Evropská unie poprvé svěřila pravidla proti praní peněz přímo použitelnému nařízení. AML balíček přijatý v roce 2024 rozšiřuje okruh povinných osob o poskytovatele služeb kryptoaktiv, obchodníky se zbožím vysoké hodnoty, provozovatele investiční migrace i fotbalové kluby, zavádí celounijní limit 10 000 EUR na platby v hotovosti a zpřísňuje evidenci skutečných majitelů. Většina pravidel se použije od 10. července 2027. Česko na implementaci připravuje trojici zákonů, u nichž právě probíhá vypořádání připomínek.

Praní peněz a financování terorismu představují vážnou hrozbu pro ekonomiku, finanční systém EU a bezpečnost jejích občanů. Rozsah praní peněz je obtížné posoudit, ale obecně se usuzuje, že se jedná o velmi rozšířený zločin. Úřad OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC) odhaduje, že se každoročně vypere 2 až 5 % celosvětového HDP. To představuje 800 miliard až 2 biliony USD ročně*.

Zatímco dosavadní unijní úprava se soustředila zejména na oblasti 1, 5 a 6 (oblast 5 pokrývaly především směrnice 2018/1673 a 2019/1153), legislativa přijatá v roce 2024 nově systematicky zahrnuje i body 2 až 4. Nastavuje tak jednotná pravidla a systém jejich vymáhání napříč všemi 27 členskými státy. 

Nový balíček obsahuje 4 legislativní akty:  

Hlavní změny, které balíček přináší

Národní implementace

Většinu pravidel vyplývajících ze směrnice musí státy provést do svých právních řádů do 10. července 2027. Směrnice však stanoví i některé dílčí lhůty. První z nich, 10. července 2025 pro ustanovení o přístupu k údajům o skutečných majitelích (čl. 74 směrnice), již uplynula. Další jsou 10. července 2026 pro vybraná ustanovení týkající se registrů skutečných majitelů a 10. července 2029 pro ustanovení o jednotném přístupovém místě k informacím o nemovitostech.

V České republice je k implementaci v současné době navržena trojice zákonů: 1. návrh zákona o ekonomické ochraně státu, 2. návrh zákona o Finančním analytickém úřadu a 3. návrh zákona, kterým se v souvislosti s přijetím zákona o ekonomické ochraně státu a zákona o Finančním analytickém úřadu mění některé zákony.

Meziresortní připomínkové řízení skončilo 13. května 2026 a návrhy vyvolaly stovky zásadních připomínek, a to nejen ze strany profesních komor (České advokátní komory, Notářské komory a Exekutorské komory), ale i ministerstev vnitra a spravedlnosti, Nejvyššího soudu nebo Úřadu pro ochranu osobních údajů. Ministerstvo financí avizovalo, že finální podobu návrhů chce předložit vládě v říjnu 2026; ke 14. září 2026 probíhá vypořádání připomínek.

Za iniciativu Odolné Česko apelujeme na vládu a parlament, aby AML balíček implementovaly včas a věrně a aby čeští zákonodárci nemeškali s dokončením legislativního procesu. Transpoziční lhůta 10. července 2027 je při obvyklém tempu českého legislativního procesu napjatá a první dílčí lhůta už uplynula. Zároveň platí, že to, co jde nad rámec unijní úpravy, je věcí národní volby, a mělo by proto být otevřeně odůvodněno a projednáno. 

Lukáš Kraus, právník a protikorupční expert Odolného Česka.

Článek Česko přichází s implementací balíčku Evropské unie zaměřeného na boj proti praní peněz se nejdříve objevil na Odolné Česko.

11.8.2026

Česká strojírenská firma Ferrit z Frýdlantu nad Ostravicí mění majitele. Ovládla ji mostecká firma Sutor Holding. K transakci dochází poté, co policie obvinila šest vedoucích pracovníků firmy z podezření z obcházení protiruských sankcí prostřednictvím prostředníků ve třetích zemích, přes které měly do Ruska putovat embargované stroje. 

27.8.2026

Česká zpravodajská služba BIS ve své výroční zprávě za rok 2025 upozornila, že Rusko využívá Česko k obcházení sankcí EU. Snaží se zde nakoupit CNC obráběcí stroje pro zbrojovky, letecké náhradní díly a elektronické součástky, které pak přes prostředníky ve třetích zemích převáží do Ruska. BIS také odhalila firmy poskytující pojištění a administrativní krytí tankerům ruské stínové flotily, přičemž klíčovou roli hrál rusko-izraelský občan Konstantin Rogač, který byl letos v březnu zařazen na sankční seznam.

🇪🇺EVROPSKÁ UNIE 

7.8.2026

Rada EU sankcionovala pět vedoucích představitelů ruských zbrojních firem. Mezi označenými jsou generální ředitel výrobce součástek pro balistické rakety Iskander-M a generální ředitel závodu podílejícího se na výrobě mezikontinentálních raket RS-28 Sarmat. Sankcionováni byli rovněž ředitelé firem vyvíjejících vojenské komunikační systémy, software pro drony a vojenské vesmírné technologie.

14.8.2026

Ke třem rozhodnutím Rady EU z 24. července 2026 týkajícím se íránských sankcí se připojily kandidátské a partnerské země. Rozhodnutí se týkají sankcí za porušování lidských práv v Íránu, íránské vojenské podpory Rusku a ozbrojeným skupinám na Blízkém východě.

31.8.2026

Evropská unie připravuje jeden z největších sankčních balíků od začátku ruské války proti Ukrajině, který by měl postihnout přibližně 1 600 osob a subjektů. Sankce jsou reakcí mimo jiné na stupňující se hybridní útoky, včetně incidentu na letišti Lipsko. Balíček by měl být schválen nejpozději 12. října na jednání ministrů zahraničí EU v Lucemburku.

🇺🇸 SPOJENÉ STÁTY AMERICKÉ

7.8.2026

Americké ministerstvo financí (OFAC) sankcionovalo dvě kryptoměnové burzy a síť společností napojených na íránské revoluční gardy (IRGC). Íránec Siavash Kayvanpour provozoval přes Gruzii, SAE a Polsko burzu Shelbit Exchange, která zpracovávala miliony dolarů pro IRGC a prala výnosy z rozsáhlé online sázkové sítě. Samostatně byla sankcionována íránská burza Aban Tether za zpracovávání transakcí pro dříve sankcionované íránské burzy včetně Nobitexu a Wallexu.

Americký Senát schválil rozsáhlý zákon o sankcích vůči Rusku, který prosazoval zesnulý senátor Lindsey Graham. Zákon by zavedl povinné sankce na ruské vedení, energetický sektor a stínovou flotilu a udělil by prezidentovi pravomoc uvalit 100% cla na největší odběratele ruské ropy. Trump signalizoval, že zákon podepíše. Přesto čeká zákon nejistá budoucnost v Sněmovně reprezentantů, kde část demokratů považuje rozsáhlé pravomoci Bílého domu k udělování výjimek a cel za nepřijatelné.

12.8.2026

Americký úřad OFAC pokutoval americkou firmu Rice Lake Weighing Systems částkou 60 764 dolarů za porušení íránských sankcí. Italská dceřiná společnost firmy v letech 2019–2021 vědomě posílala vážicí přístroje přes dubajského prostředníka do Íránu. Firma porušení sama nahlásila.

18.8.2026

USA uvalily sankce na prezidentku Mezinárodního trestního soudu (MTS) Tomoko Akane z Japonska a vedoucího právníka Abdoulaye Seye ze Senegalu za jejich roli v trestních stíháních vůči státům, které nejsou členy MTS. Celkem bylo dosud sankcionováno nejméně 13 pracovníků MTS včetně devíti soudců a hlavního žalobce. MTS sankce označil za útok na nezávislou soudní instituci a odmítl ustoupit.

20.8.2026

Americké ministerstvo zahraničí sankcionovalo tři vedoucí představitele kubánské organizace ICAP, která pod záminkou kulturní výměny buduje sítě zahraničních sympatizantů kubánského režimu. Mezi sankcionovanými je předseda ICAP Fernando González Llort – bývalý kubánský špión. Sankce dopadly také na devět dalších kubánských státních subjektů včetně ministerstva stavebnictví.

Americké ministerstvo financí (OFAC) sankcionovalo 10 členů sítě, která pro Hizballáh pašovala hotovost na palubách běžných komerčních letů mezi Tureckem, Libanem, SAE a Íránem. Síť řídil turecký podnikatel Yunus Alper Yilmaz, který k převodům peněz zneužíval turecké směnárny. OFAC zároveň Hizballáh nově formálně označil za organizaci přímo řízenou íránskými revolučními gardami.

