Mezinárodní sankce Archivy – Strana 2 z 2

Příští týden si připomeneme 3. výročí začátku ruské invaze na Ukrajině. Mezinárodní sankce představují jeden z hlavních nástrojů, jak omezit válečné kapacity agresora, ale potýkají se se snahami je obcházet či porušovat. Proto byly v minulém roce schváleny dvě směrnice EU, které mají členským státům pomoci sankce lépe vymáhat. I přes urgentnost opatření je však vláda pozadu s implementací. Pokud tak chce účinně přispět Ukrajině a posílit odolnost Česka, musí co nejdříve tyto legislativní úkoly splnit.

Mnichovská bezpečnostní konference vnesla nový impuls do debaty o tom, jak má vypadat mír na Ukrajině a jaké bezpečnostní záruky jsou evropské státy ochotny Ukrajině vlastně dát. Ve světle blížícího se třetího výročí plné ruské invaze je zároveň k zamyšlení, zda by členské státy EU neměly též udělat mnohem více pro vymahatelnost sankcí proti Rusku, jehož válečné kapacity je potřeba oslabit.

Česko má v tomto ohledu nedokončené domácí úkoly v legislativě, které může vláda Petra Fialy dotáhnout.

Směrnice EU k efektivnějšímu trestání porušování sankcí

Dne 30. 10. 2024 schválila vláda novelu trestního zákoníku a trestního řádu (sněmovní tisk. č. 854), která zpřísňuje trestání porušení mezinárodních sankcí. Implementuje tím směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1226, kterou je Česká republika povinna provést do května 2025.

Novela upřesňuje vymezení trestného činu porušení mezinárodních sankcí (rozumí se jím také jejich obejití) a zavádí trestnost některých porušení mezinárodních sankcí spáchaných z hrubé nedbalosti, zejména pokud se týkají zboží nebo technologií dvojího užití či vojenského materiálu. Tato jednání jsou zvlášť společensky škodlivá a jejich přísnější postih přispěje k efektivnějšímu zajištění mezinárodního míru a bezpečnosti.

„Mezinárodní sankce bez efektivní vnitrostátní vymahatelnosti jsou prakticky k ničemu. Potřebujeme proto trestní legislativu, která dosáhne i na případy hrubě nedbalostního porušování sankcí, jejímž předmětem jsou zejména technologie klíčové pro ruské válečné kapacity. Je proto urgentní jít v EU příkladem a příslušnou novelu co nejdříve v parlamentu schválit.“

Pavel Havlíček, analytik Asociace pro mezinárodní otázky.

Co dalšího novela přináší?

Možnost odčerpat majetek ze společného jmění manželů (SJM), pokud je tento majetek spojen s trestnou činností. Dosud nebylo možné vyslovit propadnutí takového majetku, což představovalo významnou mezeru v legislativě.

Úpravu skutkových podstat válečných zločinů, které umožní efektivnější vyšetřování a stíhání pachatelů zločinů genocidy, zločinů proti lidskosti a dalších závažných trestných činů podle mezinárodního práva.

Využití videokonferencí v trestním řízení a nakládání se zvukovými a obrazovými záznamy. Tato opatření mají za cíl zefektivnit procesy, usnadnit komunikaci mezi stranami a zvýšit celkovou efektivitu soudního řízení.

Směrnice EU o vymáhání a konfiskaci majetku

Dne 24. 4. 2024 došlo ke schválení tzv. konfiskační směrnice EU, která stanovuje minimální právní úpravu členských států EU pro vysledování, identifikaci, zajištění, konfiskaci a správu majetku pocházejícího z trestné činnosti prováděné zejména organizovanými zločineckými skupinami.

Konfiskační směrnice přináší:

jasná pravidla pro dohledávání a identifikaci majetku pro posílení přeshraniční spolupráce
možnost zmrazit majetek a zajistit, aby nezmizel před ukončením trestního řízení
nový rámec pro konfiskaci, který zajistí, že zločinci přijdou o svůj nezákonný majetek
efektivní správu majetku, která zajistí, že majetek neztratí na hodnotě
posílení spolupráce mezi relevantními institucemi

Směrnice se vztahuje na širokou škálu trestných činů a odkazuje na jiné směrnice EU, které stanoví minimální pravidla pro trestné činy, jako je organizovaný zločin, terorismus, obchodování s lidmi, obchodování s drogami, korupce a praní špinavých peněz. A vztahuje se právě i na výše zmíněnou směrnici k trestání mezinárodních sankcí. Proto bude možné snáze zabavit zisky osobám a dalším subjektům, které obcházejí sankce EU. A proto je také důležité, aby byly obě směrnice implementovány co nejdříve všemi členskými státy.

