17.7.2026

Rada EU uvalila sankce na jednu osobu a pět subjektů ze skupiny ABS Electro, která vyrábí elektronické komponenty zvyšující odolnost ruských dronů typu Šáhed a Geran vůči elektronickému rušení. Sankcionovaná je i předsedkyně představenstva skupiny Irina Kharisova. Opatření jsou přímou reakcí na ruské útoky na Kyjev v noci ze 1. a 5. července 2026.

23.7.2026

Rada EU přijala 21. sankční balíček vůči Rusku. Jedná se o největší co do počtu označených osob za poslední čtyři roky, celkem 218 subjektů (48 osob a 170 entit). Balíček zahrnuje zmrazení aktiv 94 ruských bank a finančních institucí, rozšíření transakčních zákazů na 33 dalších bank a 14 kryptoměnových platforem a novou možnost úplného zákazu kryptoměnových služeb pro třetí země napomáhající obcházení sankcí. V energetice se pozastavuje automatická úprava cenového stropu ruské ropy do července 2027 a na sankční seznam přibývá 41 dalších plavidel stínové flotily. Sankcionováno bylo 56 subjektů napojených na ruský vojensko-průmyslový komplex, zejména výrobci dálkových dronů, a zavedena vízová omezení pro ruské vojáky účastnící se války na Ukrajině. Balíček rovněž rozšiřuje exportní zákazy na komponenty pro drony a rakety a importní omezení na suroviny a komodity generující příjmy pro Rusko.

24.7.2026

Rada EU uvalila sankce na šest íránských osob za závažná porušování lidských práv. Mezi nově postiženými je pět soudců soudů, kteří vynesli rozsudky smrti a dlouholeté vězení pro příslušníky náboženských menšin a politické disidenty (včetně nositelky Nobelovy ceny míru Narges Mohammadi), a dále zakladatel hackerské skupiny Ashiyane, která spolupracuje s Islámskou revoluční gardou (IRGC) a provádí kybernetické útoky na odpůrce režimu.

30.7.2026

Rada EU uvalila sankce na sedm osob a tři subjekty odpovědné za provozování podvodných center v jihovýchodní Asii, kde jsou oběti z celého světa drženy proti své vůli, mučeny a nuceny provádět kryptoměnové podvody. Sankcionovány byly kambodžský konglomerát Prince Holding Group a jeho předseda Chen Zhi, dále Jin Bei Group se svým předsedou a barmská ozbrojená skupina, která podvodným centrům poskytuje ochranu.

🇺🇸 SPOJENÉ STÁTY AMERICKÉ

23.7.2026

Americké ministerstvo financí uvalilo sankce na více než 50 osob a subjektů napojených na mexický kartel CJNG. Klíčovým cílem je nový vůdce kartelu Juan Carlos Gonzalez alias „Pelón“. 

Americké ministerstvo financí uvalilo sankce na sedm osob a subjektů napojených na Hamás a Muslimské bratrstvo. Mezi sankcionovanými je londýnský generální tajemník Egyptského muslimského bratrstva, dvě fiktivní charity v Indonésii a Gaze, které údajně sbíraly peníze pro civilisty, ve skutečnosti ale pro vojenské křídlo Hamásu, a turecká směnárna El-Kahira, jež pro Hamás převáděla stovky tisíc dolarů prostřednictvím neformálního podzemního bankovnictví.

24.7.2026

Americké ministerstvo financí uvalilo sankce na čtyři osoby a devět subjektů napojených na íránského finančníka Babaka Zanjaniho. Sankce se zaměřují na jeho holding Dot One, zahrnující železniční, leteckou a sdílenou přepravu i zlatnické firmy, a na podpůrnou síť jeho kryptoměnových burz Zedcex a Zedxion, jejichž prostřednictvím pral peníze pro íránské revoluční gardy (IRGC), přičemž mezi sankcionovanými figuruje i Zanjaniho sestra provozující diamantovou firmu v Dubaji a jeho partnerka, která registrovala firemní webové stránky.

27.7.2026

Americký úřad OFAC v rámci druhého kola modernizace sankčního systému vyřadil ze sankčního seznamu 84 osob a subjektů. Jde především o zesnulé osoby, zaniklé firmy a subjekty sankcionované před více než 20 lety, které již nejsou považovány za bezpečnostní prioritu. Zároveň aktualizoval identifikační údaje u 22 dalších záznamů, odstranil 18 duplicitních položek a spustil nový online portál pro podávání žádostí o vyřazení ze sankčního seznamu.

Estonský občan Andrej Shevlyakov se přiznal k vině za téměř desetiletí trvající pašování citlivé americké elektroniky ruským vojenským dodavatelům a vládním agenturám.  Shevlyakov přes sítě fiktivních schránkových firem obcházel americké exportní kontroly a dodával mimo jiné součástky pro avioniku, řízené střely a systémy elektronického boje, a poté, co byl zařazen na americký sankční seznam a jedna z firem ho výslovně odmítla obsloužit, objednal zboží znovu pod falešnou identitou. Nyní mu hrozí až 40 let vězení.

28.7.2026

Bývalá manželka vůdce mexického drogového kartelu Los Cuinis, Wendy Dalaithy Amaral Arevalo, se přiznala k porušení amerických sankcí. Podle ministerstva spravedlnosti USA použila přes 500 000 dolarů z peněz pocházejících z prodeje drog na zaplacení školného pro své dítě na prestižní sportovní škole IMG Academy na Floridě. Za tento čin jí nyní hrozí až 10 let vězení.

29.7.2026

Americké ministerstvo financí uvalilo sankce na dvě íránské pojišťovací firmy, Persian Gulf Marine Insurance Company a HormuzSafe, které pod záminkou pojištění vybírají povinné poplatky od lodí projíždějících Hormuzským průlivem, přičemž výnosy z těchto poplatků plynou íránským revolučním gardám (IRGC). Firma HormuzSafe navíc přijímá platby v bitcoinu a dalších kryptoměnách, aby obešla uvalené sankce. Zároveň bylo sankcionováno osm hongkongských a čínských společností provozujících celkem osm tankerů, které přepravují íránskou ropu především do Číny.

30.7.2026
Americké ministerstvo financí sankcionovalo šest osob a subjektů v Číně, Indii a Rusku za poskytování obchodních a logistických služeb sankcionované íránské aerolince Mahan Air, která přepravuje personál a zbraně pro íránské revoluční gardy (IRGC). Zároveň byla sankcionována íránská krycí firma DadeNegar, která pro IRGC shromažďovala informace o poloze amerického a izraelského vojenského vybavení a přijímala požadavky na údery proti americkým cílům na Blízkém východě.

🇬🇧 SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ

16.7.2026

Velká Británie uvalila sankce na 11 osob a subjektů napojených na financování súdánského konfliktu prostřednictvím obchodu s nelegálním zlatem. Britská ministryně zahraničí zároveň vyzvala k rozšíření zbrojního embarga OSN na oblast El Obeid, kde hrozí masové násilí.

24.7.2026

Velká Británie zařadila na sankční seznam v rámci libyjského sankčního režimu tanker AVAX, plující pod kamerunskou vlajkou a provozovaný společností Nazar Maritime SA, který Rada bezpečnosti OSN označila 22. července 2026 za plavidlo zapojené do pokusu o nelegální vývoz libyjské ropy. Na tanker se nyní vztahují přepravní sankce, včetně zákazu vstupu do britských přístavů.

🇵🇱 POLSKO

17.7.2026

Evropský úřad veřejného žalobce zahájil vyšetřování ředitele společnosti z Katovic podezřelého z podvodného dovozu ruské sankcionované březové překližky do Polska pod záminkou kazašského původu s cílem obejít sankce EU. V období od října 2023 do dubna 2025 měly být úřadům předkládány falešné dokumenty o zemi původu zboží, čímž vznikla škoda přibližně 206 000 eur na clech a 47 000 eur na DPH, přičemž podezřelý byl po výslechu propuštěn s povinností složit finanční záruku.

🇨🇳 ČÍNA

24.7.2026

Čína přidala na sankční seznam českou firmu Tatra Trucks vyrábějící těžké nákladní, vojenské a speciální automobily. Subjektům na seznamu Čína s okamžitou platností přestane dodávat zboží dvojího užití, tedy použitelné k civilním i vojenským účelům. 

Článek Sankční radar červenec 2/2 se nejdříve objevil na Odolné Česko.

Co je Evropský štít demokracie a proč vznikl

Evropský štít demokracie představila Evropská komise společně s Vysokou představitelkou pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku 12. listopadu 2025 jako soubor opatření na ochranu, posílení a podporu odolných demokracií v EU. Iniciativa navazuje na dřívější Evropský akční plán pro demokracii (2020) a balíček na obranu demokracie (2023). 

Evropský štít demokracie z pera Evropské komise staví svá opatření na čtyřech pilířích: 

1. Nové Evropské středisko pro odolnost demokracie: posílení situačního povědomí a zvýšení odolnosti společnosti;
2. Ochrana integrity informačního prostoru;
3. Silnější demokratické instituce, svobodné a spravedlivé volby a svobodná a nezávislá média;
4. Zvýšení odolnosti společnosti a účasti občanů.

Parlament ještě v době, kdy Evropská komise připravovala své sdělení, zřídil samostatný zvláštní výbor (EUDS), který vznikl rozhodnutím pléna z 18. prosince 2024 a od 3. února 2025 jej vedla předsedkyně Nathalie Loiseau (Renew, Francie) spolu se zpravodajem Tomasem Tobém (EPP, Švédsko). Mandát výboru byl v září 2025 prodloužen o půl roku, do 3. srpna 2026, aby stihl práci na zprávě dokončit.

Výbor během mandátu uspořádal desítky slyšení a vyslal delegace do Nizozemska, Francie, Moldavska, Spojeného království, Tchaj-wanu, Finska, Švédska, USA, Polska a Litvy, aby tam načerpal zkušenosti s bojem proti zahraničním vlivovým operacím a hybridním hrozbám.

O co ve zprávě jde

Zpráva Evropského výboru říká, že návrh Komise sice jde správným směrem, ale svým rozsahem a ambicí neodpovídá velikosti hrozeb, kterým evropské demokracie v současné době čelí: „měkká politická opatření často nestačí tam, kde jsou demokratické hodnoty cíleně podkopávány”. Nedostatky spatřuje především v nejasném mandátu Centra, nejasném financování a chybějícím harmonogramu.

Zpráva se opírá o rozsáhlou analýzu hrozeb, mezi které patří především: FIMI (záměrné a koordinované manipulování s informačním prostorem vedené cizím státem), hybridní útoky, dezinformační kampaně i systémové zneužívání velkých online platforem. Za hlavní vnější hrozbu označuje zpráva aktivity Ruské federace, kterou přímo označuje jako státního sponzora terorismu. Jako další rizikové aktéry zmiňuje i Čínu a Írán. Zvláštní pozornost věnuje volbám, kdy jako příklad zranitelnosti uvádí prezidentské volby v Rumunsku na podzim 2024. TikTok po rumunských volbách smazal přes 116 000 spamových a 59 000 falešných účtů.

