
TÉMATA, HROZBY A JEJICH ŘEŠENÍ
Česko musí být schopné čelit hrozbám 21. století – od praní špinavých peněz přes kyberútoky až po vliv nedemokratických režimů.
Proto prosazujeme konkrétní opatření, která posilují naši bezpečnost, odolnost a právní stát.
Na této stránce najdete klíčová témata, kterým se věnujeme – od mezinárodních sankcí a boje proti praní peněz, přes kvalitní evidenci skutečných majitelů až po srozumitelnou komunikaci státu. V každé oblasti přinášíme aktuální doporučení a konkrétní návrhy pro vládu, parlament i veřejnost.
Mezinárodní sankce
Mezinárodní sankce jsou důležitým nástrojem zahraniční politiky, který má směřovat k vynucení určitého chování státu. V návaznosti na plnohodnotnou ruskou agresi na Ukrajině přijalo Česko obdobu tzv. Magnitského zákona (sankční zákon) a v rámci Evropské unie prosadilo řadu sankčních balíčků s cílem omezit válečné kapacity Ruska Dochází však k jejich obcházení, proto je třeba pracovat na důsledném vymáhání mezinárodních sankcí a nástrojích, které v tom mohou pomoci.
Aktuální doporučení
Zformulovali jsme řadu doporučení k implementaci sankcí pro českou vládu a pro instituce EU. Mezi priority vlády by mělo patřit budování kapacit a lepší spolupráce s nevládními aktéry, zaměření se na zmrazená ruská aktiva či energetické sankce spolu s implementací sankční legislativy a důslednou kontrolou vývozu. Česko se musí připravit na možné narušení sankční politiky EU, která je nyní schvalována jednomyslně, a hledat spojence v rámci „koalice ochotných“, včetně Spojeného království, Polska či pobaltských států, aby i v případě změn nadále vyvíjela tlak na Rusko – což je postup, který je v českém národním zájmu.
Boj proti praní peněz
Česko je v podstatě evropskou pračkou na peníze pocházející z trestné činnosti. Podle oficiálních zpráv bylo jen v letech 2020 a 2021 přes naši zemi vypráno 100 miliard Kč. Po vyprání se k nám část prostředků vrací ve formě stovek prázdných bytů, které křiví trh s byty. Je proto třeba pračku špinavých peněz zastavit.
Aktuální doporučení
Parlament by měl co nejdříve schválit návrh zákona o odčerpání majetku nevysvětleného původu (sněmovní tisk č. 101, sněmovní tisk č. 102). Ten zavádí jasný a předvídatelný mechanismus odčerpání majetku, v rámci něhož soud po splnění řad podmínek uloží odčerpávací opatření vůči majetku nevysvětleného původu, pokud: a) jeho zákonný původ nebyl věrohodně a ověřitelně doložen a b) soud má po uvážení všech konkrétních okolností případu za to, že pochází z trestné činnosti nebo činnosti jinak trestné. Návrh zákona vychází z tzv. konfiskační směrnice EU a dlouhodobého úsilí o nalezení účinného legislativního rámce pro boj proti praní peněz přes tzv. průtokové účty.
Skuteční majitelé firem a nemovitostí
Zákon o evidenci skutečných majitelů je klíčovým nástrojem v boji proti finační kriminalitě a korupci. Mapování vlastnických struktur firem napojených na sankcionované osoby však odhalilo nedostatky v údajích evidence skutečných majitelů. Je proto třeba posílit její spolehlivost a rozšířit funkcionality evidence například o údaje o zahraničních majitelích nemovitostí.
Aktuální doporučení
Judikatura Soudního dvora EU (rozsudek ze dne 22. 11. 2022 ve věci WM a Sovim) a Nejvyššího soudu ČR (sp. zn. 27 Cdo 1368/2024 ze dne 25. 8. 2025 a sp. zn. 27 Cdo 1548/2024 ze dne 26. 8. 2025) týkající se fungování evidence skutečných majitelů uštědřila citelnou ránu úsilí o funkční veřejný dohled nad nakládáním s veřejnými prostředky a o účinné nástroje proti praní peněz či pro předcházení střetu zájmů a obcházení mezinárodních sankcí. S ohledem na analýzu Ministerstva spravedlnosti a Datlabu by však i přesto měla vláda pokračovat v posilování mechanismů ke zkvalitnění údajů v evidenci skutečných majitelů. Stejně tak by měla důsledně implementovat balíček EU proti praní peněz z roku 2024, který se posílení spolehlivosti údajů též dotýká. Součástí balíčku je i návrh novely zákona o evidenci skutečných majitelů, která stanoví postupy pro ověřování oprávněného zájmu o přístup do evidence.
Kyberbezpečnost
Vzhledem k tomu, že kritická odvětví (např. doprava, energetika, zdravotnictví) jsou stále závislejší na digitálních technologiích, je nutné účinně čelit ransomwarovým, malwarovým a DDoS útokům, ohrožením dat a dostupnosti internetu či hrozbám pro dodavatelské řetězce. K tomu potřebujeme adekvátní nástroje.
Aktuální doporučení
Schválení návrhu zákona o kybernetické bezpečnosti představuje zásadní krok pro posílení bezpečnosti země proti kybernetickým útokům. Je však třeba přijmout další opatření, která zajistí adekvátní ochranu před kybernetickými hrozbami, aktuálně zejména nový balíček opatření EU v oblasti kybernetické bezpečnosti. Je vhodné též posílit spolupráci bezpečnostních složek v prověřování rizikových dodavatelů a monitoringu vlivových aktivit cizích států a firem. K efektivnímu zajištění kybernetické bezpečnosti a odolnosti je třeba systematicky posilovat schopnosti státu na tyto hrozby reagovat.