Americké ministerstvo financí (OFAC) sankcionovalo 15 osob a subjektů a zablokovala 10 lodí napojených na ekvádorské drogové gangy Los Choneros a Los Lobos. Rybářské lodě u ekvádorského přístavu Manta sloužily jako krytí pro pašování tisíců kilogramů kokainu měsíčně přes Tichý oceán do Mexika, kde ho přebíraly kartely CJNG a Sinaloa. Akce navazuje na námořní operaci Operation Pacific Viper, při níž bylo od loňského srpna zabaveno přes 112 tun kokainu.

24.8.2026

Americký úřad BIS udělil firmě Container Manufacturing z Ohia pokutu 1 milion dolarů za porušení sankcí vůči Rusku. Firma v letech 2023-2025 dodávala náhradní díly pro průmyslové stroje do Ruska přes prostředníky v SAE a Turecku. Firma přitom pokračovala v dodávkách i poté, co ji vlastní banka varovala, že platby z Ruska odmítá zpracovat kvůli embargu. 

Americké ministerstvo financí (OFAC) zahájilo rozsáhlou ekonomickou kampaň proti Íránu. Téměř 60 nových sankcí cílí na tři hlavní oblasti: síť čínských a hongkongských firem, které Íránu pašují technologie pro vývoj jaderných zbraní a raket; skupinu šesti íránských hackerů napojených na íránskou rozvědku, kteří útočili na americké nemocnice, energetické firmy a vládní úřady; a mezinárodní síť zprostředkovatelů zajišťujících přepravu íránské ropy přes stínovou flotilu. OFAC zároveň rozšířil sankční riziko na pět nových sektorů íránské ekonomiky: digitální měny, technologie, zlato, letectví a lodní dopravu.

26.8.2026

Americké ministerstvo financí (OFAC) sankcionovalo tři subjekty v rámci kampaně proti násilnému levicovému extremismu: italskou organizaci Autistici/Inventati poskytující šifrované digitální nástroje a hostingové služby skupinám Antifa a dalším extremistům včetně teroristické PKK; britskou skupinu Palestine Action, zakázanou ve Velké Británii v červenci 2025 za útoky na vojenská zařízení; a nadnárodní organizaci Masar Badil, která slouží jako krycí struktura pro Palestinský front pro osvobození (PFLP).

28.8.2026

Americké ministerstvo financí (OFAC) sankcionovalo ředitele dubajské pobočky íránské Bank Melli Rezu Mohammada Taediho a hongkongskou krycí firmu Kameng Trading Limited, která prala peníze pro sankcionovanou íránskou směnárnu Opal Exchange. Zároveň FinCEN navrhl odejmout egyptské bance Banque Misr UAE přístup k americkému bankovnímu systému za zpracování 1,8 miliardy dolarů pro íránské stínové bankovní sítě.

🇨🇦 KANADA

10.8.2026

Kanada uvalila sankce na výrobce obrněných vozidel Streit Group poté, co bylo potvrzeno, že jeho vozidla používá ruská Národní garda (Rosgvardia) při válce proti Ukrajině. Kanada se tak přidává k Ukrajině, EU a Švýcarsku, které Streit Group sankcionovaly již dříve. 

14.8.2026

Kanada uvalila sankce na pět íránských představitelů odpovědných za blokování plavby v Hormuzském průlivu.Mezi nimi velitel IRGC, velitel íránského námořnictva, mluvčí vojenského velitelství a člen parlamentu předsedající výboru pro národní bezpečnost. 

🇬🇧 SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ

6.8.2026

Velká Británie uvalila sankce na 19 subjektů v rámci prvního velkého sankčního balíčku nového ministra zahraničí Eda Milibanda. Sankce cílí na šest ruských bank financujících válku, šest tankerů stínové flotily přepravujících ruskou ropu navzdory západním zákazům a čtyři firmy dovážející vzácné kovy potřebné pro výrobu ruského vojenského vybavení. V letošním roce Velká Británie celkem sankcionovala přes 500 ruských subjektů.

31.8.2026

Velká Británie zdvojnásobila maximální pokutu za porušení sankcí. Úřad OFSI nově může uložit pokutu až do výše 100 % hodnoty porušené transakce, oproti dosavadním 50 %. Britská Národní agentura pro boj se závažnou trestnou činností (NCA) zároveň vydala celonárodní výstrahu zaměřenou na kremelskou finanční síť A7, která slouží k obcházení sankcí prostřednictvím zahraničních bank. 

🇨🇭ŠVÝCARSKO 

11.8.2026

Švýcarsko aktualizovalo sankční seznamy pro Súdán a Jižní Súdán – ze súdánského seznamu byl vyřazen Algoney Hamdan Dagalo Musa, bratr velitele paramilitárních sil RSF, který byl zařazen v únoru 2026 za zapojení do nákupních operací RSF. Zároveň byl upraven záznam Michaela Makeui Leutha v rámci jihosuánského režimu, kde nyní zastává funkci ministra spravedlnosti.

19.8.2026

Švýcarsko přijalo další opatření z 20. sankčního balíčku EU vůči Rusku platná od 20. srpna 2026. Nová pravidla zakazují poskytování služeb pro ruské LPG tankery a ropné terminály, prodej tankerů do Ruska a používání ruských kryptoměnových platforem včetně podpory digitálního rublu. Poprvé byl také aktivován nástroj proti obcházení sankcí, který zakazuje vývoz citlivého zboží do Kyrgyzstánu.

🇦🇹 RAKOUSKO

10.8.2026

Rakouské ministerstvo vnitra odhalilo vídeňskou firmu, která od roku 2022 v rozporu se sankcemi EU dodávala průmyslové stroje a CNC zařízení ruské zbrojní skupině Rostec – zboží sloužilo k výrobě motorů pro řízené střely a stíhačky. Firma obcházela sankce pomocí falešných certifikátů a sítě schránek v Turecku, SAE a dalších zemích. Celková hodnota dodávek přesáhla 3,3 milionu eur. Šéf firmy, kterým je běloruský občan, byl zatčen v květnu a zůstává ve vazbě.

🇺🇦 UKRAJINA

3.8.2026

Ukrajinské úřady sankcionovaly 23 firem a 20 osob podílejících se na výrobě a dodávkách komponentů pro ruský vojensko-průmyslový komplex. Mezi označenými jsou výrobce optických přístrojů a protiletadlových systémů Kidma Tech, Morozovův závod vyrábějící pohonné hmoty pro rakety Iskander-M (součást sankcionovaného Rosteku), výrobce naváděných střel Spetselektronkomplekt a dodavatel dronů a systémů elektronického boje Aurum. Sankce se vztahují i na ruské IT firmy vyvíjející software pro státní sektor.

14.8.2026

Prezident Zelenskyj sankcionoval 13 lodí, 11 ruských fyzických osob a 28 subjektů zapojených do nelegálního vývozu ukrajinského obilí z dočasně okupovaných území. Většina lodí pluje pod ruskou vlajkou, zbývající pod vlajkami Panamy, Belize a Svatého Kryštofa a Nevisu. Sankce dopadly na vlastníky a kapitány plavidel i na obchodní společnosti. 

20.8.2026

Prezident Zelenskyj podepsal čtyři sankční dekrety cílící na ruský vojensko-průmyslový komplex, hliníkový konglomerát Rusal, kolaboranty a poprvé na tvůrce animovaného seriálu Máša a medvěd. Studio Animaccord a jeho zakladatel, scenárista a producent byli sankcionováni za šíření proruské propagandy v dětském obsahu dostupném na mezinárodních platformách. Dále byly sankcionovány firmy obcházející sankce v dodavatelských řetězcích průmyslových strojů a elektroniky, pět podniků skupiny Rusal dodávajících hliník pro výrobu raket a vojenských letadel a 45 ruských představitelů a kolaborantů včetně bývalého ukrajinského poslance Jurije Ivaniuščenka s vazbami na Rusko a okupovaný Krym.

🇳🇿 NOVÝ ZÉLAND

8.8.2026

Nový Zéland uvalil sankce na 33 osob a subjektů v rámci svého 36. kola protiruských sankcí. Tentokrát jsou cílem především ruští hackeři, osoby podílející se na únosech a nucené převýchově ukrajinských dětí a šiřitelé proruské propagandy. Nově jsou sankcionováni také severokorejští a íránští aktéři pomáhající Rusku ve válce. Celkem Nový Zéland od roku 2022 sankcionoval přes 2 000 subjektů.

Článek Sankční radar srpen 2026 se nejdříve objevil na Odolné Česko.