Evropské středisko pro odolnost demokracie jako jádro návrhu

Klíčovým prvkem celé iniciativy má být nové Evropské středisko pro odolnost demokracie (European Centre for Democratic Resilience), které by mělo sjednotit dosud roztříštěné nástroje EU proti FIMI a dezinformacím, včetně systému rychlého varování, sítě pro volební spolupráci (ECNE) nebo databáze EUvsDisinfo. Parlament by rád, aby Středisko mělo jasně definovaný mandát a pravomoci. Stejně tak se návrh Komise nezabývá rozpočtem Centra či personálními kapacitami. Poslanci proto žádají, aby Středisko vzniklo na základě samostatného právního aktu jako samostatný subjekt s parlamentním dohledem a aby do řízení Centra byl zapojen i Evropský parlament.

Zpráva zároveň zdůrazňuje, že Středisko by nemělo duplikovat existující subjekty, ale konsolidovat je do jednotné struktury s jasným mandátem, pravomocemi a finančním i personálním zajištěním.

Vymáhání již přijaté legislativy

Velká část doporučení se netýká nových zákonů, ale důslednějšího vymáhání pravidel, která EU už schválila. Jedná se zejména o akt o digitálních službách (DSA), akt o digitálních trzích (DMA), nařízení o transparentnosti politické reklamy, akt o AI a evropský akt o svobodě médií (EMFA). Zpráva konstatuje, že jejich účinnost brzdí pomalé a nedůsledné vymáhání, nízká míra implementace a žádá dostatečnou podporu ze strany Evropské komise členským státům v této oblasti.

Zvlášť ostře se zpráva staví k otázce velkých online platforem: uvádí, že platformy jako X, TikTok nebo Instagram jsou ekonomicky motivované svými algoritmy zesilovat polarizující a zavádějící obsah, a to na úkor viditelnosti nezávislých médií. Kritizuje také tlak ze strany americké administrativy (sankce, cla, víza) namířený proti unijním aktérům podílejícím se na tvorbě a vymáhání digitální legislativy. 

Samostatnou pozornost věnuje zpráva Telegramu, u kterého upozorňuje na netransparentní vlastnickou strukturu, absenci účinné moderace obsahu a roli platformy při náboru tzv. jednorázových agentů pro sabotážní a špionážní operace. Zpráva také kritizuje zdlouhavé řízení, které by mělo Telegram zařadit mezi velmi velké online platformy (VLOP), na které se vztahují přísnější pravidla dle DSA. 

Umělá inteligence, financování a odpovědnost velkých technologických firem

Zpráva se věnuje také riziku, že rychlý pokrok technologií generativní AI předbíhá kapacity roztříštěných národních institucí a roste tak například riziko šíření deepfake obsahu. Zmiňuje konkrétně dezinformační síť napojenou na Moskvu známou jako „Pravda“, která se podle zprávy snaží cíleně krmit jazykové modely prokremelskými narativy tak, aby vypadaly jako neutrální, fakticky podložený obsah.

Občanská společnost, nezávislá média a odolnost společnosti

Zpráva žádá dostatečné financování ochrany demokracie v příštím víceletém finančním rámci (2028–2034) a podporu nezávislých médií, investigativní žurnalistiky a mediální gramotnosti. Evropský parlament vítá zřízení platformy pro občanskou společnost a vyzývá členské státy, aby zajistily dostatečné financování občanské společnosti. Věnuje se i roli influencerů a tvůrců obsahu, na které se čím dál víc spoléhají mladí lidé při získávání zpráv, aniž by podléhali standardům odpovědnosti srovnatelným s médii.

Připravenost na krize

Evropský parlament se také zabývá civilní připraveností. Doporučuje vytvořit a zavést  unijní příručku pro domácnosti pro případy krize na evropské úrovni, navrhuje organizaci pravidelných cvičení připravenosti a zavedení Evropského dne připravenosti, který navrhuje stanovit na 24. února, což je datum ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022. Zpráva také žádá zrychlené zavedení bezpečných komunikačních systémů (IRIS² a Evropský systém kritických komunikací) a posílení kybernetické bezpečnosti samotných unijních institucí.

Jak zpráva prošla výborem

K textu bylo předloženo přes 1600 pozměňovacích návrhů a byl nakonec schválen 20 hlasy pro, 9 poslanců hlasovalo proti a 2 se zdrželi. Pro hlasovaly skupiny EPP, Renew, S&D i Greens, proti byly ECR, ESN, PfE, část nezařazených poslanců a The Left.

K textu byly připojeny tři menšinové pozice:

• Poslanci PfE (Csaba Dömötör, Jaroslav Bžoch, António Tânger Corrêa, Fabrice Leggeri) namítají, že štít pod záminkou boje proti zahraničnímu vlivu ve skutečnosti přenáší kompetence z členských států na EU a zavádí nástroje ohrožující svobodu slova; kritizují i vágnost pojmů jako „dezinformace“ nebo „škodlivý obsah“ a plánované financování nevládních organizací.
• Poslanci ECR (Beata Szydło, Mariusz Kamiński) odmítají vznik Centra pro demokratickou odolnost s tím, že nemá oporu ve Smlouvách, centralizuje pravomoci na úkor Evropské služby pro vnější činnost a členských států.
• Poslankyně ESN Christine Anderson odmítá zprávu jako celek s tím, že pod hesly jako „odolnost“ nebo „integrita informací“ se stírá hranice mezi nepřátelským zahraničním vměšováním a legitimním vnitrostátním nesouhlasem.

Co bude dál

Plénum Evropského parlamentu by mělo o zprávě hlasovat na zářijovém plenárním zasedání 2026. Zpráva samotná je nelegislativním usnesením (tzv. INI zprávou), které vyjadřuje politické stanovisko Parlamentu a vyzývá Komisi k dalším krokům. Klíčovou otázkou pro další vývoj bude, zda a jak rychle Komise připraví legislativní akt zřizující Evropské středisko pro odolnost demokracie a zda najde politickou shodu na jeho financování ve víceletém finančním rámci 2028–2034, o kterém se bude vyjednávat souběžně.

„Za Odolné Česko se ztotožňujeme s názorem, že Štít demokracie musí vést ke vzniku stabilní a dobře financované struktury, která pomůže koordinovat boj proti zahraničnímu vměšování a útokům na demokratické struktury v EU. Velmi důležitá je také role občanské společnosti, která je základním kamenem odolné společnosti. 

Tomáš Opat, expert projektu.

Článek Evropský štít demokracie: jak vypadá text, o kterém bude v září hlasovat Evropský parlament se nejdříve objevil na Odolné Česko.

🇨🇿 ČESKÁ REPUBLIKA

1.7.2026

Podle Deníku N do Česka stále proudí ruské dřevo sankcionované EU od roku 2022, Jedná se především o sibiřský modřín, který je při dovozu maskován jako zboží čínského původu. České úřady dostaly koncem loňského roku varování z Pobaltí a některé firmy již prověřují. Příjmy z prodeje ruského dřeva mohou pomáhat financovat ruskou válku proti Ukrajině.

🇪🇺EVROPSKÁ UNIE 

9.7.2026

Evropská komise navrhla nový sankční režim zaměřený na obchodníky s lidmi a další formy organizovaného zločinu, včetně obchodu se zbraněmi, drogami a praní peněz. Navrhovaná opatření zahrnují zmrazení majetku a zákaz cestování do EU pro označené osoby a subjekty. Návrh musí být ještě jednomyslně schválen členskými státy v Radě EU.

13.7.2026

Rada EU sankcionovala čtyři osoby a pět subjektů odpovědných za masové sledování ruských občanů. Mezi označenými je sociální síť VKontakte (VK) a její dceřiná společnost vyvíjející aplikaci Max App – předinstalovanou na všech mobilních zařízeních prodávaných v Rusku a provozovanou pod dohledem FSB. Sankcionovány byly také tři firmy vyrábějící hardware a software pro systém SORM, který slouží k odposlouchávání hovorů, e-mailů a sociálních sítí a k cílení na novináře a opoziční aktivisty. Celkový počet osob sankcionovaných v rámci tohoto režimu vzrostl na 98.

Zároveň Rada EU rozšířila sankční režim vůči Súdánu o nová sektorová opatření zaměřená na válečnou ekonomiku. Zavádí se zákaz dovozu súdánského zlata do EU a zákaz vývozu rtuti a kyanidu do Súdánu – chemikálií nezbytných pro těžbu zlata. 

14.7.2026

K rozhodnutí Rady EU sankcionujícímu 9 osob a 45 subjektů napojených na ruský vojensko-průmyslový komplex a stínovou flotilu se připojily Albánie, Bosna a Hercegovina, Island, Lichtenštejnsko, Moldavsko, Černá Hora, Severní Makedonie, Norsko a Ukrajina, které se zavázaly uvést své národní politiky do souladu s tímto rozhodnutím.

Chystaný 21. sankční balíček EU vůči Rusku se výrazně zmírnil oproti původnímu návrhu. Ze seznamu byl vyškrtnut ruský pravoslavný patriarcha Kirill a zakladatel Lukoilu Vagit Alekperov, zákaz dovozu tresek byl zcela vyjmut a plánovaná omezení ruského zkapalněného plynu nebudou realizována. Zákaz víz pro ruské vojáky byl výrazně zúžen na žádost Francie a Itálie. Členské státy se zatím nedohodly na celém balíčku, ačkoli šéfka unijní diplomacie Kallas uvedla, že by mohl zahrnovat až 250 osob a subjektů, což by byl dosud největší počet.

🇺🇸 SPOJENÉ STÁTY AMERICKÉ

1.7.2026

Americké ministerstvo financí uvalilo sankce na část finanční sítě brazilského gangu PCC, která prala výnosy z prodeje drog ve Spojených státech. Brazilský podnikatel Victor Shimada ze São Paula působil jako prostředník mezi distributory drog na Floridě a vedením gangu v Brazílii. Prostřednictvím virtuálních měn vypral více než 30 milionů dolarů. Šest jeho spolupracovníků z Floridy bylo zatčeno už v lednu 2026. Zároveň vyřadilo čtyři indické společnosti ze sankčního seznamu vůči Rusku – konkrétně firmy z oblasti strojírenství a letectví. 

10.7.2026

Americké úřady uvalily sankce na ukrajinského a běloruského občana kvůli jejich zapojení do kybernetické trestné činnosti. Současně zařadily na sankční seznam jedenáct kubánských státních subjektů. Mezi sankcionovanými jsou ministerstvo cestovního ruchu, několik státních obchodních holdingů a také dvě ozbrojené složky kubánského režimu.

Americké ministerstvo financí sankcionovalo Alího Ansarího, dubajského finančního zprostředkovatele, který spravoval zahraniční majetek ve prospěch Mojtaby Chameneího, syna íránského nejvyššího vůdce, a dalších režimních elit.  Zároveň byly sankcionovány tři íránské rodinné směnárny, které ročně pohybují miliardami dolarů v zahraniční měně pro sankcionované íránské banky.