Vláda uložila ministru spravedlnosti předložit příslušný návrh zákona o odčerpávání majetku protiprávního původu, který implementuje konfiskační směrnici, do 31. 12. 2024. Ten byl však vložen do meziresortního připomínkového řízení přes přislíbený dřívější termín až 28. 1. 2025 a je riziko, že se nestihne do voleb schválit.

„Je potřeba urgentně řešit dlouhodobý problém s praním peněz přes tzv. průtokové účty. Je neudržitelné, aby tři roky po ruské agresi na Ukrajině přes Česko protékaly peníze oligarchů ze sankčních seznamů. I když se ministr Blažek opozdil s předložením návrhu, v případě dostatečné politické vůle vlády a parlamentu existuje způsob, jak jej prioritně v parlamentu prosadit ještě do voleb.“

Lukáš Kraus, právník a koordinátor Odolného Česka.

Apel na vládu a opozici

Odolné Česko vyzývá vládní i opoziční zákonodárce k rychlému projednání a schválení implementací uvedených evropských směrnic, tedy novely trestního zákoníku a trestního řádu a návrhu zákona o odčerpávání majetku protiprávního původu. Nepromeškejte poslední šanci dotáhnout klíčové změny v tomto volebním období, které významně pomohou ve vymáhání mezinárodních sankcí.

Sankční radar: Únor 2025 1/2

Mezinárodní sankce, Sankční radar

11.2.2025

Velká Británie, Spojené státy americké a Austrálie uvalily sankce na Zservers, ruskou kybernetickou společnost, za poskytování služeb hackerům napojeným na ransomware LockBit. UK a USA rovněž sankcionovaly dva administrátory Zservers a Británie navíc postihla XHOST Internet Solutions LP a čtyři další členy skupiny. Sankce spadají pod kybernetické sankční režimy.

10.2.2025

Ruský ekonom a sociolog Vladislav Inozemcev uvedl, že sankce na trhu s ropou nejsou efektivním způsobem, jak podkopat ruskou ekonomiku. Místo toho navrhuje dvě hlavní linie: omezení vývozu ze Západu do Ruska, včetně chmele, vakcín pro zemědělská zvířata a spotřebního zboží, a zastavení letecké dopravy a dodávek západních potravin. Jako příklad uvádí chmel, jehož 90 % ruské spotřeby pochází z Německa a Česka. Jeho zastavení by podle něj mohlo zásadně narušit ruský pivovarnický průmysl, který má hodnotu jednoho bilionu rublů, a dopad by pocítili všichni.

Evropské státy pracují na strategii, jak efektivněji postihovat ruskou stínovou flotilu – lodě, které Moskva využívá k obcházení sankcí při vývozu ropy. Podle serveru Politico se jedná o reakci na rostoucí frustraci z pokračujícího toku ruské ropy přes Finský záliv, kde probíhá téměř 50 % sankcionovaného obchodu. Mezi zvažovanými opatřeními je využití mezinárodního práva k zadržení plavidel z důvodů ochrany životního prostředí nebo bezpečnosti. Některé státy by mohly přijmout nové národní zákony, které by jim umožnily postupovat proti těmto lodím samostatně.

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu české úřady zmrazily majetek spojený s ruským režimem v hodnotě téměř devíti miliard korun. Expert Jiří Skuhrovec však upozorňuje, že značná část ruského majetku v Česku stále zůstává skrytá. Národní sankční seznam, který je pouze doplňkem evropských sankcí, je podle něj relativně slabý nástroj. V budoucnu bude nezbytné zlepšit sledování majetku a soustředit se na analýzu pohybu zboží, především vývozu zboží dvojího užití do Ruska, které by mohlo porušovat sankce.