Sankce: klíčové je jejich důsledné dodržování

BIS připomíná, že sankce EU mají především preventivní charakter. Vedle rozšiřování sankčních seznamů je proto zásadní hlavně dodržování opatření, která už byla přijata.

Rusko dál získává sankcionované zboží přes třetí země a několik prostředníků. Často jde o výrobky českých firem s  dřívějšími silnými vazbami na ruský trh. Sankce zároveň prodražují nákupy, prodlužují dodací lhůty a nutí Rusko používat složitější dodavatelské řetězce. 

Riziko představuje také Čína, která podle BIS dodává Rusku součástky pro výrobu zbraňových systémů. S vývozem citlivého zboží z Česka do Číny je proto spojeno riziko dalšího reexportu do Ruska.

Stínová flotila stojí na pojištění

Za jeden z významných zdrojů financování ruské války proti Ukrajině označuje BIS prodej ropy převážené tankery takzvané stínové flotily.

Zpravodajské šetření vedené v roce 2025 vedlo v březnu 2026 k zařazení Konstantina Rogače na český sankční seznam. Přes společnosti v Rusku, na Kypru a v Česku poskytoval služby subjektům v mezinárodní námořní přepravě a zprostředkovával pojištění i administrativní podporu tankerům stínové flotily. Podle BIS je pravděpodobné, že jednal v rámci zadání některého orgánu ruské státní moci.

Kyberbezpečnost: první veřejná atribuce

Rok 2025 byl podle BIS významným milníkem. Česká republika poprvé veřejně připsala kybernetický útok na českou státní instituci konkrétnímu státnímu aktérovi.

Útok na Ministerstvo zahraničních věcí byl připsán Čínské lidové republice, konkrétně aktérovi APT31 spojovanému s čínským Ministerstvem státní bezpečnosti. Incident zasáhl neutajovanou síť ministerstva a trval nejméně od roku 2022 do července 2024. České instituce určily odpovědnost s vysokou mírou jistoty a atribuci podpořily EU, NATO i další spojenecké státy.

BIS se také podílela na přípravě společného kyberbezpečnostního doporučení americké NSA k aktivitám APT28, aktéra spojeného s ruskou vojenskou rozvědkou GRU.

Hybridní hrozby a informační operace

Ve druhé polovině roku 2025 začal v Evropě znovu růst počet sabotážních a subverzních útoků koordinovaných z Ruska. K jejich provádění jsou využíváni takzvaní agenti na jedno použití, často motivovaní finanční odměnou. Dominantním koordinátorem zůstává GRU. V Česku se ale u žádného prověřovaného incidentu nepodařilo ruskou koordinaci spolehlivě potvrdit.

BIS zároveň upozorňuje na pokračující informační izolaci části české společnosti a na zahraniční podporu dezinformační scény. 

V rámci ochrany parlamentních voleb BIS sledovala také neautentickou síť falešných účtů na TikToku, která šířila proruské narativy a snažila se ovlivnit algoritmus platformy. Podle BIS však neměla relevantní dopad na výsledek parlamentních voleb.

Co z toho plyne pro odolnost Česka

Výroční zpráva ukazuje, že odolnost státu nestojí jen na schopnosti hrozby odhalit. Rozhodující je také důsledně vymáhat sankce, chránit dodavatelské řetězce a digitální infrastrukturu, omezovat služby umožňující obcházení sankcí a posilovat schopnost státu reagovat na zahraniční vlivové operace.

„Zpráva BIS ukazuje, že hrozby už dávno nemají jen podobu klasické špionáže. Čelíme nákupům ‚agentů na jedno použití‘, platbám dezinformátorům z Číny i zneužívání našich technologií přes třetí země. Odolnost Česka proto nelze stavět jen na tajných službách. Začíná u poctivosti veřejných zakázek, důsledné kontroly exportu a schopnosti chránit digitální prostor, ve kterém vyrůstají naše děti.“ Lukáš Kraus, koordinátor iniciativy Odolné Česko

Bodové shrnutí výroční zprávy BIS za rok 2025

Rusko

• Sabotáže: v Evropě v první polovině roku pokles, od druhé poloviny opět růst. Provádějí je „agenti na jedno použití“, tj. amatéři motivovaní odměnou, kterých se Rusko po zadržení zříká. Koordinuje především GRU; angažmá ruských služeb bylo potvrzeno u bombového útoku na polskou železnici v listopadu 2025. Cílem je prosadit názor, že podpora Ukrajiny se nevyplácí. V ČR se u žádného prověřovaného incidentu podezření na ruskou sabotáž nepotvrdilo. Telegramové inzeráty s odměnou za sabotáž ve skupinách spjatých s českým prostředím čítají statisíce příspěvků ročně, cíle však leží převážně na Ukrajině a v jiných státech EU. Riziko trvá u subjektů zapojených do pomoci Ukrajině.
• Diplomatické krytí: 19. sankční balíček EU (říjen 2025) omezil pohyb ruského diplomatického a administrativně-technického personálu v Schengenu; ČR na jeho základě zavedla notifikační povinnost pro ruské pracovníky akreditované v EU.
• Stínová flotila: šetření BIS vedlo v březnu 2026 k zařazení Konstantina Rogače na český sankční seznam. Přes firmy v Rusku, na Kypru a v ČR zprostředkovával pojištění tankerů, transakce vedl přes offshory v Turecku a na Marshallových ostrovech a spolupracoval se sankcionovanými pojišťovnami.
• Vlivové operace: kontakty s českými politiky, aktivisty a médii probíhaly mimo české území. Síť Viktora Medvedčuka míří na vybrané europoslance včetně českých.
• Bělorusko: odhalena operace KDB ohrožující Polsko, ČR, Maďarsko a Moldavsko, kde dvě osoby zadrženy pro podezření ze špionáže, tři důstojníci vyhoštěni (jeden působil pod diplomatickým krytím v ČR), další čtyři dostali zákaz vstupu do Schengenu.

Proliferační sítě

• Rusko získávalo sankcionované zboží hlavně reexporty přes třetí země; zprostředkující firmy často ovládali ruští občané. Poptávka po CNC obráběcích strojích, leteckých náhradních dílech, elektronických součástkách a ložiskách; riziko i u zbraní a střeliva pro civilní trhy zemí Eurasijské hospodářské unie. Pozornost mířila i na dodávky pro programy zbraní hromadného ničení, tj. poptávky po vybavení pro chemické, biochemické a molekulárně biologické laboratoře.
• Čína dodává Rusku součástky pro zbraňové systémy, s vývozem takového zboží z ČR do Číny je proto spojeno riziko reexportu. Riziko představují také společné podniky českých výrobců ve třetích zemích, kam se přesouvaly technologie včetně dokumentace.

Kybernetické útoky

• Ruští aktéři zneužívali technické zranitelnosti, lidské chyby a slabiny autentizace; českou infrastrukturu využívali i k útokům na cíle v zahraničí. BIS se podílela na Joint Cyber Security Advisory americké NSA (květen 2025) k technikám APT28.
• Hacktivistická uskupení: převážně DDoS a oportunistické útoky na nezabezpečené lokální provozy (čerpadla, kotle) a IP kamery včetně domácích. Nejde o organicky vzniklé kolektivy nezávislé na ruské státní moci.
• Milník: 28. května 2025 poprvé skončil národní atribuční proces veřejnou politickou atribucí – útok na Ministerstvo zahraničních věcí byl přiřknut ČLR, resp. aktérovi APT31 spojovanému s Ministerstvem státní bezpečnosti. Zasáhl neutajovanou síť, trval minimálně od roku 2022 do července 2024. Atribuci podpořily EU, NATO i spojenci.

Aktivity Číny v ČR

• Příslušníci služeb působí pod novinářským a diplomatickým krytím. Dominuje politická rozvědka, tj. hledání sympatizantů ve všech politických stranách, získávání neveřejných informací a tlumení česko-taiwanské spolupráce; Nábor akademiků probíhá při studijních pobytech v Číně, přes LinkedIn nebo přímo v ČR. Placené analýzy jsou předstupněm ke stupňovaným požadavkům na neveřejné informace a k získání kompromitujících materiálů.
• Yang Yiming, identifikovaný jako příslušník čínské zpravodajské služby, působil v ČR od roku 2022 pod krytím novináře čínského periodika a přes vlastní síť zdrojů získával citlivé neveřejné informace ze státních institucí.
• Pokračovala distribuce čínské mediální produkce do menších českých médií.