11.7.2026

Čtyři američtí senátoři oznámili, že se s administrativou Donalda Trumpa dohodli na podobě návrhu zákona o sankcích proti Rusku, který Bílý dům podpoří. Sankce se zaměří na země, které z Ruska nakupují ropu a zemní plyn.

13.7.2026

Americké ministerstvo financí sankcionovalo poskytovatele VPN služeb First VPN Service (1VPNS) a jeho správce Dmytra Rashevského za prodej infrastruktury skupinám útočícím pomocí vyděračského softwaru na americké firmy, nemocnice a úřady. Zároveň byl sankcionován běloruský státní příslušník Jevgenij Silajev za prodej nástrojů umožňujících maskovat škodlivý software jako bezpečné soubory. 

14.7.2026

Americké ministerstvo financí uvalilo sankce na více než 50 osob, subjektů a plavidel napojených na íránského přepravního magnáta Mohammada Hosseina Shamkhaniho. Síť zahrnuje klíčové finanční zprostředkovatele včetně dánského a italského manažera dubajské přepravní firmy, singapurskou kontejnerovou společnost Sea Lead zásobující mimo jiné jemenskéHúsíje, flotilu tankerů přepravujících ruské ropné produkty a skupinu lodí operujících na Kaspickém moři mezi Íránem a Ruskem. 

15.7.2026

Americké ministerstvo financí sankcionovalo sedm osob a subjektů zapojených do mezinárodní sítě zajišťující nákup zbraní pro íránské revoluční gardy (IRGC). Síť využívá íránskou leteckou firmu Nika Jet, nigerijského prostředníka, italskou občanku v Miláně a moskevskou leteckou společnost Avratek, jejíž zaměstnanci koordinují jak finanční toky, tak cestování klíčových osob. 

🇬🇧 SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ

6.7.2026

Velká Británie uvalila sankce na sedm ruských vědců a dvě státní výzkumné instituce, které se podílely na vývoji nervově paralytické látky Novičok a toxinu epibatidin. Tyto látky byly spojeny s otravou Alexeje Navalného a britské občanky Dawn Sturgessové. 

13.7.2026

Velká Británie a EU vydaly první společný kybernetický sankční balíček namířený proti 24 osobám a subjektům zapojeným do ruských kybernetických útoků, vměšování do voleb a šíření dezinformací. Sankcionováni byli tři vysocí důstojníci GRU řídící kybernetické operace, síť kolem malwaru Lumma Stealer, který za posledních šest měsíců poškodil přes 2 100 britských obětí, a deset osob napojených na ruskou propagandistickou mediální firmu Rybar. Velká Británie a EU zároveň připsaly útok na polskou energetickou síť v zimě ruské zpravodajské službě FSB, který mohl připravit o elektřinu 500 000 lidí.

🇩🇪 NĚMECKO

1.7.2026

Před soudem se dva němečtí bratři ve věku 34 a 39 let přiznali k 65 případům nelegálního vývozu průmyslových strojních součástí do Ruska. V letech 2023 a 2024 vyvezli zboží v hodnotě přes 830 000 eur, přestože se na něj vztahovaly sankce Evropské unie. Zásilky byly přesměrovávány přes společnosti v Kyrgyzstánu a Turecku, které měly zakrýt jejich skutečný cíl. Obžalovaní uvedli, že v obchodování pokračovali pod nátlakem svého otce, který žije v Rusku a čelí samostatnému trestnímu řízení. Na základě dohody o vině a trestu jim hrozí trest odnětí svobody až na čtyři roky a osm měsíců.

13.7.2026

Deutsche Bank a UniCredit podaly žaloby proti německé plynárenské společnosti Linde o náhradu škody vzniklé v souvislosti s ruskými sankcemi. Banky v roce 2022 odmítly plnit záruky vůči ruskému podniku RusChemAlliance (spoluvlastněnému Gazpromem) z důvodu sankcí EU, načež ruské soudy zabavily jejich ruská aktiva v hodnotě přibližně 1 miliardy eur. Deutsche Bank nyní požaduje přibližně 260 milionů eur, UniCredit 450 milionů eur a Commerzbank téměř 100 milionů eur. Všechny s odkazem na smluvní závazky Linde vůči bankám.

🇫🇮 FINSKO 

1.7.2026

Finský soud odsoudil ředitele přepravní společnosti k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v délce tří let a osmi měsíců za závažné porušení sankčních předpisů. Společnost v letech 2022 a 2023 vyvezla do Ruska 164 nákladních vozidel a přívěsů, přičemž jako jejich příjemce uváděla firmy z Turecka a Kazachstánu, aby obešla sankce Evropské unie. Soud zároveň rozhodl o odčerpání 600 000 eur získaných trestnou činností a o propadnutí majetku v hodnotě šesti milionů eur. Jde o dosud nejpřísnější trest uložený ve Finsku za tento typ porušení sankcí.

🇧🇬BULHARSKO

3.7.2026

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Oznámil premiér Rumen Radev při interpelacích v parlamentu. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.

🇺🇦 UKRAJINA

7.7.2026

Prezident Zelenskyj podepsal dva sankční dekrety. První cílí na 30 firem a 42 osob – dodavatele vysokopřesných obráběcích strojů pro ruský vojensko-průmyslový komplex, včetně výrobce minometů a samohybných houfnic Burevestnik a firmy KAM-Engineering podílející se na testování bojových leteckých celků a raketových systémů. Druhý balíček sankcionuje 15 osob a 8 subjektů šířících ruskou propagandu, mimo jiné vojenského blogera, který se osobně účastnil bojů, a bývalou synchronizovanou plavkyni a členku moskevské městské dumy Marii Kiseljevovou.

Článek Sankční radar červenec 1/2 se nejdříve objevil na Odolné Česko.

🇪🇺EVROPSKÁ UNIE 

16.6.2026

Rada EU sankcionovala šest osob napojených na ruskou destabilizační kampaň v Moldavsku, včetně lídryně strany Inima Moldovei Iriny Vlah, která organizovala placené předvolební shromáždění a opakovaně cestovala do Moskvy pro koordinační instrukce, a ruského kurátora Antona Tregula koordinujícího korupční kampaň strany Moldova Mare. Sankcionovaní se podíleli na kupování hlasů a dezinformačních kampaních zaměřených na narušení parlamentních voleb v zemi v září 2025. Celkový počet sankcionovaných osob a subjektů v rámci tohoto režimu tak vzrostl na 29 osob a pět subjektů. K danému rozhodnutí se připojily kandidátské a partnerské země EU: Albánie, Bosna a Hercegovina, Island, Lichtenštejnsko, Moldavsko, Černá Hora, Severní Makedonie, Norsko a Ukrajina. Tyto země se zavázaly uvést své národní politiky do souladu s tímto rozhodnutím.

25.6.2026

Rada EU prodloužila hospodářské sankce vůči Rusku o dalších 12 měsíců, tedy do 31. července 2027. Opatření, poprvé zavedená v roce 2014 a výrazně rozšířená po únoru 2022, se týkají obchodu, financí, energetiky a technologií dvojího užití, včetně zákazu dovozu ruské ropy po moři a zákazu transakcí s vybranými finančními institucemi a poskytovateli kryptoměnových služeb. 

26.6.2026

Rada EU prodloužila do 29. července 2027 sankční opatření vůči osobám a subjektům ohrožujícím mír, stabilitu a demokracii na Haiti. Sankce se v současnosti vztahují na devět osob a jeden subjekt a zahrnují zmrazení majetku, zákaz poskytování finančních prostředků a zákaz cestování do EU. Prodloužení reaguje na přetrvávající destabilizující trestnou činnost v zemi, zejména vysokou míru násilí páchaného gangy.

29.6.2026

K dvěma rozhodnutím Rady EU z 15. června 2026 v souvislosti se situací v Rusku se připojily kandidátské a partnerské země. První rozhodnutí zařazuje na sankční seznam za represi a porušování lidských práv v Rusku 15 fyzických osob a jeden subjekt, druhé pak v rámci režimu proti destabilizujícím aktivitám Ruska doplňuje 10 osob a jeden subjekt. K oběma rozhodnutím se přidaly Albánie, Bosna a Hercegovina, Island, Moldávie, Černá Hora, Severní Makedonie, Norsko a Ukrajina (k prvnímu navíc i Lichtenštejnsko), které se zavázaly uvést své národní politiky do souladu s těmito rozhodnutími.

🇺🇸 SPOJENÉ STÁTY AMERICKÉ

17.6.2026

Americké ministerstvo spravedlnosti obvinilo obyvatele San Diega Reda Mazena Ridu Sabassiho (38 let) z terorismu, obcházení sankcí, podvodu a praní peněz za to, že prostřednictvím fiktivní charity Ikram vybíral od dárců z celého světa peníze údajně na humanitární pomoc v Gaze, ve skutečnosti je však sváděl k Hamásu. Mezi prosincem 2023 a únorem 2024 vybral přes online sbírky asi 600 000 dolarů, z toho 116 000 dolarů poslal členovi Hamásu a dalších 382 000 se pokusil převést do kryptoměny k zaslání skrze fundraisingovou organizaci Gaza Now, kterou OFAC sankcionovala již v březnu 2024. Sabassimu hrozí až 20 let vězení.

18.6.2026

Americké ministerstvo financí uvalilo sankce na libanonské politiky napojené na Hizballáh – vůdce hnutí Marada Sleimana Frangiého a zástupce šéfa politické rady Hizballáhu Mahmúda Qamatího, který koordinuje pašování hotovosti z Íránu. Zároveň rozšířilo sankce na obchodní síť Alaa Hamiehové operující v Libanonu, Sýrii, Iráku a Omanu, která prostřednictvím krycích firem generovala příjmy pro Hizballáh. Mimo jiné přes zakázku v hodnotě téměř 10 milionů dolarů uzavřenou s bývalým Asadovým režimem v Sýrii.

22.6.2026

Americké ministerstvo financí sankcionovalo tři osoby a šest subjektů v Evropě, na Blízkém východě a v západní Africe za finanční zprostředkování pro Islámský stát (ISIS). Mezi označenými je francouzský občan napojený na syrské buňky ISIS i poskytující návody na výrobu výbušnin, dále provozovatel syrské směnárny Bitcoin Xchange a turecké MSB firmy převádějící peníze z území kontrolovaných ISIS. Sankcionován byl i nigerijský finanční zprostředkovatel ISIS-WA provozující tři směnárny.

Americký úřad OFAC vydal obecnou licenci , která až do 21. srpna 2026 povoluje transakce nezbytné k výrobě, prodeji a dodávkám íránské surové ropy, petrochemických a ropných produktů, jež by jinak byly zakázány íránskými a souvisejícími sankcemi. Výjimka se nevztahuje na transakce zahrnující Severní Koreu, Kubu nebo okupovaná území Ukrajiny.