7.2.2025

Americký prezident Donald Trump uvalil sankce na Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu, poté, co vydal zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua v souvislosti s podezřením na válečné zločiny v Gaze. Trump označil vyšetřování ICC za neoprávněné a hrozbu pro národní bezpečnost USA. Sankce zahrnují blokování majetku ICC a jeho pracovníků ve Spojených státech. Trump tvrdí, že soud zneužil svou pravomoc a zasahuje do zájmů USA a jejich spojenců.

6.2.2025

Ministerstvo spravedlnosti USA pod vedením generální prokurátorky Pam Bondi ukončilo iniciativu Task Force KleptoCapture, která byla spuštěna po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022. Task Force měla za cíl vymáhat sankce proti ruským oligarchům a osobám spojeným s Vladimirem Putinem, a také cílit na porušování sankcí a kontrol exportu. Tento krok je součástí širší změny strategie ministerstva, která se nově zaměřuje na boj proti drogám a mezinárodním gangům.

Finská vláda předložila návrh zákona, který by zakázal občanům zemí ohrožujících finskou bezpečnost a zapojených do agresivních válek kupovat nemovitosti v zemi. Přestože návrh konkrétně nezmiňuje Rusko, ministr obrany Hakkanen zdůraznil, že v současné bezpečnostní situaci se opatření vztahuje především na ruské občany a společnosti.

5.2.2025

Litva provedla razie v hlavním městě Vilniusu a Rudamině, kde zabavila 17 kamionů a 15 návěsů v hodnotě 1,5 milionu eur. Vyšetřování se zaměřilo na porušování mezinárodních sankcí, přičemž bylo zjištěno, že firmy ilegálně přepravovaly vozidla do Ruska a Běloruska, včetně luxusních automobilů jako BMW a Mercedes-Benz, jejichž hodnota může dosáhnout 1,7 milionu eur. Dva Bělorusové a dva Litevci byli zatčeni, přičemž dva Bělorusové čelí trestnímu stíhání.

Sergei Zharnovnikov, obchodník se zbraněmi a občan Kyrgyzstánu, byl obviněn z nelegálního exportu amerických palných zbraní do Ruska, čímž porušil mezinárodní sankce a kontrolu exportu. Podle obvinění vedl složitý plán na obcházení exportních kontrol a organizoval přepravu poloautomatických zbraní do Ruska prostřednictvím své společnosti v Kyrgyzstánu. V rámci této operace byla uzavřena smlouva mezi ruskými a kyrgyzskými obchodníky, jejíž hodnota dosáhla 10 milionů dolarů. Pokud bude Zharnovnikov uznán vinným, hrozí mu až 30 let vězení.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil zavedení několika nových balíčků sankcí proti Rusku. Sankce se zaměřují na ruský „tínový flot“ a osoby, které pomáhají vyvážet ukrajinské kulturní památky z okupovaných území. Do sankčního seznamu bylo zařazeno 56 občanů Ruska a jeden občan Íránu, kteří se podílejí na nelegálních námořních operacích, včetně vývozu ruské ropy obcházející mezinárodní cenové stropy, a osoby odpovědné za nelegální archeologické vykopávky a vývoz kulturních cenností z Krymu. Celkově bylo sankcionováno 112 osob a 3 organizace.

4.2.2025

Raiffeisen Bank čelí kritice za obchodování s ruskými firmami napojenými na vojenský průmysl. Její ruská divize vydělala miliony na službách pro sankcionované společnosti, např. Junychim, který dodává suroviny firmě Ravěnstvo, zapojené do vývoje raket a bomb. Ravěnstvo dále spadá pod Granit Elektron, výrobce klíčových prvků ruských zbraňových systémů. Po zveřejnění těchto informací klesly její akcie na vídeňské burze o 6,4 %.

Mezinárodní sankce, Sankční radar

Sankční radar: Leden 2025

Mezinárodní sankce, Sankční radar

30.1.2025

Ukrajina vyzývá své partnery k zavedení sankcí proti běloruským podnikům, které pomáhají Rusku ve výrobě vojenského materiálu, jako jsou drony a balistické rakety. Ukrajinská diplomatka Viktorija Kuvšynnyková upozornila, že tyto podniky obcházejí sankce a přispívají k ruským útokům na Ukrajinu. Zároveň poukázala na vyšetřování běloruské organizace „BelPol“, které odhalilo výrobu komponentů pro dělostřelecké granáty a další zbraně, které běloruské podniky prodávají Rusku.