Energetická bezpečnost a ochrana veřejných financí

• Pokles nelegitimního lobbování v energetice nezpůsobila změna chování aktérů, ale konec funkčního období Sněmovny, který snižoval šanci prosadit legislativní návrhy. Návrat intenzivního tlaku je pravděpodobný; nedostatečně zajištěné dozorové a normotvorné orgány mohou znamenat další dopad na ceny energií.
• Veřejné zakázky (energetika, zdravotnictví, doprava, zemědělství): obcházení soutěží, zadávací podmínky diskvalifikující ostatní dodavatele, nadsazené ceny, nadbytečné výkony, koordinace zájemců, pochybní subdodavatelé a střety zájmů. U některých zakázek okolnosti svědčily o snaze vyvádět prostředky velkého rozsahu.
• Klientelismus ve státem ovládaných subjektech: sítě kontaktů, které lidem pomáhají udržet se ve funkci několik období, potlačují kontrolní funkci dozorových orgánů a informují dozorčí rady zkresleně. V jednom objektu byly dlouhodobě uměle vylepšovány hospodářské výsledky, v jiné instituci vedení nesdělilo důsledky finanční situace.

Terorismus a radikalizace

• Úroveň ohrožení ČR terorismem zůstala nízká. Muslimská komunita zůstala umírněná a vůči veřejnosti pasivní.
• Nejvýznamnějším jevem byla online radikalizace mladistvých, dalších pět případů, od podzimu 2023 necelé dvě desítky. Ve spolupráci s NCOZ proběhlo šetření skupiny osob ve věku 14-19 let, z nichž pět bylo mezi únorem a červnem 2025 zadrženo. Kapacita ke spáchání násilného činu byla většinou nízká. Obsah se šířil přes TikTok, Telegram, Instagram a Discord; roli hrály nefunkční rodina a sociální vyloučení. Žádný z mladistvých nebyl radikalizován rodiči, případy se objevovaly převážně mimo Prahu.
•  v ČR byly zaznamenány případy zastrašovaných íránských opozičních novinářů. Aktivity vůči ČR byly celkově nevýrazné.

Ochrana demokratických základů státu

• Dezinformační weby tvoří propojený ekosystém, který zakrývá provozní pozadí, používá falešná autorská jména, kryptoměny a bílé koně. Šíření je převážně činností domácích aktérů s finanční, ideovou nebo politickou motivací, zájem Ruska i Číny ale přerůstal v podporu či přímou spolupráci.
• Čínské státní mediální společnosti v minulosti platily vybranému producentovi dezinformací měsíční příjem od nízkých desetitisíců po nízké statisíce korun. Ruská strana vyžadovala vykazování dosahu a instruovala ke sdílení konkrétních dezinformací; aktivní zůstali nástupci Sputniku – web 42tcen.com a telegramový kanál neČT24.
• Volby 2025: závažné narušení ani ohrožení legitimity BIS nezaznamenala. Odhalila neautentickou síť na TikToku s uměle vytvořeným propojením falešných účtů, která šířila antisystémové a proruské narativy; na výsledky parlamentních voleb neměla podle BIS relevantní dopad.
• Levicový extremismus: dominoval izraelsko-palestinský konflikt, který zastínil klimatické téma. Novým jevem bylo vnášení protiizraelské agendy na nesouvisející akce (Prague Pride, předvolební kampaň); jádro aktivit zůstalo v akademickém prostředí a na sociálních sítích.
• Pravicový extremismus nepředstavuje jako celek přímé riziko. Nebezpečnější skupinou jsou velmi mladí jednotlivci, kteří na Discordu a Telegramu shromažďují a šíří násilné extremistické materiály; starší „tradiční“ scéna se soustředí na bojové a hudební akce.
• Do domobraneckého prostředí byly zapojeny pouze vyšší desítky osob vyššího věku se stereotypními brannými aktivitami. Hnutí překročilo zenit, riziko představuje individuální činnost nejradikálnějších jednotlivců.

Článek Výroční zpráva BIS za rok 2025: obcházení sankcí, stínová flotila a první veřejná atribuce kyberútoku se nejdříve objevil na Odolné Česko.

17.7.2026

Rada EU uvalila sankce na jednu osobu a pět subjektů ze skupiny ABS Electro, která vyrábí elektronické komponenty zvyšující odolnost ruských dronů typu Šáhed a Geran vůči elektronickému rušení. Sankcionovaná je i předsedkyně představenstva skupiny Irina Kharisova. Opatření jsou přímou reakcí na ruské útoky na Kyjev v noci ze 1. a 5. července 2026.

23.7.2026

Rada EU přijala 21. sankční balíček vůči Rusku. Jedná se o největší co do počtu označených osob za poslední čtyři roky, celkem 218 subjektů (48 osob a 170 entit). Balíček zahrnuje zmrazení aktiv 94 ruských bank a finančních institucí, rozšíření transakčních zákazů na 33 dalších bank a 14 kryptoměnových platforem a novou možnost úplného zákazu kryptoměnových služeb pro třetí země napomáhající obcházení sankcí. V energetice se pozastavuje automatická úprava cenového stropu ruské ropy do července 2027 a na sankční seznam přibývá 41 dalších plavidel stínové flotily. Sankcionováno bylo 56 subjektů napojených na ruský vojensko-průmyslový komplex, zejména výrobci dálkových dronů, a zavedena vízová omezení pro ruské vojáky účastnící se války na Ukrajině. Balíček rovněž rozšiřuje exportní zákazy na komponenty pro drony a rakety a importní omezení na suroviny a komodity generující příjmy pro Rusko.

24.7.2026

Rada EU uvalila sankce na šest íránských osob za závažná porušování lidských práv. Mezi nově postiženými je pět soudců soudů, kteří vynesli rozsudky smrti a dlouholeté vězení pro příslušníky náboženských menšin a politické disidenty (včetně nositelky Nobelovy ceny míru Narges Mohammadi), a dále zakladatel hackerské skupiny Ashiyane, která spolupracuje s Islámskou revoluční gardou (IRGC) a provádí kybernetické útoky na odpůrce režimu.

30.7.2026

Rada EU uvalila sankce na sedm osob a tři subjekty odpovědné za provozování podvodných center v jihovýchodní Asii, kde jsou oběti z celého světa drženy proti své vůli, mučeny a nuceny provádět kryptoměnové podvody. Sankcionovány byly kambodžský konglomerát Prince Holding Group a jeho předseda Chen Zhi, dále Jin Bei Group se svým předsedou a barmská ozbrojená skupina, která podvodným centrům poskytuje ochranu.

🇺🇸 SPOJENÉ STÁTY AMERICKÉ

23.7.2026

Americké ministerstvo financí uvalilo sankce na více než 50 osob a subjektů napojených na mexický kartel CJNG. Klíčovým cílem je nový vůdce kartelu Juan Carlos Gonzalez alias „Pelón“. 

Americké ministerstvo financí uvalilo sankce na sedm osob a subjektů napojených na Hamás a Muslimské bratrstvo. Mezi sankcionovanými je londýnský generální tajemník Egyptského muslimského bratrstva, dvě fiktivní charity v Indonésii a Gaze, které údajně sbíraly peníze pro civilisty, ve skutečnosti ale pro vojenské křídlo Hamásu, a turecká směnárna El-Kahira, jež pro Hamás převáděla stovky tisíc dolarů prostřednictvím neformálního podzemního bankovnictví.

24.7.2026

Americké ministerstvo financí uvalilo sankce na čtyři osoby a devět subjektů napojených na íránského finančníka Babaka Zanjaniho. Sankce se zaměřují na jeho holding Dot One, zahrnující železniční, leteckou a sdílenou přepravu i zlatnické firmy, a na podpůrnou síť jeho kryptoměnových burz Zedcex a Zedxion, jejichž prostřednictvím pral peníze pro íránské revoluční gardy (IRGC), přičemž mezi sankcionovanými figuruje i Zanjaniho sestra provozující diamantovou firmu v Dubaji a jeho partnerka, která registrovala firemní webové stránky.

27.7.2026

Americký úřad OFAC v rámci druhého kola modernizace sankčního systému vyřadil ze sankčního seznamu 84 osob a subjektů. Jde především o zesnulé osoby, zaniklé firmy a subjekty sankcionované před více než 20 lety, které již nejsou považovány za bezpečnostní prioritu. Zároveň aktualizoval identifikační údaje u 22 dalších záznamů, odstranil 18 duplicitních položek a spustil nový online portál pro podávání žádostí o vyřazení ze sankčního seznamu.