23.6.2026

Americké ministerstvo financí sankcionovalo devět osob a 26 subjektů napojených na kambodžskou Prince Group, transnacionální zločineckou organizaci provozující podvodná centra v jihovýchodní Asii. Hlavním cílem byl Hu Xiaowei, druhý nejvyšší představitel Prince Group, jenž přes síť firem v Hongkongu, Britských Panenských ostrovech a Singapuru pral výnosy z podvodů.

Americké ministerstvo zahraničí uvalilo sankce na pět kubánských subjektů a jednu osob. Sankcionovány byly logistická firma AUSA kontrolující přístav Mariel, finanční společnosti RAFIN a Banco Financiero Internacional, dále těžební podnik Geominera a největší kubánská ocelárna Antillana de Acero modernizovaná ve spolupráci s ruskými firmami. Sankce dopadly i na rodinného příslušníka dříve označeného Alejandra Castra Espína, bývalého šéfa kubánské rozvědky.

24.6.2026

Americký úřad OFAC bez vysvětlení vyřadil ze svého sankčního seznamu celkem deset ruských osob, dva subjekty a dvě plavidla. Ministerstvo financí důvody vyřazení nezveřejnilo.

25.6.2026

Americké ministerstvo financí sankcionovalo rwandskou zlatorudnou rafinerii Gasabo Gold a její vedení za zpracovávání zlata pašovaného z Konga. Jen na začátku roku 2026 šlo o nejméně 60 kg zlata v hodnotě milionů dolarů. Sankcionovány byly i další rwandské těžební firmy napojené na šéfa rafinerie Jeana Malice Kalimu.

Americké úřady prodloužily o měsíc, do 25. července 2026, výjimku ze sankcí umožňující jednat o prodeji zahraniční dceřiné firmy ruského ropného koncernu Lukoil, konkrétně Lukoil International GmbH a jejích poboček. Bez této licence by jakékoli vyjednávání o prodeji bylo porušením amerických sankcí, protože samotný Lukoil je sankcionovanou ruskou společností.

26.6.2026

Americké ministerstvo financí uvalilo sankce na osm osob a subjektů ze sítí zásobujících obě strany súdánské občanské války. Sankcionovány byly súdánské zbrojní podniky napojené na armádu (SAF), které dovážely výbušniny z Egypta a Indie, a kolumbijská náborová síť, jež prostřednictvím firem v Kolumbii a Panamě verbovala bývalé kolumbijské vojáky pro paramilitární jednotky RSF obviněné z genocidy. 

30.6.2026

Americké ministerstvo financí sankcionovalo dva mexické státní příslušníky a devět společností napojených na kartel CJNG za pašování paliva přes americko-mexickou hranici. Schéma funguje tak, že palivo nakoupené v USA je přepraveno do Mexika s falešnými celními dokumenty, čímž se obchází mexická daň z dovozu paliva. Výnosy v řádu desítek milionů dolarů ročně plynou zpět kartelu. 

🇬🇧 SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ

16.6.2026

Velká Británie oznámila kolem 70 nových sankcí proti ruské stínové flotile, vojenským dodavatelským sítím a sítím obcházejícím sankce. Sankcionováno bylo přes 20 ropných tankerů a jako první z G7 i lodě obsluhující sankcionovaný projekt Arctic LNG 2. Nově byla odhalena síť ruské vojenské rozvědky GRU centrovaná kolem krycí firmy Neptune, zaměřená na nákup západních technologií. Celkem byly sankcionovány tři společnosti a deset důstojníků GRU, dále dodavatelé vojenského vybavení z Číny, Thajska a Turecka a subjekty napomáhající obcházení sankcí, mimo jiné nigerijská firma n.

17.6.2026

Britské úřady udělil firmě Sabre Global Technologies (SGTL) rekordní pokutu přes 1 milion liber (nejvyšší od roku 2022) za porušení sankcí vůči Rusku. Společnost poskytující cestovní technologie umožňovala ruské společnosti Ural Airlines přístup ke svému rezervačnímu systému dalších sedm měsíců po jejím sankčním zařazení v květnu 2022, a poté co byly platby na britský účet blokovány, dokonce testovala alternativní platební trasu přes zahraniční účet, aby sankce obešla .

26.6.2026

Velká Británie vyřadila ze sankčního seznamu libyjskou investiční společnost LAAICO (Libyan Arab African Investment Company). Společnost byla sankcionována od roku 2020.

29.6.2026

Britský daňový úřad udělil energetické firmě Petrofac Facilities Management Limited pokutu ve výši 569 157 liber za porušení ruských sankcí. Firma v letech 2022 a 2023 při ukončování ruských operací dodávala sankcionované průmyslové zboží a technickou asistenci osobám napojeným na Rusko. Firma porušení sama nahlásila a spolupracovala s vyšetřováním. 

🇦🇺 AUSTRÁLIE

29.6.2026

Australská policie provedla razie v rámci společného vyšetřování podezřelého vývozu zakázaného zboží v rozporu s novozélandskými a australskými sankcemi vůči Rusku. Vyšetřování se týká tří novozélandských společností. Zatím nebyly vzneseny žádné obvinění, vyšetřování pokračuje.

🇺🇦 UKRAJINA

26.6.2026

Prezident Zelenskyj podepsal dva sankční dekrety. První prodlužuje sankce na společnosti zapojené do výroby a modernizace ruských zbraní, vývoje dronů a meteorologické či IT podpory pro ruské letectvo. Druhý balíček cílí na 67 osob a jeden subjekt spolupracující s okupační správou na dočasně okupovaných územích. Mezi nimi je ředitelka mateřské školy zapojená do nezákonného přemístění dětí do Ruska, šéf zemědělské firmy vyzývající k spolupráci s okupanty a společnost Sojuzmetallservis podporující provoz nezákonně zabraných hutních a uhelných podniků v Doněcku a Luhansku.

Článek Sankční radar červen 2/2 se nejdříve objevil na Odolné Česko.

Návrh přináší tři hlavní prvky: 

• Rámec pro zabezpečení dodavatelských řetězců pro informační a komunikační technologie (IKT). Návrh zavádí systém rizikových zemí a vysoce rizikových dodavatelů.
• Zjednodušený evropský systém rámce EU pro certifikaci kybernetické bezpečnosti, který umožní zrychlení procesů.
• Posílení Agentury EU pro kybernetickou bezpečnost. Agentura získává nové pravomoci, jako jsou systémy včasného varování, podpora při ransomwareových útocích a zlepšení služeb řízení zranitelnosti. 

Stále větší část evropské energetiky, telekomunikací, dopravy, zdravotnictví nebo veřejné správy závisí na technologiích dodávaných společnostmi působícími mimo Evropskou unii a často ze zemí, u kterých hrozí zneužití těchto technologií ke špionáži, sabotáži nebo jinému ohrožení bezpečnosti. Současná úprava nabízí jen omezené možnosti pro koordinovanou reakci a zajištění bezpečností evropské kritické IKT.

Proč Evropská komise návrh předkládá

Návrh vychází z předpokladu, že kybernetická bezpečnost již není pouze otázkou technologií. Vedle zranitelnosti softwaru nebo lidského faktoru je třeba brát v potaz také širší bezpečnostní souvislosti, včetně geopolitických rizik.

Některé státy disponují právními nástroji umožňujícími jejich vládám získávat přístup k datům, ovlivňovat soukromé společnosti nebo využívat technologickou infrastrukturu k prosazování svých strategických zájmů. V prostředí kritické infrastruktury mohou mít taková rizika závažné dopady na bezpečnost celé Evropské unie. Je zapotřebí také zvolit koordinovaný přístup, jelikož prolomení bezpečnosti v jednom státě EU znamená, vzhledem k vzájemnému propojení, ohrožení bezpečnosti ve všech členských státech. 

Návrh proto vytváří rámec pro posuzování bezpečnosti dodavatelských řetězců informačních a komunikačních technologií (ICT) a umožňuje přijímat opatření tam, kde by používání určitých technologií mohlo představovat nepřijatelné bezpečnostní riziko.

Ochrana kritické infrastruktury napříč Evropou

Jednou z nejvýznamnějších novinek je možnost identifikovat tzv. vysoce rizikové dodavatele.

Při hodnocení by nebyly posuzovány pouze technické parametry konkrétních produktů, ale také faktory související s prostředím, ve kterém dodavatel působí. Komise by mohla zohledňovat například:

• míru vlivu zahraničních vlád na danou společnost;
• právní rámec země původu dodavatele;
• úroveň soudní ochrany a nezávislého dohledu;
• informace o aktivitách ohrožujících bezpečnost členských států;
• riziko neoprávněného přístupu k datům nebo infrastruktuře.

Cílem je zajistit, aby kritická infrastruktura Evropské unie nebyla ohrožena technologiemi, které mohou být pod vlivem států představujících bezpečnostní riziko.

Pokud by bylo riziko vyhodnoceno jako významné, mohla by Evropská komise po konzultaci s členskými státy přijmout opatření omezující využívání technologií takového dodavatele v kritických sektorech.

Pokud bude některý dodavatel vyhodnocen jako vysoce rizikový, může Komise přijmout opatření k ochraně kritické infrastruktury, včetně omezení nebo zákazu využívání jeho technologií. Cílem je snížit závislost Evropské unie na technologiích, které by mohly představovat bezpečnostní riziko, a zajistit jednotný přístup k ochraně klíčových systémů napříč členskými státy.

Jak bude ochrana dodavatelských řetězců fungovat

1. Určí třetí země, které představují kyberbezpečnostní riziko. Usazení v takové zemi je jeden z hlavních prvků při označení dodavatele za vysoce rizikového. 
2. Vyhodnocení bezpečnostních rizik: Evropská komise nebo skupina alespoň tří států vyzve skupinu pro spolupráci (dle NIS), aby provedla koordinované zhodnocení těchto rizik. 
3. Evropská komise identifikuje kritická ICT aktiva, jejichž narušení by mohlo ohrozit fungování klíčových sektorů, jako jsou energetika, telekomunikace nebo doprava.
4. Posoudí bezpečnostní rizika v dodavatelském řetězci, a to nejen technická, ale i geopolitická. 
5. Určí vysoce rizikové dodavatele, pokud jejich produkty nebo služby představují nepřijatelné riziko pro bezpečnost kritické infrastruktury. 
6. Navrhne ochranná opatření, například omezení nebo zákaz využívání technologií těchto dodavatelů v kritických systémech.
7. Členské státy a provozovatelé kritické infrastruktury opatření provedou, čímž se sníží závislost na technologiích pocházejících z vysoce rizikového prostředí.

Jednotná pravidla pro certifikaci

CSA2 zároveň posiluje evropský systém certifikace kybernetické bezpečnosti. Cílem je zajistit, aby produkty, služby a ICT systémy používané v Evropské unii splňovaly jednotné bezpečnostní standardy a aby výsledky certifikace byly uznávány napříč členskými státy.

Návrh rozšiřuje využití evropských certifikačních schémat a usnadňuje jejich používání v oblasti kybernetické bezpečnosti. Díky tomu by organizace neměly čelit duplicitním požadavkům a bezpečnostní certifikace by měla být přehlednější a efektivnější.