Energetická bezpečnost
Odběrem fosilních surovin – zejména ropy, zemního plynu, ale také jaderného paliva – z Ruska Evropa zásadním způsobem Kremlu přispívá na válku proti Ukrajině. Je proto žádoucí, aby se Česko a s ní i celá EU od této formy závislosti co nejrychleji odtrhlo a v delším horizontu našlo udržitelné formy náhrady za tyto komodity. Kromě toho je také třeba dohlédnout na to, aby během tohoto procesu odluky od Ruska nedošlo k vytvoření nových bezpečnostních výzev a závislostí, viz například na Číně.
Aktuální doporučení
Po úspěšném a téměř dokončeném omezení závislostí na ruské ropě a zemním plynu přichází na řadu další oblasti, které může Rusko proti Evropě potenciálně zneužívat. Patří mezi ně například jaderné palivo, které ČR stále využívá a nedokázala ho alespoň prozatím nahradit. Nicméně klíčové v následujících měsících a letech bude udržet současný stav a zamezit návratu ruských energetických komodit a původních závislostí, jak o tom opět začínají hovořit někteří představitelé nové vládní koalice. Na zvrácení současného stavu má totiž část politické, ekonomické i společenské elity vlastní zájem. V dlouhodobém horizontu bude přitom zásadní investovat do opatření, která vyvedou Česko a Evropu jako celek ze závislostí na fosilních palivech, které Evropané ve velkém nakupují od autoritářských zemí, včetně právě Ruské federace. Zároveň však nesmí dojít k vytvoření nových bezpečnostních problémů a závislostí na jiných problematických aktérech, jako je čínský komunistický režim, jehož výrobní kapacity dnes do velké míry dominují například sektoru solárního průmyslu. Dlouhodobou cestou ze současného stavu je přitom co největší míra nezávislosti a uspokojení vlastních potřeb, včetně z obnovitelných zdrojů, ale také v rámci logiky snižování poptávky a celkové spotřeby na naší straně, včetně skrze investice do energetické efektivity a úspor na straně domácností nebo elektromobility. Některé z těchto kroků – včetně investic do větrné energetiky – jsou však v poslední době zpochybňovány proruskými dezinformátory a manipulátory, kteří mají v oblasti své vlastní zájmy.
Obrana proti hybridním hrozbám
Ne všechny útoky na stát vypadají jako tanky v ulicích. Dnes se Česko i další evropské země potýkají také s tzv. hybridními hrozbami: skrytým financováním, vlivovými operacemi, dezinformačními kampaněmi, kyberútoky nebo snahou rozdělovat společnost a oslabovat důvěru ve stát. Česká Národní strategie pro čelení hybridnímu působení tyto hrozby popisuje jako kombinaci skrytých i zjevných aktivit namířených proti zranitelným místům demokratického státu a společnosti.
Aktuální doporučení
Tyto hrozby dopadajíto na každodenní život nás všech – na důvěru v informace v krizi, na férovost voleb, na bezpečnost infrastruktury, na schopnost státu reagovat rychle a srozumitelně. Zkušenosti z Evropy ukazují, že účinná obrana stojí na těchto principech: jasně nastavených kompetencích, připravených a zkoordinovaných institucích a spolupráci státu, firem a občanské společnosti.
Proto prosazujeme, aby Česko mělo:
- jasně stanovenou odpovědnost státu za koordinaci obrany proti hybridním hrozbám,
- funkční a dlouhodobě podporované expertní týmy napříč resorty,
- srozumitelnou veřejnou komunikaci,
- a účinné právní nástroje proti vědomé spolupráci s cizí mocí v neprospěch České republiky.
Důležitou součástí této debaty je také trestný čin neoprávněné činnosti pro cizí moc (§ 318a trestního zákoníku), někdy označovaný jako „Lex Krtek“. Smyslem je dát státu nástroj proti závažné spolupráci s cizí mocí, která ohrožuje bezpečnost a ústavní pořádek. Ústavní soud v únoru 2026 potvrdil, že tato skutková podstata obstála z hlediska ústavnosti a lze ji vykládat ústavně konformně.
Srozumitelná komunikace státu
Když stát komunikuje pozdě, nesrozumitelně nebo chaoticky, nejvíc to dopadá na nás, občany. V krizích vzniká nejistota, v běžném životě zmatky a zbytečné chyby. Proto prosazujeme, aby veřejná komunikace státu byla chápána jako služba občanům, ne jako politický marketing.
Aktuální doporučení
Stát má lidem včas a srozumitelně vysvětlit:
- co se děje,
- co to znamená pro mě,
- co mám udělat,
- kde najdu pomoc nebo další informace.
Tento přístup odpovídá i mezinárodní dobré praxi. OECD rozlišuje veřejnou komunikaci od politické komunikace a chápe ji jako funkci státu, která má informovat, naslouchat a reagovat ve veřejném zájmu. Zároveň doporučuje jasné mandáty, koordinaci a ochranu před politizací. Podobně Finsko staví vládní komunikaci na otevřenosti, včasnosti a společných pravidlech napříč státní správou.
Naším cílem je pomoci nastavit v Česku takový model, který:
- zlepší srozumitelnost informací pro veřejnost,
- posílí důvěru a předvídatelnost v krizích,
- zachová odborný a nepolitický charakter veřejné komunikace.