Estonský občan Andrej Shevlyakov se přiznal k vině za téměř desetiletí trvající pašování citlivé americké elektroniky ruským vojenským dodavatelům a vládním agenturám.  Shevlyakov přes sítě fiktivních schránkových firem obcházel americké exportní kontroly a dodával mimo jiné součástky pro avioniku, řízené střely a systémy elektronického boje, a poté, co byl zařazen na americký sankční seznam a jedna z firem ho výslovně odmítla obsloužit, objednal zboží znovu pod falešnou identitou. Nyní mu hrozí až 40 let vězení.

28.7.2026

Bývalá manželka vůdce mexického drogového kartelu Los Cuinis, Wendy Dalaithy Amaral Arevalo, se přiznala k porušení amerických sankcí. Podle ministerstva spravedlnosti USA použila přes 500 000 dolarů z peněz pocházejících z prodeje drog na zaplacení školného pro své dítě na prestižní sportovní škole IMG Academy na Floridě. Za tento čin jí nyní hrozí až 10 let vězení.

29.7.2026

Americké ministerstvo financí uvalilo sankce na dvě íránské pojišťovací firmy, Persian Gulf Marine Insurance Company a HormuzSafe, které pod záminkou pojištění vybírají povinné poplatky od lodí projíždějících Hormuzským průlivem, přičemž výnosy z těchto poplatků plynou íránským revolučním gardám (IRGC). Firma HormuzSafe navíc přijímá platby v bitcoinu a dalších kryptoměnách, aby obešla uvalené sankce. Zároveň bylo sankcionováno osm hongkongských a čínských společností provozujících celkem osm tankerů, které přepravují íránskou ropu především do Číny.

30.7.2026
Americké ministerstvo financí sankcionovalo šest osob a subjektů v Číně, Indii a Rusku za poskytování obchodních a logistických služeb sankcionované íránské aerolince Mahan Air, která přepravuje personál a zbraně pro íránské revoluční gardy (IRGC). Zároveň byla sankcionována íránská krycí firma DadeNegar, která pro IRGC shromažďovala informace o poloze amerického a izraelského vojenského vybavení a přijímala požadavky na údery proti americkým cílům na Blízkém východě.

🇬🇧 SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ

16.7.2026

Velká Británie uvalila sankce na 11 osob a subjektů napojených na financování súdánského konfliktu prostřednictvím obchodu s nelegálním zlatem. Britská ministryně zahraničí zároveň vyzvala k rozšíření zbrojního embarga OSN na oblast El Obeid, kde hrozí masové násilí.

24.7.2026

Velká Británie zařadila na sankční seznam v rámci libyjského sankčního režimu tanker AVAX, plující pod kamerunskou vlajkou a provozovaný společností Nazar Maritime SA, který Rada bezpečnosti OSN označila 22. července 2026 za plavidlo zapojené do pokusu o nelegální vývoz libyjské ropy. Na tanker se nyní vztahují přepravní sankce, včetně zákazu vstupu do britských přístavů.

🇵🇱 POLSKO

17.7.2026

Evropský úřad veřejného žalobce zahájil vyšetřování ředitele společnosti z Katovic podezřelého z podvodného dovozu ruské sankcionované březové překližky do Polska pod záminkou kazašského původu s cílem obejít sankce EU. V období od října 2023 do dubna 2025 měly být úřadům předkládány falešné dokumenty o zemi původu zboží, čímž vznikla škoda přibližně 206 000 eur na clech a 47 000 eur na DPH, přičemž podezřelý byl po výslechu propuštěn s povinností složit finanční záruku.

🇨🇳 ČÍNA

24.7.2026

Čína přidala na sankční seznam českou firmu Tatra Trucks vyrábějící těžké nákladní, vojenské a speciální automobily. Subjektům na seznamu Čína s okamžitou platností přestane dodávat zboží dvojího užití, tedy použitelné k civilním i vojenským účelům. 

Článek Sankční radar červenec 2/2 se nejdříve objevil na Odolné Česko.

Co je Evropský štít demokracie a proč vznikl

Evropský štít demokracie představila Evropská komise společně s Vysokou představitelkou pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku 12. listopadu 2025 jako soubor opatření na ochranu, posílení a podporu odolných demokracií v EU. Iniciativa navazuje na dřívější Evropský akční plán pro demokracii (2020) a balíček na obranu demokracie (2023). 

Evropský štít demokracie z pera Evropské komise staví svá opatření na čtyřech pilířích: 

1. Nové Evropské středisko pro odolnost demokracie: posílení situačního povědomí a zvýšení odolnosti společnosti;
2. Ochrana integrity informačního prostoru;
3. Silnější demokratické instituce, svobodné a spravedlivé volby a svobodná a nezávislá média;
4. Zvýšení odolnosti společnosti a účasti občanů.

Parlament ještě v době, kdy Evropská komise připravovala své sdělení, zřídil samostatný zvláštní výbor (EUDS), který vznikl rozhodnutím pléna z 18. prosince 2024 a od 3. února 2025 jej vedla předsedkyně Nathalie Loiseau (Renew, Francie) spolu se zpravodajem Tomasem Tobém (EPP, Švédsko). Mandát výboru byl v září 2025 prodloužen o půl roku, do 3. srpna 2026, aby stihl práci na zprávě dokončit.

Výbor během mandátu uspořádal desítky slyšení a vyslal delegace do Nizozemska, Francie, Moldavska, Spojeného království, Tchaj-wanu, Finska, Švédska, USA, Polska a Litvy, aby tam načerpal zkušenosti s bojem proti zahraničním vlivovým operacím a hybridním hrozbám.

O co ve zprávě jde

Zpráva Evropského výboru říká, že návrh Komise sice jde správným směrem, ale svým rozsahem a ambicí neodpovídá velikosti hrozeb, kterým evropské demokracie v současné době čelí: „měkká politická opatření často nestačí tam, kde jsou demokratické hodnoty cíleně podkopávány”. Nedostatky spatřuje především v nejasném mandátu Centra, nejasném financování a chybějícím harmonogramu.

Zpráva se opírá o rozsáhlou analýzu hrozeb, mezi které patří především: FIMI (záměrné a koordinované manipulování s informačním prostorem vedené cizím státem), hybridní útoky, dezinformační kampaně i systémové zneužívání velkých online platforem. Za hlavní vnější hrozbu označuje zpráva aktivity Ruské federace, kterou přímo označuje jako státního sponzora terorismu. Jako další rizikové aktéry zmiňuje i Čínu a Írán. Zvláštní pozornost věnuje volbám, kdy jako příklad zranitelnosti uvádí prezidentské volby v Rumunsku na podzim 2024. TikTok po rumunských volbách smazal přes 116 000 spamových a 59 000 falešných účtů.

Evropské středisko pro odolnost demokracie jako jádro návrhu

Klíčovým prvkem celé iniciativy má být nové Evropské středisko pro odolnost demokracie (European Centre for Democratic Resilience), které by mělo sjednotit dosud roztříštěné nástroje EU proti FIMI a dezinformacím, včetně systému rychlého varování, sítě pro volební spolupráci (ECNE) nebo databáze EUvsDisinfo. Parlament by rád, aby Středisko mělo jasně definovaný mandát a pravomoci. Stejně tak se návrh Komise nezabývá rozpočtem Centra či personálními kapacitami. Poslanci proto žádají, aby Středisko vzniklo na základě samostatného právního aktu jako samostatný subjekt s parlamentním dohledem a aby do řízení Centra byl zapojen i Evropský parlament.

Zpráva zároveň zdůrazňuje, že Středisko by nemělo duplikovat existující subjekty, ale konsolidovat je do jednotné struktury s jasným mandátem, pravomocemi a finančním i personálním zajištěním.

Vymáhání již přijaté legislativy

Velká část doporučení se netýká nových zákonů, ale důslednějšího vymáhání pravidel, která EU už schválila. Jedná se zejména o akt o digitálních službách (DSA), akt o digitálních trzích (DMA), nařízení o transparentnosti politické reklamy, akt o AI a evropský akt o svobodě médií (EMFA). Zpráva konstatuje, že jejich účinnost brzdí pomalé a nedůsledné vymáhání, nízká míra implementace a žádá dostatečnou podporu ze strany Evropské komise členským státům v této oblasti.

Zvlášť ostře se zpráva staví k otázce velkých online platforem: uvádí, že platformy jako X, TikTok nebo Instagram jsou ekonomicky motivované svými algoritmy zesilovat polarizující a zavádějící obsah, a to na úkor viditelnosti nezávislých médií. Kritizuje také tlak ze strany americké administrativy (sankce, cla, víza) namířený proti unijním aktérům podílejícím se na tvorbě a vymáhání digitální legislativy. 