Certifikace tak představuje druhý pilíř CSA2 vedle ochrany dodavatelských řetězců – zatímco nové mechanismy řeší otázku důvěryhodnosti dodavatelů, certifikace se zaměřuje na bezpečnost samotných produktů a služeb.

Silnější role agentury ENISA

Návrh CSA2 rovněž posiluje postavení evropské agentury pro kybernetickou bezpečnost ENISA. Agentura bude hrát významnější roli při přípravě certifikačních schémat, hodnocení rizik v dodavatelských řetězcích a koordinaci mezi členskými státy. Cílem je posílit odborné zázemí evropské kybernetické politiky a zajistit jednotnější přístup k řešení bezpečnostních hrozeb napříč Evropskou unií.

Poučení z debaty o 5G sítích

Přestože návrh výslovně neuvádí konkrétní společnosti, veřejná debata se soustředí zejména na zkušenosti s budováním sítí páté generace (5G).

V minulých letech řada evropských států řešila otázku, zda a za jakých podmínek mohou být do kritických částí telekomunikační infrastruktury zapojeni dodavatelé ze zemí, jejichž právní prostředí vyvolává bezpečnostní obavy. Výsledkem byly rozdílné přístupy jednotlivých států a často i dlouhé politické spory.

CSA2 se snaží vytvořit jednotnější evropský rámec, který by podobné otázky řešil předvídatelněji a na základě společných kritérií.

Kritika, strach ze zahlcení a regulace

Česká republika k návrhu vznesla výhrady. Obě komory parlamentu ve svých usneseních upozorňují na to, že dochází k přesunu kompetencí z členských států na EU. Upozorňují především na skutečnost, že posuzování rizikových dodavatelů úzce souvisí s oblastí národní bezpečnosti, kde by si členské státy měly zachovat významnou roli.

Zároveň však Česká republika dlouhodobě patří mezi země, které na bezpečnostní rizika spojená s některými zahraničními dodavateli upozorňovaly již v minulosti. NÚKIB například vydal varování před používáním technologií společností Huawei a ZTE již v roce 2018.

Debata se proto nevede o tom, zda taková rizika existují, ale spíše o tom, kdo by měl mít pravomoc o nich rozhodovat a jak má být nastaven vztah mezi členskými státy a evropskými institucemi.

Proč je návrh důležitý

Kybernetické útoky, špionážní operace a snahy o získávání strategických informací jsou dnes běžnou součástí geopolitické soutěže. Jen za poslední rok zasáhlo Evropu 4 875 kybernetických incidentů a z toho více než polovina zasáhla klíčové a důležité instituce. Závislost na technologiích dodávaných subjekty, které mohou být pod vlivem autoritářských režimů tak proto představuje nejen obchodní, ale i bezpečnostní riziko.

Návrh Akt o kybernetické bezpečnosti se snaží vytvořit mechanismus, který umožní reagovat na tato rizika dříve, než povedou k bezpečnostním incidentům. Namísto řešení následků by Evropská unie získala nástroj pro preventivní ochranu kritické infrastruktury. V době rostoucího geopolitického napětí jde o krok, který má posílit schopnost Evropy chránit své sítě i klíčové instituce před potenciálními bezpečnostními hrozbami.

Článek Evropská unie chce lépe chránit kritickou infrastrukturu. Nový návrh CSA2 míří na rizikové technologie se nejdříve objevil na Odolné Česko.

🇪🇺 EVROPSKÁ UNIE 

8.6.2026

Rada EU uvalila sankce na dvě osoby a jeden subjekt v souvislosti s íránským narušováním svobody plavby v Hormuzském průlivu. Sankcionován byl Hormozganský provinční velitelský štáb námořnictva IRGC, který provozuje systém nelegálních poplatků a rozhoduje o průjezdu lodí průlivem, a dále dva jeho představitelé – zástupce velitele IRGC námořnictva Mohammad Akbarzadeh a lobbista za íránský poplatkový systém Hamid Hosseini.

9.6.2026

Evropská komise navrhla 21. sankční balíček vůči Rusku zaměřený na čtyři hlavní oblasti. V energetice se navrhuje pozastavit mechanismus cenového stropu pro ruskou ropu a přidat 30 dalších plavidel stínové flotily na sankční seznam, poprvé včetně lodí poskytujících jim podpůrné služby. Ve financích se rozšiřují transakční zákazy na 31 dalších ruských bank a 20 subjektů ve třetích zemích, přičemž poprvé se zavádí možnost úplného zákazu kryptoměnových služeb pro třetí země napomáhající obcházení sankcí. V oblasti obchodu přibývají exportní omezení na materiály pro dronový průmysl a importní zákazy včetně – poprvé – rybích produktů. Nově se rovněž navrhuje zákaz vstupu do EU pro všechny osoby, které od začátku války sloužily v ruských ozbrojených silách.

10.6.2026

K sankcím EU za závažná porušování lidských práv, které zahrnují 3 osoby a 4 subjekty, se připojily Albánie, Bosna a Hercegovina, Island, Lichtenštejnsko, Moldávie, Černá Hora, Severní Makedonie, Norsko, Srbsko a Ukrajina, které se zavázaly uvést své národní politiky do souladu s rozhodnutím Rady. Zároveň  tyto země se připojily  k rozšíření sankcí EU vůči Hamásu a Palestinskému islámskému džihádu, které nově umožňuje sankcionovat členy politického byra Hamásu a přidává deset osob na seznam.

15.6.2026

Rada EU přijala nový balíček sankcí vůči Rusku zahrnující celkem 34 osob a 47 subjektů ve čtyřech oblastech: vojensko-průmyslový komplex (výrobci dronů a vojenského vybavení včetně dvou čínských firem), stínová flotila (Lukoil a další společnosti z Ruska, Turecka, SAE a dalších zemí), hybridní hrozby a propaganda (ruští propagandisté a pravoslavný biskup) a konečně osoby odpovědné za otravu a smrt Alexeje Navalného – soudci, prokurátoři, příslušníci FSB a zdravotnický personál. Zároveň byly prodlouženy sankce za nezákonnou anexi Krymu do června 2027.

​

🇺🇸 SPOJENÉ STÁTY AMERICKÉ 

1.6.2026

Americké úřady uzavřely s poradenskou společností FTI Consulting dohodu o narovnání ve výši 1,05 milionu dolarů za šest případů nepřímého obchodování se zakázaným dluhem ruské státní banky VTB Bank v období od dubna 2019 do května 2021. VTB Bank figuruje na seznamu sektorových sankcí. 

2.6.2026

Americké ministerstvo uvalilo sankce na čtyři íránské kryptoměnové burzy: Nobitex, Bitpin, Ramzinex a Wallex a jejich klíčové představitele za financování terorismu a obcházení sankcí. Zároveň byly uvaleny sankce na dva velitele povstaleckých skupin v Demokratické republice Kongo v souvislosti s tamním ozbrojeným konfliktem.

Americké ministerstvo uvalilo sankce na dva velitele ozbrojených skupin působících ve východní Demokratické republice Kongo – Gustava Kubwaya (vedoucí zpravodajské a speciální jednotky) a Johna Imaniho Nzenzeho, šéfa rozvědky skupiny M23 podporované Rwandou. Obě skupiny mají za sebou dlouhou historii zabíjení civilistů, sexuálního násilí a destabilizace regionu.

4.6.2026

Americké ministerstvo  uvalilo sankce na pět kubánských subjektů a pět osob v rámci kampaně proti kubánskému režimu. Mezi sankcionovanými figuruje kubánský prezident Miguel Díaz-Canel spolu s manželkou a nevlastním synem, bývalý šéf kubánských zpravodajských služeb Alejandro Castro Espín a jeho syn, dále ministerstvo ozbrojených sil. 

5.6.2026

Americké ministerstvo sankcionovalo síť osob a firem podílejících se na pašování íránského zkapalněného ropného plynu (LPG) a obcházení sankcí prostřednictvím stínového bankovnictví – mezi označenými jsou íránská směnárna, obchodní společnosti v Dubaji a šest tankerů LPG.

11.6.2026

Americké ministerstvo sankcionovalo kubánskou státní ropnou a plynárenskou společnost CUPET (Unión Cuba-Petróleo) za působení v energetickém sektoru kubánské ekonomiky. Podle USA kubánský režim dlouhodobě zneužívá energetické zdroje jako nástroj represe a obohacování.

🇬🇧 SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ

4.6.2026

Velká Británie vyřadila ze sankčního seznamu ruský subjekt LLC „RBRU Specialized depository„, který byl sankcionován od května 2025 za působení v ruském finančním sektoru.

15.6.2026

Velká Británie obvinila kapitána ruského tankeru stínové flotily MV Smyrtos, indického státního příslušníka Ajaye Panta, z porušení britských sankcí za přepravu ruské ropy. Jde o historicky první případ, kdy britské ozbrojené síly zadržely sankcionované plavidlo v britských vodách.

🇵🇱 POLSKO

10.6.2026

Polské úřady obžalovaly ruského a polského občana z pašování průmyslových strojů s vojenským potenciálem do Ruska. Stroje zakoupené v Německu měly přes Polsko a Turecko objet sankce EU. Policie zásilku zastavila a oba muži jsou ve vazbě od září 2025. Hrozí jim nejméně tři roky vězení.

🇺🇦 UKRAJINA

12.6.2026

Ukrajinský prezident podepsal dekret ukládající sankce 29 osobám a 17 subjektům – konkrétně ruským soudcům vydávajícím politicky motivované rozsudky proti ukrajinským novinářům, aktivistům a politikům, a to včetně moskevského soudce Timura Vakhrameeva, který se podílel na uvěznění novinářky Viktorie Roščynové, jež zemřela následkem mučení v ruském zajetí. Sankční seznam dále zahrnuje ruské propagandistické weby Gazeta.ru a Lenta.ru a Ruský svaz novinářů.

🇦🇺 AUSTRÁLIE

6.6.2026

Austrálie uvalila sankce proti financování terorismu na tři osoby napojené na Hamás a Palestinský islámský džihád.

9.6.2026

Austrálie, Kanada, Francie, Norsko a Velká Británie vydaly společné prohlášení a zavedly koordinované sankce vůči extremistickým izraelským osadníkům zodpovědným za násilí proti palestinským civilistům na Západním břehu Jordánu. Země varovaly, že jsou připraveny přijmout další opatření, pokud izraelská vláda nepodnikne kroky k řešení situace, a vyzvaly ji k důslednému vyšetřování útoků a likvidaci základen, z nichž násilí vychází.

Článek Sankční radar červen 2026 se nejdříve objevil na Odolné Česko.