29. 1. 2025

Česká vláda schválila zařazení tří představitelů gruzínského ministerstva vnitra na vnitrostátní sankční seznam kvůli porušování lidských práv.

Evropská komise navrhla zakázat dovoz ruského primárního hliníku a omezit prodej herních konzolí do Ruska v rámci 16. balíčku sankcí v souvislosti s invazí na Ukrajinu, jak vyplývá z dokumentu, do kterého nahlédla agentura Reuters.

27. 1. 2025

Členské státy EU se shodly na prodloužení ekonomických sankcí vůči Rusku. K prodloužení o dalších šest měsíců mělo do poslední chvíle výhrady Maďarsko, nakonec je odvolalo.

24. 1. 2025

Spojené státy sdělily Indii, že tankery naložené ruskou ropou musí být vyloženy do 27. 2. v rámci nejnovějších sankcí zaměřených na příjmy Moskvy z ropy, řekl indický ministr ropného průmyslu Pankaj Jain.

20. 1. 2025

Ruský soud uložil Raiffeisen pokutu ve výši 2 miliard eur, přestože banka zůstává loajální Moskvě. Soudního jednání se zúčastnily neidentifikované ozbrojené osoby v kuklách, které soud posadil vedle obžalovaného. To by mělo sloužit jako důrazné varování pro investory a akcionáře Raiffeisen: čím déle zůstává v Rusku, tím větší jsou rizika. Jediným zodpovědným krokem je, aby Raiffeisen z Ruska okamžitě odešla a nevyplácela oligarchy napojené na Kreml, což by jen podpořilo válku Ruska proti Ukrajině.

18.1. 2025

Scott Bessent, kandidát na ministra financí v administrativě Donalda Trumpa, vyjádřil podporu sankcím proti Rusku, včetně těch vůči ropným firmám, pokud se stanou součástí Trumpovy strategie k ukončení války na Ukrajině. Toto prohlášení patří k nejtvrdším postojům proti Rusku, které zazněly od Trumpova týmu. Bessent rovněž kritizoval administrativu Joea Bidena za to, že sankce proti Rusku byly příliš slabé. Trumpův tým zvažuje dvě hlavní strategie: možnost zmírnění sankcí, pokud se objeví šance na mírovou dohodu, nebo naopak jejich zpřísnění za účelem zvýšení tlaku na Rusko.

17.1.2025

Nový balíček sankcí zaměřený na ruské ropné producenty a také na tzv. stínovou flotilu, která přepravuje ruskou ropu, způsobil nárůst ceny ropy na čtyřměsíční maximum. Tento vývoj na trhu by mohl v nejbližší době vést k mírnému zdražení benzinu. Sankce jsou součástí širšího úsilí omezit příjmy Ruska z energetického sektoru a dále oslabit jeho ekonomiku.

15.1.2025

Spojené státy uvalily sankce na téměř 250 jednotlivců a entit zapojených do podpory ruské války proti Ukrajině. Tato opatření zahrnují více než 150 nových sankcionovaných subjektů a zaměřují se na obcházení sankcí, zejména prostřednictvím čínských aktérů, a na oslabení ruské vojensko-průmyslové základny. Cílem je přerušit kanály pro získávání technologií a vybavení, které Rusko využívá pro své vojenské účely. Sankce rovněž postihují dceřiné společnosti státní korporace Rosatom.

Dne 15. ledna 2025 se ruský miliardář a ropný magnát Eugene Shvidler pokusil zvrátit britské sankce, které na něj byly uvaleny v březnu 2022. Jedná se o první případ tohoto druhu, který dospěl až k Nejvyššímu soudu Spojeného království. Shvidler tvrdí, že sankce, založené na jeho vazbách na Romana Abramoviče, jsou svévolné a postrádají dostatečné důkazy. Výsledek tohoto případu může mít zásadní dopad na způsob, jakým jsou sankce v budoucnosti aplikovány.