Samostatnou pozornost věnuje zpráva Telegramu, u kterého upozorňuje na netransparentní vlastnickou strukturu, absenci účinné moderace obsahu a roli platformy při náboru tzv. jednorázových agentů pro sabotážní a špionážní operace. Zpráva také kritizuje zdlouhavé řízení, které by mělo Telegram zařadit mezi velmi velké online platformy (VLOP), na které se vztahují přísnější pravidla dle DSA. 

Umělá inteligence, financování a odpovědnost velkých technologických firem

Zpráva se věnuje také riziku, že rychlý pokrok technologií generativní AI předbíhá kapacity roztříštěných národních institucí a roste tak například riziko šíření deepfake obsahu. Zmiňuje konkrétně dezinformační síť napojenou na Moskvu známou jako „Pravda“, která se podle zprávy snaží cíleně krmit jazykové modely prokremelskými narativy tak, aby vypadaly jako neutrální, fakticky podložený obsah.

Občanská společnost, nezávislá média a odolnost společnosti

Zpráva žádá dostatečné financování ochrany demokracie v příštím víceletém finančním rámci (2028–2034) a podporu nezávislých médií, investigativní žurnalistiky a mediální gramotnosti. Evropský parlament vítá zřízení platformy pro občanskou společnost a vyzývá členské státy, aby zajistily dostatečné financování občanské společnosti. Věnuje se i roli influencerů a tvůrců obsahu, na které se čím dál víc spoléhají mladí lidé při získávání zpráv, aniž by podléhali standardům odpovědnosti srovnatelným s médii.

Připravenost na krize

Evropský parlament se také zabývá civilní připraveností. Doporučuje vytvořit a zavést  unijní příručku pro domácnosti pro případy krize na evropské úrovni, navrhuje organizaci pravidelných cvičení připravenosti a zavedení Evropského dne připravenosti, který navrhuje stanovit na 24. února, což je datum ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022. Zpráva také žádá zrychlené zavedení bezpečných komunikačních systémů (IRIS² a Evropský systém kritických komunikací) a posílení kybernetické bezpečnosti samotných unijních institucí.

Jak zpráva prošla výborem

K textu bylo předloženo přes 1600 pozměňovacích návrhů a byl nakonec schválen 20 hlasy pro, 9 poslanců hlasovalo proti a 2 se zdrželi. Pro hlasovaly skupiny EPP, Renew, S&D i Greens, proti byly ECR, ESN, PfE, část nezařazených poslanců a The Left.

K textu byly připojeny tři menšinové pozice:

• Poslanci PfE (Csaba Dömötör, Jaroslav Bžoch, António Tânger Corrêa, Fabrice Leggeri) namítají, že štít pod záminkou boje proti zahraničnímu vlivu ve skutečnosti přenáší kompetence z členských států na EU a zavádí nástroje ohrožující svobodu slova; kritizují i vágnost pojmů jako „dezinformace“ nebo „škodlivý obsah“ a plánované financování nevládních organizací.
• Poslanci ECR (Beata Szydło, Mariusz Kamiński) odmítají vznik Centra pro demokratickou odolnost s tím, že nemá oporu ve Smlouvách, centralizuje pravomoci na úkor Evropské služby pro vnější činnost a členských států.
• Poslankyně ESN Christine Anderson odmítá zprávu jako celek s tím, že pod hesly jako „odolnost“ nebo „integrita informací“ se stírá hranice mezi nepřátelským zahraničním vměšováním a legitimním vnitrostátním nesouhlasem.

Co bude dál

Plénum Evropského parlamentu by mělo o zprávě hlasovat na zářijovém plenárním zasedání 2026. Zpráva samotná je nelegislativním usnesením (tzv. INI zprávou), které vyjadřuje politické stanovisko Parlamentu a vyzývá Komisi k dalším krokům. Klíčovou otázkou pro další vývoj bude, zda a jak rychle Komise připraví legislativní akt zřizující Evropské středisko pro odolnost demokracie a zda najde politickou shodu na jeho financování ve víceletém finančním rámci 2028–2034, o kterém se bude vyjednávat souběžně.

„Za Odolné Česko se ztotožňujeme s názorem, že Štít demokracie musí vést ke vzniku stabilní a dobře financované struktury, která pomůže koordinovat boj proti zahraničnímu vměšování a útokům na demokratické struktury v EU. Velmi důležitá je také role občanské společnosti, která je základním kamenem odolné společnosti. 

Tomáš Opat, expert projektu.

Článek Evropský štít demokracie: jak vypadá text, o kterém bude v září hlasovat Evropský parlament se nejdříve objevil na Odolné Česko.

🇨🇿 ČESKÁ REPUBLIKA

1.7.2026

Podle Deníku N do Česka stále proudí ruské dřevo sankcionované EU od roku 2022, Jedná se především o sibiřský modřín, který je při dovozu maskován jako zboží čínského původu. České úřady dostaly koncem loňského roku varování z Pobaltí a některé firmy již prověřují. Příjmy z prodeje ruského dřeva mohou pomáhat financovat ruskou válku proti Ukrajině.

🇪🇺EVROPSKÁ UNIE 

9.7.2026

Evropská komise navrhla nový sankční režim zaměřený na obchodníky s lidmi a další formy organizovaného zločinu, včetně obchodu se zbraněmi, drogami a praní peněz. Navrhovaná opatření zahrnují zmrazení majetku a zákaz cestování do EU pro označené osoby a subjekty. Návrh musí být ještě jednomyslně schválen členskými státy v Radě EU.

13.7.2026

Rada EU sankcionovala čtyři osoby a pět subjektů odpovědných za masové sledování ruských občanů. Mezi označenými je sociální síť VKontakte (VK) a její dceřiná společnost vyvíjející aplikaci Max App – předinstalovanou na všech mobilních zařízeních prodávaných v Rusku a provozovanou pod dohledem FSB. Sankcionovány byly také tři firmy vyrábějící hardware a software pro systém SORM, který slouží k odposlouchávání hovorů, e-mailů a sociálních sítí a k cílení na novináře a opoziční aktivisty. Celkový počet osob sankcionovaných v rámci tohoto režimu vzrostl na 98.

Zároveň Rada EU rozšířila sankční režim vůči Súdánu o nová sektorová opatření zaměřená na válečnou ekonomiku. Zavádí se zákaz dovozu súdánského zlata do EU a zákaz vývozu rtuti a kyanidu do Súdánu – chemikálií nezbytných pro těžbu zlata. 

14.7.2026

K rozhodnutí Rady EU sankcionujícímu 9 osob a 45 subjektů napojených na ruský vojensko-průmyslový komplex a stínovou flotilu se připojily Albánie, Bosna a Hercegovina, Island, Lichtenštejnsko, Moldavsko, Černá Hora, Severní Makedonie, Norsko a Ukrajina, které se zavázaly uvést své národní politiky do souladu s tímto rozhodnutím.

Chystaný 21. sankční balíček EU vůči Rusku se výrazně zmírnil oproti původnímu návrhu. Ze seznamu byl vyškrtnut ruský pravoslavný patriarcha Kirill a zakladatel Lukoilu Vagit Alekperov, zákaz dovozu tresek byl zcela vyjmut a plánovaná omezení ruského zkapalněného plynu nebudou realizována. Zákaz víz pro ruské vojáky byl výrazně zúžen na žádost Francie a Itálie. Členské státy se zatím nedohodly na celém balíčku, ačkoli šéfka unijní diplomacie Kallas uvedla, že by mohl zahrnovat až 250 osob a subjektů, což by byl dosud největší počet.

🇺🇸 SPOJENÉ STÁTY AMERICKÉ

1.7.2026

Americké ministerstvo financí uvalilo sankce na část finanční sítě brazilského gangu PCC, která prala výnosy z prodeje drog ve Spojených státech. Brazilský podnikatel Victor Shimada ze São Paula působil jako prostředník mezi distributory drog na Floridě a vedením gangu v Brazílii. Prostřednictvím virtuálních měn vypral více než 30 milionů dolarů. Šest jeho spolupracovníků z Floridy bylo zatčeno už v lednu 2026. Zároveň vyřadilo čtyři indické společnosti ze sankčního seznamu vůči Rusku – konkrétně firmy z oblasti strojírenství a letectví. 

10.7.2026

Americké úřady uvalily sankce na ukrajinského a běloruského občana kvůli jejich zapojení do kybernetické trestné činnosti. Současně zařadily na sankční seznam jedenáct kubánských státních subjektů. Mezi sankcionovanými jsou ministerstvo cestovního ruchu, několik státních obchodních holdingů a také dvě ozbrojené složky kubánského režimu.