Zákon o evidenci skutečných majitelů (dále jen „ESM“) byl do českého právního řádu přijat jako transpozice tzv. AML směrnice s cílem zvýšit transparentnost právnických osob, svěřenských fondů a podobných právních uspořádání jako jeden z významných nástrojů v boji proti praní špinavých peněz a financování terorismu. Z unijních předpisů i judikatury však vyplývá využití evidence transparentnosti skutečných majitelů firem i ve vztahu k boji proti korupci. To ostatně reflektuje i český právní řád, který rozšířil využití evidence pro rozkrývání střetu zájmů u veřejných zakázek a dotací – např. dle zákona o zadávání veřejných zakázek musí zadavatel u vybraného dodavatele zjišťovat právě informace o skutečném majiteli (§ 122 odst. 5). Obdobně je povinnost tyto informace poskytnout žadatelem o dotaci (§ 14 odst. 3 písm. e) rozpočtových pravidel). 

Příklady využití evidence skutečných majitelů (ESM)

➜ Ruský oligarcha Pumpjanskij ze sankčního seznamu formálně převedl vlastnictví významné české strojírenské firmy na šest manažerů či podřízených osob. Jak uvedl Deník N, ESM jej stále vedla jako konečného vlastníka firmy, přestože firma tvrdila, že už není pod jeho kontrolou.

➜ Web Investigace.cz zmapoval, jak si Česká pošta pronajímala nemovitosti od firmy, jejíž konečný majitel je ukrytý za složitou strukturou přes offshory na Kypru a v Lichtenštejnsku. ESM ukázala, jaké osoby jsou v konečném důsledku vlastníkem firmy.

➜ Marek Dalík, bývalý tajemník Mirka Topolánka, více než pět let tajil vlastnictví developerské firmy. Radiožurnál zjistil, že si ji pořídil nedlouho před svým prvním nástupem do vězení v roce 2016, přihlásil se k ní ale až v r. 2021, jak vyplynulo z ESM.

➜ V kauze okolo Michala Redla a jeho podnikatelských struktur, kterou popsal Deník N, protekly desítky milionů korun skrze firmy vedené „bílými koňmi“. ESM umožnila sledovat vazby mezi formálními vlastníky firem a skutečnými iniciátory peněžních toků.

➜ Článek Seznam Zprávy informoval o uzavření smlouvy radnicí městské části Praha 8 o spolupráci s developerskou firmou G2 group, u níž je ESM konečným vlastníkem ruský podnikatel Alexandr Ruchev.

Bohužel judikatura Soudního dvora EU (2022) a Nejvyššího soudu ČR (2025) uštědřila fungování ESM citelnou ránu, na kterou reagovalo Ministerstvo spravedlnosti jejím znepřístupněním pro veřejnost (17. 12. 2025). Cílem aktuální novely zákona o ESM je transponovat nové požadavky 6. AML směrnice ze dne 31. 5. 2024, které se týkají zejména přístupu k údajům o skutečných majitelích v ESM na základě tzv. oprávněného zájmu. Stávající český režim přístupu k údajům totiž není v souladu s novými unijními požadavky a je třeba jej revidovat.

Po vzoru 6. AML směrnice novela stanoví postupy pro ověřování oprávněného zájmu. Navrhuje se zavést komplexní (správní) řízení o ověření oprávněného zájmu o přístup k údajům o skutečném majiteli. Nová unijní pravidla také požadují doplnit další typy (okruhy) subjektů s privilegovaným přístupem k předmětným údajům (příslušné národní i mezinárodní orgány, povinné osoby a další). 

Záhadné zmizení protikorupčního dohledu z evidence

Ve znění novely, které bylo vloženo Ministerstvem spravedlnosti do meziresortního připomínkového řízení (MPŘ) dne 12. 11. 2025 byl přístup k částečnému výpisu z ESM výslovně umožněn také osobám (novinářům, nevládním organizacím, akademikům), které osvědčí zájem na „předcházení a boji proti korupci a střetu zájmů, na usilování o hospodárné nakládání s majetkem státu a transparentní výkon státní správy“. V důvodové zprávě k předmětnému ust. § 15 odst. 3 bylo mj. uvedeno: 

„Účely spočívající v předcházení korupce a střetu zájmů, v usilování o hospodárné nakládání s majetkem státu a o transparentní výkon státní správy, jakož i související činnosti, jsou obdobně významné jako účel upravený AML směrnicí. V praxi je činnost příslušných kategorií subjektů (novináři, nevládní organizace a akademické obce) daleko typičtěji zaměřena na ochranu těchto zájmů než na boj s praním špinavých peněz a financováním terorismu. Pokud např. novináři zkoumají vazby politických činitelů na různé společnosti, činí tak typicky ve snaze odhalit střet zájmů, nikoli financování terorismu. Praní špinavých peněz a financování terorismu představuje jednu z nejzávažnějších trestných činností. Primárně jsou tyto jevy potírány a řešeny ze strany státní moci, která by k těmto úkolům měla být vybavena a zabezpečena. Trestnou činnost má stát stíhat a snažit se jí předcházet. Toto je primárně jeho úkol. Role občanské společnosti, jakkoli může být přínosná, není a nemá být v boji s praním peněz a financováním terorismu tou hlavní a nosnou. Naopak v některých jiných oblastech je role občanské společnosti z podstaty věci významnější, protože právě zajišťuje veřejnou kontrolu činností státní moci. Občanská společnost v nich může působit jako protiváha státnímu dohledu, který může být z různých důvodů oslaben. Je proto zásadní, aby byl oprávněný zájem v návrhu identifikován i na straně novinářů, kteří k údajům o skutečných majitelích chtějí přistupovat za jinými účely, než je předcházení praní špinavých peněz a financování terorismu. Jiný přístup by byl nekoncepčním a nedůvodně by limitoval přirozené kontrolní mechanismy v demokratické společnosti.“ 

Tato pochopitelná a chvályhodná garance však nečekaně a nevysvětlitelně zmizela z verze novely z 2. 4. 2026, která měla být výsledkem vypořádaných připomínek. Přístup na základě oprávněného zájmu je tak nově u zástupců médií, občanské společnosti a akademie přísně limitován a zúžen pouze na ty osoby, které se zabývají předcházením praní špinavých peněz (legalizace výnosů z trestné činnosti) a financování terorismu. Vynětí protikorupčních subjektů je šokující i proto, že, jak plyne z připomínek v eKLEPu, žádnými oficiálními připomínkovými místy nebylo požadováno! 

„Znepřístupnění veřejné části evidence na základě judikatury výrazně omezilo možnosti její kontroly ze strany médií, občanské společnosti a akademické obce. Pokud vláda přístup do evidence této kategorii subjektů, které dlouhodobě pomáhají odkrývat nehospodárné nakládání státu s veřejnými prostředky, dále novelou znesnadní, vyšle tím znepokojivý vzkaz občanům, že nemá zájem efektivně bojovat proti korupčnímu jednání skrze neprůhledné vlastnické struktury,“

Lukáš Kraus, právník Lobbia a koordinátor iniciativy Odolné Česko

Vzkaz protikorupční komise při Radě vlády: „Vládo, oprav to.”

Na jednání Rady vlády pro koordinaci boje s korupcí ze dne 14. 4. byla na návrh Lukáše Krause zařazena novela zákona o ESM na seznam návrhů, které musí v budoucnu projednat Rada vlády. To je také důvod, proč se novelou zabývala dne 21. 5. Komise k hospodárnému nakládání s majetkem státu, pracovní orgán Rady vlády. Na jednání Komise byli členové informováni o tom, že předmětné ustanovení bylo vyškrtnuto na základě rozhodnutí vedení Ministerstva spravedlnosti. V návaznosti na návrh několika členů Komise a debatu bylo přesvědčivým způsobem schváleno usnesení, kterým se doporučuje vládě vyškrtnuté ustanovení do návrhu zákona vrátit.

Třebaže vedení Ministerstva spravedlnosti mělo po Komisi téměř měsíc na standardní svolání Rady vlády, jejíž členové mohli o novele hlasovat alespoň „per rollam”, z neznámých důvodů se tak dosud nestalo a vláda tak bude rozhodovat o novele dne 22. 6. bez předchozího vyjádření svého poradního orgánu. I kdyby k jednání Rady vlády došlo po schválení na vládě, vynechání protikorupční Rady z její předběžné poradní úlohy u tohoto tématu vyvolává pochybnosti o váze, kterou vláda svému poradnímu orgánu přikládá.

Doporučení

Vláda by měla odstranit stín pochybností o tom, že chce omezit protikorupční potenciál zákona o evidenci skutečných majitelů a měla by schválit jeho novelizaci i s původním ust. § 15 odst. 3, které subjektům (novináři, nevládní organizace a akademické obce), jež osvědčí protikorupční zájem, umožní přístup do ESM.

„Evidence skutečných majitelů není dokonalá, ale pořád se v ní objevují užitečná data pro rozkrývání různých vazeb osob ze sankčních seznamů či pro odhalování střetu zájmů a korupce. V mapování těchto problémů hrají nezanedbatelnou roli právě nevládní organizace, investigativní novináři či akademici. Bylo by skandální, pokud by jim vláda novelou tyto možnosti vzala,“

Jiří Skuhrovec, ředitel Datlab Institutu

Článek Omezí vláda nevládním organizacím, novinářům a akademikům bojujícím proti korupci přístup do evidence skutečných majitelů? se nejdříve objevil na Odolné Česko.

🇪🇺 EVROPSKÁ UNIE 

28.5.2026

Rada EU potvrdila uvalení nových sankcí na představitele teroristického hnutí Hamás a na násilné židovské osadníky na Západním břehu Jordánu. Zařadila na seznam deset členů politického byra Hamásu, kteří prosazují, obhajují a ospravedlňují násilné akce organizace. 

27.5.2026

Rada EU prodloužila o jeden rok, tedy do 28. května 2027, sankční rámec vůči osobám odpovědným za závažná porušování lidských práv, potlačování občanské společnosti a demokratické opozice a podkopávání demokracie a právního státu v Rusku. Sankce se v současnosti vztahují na 72 osob a jeden subjekt a zahrnují zmrazení majetku a zákaz cestování do EU. Rámec byl původně zřízen v březnu 2024 v reakci na smrt Alexeje Navalného.

18.5.2026

Rada EU prodloužila o jeden rok, tedy do 1. června 2027, cílená sankční opatření vůči osobám a subjektům napojeným na bývalý Asadův režim v Sýrii. Zároveň ze sankčního seznamu vyřadila sedm subjektů včetně ministerstev obrany a vnitra, aby podpořila prohlubování spolupráce EU se Sýrií. Hospodářské sankce byly zrušeny již v květnu 2025, cílená opatření však zůstávají v platnosti, protože EU považuje sítě napojené na bývalý režim za přetrvávající riziko pro transformační proces.

12.5.2026

Rada EU prodloužila do 18. května 2027 sankce vůči aktérům podílejícím se na kybernetických útocích ohrožujících EU a její členské státy. Sankce se v současnosti vztahují na 19 osob a 7 subjektů, na něž se uplatňuje zmrazení majetku a zákaz cestování do EU. Právní rámec tohoto sankčního režimu byl přitom již dříve prodloužen až do roku 2028 a jednotlivé záznamy jsou každoročně přezkoumávány.

