivistů, novinářů a dalších osob z politických či náboženských důvodů. Současně prodloužila sankce vůči 11 ruským společnostem, mimo jiné z oblastí oprav letecké techniky, výroby dronů a podnikání na okupovaném Krymu včetně aktivit spojených s Kerčským mostem.
15.3.2026
Ukrajina rozšířila sankce proti subjektům, které podle Kyjeva podporují ruský vojensko-průmyslový komplex. Nový balík se týká 130 osob a 48 firem z Ruska a Íránu, které se podle ukrajinské vlády podílejí na výrobě nebo dodávkách technologií pro drony, rakety a další zbraně používané při útocích na ukrajinská města a infrastrukturu. Sankce míří i na íránské firmy a jednotlivce spojované s výrobou dronů Šáhid a s výcvikem jejich ruských operátorů. Zvláštní část balíčku se vztahuje také na deset ruských paralympioniků, které Kyjev viní z podpory ruské agrese a šíření propagandy.
🇰🇬 KYRGYZSTÁN
2.3.2026
Kyrgyzstán uvedl, že pokud by na něj EU kvůli podezření z obcházení sankcí proti Rusku uvalila omezení, zvažoval by právní obranu. Evropská unie dlouhodobě upozorňuje, že přes některé třetí země může do Ruska proudit i zboží s možným vojenským využitím, přestože na něj dopadají evropská omezení.
🇨🇳 ČÍNA
5.3.2026
Čínavyzvala Spojené království, aby zrušilo sankce proti 40 čínským firmám, které Londýn v únoru 2026 zařadil do nového balíku proti Rusku. Peking tvrdí, že jde o jednostranná opatření bez opory v mezinárodním právu, zatímco britská vláda je obhajuje jako součást tlaku na subjekty zapojené do podpory ruského válečného a sankčně obcházejícího aparátu.
30.3.2026
Čína uvalila sankce na japonského poslance Keidžiho Furuyu, blízkého spolupracovníka premiérky Sanaa Takaichi, kvůli jeho opakovaným cestám na Tchaj-wan a kontaktům s tamním vedením, které Peking označuje za podporu „tchajwanské nezávislosti“.