Americké ministerstvo financí sankcionovalo Alího Ansarího, dubajského finančního zprostředkovatele, který spravoval zahraniční majetek ve prospěch Mojtaby Chameneího, syna íránského nejvyššího vůdce, a dalších režimních elit.  Zároveň byly sankcionovány tři íránské rodinné směnárny, které ročně pohybují miliardami dolarů v zahraniční měně pro sankcionované íránské banky.

11.7.2026

Čtyři američtí senátoři oznámili, že se s administrativou Donalda Trumpa dohodli na podobě návrhu zákona o sankcích proti Rusku, který Bílý dům podpoří. Sankce se zaměří na země, které z Ruska nakupují ropu a zemní plyn.

13.7.2026

Americké ministerstvo financí sankcionovalo poskytovatele VPN služeb First VPN Service (1VPNS) a jeho správce Dmytra Rashevského za prodej infrastruktury skupinám útočícím pomocí vyděračského softwaru na americké firmy, nemocnice a úřady. Zároveň byl sankcionován běloruský státní příslušník Jevgenij Silajev za prodej nástrojů umožňujících maskovat škodlivý software jako bezpečné soubory. 

14.7.2026

Americké ministerstvo financí uvalilo sankce na více než 50 osob, subjektů a plavidel napojených na íránského přepravního magnáta Mohammada Hosseina Shamkhaniho. Síť zahrnuje klíčové finanční zprostředkovatele včetně dánského a italského manažera dubajské přepravní firmy, singapurskou kontejnerovou společnost Sea Lead zásobující mimo jiné jemenskéHúsíje, flotilu tankerů přepravujících ruské ropné produkty a skupinu lodí operujících na Kaspickém moři mezi Íránem a Ruskem. 

15.7.2026

Americké ministerstvo financí sankcionovalo sedm osob a subjektů zapojených do mezinárodní sítě zajišťující nákup zbraní pro íránské revoluční gardy (IRGC). Síť využívá íránskou leteckou firmu Nika Jet, nigerijského prostředníka, italskou občanku v Miláně a moskevskou leteckou společnost Avratek, jejíž zaměstnanci koordinují jak finanční toky, tak cestování klíčových osob. 

🇬🇧 SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ

6.7.2026

Velká Británie uvalila sankce na sedm ruských vědců a dvě státní výzkumné instituce, které se podílely na vývoji nervově paralytické látky Novičok a toxinu epibatidin. Tyto látky byly spojeny s otravou Alexeje Navalného a britské občanky Dawn Sturgessové. 

13.7.2026

Velká Británie a EU vydaly první společný kybernetický sankční balíček namířený proti 24 osobám a subjektům zapojeným do ruských kybernetických útoků, vměšování do voleb a šíření dezinformací. Sankcionováni byli tři vysocí důstojníci GRU řídící kybernetické operace, síť kolem malwaru Lumma Stealer, který za posledních šest měsíců poškodil přes 2 100 britských obětí, a deset osob napojených na ruskou propagandistickou mediální firmu Rybar. Velká Británie a EU zároveň připsaly útok na polskou energetickou síť v zimě ruské zpravodajské službě FSB, který mohl připravit o elektřinu 500 000 lidí.

🇩🇪 NĚMECKO

1.7.2026

Před soudem se dva němečtí bratři ve věku 34 a 39 let přiznali k 65 případům nelegálního vývozu průmyslových strojních součástí do Ruska. V letech 2023 a 2024 vyvezli zboží v hodnotě přes 830 000 eur, přestože se na něj vztahovaly sankce Evropské unie. Zásilky byly přesměrovávány přes společnosti v Kyrgyzstánu a Turecku, které měly zakrýt jejich skutečný cíl. Obžalovaní uvedli, že v obchodování pokračovali pod nátlakem svého otce, který žije v Rusku a čelí samostatnému trestnímu řízení. Na základě dohody o vině a trestu jim hrozí trest odnětí svobody až na čtyři roky a osm měsíců.

13.7.2026

Deutsche Bank a UniCredit podaly žaloby proti německé plynárenské společnosti Linde o náhradu škody vzniklé v souvislosti s ruskými sankcemi. Banky v roce 2022 odmítly plnit záruky vůči ruskému podniku RusChemAlliance (spoluvlastněnému Gazpromem) z důvodu sankcí EU, načež ruské soudy zabavily jejich ruská aktiva v hodnotě přibližně 1 miliardy eur. Deutsche Bank nyní požaduje přibližně 260 milionů eur, UniCredit 450 milionů eur a Commerzbank téměř 100 milionů eur. Všechny s odkazem na smluvní závazky Linde vůči bankám.

🇫🇮 FINSKO 

1.7.2026

Finský soud odsoudil ředitele přepravní společnosti k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v délce tří let a osmi měsíců za závažné porušení sankčních předpisů. Společnost v letech 2022 a 2023 vyvezla do Ruska 164 nákladních vozidel a přívěsů, přičemž jako jejich příjemce uváděla firmy z Turecka a Kazachstánu, aby obešla sankce Evropské unie. Soud zároveň rozhodl o odčerpání 600 000 eur získaných trestnou činností a o propadnutí majetku v hodnotě šesti milionů eur. Jde o dosud nejpřísnější trest uložený ve Finsku za tento typ porušení sankcí.

🇧🇬BULHARSKO

3.7.2026

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Oznámil premiér Rumen Radev při interpelacích v parlamentu. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.

🇺🇦 UKRAJINA

7.7.2026

Prezident Zelenskyj podepsal dva sankční dekrety. První cílí na 30 firem a 42 osob – dodavatele vysokopřesných obráběcích strojů pro ruský vojensko-průmyslový komplex, včetně výrobce minometů a samohybných houfnic Burevestnik a firmy KAM-Engineering podílející se na testování bojových leteckých celků a raketových systémů. Druhý balíček sankcionuje 15 osob a 8 subjektů šířících ruskou propagandu, mimo jiné vojenského blogera, který se osobně účastnil bojů, a bývalou synchronizovanou plavkyni a členku moskevské městské dumy Marii Kiseljevovou.

Článek Sankční radar červenec 1/2 se nejdříve objevil na Odolné Česko.

🇪🇺EVROPSKÁ UNIE 

16.6.2026

Rada EU sankcionovala šest osob napojených na ruskou destabilizační kampaň v Moldavsku, včetně lídryně strany Inima Moldovei Iriny Vlah, která organizovala placené předvolební shromáždění a opakovaně cestovala do Moskvy pro koordinační instrukce, a ruského kurátora Antona Tregula koordinujícího korupční kampaň strany Moldova Mare. Sankcionovaní se podíleli na kupování hlasů a dezinformačních kampaních zaměřených na narušení parlamentních voleb v zemi v září 2025. Celkový počet sankcionovaných osob a subjektů v rámci tohoto režimu tak vzrostl na 29 osob a pět subjektů. K danému rozhodnutí se připojily kandidátské a partnerské země EU: Albánie, Bosna a Hercegovina, Island, Lichtenštejnsko, Moldavsko, Černá Hora, Severní Makedonie, Norsko a Ukrajina. Tyto země se zavázaly uvést své národní politiky do souladu s tímto rozhodnutím.

25.6.2026

Rada EU prodloužila hospodářské sankce vůči Rusku o dalších 12 měsíců, tedy do 31. července 2027. Opatření, poprvé zavedená v roce 2014 a výrazně rozšířená po únoru 2022, se týkají obchodu, financí, energetiky a technologií dvojího užití, včetně zákazu dovozu ruské ropy po moři a zákazu transakcí s vybranými finančními institucemi a poskytovateli kryptoměnových služeb. 

26.6.2026

Rada EU prodloužila do 29. července 2027 sankční opatření vůči osobám a subjektům ohrožujícím mír, stabilitu a demokracii na Haiti. Sankce se v současnosti vztahují na devět osob a jeden subjekt a zahrnují zmrazení majetku, zákaz poskytování finančních prostředků a zákaz cestování do EU. Prodloužení reaguje na přetrvávající destabilizující trestnou činnost v zemi, zejména vysokou míru násilí páchaného gangy.

29.6.2026

K dvěma rozhodnutím Rady EU z 15. června 2026 v souvislosti se situací v Rusku se připojily kandidátské a partnerské země. První rozhodnutí zařazuje na sankční seznam za represi a porušování lidských práv v Rusku 15 fyzických osob a jeden subjekt, druhé pak v rámci režimu proti destabilizujícím aktivitám Ruska doplňuje 10 osob a jeden subjekt. K oběma rozhodnutím se přidaly Albánie, Bosna a Hercegovina, Island, Moldávie, Černá Hora, Severní Makedonie, Norsko a Ukrajina (k prvnímu navíc i Lichtenštejnsko), které se zavázaly uvést své národní politiky do souladu s těmito rozhodnutími.