Ministři zahraničí EU se dohodli na nových sankcích namířených proti třem násilným izraelským osadníkům a čtyřem osadnickým organizacím na Západním břehu Jordánu, jakož i proti předním představitelům Hamásu. Sankční balíček byl po měsíce blokován předchozí maďarskou vládou, která minulý měsíc prohrála volby. Izrael opatření ostře odmítl s tím, že EU svévolně sankcionuje izraelské občany za jejich politické názory a nepřijatelně je staví na roveň teroristům z Hamásu. Česká republika nepřipustí žádné další obchodní sankce Evropské unie vůči Izraeli, i kdyby je měla blokovat jako jediná, řekl po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Saarem v Praze ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé sobě).​

🇺🇸 SPOJENÉ STÁTY AMERICKÉ 

29.5.2926

Americké ministerstvo financí přidalo na sankční seznam několik íránských osob a subjektů napojených na íránské ministerstvo obrany, včetně sítě firem v Dubaji sloužících k obcházení sankcí a zásobování íránské armády. 

28.5.2026

Spojené státy uvalily nové sankce na vývoz íránské ropy. Podle vyjádření ministerstva se nové sankce týkají osmi lodí přepravujících íránskou ropu a ropné produkty. Mezi tyto lodě patří například tankery Flora, Huancayo nebo III Gap, jež se plaví pod vlajkami Marshallových ostrovů, Komorských ostrovů a Panamy.

21.5.2026

Americké ministerstvo financí uvalilo sankce na devět osob v Libanonu napojených na Hizballáh, které brání mírovému procesu a odzbrojení této organizace. Mezi označenými figurují členové libanonského parlamentu, bezpečnostní představitelé hnutí Amal, íránský velvyslanec designát Mohammad Reza Šejbání (prohlášený Libanonem za persona non grata) a důstojníci libanonských bezpečnostních složek sdílející zpravodajské informace s Hizballáhem. 

20.5.2026

Americký federální soud oznámil přiznání viny běloruské občanky Yany Leonové, která od roku 2022 organizovala pašování amerických leteckých dílů do Ruska – přes fiktivní firmy v Arménii a pomocí falešných dokumentů obcházela americké sankce a exportní zákazy. Díly byly určeny pro soukromá letadla její ruské firmy, jež figuruje na americkém sankčním seznamu. Leonová byla vydána z Francie do USA v listopadu 2025 a rozsudek je naplánován na srpen 2026.

USA odstranily ze sankčního seznamu Francesku Albanesovou, zvláštní zpravodajku OSN pro palestinská území, která byla sankcionována v červenci 2025 za to, že vyzývala Mezinárodní trestní soud k postupu proti americkým a izraelským představitelům. K vyřazení došlo poté, co federální soudce 13. května 2026 sankce dočasně zablokoval s odůvodněním, že Trumpova administrativa pravděpodobně porušila její právo na svobodu slova chráněné prvním dodatkem americké ústavy. Již 27. května 2026 ji však USA bez dalšího vysvětlení na sankční seznam znovu zařadily.  

Americké ministerstvo financí uvalilo sankce na více než deset osob a subjektů napojených na mexický kartel Sinaloa, který USA označily za teroristickou organizaci. Sankce cílí na dvě sítě: první vedená Armandem de Jesus Ojedou Avilesem, která pere špinavé peníze z prodeje fentanylu přes hotovost a kryptoměny ve prospěch frakce Los Chapitos, druhá pak dlouhodobě zajišťuje pašování drog napříč několika americkými státy.

19.5.2026

Americké ministerstvo financí uvalilo sankce na osm osob a jeden subjekt napojených na Hamás. Sankce cílí na organizátory prohamásovské flotily směřující do Gazy – konkrétně na funkcionáře organizací PCPA a Samidoun, které jsou fakticky řízeny palestinskými teroristickými skupinami. Zároveň byly sankcionovány osoby působící v sítích Muslimského bratrstva.

18.5.2026

Americké ministerstvo zahraničí uvalilo sankce na 11 představitelů kubánského režimu a tři státní instituce: ministerstvo vnitra , Národní revoluční policii aGenerální ředitelství zpravodajství (DGI), v rámci širší kampaně proti bezpečnostním hrozbám, které kubánský komunistický režim představuje pro USA. Mezi sankcionovanými osobami jsou ministři, generálové, šéfové zpravodajských složek i člen politbyra Komunistické strany Kuby.

Americké úřady uzavřely s indickou společností Adani Enterprises Limited (AEL) dohodu o narovnání ve výši 275 milionů dolarů za 32 porušení íránských sankcí. AEL v období od listopadu 2023 do června 2025 nakupovala zkapalněný ropný plyn (LPG) od dubajského obchodníka, který jej vydával za ománský a irácký, přestože existovaly zřejmé varovné signály o íránském původu zboží – platby v amerických dolarech přitom procházely přes americké finanční instituce. OFAC označil porušení za závažné a dobrovolně nenahlášené, výslednou částku však snížil s ohledem na následná nápravná opatření a spolupráci ze strany AEL. 

11.5.2026

Americký federální soud zamítl trestní případ proti společnosti British American Tobacco (BAT) za porušení sankcí vůči Severní Koreji poté, co firma splnila podmínky tříleté dohody o odložení trestního stíhání z dubna 2023. BAT v letech 2007 až 2017 prodávala cigarety do Severní Koreje prostřednictvím singapurské třetí strany, přestože veřejně deklarovala, že tamní trh opustila – případ představoval největší pokutu za porušení severokorejských sankcí v historii amerického ministerstva spravedlnosti. BAT zaplatila celkem přibližně 630 milionů dolarů včetně pokuty a propadnutí majetku.

🇨🇦 KANADA

12.5.2026

Kanada uvalila sankce na dalších 23 osob a 5 subjektů zapojených do porušování práv ukrajinských dětí Ruskem – jejich nezákonné deportace, nucených přesunů a indoktrinace. Oznámení padlo na bruselském summitu Mezinárodní koalice pro návrat ukrajinských dětí, jehož se Kanada účastní jako spolupředseda. Celkově tak Kanada sankcionovala přes 80 osob a subjektů v souvislosti s touto problematikou.

🇬🇧 SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ

19.5.2026

Velká Británie rozšířila sankční režim vůči Rusku a nově zavádí zákaz námořní přepravy ruského LNG, omezení dovozu ropných produktů zpracovaných mimo Rusko z ruské ropy, zákaz dovozů ruského uranu a nové exportní kontroly zboží strategického významu, včetně technologií pro kvantové počítače, AI a výrobu dronů. Zároveň byl vydán přechodný generální obchodní licence povolující za určitých podmínek přepravu ruského LNG a dovoz nafty a leteckého paliva až do 1. ledna 2027.

Britské úřady uděliyl londýnské pobočce Deutsche Bank pokutu 165 000 liber za porušení britských sankcí vůči Rusku – pobočka v červnu a červenci 2022 zpracovala dvě platby v celkové výši 635 619 liber ve prospěch ruského vývojáře aplikací, jehož vlastníkem byla sankcionovaná společnost. Vlastnická struktura nebyla odhalena kvůli nedostatkům externího screeningového systému. Protože pobočka případ sama nahlásila v září 2022, získala 45% slevu z původní pokuty 300 000 liber.

12.5.2026

Velká Británie uvalila sankce na tři subjekty a šest osob napojených na íránský režim, konkrétně na sítě zajišťující nelegální finanční toky a kriminální prostředníky využívané Íránem k hrozbám vůči disidentům v zahraničí i na britském území. Mezi sankcionovanými figuruje Zindashtiho síť a dvě směnárny. 

🇨🇭 ŠVÝCARSKO

18.5.2026

Švýcarský federální policejní úřad zveřejnil v rámci výroční zprávy za rok 2025 informace o vyšetřování praní peněz za účelem obcházení sankcí, které označuje za jeden z největších případů svého druhu. Na základě hlášení švýcarských soukromých bank a mezinárodní spolupráce bylo zjištěno, že dva údajní bílí koně sankcionovaného ruského oligarchy drží majetek v několika švýcarských kantonech. Do konce roku 2025 bylo do operace zapojeno více než 50 švýcarských vyšetřovatelů a státních zástupců, přičemž po zajištění aktiv ve Švýcarsku mají následovat další kroky v jiných evropských zemích. Zpráva zatím neuvádí konkrétní výsledky vyšetřování.

🇳🇱 NIZOZEMSKO

22.5.2026

Nizozemské úřady zatkly dva holandské podnikatele podezřelé z obcházení sankcí EU tím, že prostřednictvím svých firem provozovali servery pro ruskou společnost zařazenou v květnu 2025 na sankční seznam za kyberútoky, dezinformace a destabilizační aktivity proti EU. Při razii bylo zajištěno více než 800 serverů z datových center v Drontenu a Schiphol-Rijk. 

🇪🇪 ESTONSKO

27.5.2026

Estonský soudodsoudil Alekseje Tooma k devítiměsíčnímu podmíněnému trestu za porušení sankcí EU vůči ruskému mediálnímu konglomerátu Russia Today . Toom v letech 2020 až 2023 napsal více než 100 článků pro portál Baltnews pod pseudonymem „Paul Tomson“, přestože od roku 2020 platí zákaz poskytování ekonomických zdrojů Dmitriji Kiseljevovi a jeho mediálnímu impériu. Soud přijal výklad obžaloby, že i tvorba obsahu pro sankcionovaný subjekt představuje zpřístupnění ekonomických zdrojů ve smyslu sankčního práva.

🇺🇦 UKRAJINA

23.5.2026

Prezident Zelenskyj podepsal dva sankční dekrety: první cílí na 127 ruských vojáků odpovědných za raketové útoky na Ukrajinu, včetně velitelů leteckých a raketových jednotek, kteří provedli přes 5 200 úderů, při nichž zahynuly desítky civilistů včetně dětí. Druhý balíček zahrnuje 29 obchodních lodí tvořících součást ruské stínové vojenské logistické flotily přepravující zbraně, munici a vojenský personál, většina z nich již figuruje na sankčních seznamech USA, EU a Velké Británie. 

12.5.2026Ukrajinský prezident Zelenskyjvydal dekret ukládající sankce 32 ruským společnostem a 34 fyzickým osobám napojeným na ruský vojensko-průmyslový komplex: konkrétně dodavatelům materiálů pro balistické a protiletadlové raketové systémy, střelný prach, raketové palivo a komponenty pro munici, jakož i výrobcům systémů elektronického průzkumu. Zároveň byly prodlouženy sankce vůči dalším 34 subjektům z roku 2023.

Článek Sankční radar květen 2026 se nejdříve objevil na Odolné Česko.

🇪🇺 EVROPSKÁ UNIE 

27.4.2026

Rada EU prodloužila platnost sankcí vůči Myanmaru o další rok, tedy do 30. dubna 2027, kvůli pokračujícímu narušování demokracie a závažnému porušování lidských práv po vojenském převratu z roku 2021. Sankce se nyní vztahují na 105 osob a 22 subjektů a zahrnují zmrazení majetku, zákaz poskytování finančních prostředků a zákaz cestování do EU pro zařazené osoby. 