Evropská unie pracuje na 16. balíčku sankcí, jehož cílem je omezit financování ruské války na Ukrajině. Součástí nových opatření by mohlo být omezení dovozu ruského hliníku, postupné vyřazování ruského zkapalněného zemního plynu (LNG) a další kroky k omezení ruské stínové flotily, která zahrnuje několik desítek plavidel. Tato opatření by měla znovu zasáhnout klíčové ekonomické sektory Ruska a zvýšit tlak na tamní režim.

14.1.2025

Ruský diskontní řetězec Mere, jehož zakladatelé Sergey a Andrey Shnayderovi figurují na sankčním seznamu Ukrajiny, otevřel v Česku již pátou prodejnu. Ačkoli v Polsku a Belgii reagovali na protesty přejmenováním, v České republice se společnosti i přes kontroverze daří. Tento případ ukazuje, že sankce nemusí vždy dosáhnout požadovaného efektu a že firmy častokrát nacházejí způsoby, jak se jim vyhnout z důvodu nedostatečné účinnosti některých opatření.

Prezident Zelenskyj podepsal sankce proti ruskému finančnímu sektoru, které se dotýkají 140 různých subjektů. Sankce byly uvaleny na 75 fyzických a 65 právnických osob registrovaných v Rusku a na Britských Panenských ostrovech. Tento krok má za cíl další izolaci ruské ekonomiky.

10.1.2025

V souladu se závazkem G7 o snížení příjmů Ruska z energetického sektoru uvalilo Ministerstvo financí USA sankce na významné ruské ropné producenty Gazprom Neft a Surgutneftegas, více než 180 lodím, tzv. stínovou flotilu tankerů přepravujících ruskou ropu, a desítky obchodníků, služeb, pojišťoven a energetických činitelů. Ve stejný den Spojené království rovněž uvalilo sankce na Gazprom Neft a PJSC Surgutneftegas. Cílem těchto opatření je omezit schopnost Ruska financovat svou vojenskou agresi.

Evropská komise uvolnila první část půjčky ve výši 3 miliardy eur z výjimečného makro finančního programu pro Ukrajinu. Tato půjčka, součást iniciativy G7, má pomoci Ukrajině čelit ruské agresi, obnovit klíčovou infrastrukturu a stabilizovat ekonomiku. Splácení bude zajištěno prostřednictvím zmrazených ruských státních aktiv v EU. Celkový objem půjčky může dosáhnout až 18,1 miliardy eur.

7.1. 2025

Spojené státy uvalily sankce na Antala Rogána, blízkého spolupracovníka maďarského premiéra Viktora Orbána, kvůli jeho zapojení do korupčních praktik. Americké ministerstvo financí zdůraznilo, že USA budou i nadále tvrdě postupovat proti jednotlivcům, kteří zneužívají svou pozici pro osobní prospěch na úkor země a jejích občanů. Rogán, poslanec a šéf Orbánovy kanceláře, čelí těmto opatřením v rámci širšího boje proti korupci.

3.1.2025

Americké úřady zařadily švýcarského advokáta Fabia Delca na sankční seznam kvůli praní ruských peněz. Tento advokát byl spojený s firemními strukturami, které financovaly Stranu práv občanů – Zemanovce a z části také měly vliv na financování prezidentských kampaní Miloše Zemana. Sankce byly uvaleny jako součást pokračujícího úsilí o zabránění praní ruských peněz a omezení využívání nelegálních kanálů, které by mohly napojit Kreml na globální finanční trhy.

Mezinárodní sankce, Sankční radar

Sankční radar: Prosinec 2024

Mezinárodní sankce, Sankční radar

31.12.2024

Spojené státy zavedly sankce na ruskou soudkyni Olesyu Mendeleevu, která byla zodpovědná za nezákonné zadržení lidskoprávního aktivisty Alexeje Gorinova. Mendeleeva ho v červenci 2022 odsoudila na sedm let vězení za vyjádření nesouhlasu s válkou na Ukrajině. Ministerstvo financí USA označilo její rozhodnutí za pokračující svévolné zadržování a vyjádřilo odsouzení jejího podílu na potlačování opozice proti válce.

30.12.2024

Ruské ministerstvo zahraničí oznámilo rozšíření vstupního zákazu pro evropské představitele v reakci na „nelegální a nepřátelský“ 15. balíček sankcí ze strany EU. Ministerstvo neupřesnilo počet a jména postižených evropských úředníků, ale zmínilo zahrnutí představitelů evropských institucí.