🇺🇸 SPOJENÉ STÁTY AMERICKÉ

17.6.2026

Americké ministerstvo spravedlnosti obvinilo obyvatele San Diega Reda Mazena Ridu Sabassiho (38 let) z terorismu, obcházení sankcí, podvodu a praní peněz za to, že prostřednictvím fiktivní charity Ikram vybíral od dárců z celého světa peníze údajně na humanitární pomoc v Gaze, ve skutečnosti je však sváděl k Hamásu. Mezi prosincem 2023 a únorem 2024 vybral přes online sbírky asi 600 000 dolarů, z toho 116 000 dolarů poslal členovi Hamásu a dalších 382 000 se pokusil převést do kryptoměny k zaslání skrze fundraisingovou organizaci Gaza Now, kterou OFAC sankcionovala již v březnu 2024. Sabassimu hrozí až 20 let vězení.

18.6.2026

Americké ministerstvo financí uvalilo sankce na libanonské politiky napojené na Hizballáh – vůdce hnutí Marada Sleimana Frangiého a zástupce šéfa politické rady Hizballáhu Mahmúda Qamatího, který koordinuje pašování hotovosti z Íránu. Zároveň rozšířilo sankce na obchodní síť Alaa Hamiehové operující v Libanonu, Sýrii, Iráku a Omanu, která prostřednictvím krycích firem generovala příjmy pro Hizballáh. Mimo jiné přes zakázku v hodnotě téměř 10 milionů dolarů uzavřenou s bývalým Asadovým režimem v Sýrii.

22.6.2026

Americké ministerstvo financí sankcionovalo tři osoby a šest subjektů v Evropě, na Blízkém východě a v západní Africe za finanční zprostředkování pro Islámský stát (ISIS). Mezi označenými je francouzský občan napojený na syrské buňky ISIS i poskytující návody na výrobu výbušnin, dále provozovatel syrské směnárny Bitcoin Xchange a turecké MSB firmy převádějící peníze z území kontrolovaných ISIS. Sankcionován byl i nigerijský finanční zprostředkovatel ISIS-WA provozující tři směnárny.

Americký úřad OFAC vydal obecnou licenci , která až do 21. srpna 2026 povoluje transakce nezbytné k výrobě, prodeji a dodávkám íránské surové ropy, petrochemických a ropných produktů, jež by jinak byly zakázány íránskými a souvisejícími sankcemi. Výjimka se nevztahuje na transakce zahrnující Severní Koreu, Kubu nebo okupovaná území Ukrajiny.

23.6.2026

Americké ministerstvo financí sankcionovalo devět osob a 26 subjektů napojených na kambodžskou Prince Group, transnacionální zločineckou organizaci provozující podvodná centra v jihovýchodní Asii. Hlavním cílem byl Hu Xiaowei, druhý nejvyšší představitel Prince Group, jenž přes síť firem v Hongkongu, Britských Panenských ostrovech a Singapuru pral výnosy z podvodů.

Americké ministerstvo zahraničí uvalilo sankce na pět kubánských subjektů a jednu osob. Sankcionovány byly logistická firma AUSA kontrolující přístav Mariel, finanční společnosti RAFIN a Banco Financiero Internacional, dále těžební podnik Geominera a největší kubánská ocelárna Antillana de Acero modernizovaná ve spolupráci s ruskými firmami. Sankce dopadly i na rodinného příslušníka dříve označeného Alejandra Castra Espína, bývalého šéfa kubánské rozvědky.

24.6.2026

Americký úřad OFAC bez vysvětlení vyřadil ze svého sankčního seznamu celkem deset ruských osob, dva subjekty a dvě plavidla. Ministerstvo financí důvody vyřazení nezveřejnilo.

25.6.2026

Americké ministerstvo financí sankcionovalo rwandskou zlatorudnou rafinerii Gasabo Gold a její vedení za zpracovávání zlata pašovaného z Konga. Jen na začátku roku 2026 šlo o nejméně 60 kg zlata v hodnotě milionů dolarů. Sankcionovány byly i další rwandské těžební firmy napojené na šéfa rafinerie Jeana Malice Kalimu.

Americké úřady prodloužily o měsíc, do 25. července 2026, výjimku ze sankcí umožňující jednat o prodeji zahraniční dceřiné firmy ruského ropného koncernu Lukoil, konkrétně Lukoil International GmbH a jejích poboček. Bez této licence by jakékoli vyjednávání o prodeji bylo porušením amerických sankcí, protože samotný Lukoil je sankcionovanou ruskou společností.

26.6.2026

Americké ministerstvo financí uvalilo sankce na osm osob a subjektů ze sítí zásobujících obě strany súdánské občanské války. Sankcionovány byly súdánské zbrojní podniky napojené na armádu (SAF), které dovážely výbušniny z Egypta a Indie, a kolumbijská náborová síť, jež prostřednictvím firem v Kolumbii a Panamě verbovala bývalé kolumbijské vojáky pro paramilitární jednotky RSF obviněné z genocidy. 

30.6.2026

Americké ministerstvo financí sankcionovalo dva mexické státní příslušníky a devět společností napojených na kartel CJNG za pašování paliva přes americko-mexickou hranici. Schéma funguje tak, že palivo nakoupené v USA je přepraveno do Mexika s falešnými celními dokumenty, čímž se obchází mexická daň z dovozu paliva. Výnosy v řádu desítek milionů dolarů ročně plynou zpět kartelu. 

🇬🇧 SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ

16.6.2026

Velká Británie oznámila kolem 70 nových sankcí proti ruské stínové flotile, vojenským dodavatelským sítím a sítím obcházejícím sankce. Sankcionováno bylo přes 20 ropných tankerů a jako první z G7 i lodě obsluhující sankcionovaný projekt Arctic LNG 2. Nově byla odhalena síť ruské vojenské rozvědky GRU centrovaná kolem krycí firmy Neptune, zaměřená na nákup západních technologií. Celkem byly sankcionovány tři společnosti a deset důstojníků GRU, dále dodavatelé vojenského vybavení z Číny, Thajska a Turecka a subjekty napomáhající obcházení sankcí, mimo jiné nigerijská firma n.

17.6.2026

Britské úřady udělil firmě Sabre Global Technologies (SGTL) rekordní pokutu přes 1 milion liber (nejvyšší od roku 2022) za porušení sankcí vůči Rusku. Společnost poskytující cestovní technologie umožňovala ruské společnosti Ural Airlines přístup ke svému rezervačnímu systému dalších sedm měsíců po jejím sankčním zařazení v květnu 2022, a poté co byly platby na britský účet blokovány, dokonce testovala alternativní platební trasu přes zahraniční účet, aby sankce obešla .

26.6.2026

Velká Británie vyřadila ze sankčního seznamu libyjskou investiční společnost LAAICO (Libyan Arab African Investment Company). Společnost byla sankcionována od roku 2020.

29.6.2026

Britský daňový úřad udělil energetické firmě Petrofac Facilities Management Limited pokutu ve výši 569 157 liber za porušení ruských sankcí. Firma v letech 2022 a 2023 při ukončování ruských operací dodávala sankcionované průmyslové zboží a technickou asistenci osobám napojeným na Rusko. Firma porušení sama nahlásila a spolupracovala s vyšetřováním. 

🇦🇺 AUSTRÁLIE

29.6.2026

Australská policie provedla razie v rámci společného vyšetřování podezřelého vývozu zakázaného zboží v rozporu s novozélandskými a australskými sankcemi vůči Rusku. Vyšetřování se týká tří novozélandských společností. Zatím nebyly vzneseny žádné obvinění, vyšetřování pokračuje.

🇺🇦 UKRAJINA

26.6.2026

Prezident Zelenskyj podepsal dva sankční dekrety. První prodlužuje sankce na společnosti zapojené do výroby a modernizace ruských zbraní, vývoje dronů a meteorologické či IT podpory pro ruské letectvo. Druhý balíček cílí na 67 osob a jeden subjekt spolupracující s okupační správou na dočasně okupovaných územích. Mezi nimi je ředitelka mateřské školy zapojená do nezákonného přemístění dětí do Ruska, šéf zemědělské firmy vyzývající k spolupráci s okupanty a společnost Sojuzmetallservis podporující provoz nezákonně zabraných hutních a uhelných podniků v Doněcku a Luhansku.

Článek Sankční radar červen 2/2 se nejdříve objevil na Odolné Česko.