11.5.2026

Rada EU rozšířila sankce v souvislosti s nezákonnými deportacemi a nucenými přesuny ukrajinských dětí do Ruska a na okupovaná území. Nově zařadila na sankční seznam 16 osob a 7 subjektů. Opatření míří mimo jiné na ruská vzdělávací a dětská centra, vojensko-vlastenecké organizace a představitele okupačních správ, kteří pořádají programy zaměřené na potlačování ukrajinské identity a posilování loajality k Rusku. ​​

🇺🇸 SPOJENÉ STÁTY AMERICKÉ 

24.4.2026

USA zařadily na sankční seznam kambodžského senátora a podnikatele Koka Ana a dalších 28 osob a firem z jeho sítě kvůli provozování podvodných center v Kambodži. 

USA zařadily na sankční seznam 23 osob a firem zapojených do mezinárodní sítě dodávek chemických prekurzorů pro výrobu fentanylu, metamfetaminu a dalších syntetických drog napojené na kartel Sinaloa. Sankce míří na dodavatele a zprostředkovatele z Indie, Guatemaly a Mexika.

28.4.2026

Americké ministerstvo financí vydalo upozornění pro finanční instituce na sankční rizika spojená s nezávislými čínskými rafineriemi označovanými jako „teapot“, zejména v provincii Šan-tung, které se podílejí na dovozu a zpracování íránské ropy. Upozornění vyzývá finanční instituce k zavedení rizikově orientovaných kontrol, posílené due diligence u transakcí s čínskými rafineriemi. Zároveň upozorňuje na obcházení sankcí prostřednictvím nastrčených firem, zprostředkovatelů, stínové flotily, falešné dokumentace a manipulace s identitou plavidel.

USA zařadily na sankční seznam 35 osob a subjektů napojených na íránský „stínový bankovní systém“, který umožňuje obcházení sankcí a přesuny desítek miliard dolarů pro íránské ozbrojené složky. Síť využívá soukromé společnosti, zahraniční nastrčené firmy a směnárny k převodům plateb za íránskou ropu a další komodity, nákupu citlivých součástek pro zbraně a financování íránských spojenců v regionu. 

30.4.2026

USA zařadily na sankční seznam bývalého prezidenta Demokratické republiky Kongo Josepha Kabilu kvůli jeho údajné podpoře ozbrojeného hnutí M23 a politicko-vojenské koalice Congo River Alliance (AFC). 

1.5.2026

USA zpřísnily sankce vůči Kubě. Nový exekutivní příkaz umožňuje postihovat osoby a firmy napojené na kubánskou vládu, zejména pokud se podílejí na represích, porušování lidských práv, korupci nebo působí v důležitých částech kubánské ekonomiky, například v energetice, obraně, těžbě, financích či bezpečnostních službách. Opatření se mohou dotknout i zahraničních bank, pokud by pomáhaly sankcionovaným osobám převádět peníze nebo provádět významné transakce. 

7.5.2026

USA oznámily nové sankce proti osobám a firmám, které pomáhaly Íránu a jím podporovaným ozbrojeným skupinám v Iráku získávat peníze z iráckého ropného sektoru. Sankce se týkají mimo jiné iráckého náměstka ministra ropy Aliho Maarije Al-Bahadlyho, který měl zneužívat svou funkci k převádění irácké ropy ve prospěch íránského režimu a spřízněných milic. Postihy míří také na představitele skupin Asa’ib Ahl Al-Haq a Kata’ib Sayyid Al-Shuhada a na firmy zapojené do pašování ropy či financování ozbrojených aktivit. 

🇬🇧 SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ

5.5.2026

Velká Británie oznámila nové sankce proti 35 osobám a firmám, které podle Londýna pomáhají Rusku ve válce proti Ukrajině. Opatření míří hlavně na dvě oblasti: na sítě, které lákají zranitelné migranty z různých zemí světa a posílají je bojovat za Rusko nebo pracovat ve zbrojních továrnách, a na firmy dodávající součástky pro ruské drony. Británie upozorňuje, že Rusko stále častěji používá drony k útokům na ukrajinská města, civilisty a kritickou infrastrukturu. Sankce se dotýkají i subjektů mimo Rusko, například v Číně a Thajsku, které měly dodávat komponenty pro ruskou armádu. 

🇺🇦 UKRAJINA

29.4.2026

Ukrajina zavedla sankce vůči 20 osobám a čtyřem právnickým osobám zapojeným do přesunů a nucené integrace ukrajinských dětí z okupovaných území do ruského prostředí. Druhý sankční seznam míří na 23 plavidel ruské stínové flotily využívaných k vývozu ropy a ropných produktů obcházením sankcí, přičemž pět z nich již podléhá sankcím USA. Zároveň zavedla sankce vůči 16 běloruským občanům a 11 právnickým osobám za podporu ruské vojenské agrese proti Ukrajině. Sankce míří zejména na běloruské podniky zapojené do výroby komponentů pro dělostřeleckou munici, testování munice, opravy a modernizace ruské obrněné techniky či opravy ruských letadel. Omezení se vztahují také na osoby z blízkého okolí Alexandra Lukašenka, včetně Viktara Shejmana a Lukašenkových synů Viktara a Dzmitryje, kteří jsou podle Ukrajiny zapojeni do obcházení mezinárodních sankcí, dodávek zboží dvojího užití a reexportu přes běloruské území.

2.5.2026

Ukrajina zavedla osobní sankce vůči pěti osobám, jejichž činnost podle Ukrajiny ohrožuje národní zájmy, bezpečnost, suverenitu a územní celistvost země. Sankce se týkají ukrajinského právníka Andrije Bohdana, podnikatele Bohdana Pukishe napojeného na sankcionovaného Viktora Medvedčuka, ruského podnikatele Alana Kiriukhina spojeného s platebním systémem A7A5 využívaným k obcházení sankcí a ruských sportovních funkcionářů a propagandistů Stanislava Pozdniakova a Michaila Mamiashviliho. 

🇺🇳 ORGANIZACE SPOJENÝCH NÁRODŮ

28.4.2026

Výbor Rady bezpečnosti OSN pro sankce k Súdánu zařadil na sankční seznam čtyři osoby. Jde o Al-Goneyho Hamdana Dagala, který působí jako ředitel nákupu súdánských Sil rychlé podpory (RSF), a tři osoby z Kolumbie napojené na společnost International Services Agency (A4SI).

🇷🇺 RUSKÁ FEDERACE

27.4.2026

Ruské ministerstvo zahraničí oznámilo rozšíření seznamu představitelů institucí EU, členských států EU a dalších evropských zemí, kterým je zakázán vstup do Ruské federace, jako reakci na 20. sankční balíček EU schválený Radou EU. Moskva označila unijní sankce za jednostranná a podle ní nezákonná opatření obcházející Radu bezpečnosti OSN.

🇨🇳 ČÍNA

24. 4.2026

Čína zrušila sankční protiopatření vůči dvěma litevským bankám, UAB Urbo Bankas a AB Mano Bankas. Reagovala tak na krok Evropské unie, která předtím zrušila sankce vůči dvěma čínským finančním institucím zařazeným na sankční seznam v souvislosti s Ruskem. Čínská protiopatření platila od srpna 2025. 

Článek Sankční radar duben – květen 2026 se nejdříve objevil na Odolné Česko.

Za velmi pozitivní považujeme, že se plán výrazněji věnuje ekonomické bezpečnosti, zranitelnosti dodavatelských řetězců a odolnosti kritické infrastruktury. Správným směrem jde také pokračování školení státní správy a zapojování tématu hybridního působení do národních i mezinárodních cvičení.

Zvláštní pozornost si zaslouží úkol zaměřený na mapování českých závislostí na surovinách, produktech a službách z rizikových oblastí. Právě takové analýzy mohou být v době krize zásadní pro připravenost státu. Za důležité ale považujeme, aby se tento přístup výslovně vztahoval také na zdravotnické materiály a léčiva a aby do něj bylo systematicky zapojeno i Ministerstvo zdravotnictví.

Stejně tak vítáme, že se má v aktualizaci Posouzení rizik ČR více zohlednit hybridní působení. Aby však šlo o skutečně využitelný nástroj, bylo by dobré, aby stát vedle samotného vyhodnocení rizik budoval i praktický systém sdílení doporučení a opatření směrem k relevantním aktérům, včetně soukromého sektoru.

Za mimořádně důležitý považujeme úkol věnovaný strategické komunikaci. Právě zde je ale zároveň největší rozpor mezi textem schváleného plánu a reálnými kroky vlády. Akční plán ukládá MZV, MV a MO průběžně navrhovat, realizovat a vyhodnocovat strategické komunikační aktivity. Jenže vláda mezitím zrušila odbor strategické komunikace na Úřadu vlády a ministerstvo vnitra začlenilo strategickou komunikaci zpět pod tisk a PR. Není proto vůbec jasné, kdo má tyto úkoly fakticky vykonávat, kdo je bude koordinovat a s jakými kapacitami.

Pokud má stát strategickou komunikaci brát jako součást obrany proti hybridnímu působení, nemůže ji současně institucionálně oslabovat. Bez jasné odpovědnosti, odborných týmů a politické podpory hrozí, že jeden z klíčových úkolů plánu zůstane jen na papíře.

Podobně u cvičení by bylo žádoucí, aby se vedle státní správy více zapojovali i provozovatelé kritické infrastruktury a další aktéři mimo stát. Hybridní působení v praxi necílí jen na úřady, ale na celé ekosystémy závislostí a služeb.

Schválený akční plán proto vnímáme zároveň jako důležitý posun i jako test důvěryhodnosti vlády. Dokument je v řadě oblastí ambiciózní a správně pojmenovává problémy, které je třeba řešit. O to víc ale vyniká, že k řadě úkolů nejsou zjevně přiřazeny odpovídající personální a finanční kapacity.

Český stát umí strategie a akční plány přijímat. Mnohem slabší bývá v tom, aby je skutečně provedl. U nového akčního plánu proto nebude rozhodující, kolik úkolů se formálně vykáže jako rozpracovaných, ale zda vláda vytvoří podmínky pro jejich reálné plnění. Bez lidí, peněz, koordinace a průběžné odpovědnosti zůstane i dobře napsaný plán pouze dalším strategickým dokumentem do sbírky.

“Nový akční plán je zjevně ambicióznější a širší než plán schválený předchozí vládou na rok 2025. O to větší je rozpor mezi tím, co vláda schválila na papíře, a tím, co dělá v praxi. Na jedné straně rozšiřuje úkoly státu v čelení hybridnímu působení, na druhé straně ruší nebo oslabuje kapacity, které budou pro jejich plnění nezbytné.”

Veronika Víchová, expertka Odolného Česka, analytička Centra pro informovanou společnost

Článek Vláda schválila nový akční plán proti hybridnímu působení. Zůstane jen na papíře? se nejdříve objevil na Odolné Česko.