Sankční radar 2/2 září

Rada EU prodloužila sankce vůči osobám a firmám odpovědným za narušování územní celistvosti Ukrajiny rovnou o tři roky, tedy do 22. září 2029. Dosud se obnovovaly každého půl roku. Zároveň rozhodla, že neobnoví zařazení tří osob a jedné firmy a že ze seznamu vyškrtne tři zemřelé. Podle agentury Reuters jsou mezi vyškrtnutými miliardáři Ališer Usmanov a Michail Fridman a právě jejich vyřazení bylo cenou za tříleté prodloužení. Na Usmanovovi trvala Francie s odkazem na národní bezpečnost. Lucembursko pak prosadilo totéž pro Fridmana, který proti němu vede arbitráž o 16 miliard dolarů kvůli zmrazenému majetku. Dohodu naposledy blokovalo Lotyšsko, nakonec se ale zdrželo hlasování. Na seznamu zůstává zhruba tři tisíce osob a firem.

Rada přidala na seznam pro ruské hybridní hrozby Xenii Fedorovovou, bývalou vysokou manažerku stanice Russia Today (RT) France. Podle odůvodnění se podílela na šíření redakční linie RT France a po zákazu vysílání RT v Evropské unii pokračovala v šíření proruských narativů přes francouzská média CNews, Europe 1 a Le JDNews.

Rada EU sankcionovala deset lidí za potlačování opozice v Rusku. Míří na soudce Nejvyššího soudu a úředníky generální prokuratury, kteří stáli za vyřazením strany Jabloko ze zářijových voleb do Státní dumy. Jabloko bylo jedinou stranou, která otevřeně vystupovala proti válce na Ukrajině.

Týž den Rada EU sankcionovala dalších deset lidí a sedmnáct organizací za deportace ukrajinských dětí a jejich nucenou asimilaci. Na seznamu je prezident Tatarstánu Rustam Minnichanov, ministři školství okupovaných území a vedoucí dětských táborů a škol.

Rada EU prodloužila sankce vůči Burundi o rok, do 31. října 2027. Seznam osob ani jejich identifikační údaje neměnila.

OFAC vyškrtl ze sankčního seznamu dva cíle z ruského režimu: občana Švýcarska Hanse Petera Bomattera, který žije ve Španělsku a na seznam se dostal přes firmu Tamyna AG, a tureckého výrobce obráběcích nástrojů a ozubených kol Modulsan Makina.

Ministerstvo zahraničí USA sankcionovalo osm firem a tři osoby napojené na kubánský vojensko-průmyslový komplex a niklový sektor. Sankce míří na podniky zabývající se vojenským výzkumem, vývojem a výrobou a na vysoké představitele, kteří je řídí.

Téhož dne OFAC sankcioval kryptoměnovou platformu BitBank, kterou ovládá dříve sankcionovaný íránský finančník Babak Zandžani, spolu s jejím vývojářem a třemi dalšími osobami. Platforma podle ministerstva financí sloužila k přesunu kryptoměn a k platbám pro sankcionované íránské subjekty, mimo jiné pro správu námořních služeb v Hormuzu. Zároveň OFAC vymazal ze sankčního seznamu dva běloruské státní podniky: výrobce nátěrových hmot Lakokraska z Lidy a dřevozpracující a papírenský koncern Bellesbumprom z Minsku. Důvod úřad neuvádí, výmazy nikdy neodůvodňuje.

OFAC ukončil celý etiopský sankční program. Poté, co vypršel stav nouze nařízením, úřad vymazal etiopské záznamy ze seznamu SDN a stáhl související pokyny i odpovědi na časté dotazy.

Americký soud odsoudil Tomáse Niembra Conchu, bývalého ředitele portorické banky Nodus International Bank, k devíti letům a čtyřem měsícům vězení. Niembro se letos v březnu přiznal k podvodu a k obcházení amerických sankcí vůči Venezuele. Sankce porušil ve prospěch klienta, kterého OFAC zařadil na seznam za podporu venezuelské ropné společnosti PDVSA.

Americké úřady obvinily z porušení sankcí Lee Reibera, šéfa virginské softwarové firmy Oxygen Forensics, a ruského občana Olega Davydova. Podle obžaloby zatajili, že firmu přes kyperský holding vlastní a řídí pět ruských občanů a že její software vzniká v Rusku. Oxygen Forensics přitom dodával forenzní software na analýzu dat z mobilů a počítačů americkému ministerstvu války a třem složkám ministerstva vnitřní bezpečnosti. Stejná skupina Rusů vlastní i ruskou firmu MKO Systems, která tentýž software prodávala v Rusku pod jinými názvy.

Kanadské úřady oznámily sankce vůči pěti Íráncům a pěti íránským subjektům za digitální represi a systematické porušování lidských práv. Na seznam se mj. dostali ministr vnitra Eskandar Momeni, šéf teheránské kybernetické policie Davúd Moazamí Gúdarzí, člen Nejvyšší rady kyberprostoru Rasúl Džalílí, šéf ochranné a zpravodajské služby policie Mohsen Fathízáde.

Britské úřady zablokovaly dům v londýnské čtvrti Belgravia za 53 milionů liber. Patří Číňance s kyperským pasem Zhao Chen, která sama sankcionovaná není. Zablokovat ho ale šlo proto, že její manžel na sankčním seznamu je. Jmenuje se Hu Xiaowei, vystupuje také pod jménem Wu An Ming a sankcionovaly ho Spojené státy i Británie. Důvodem jsou jeho vazby na kambodžskou skupinu Prince Group, která podle amerických úřadů provozovala areály, kde lidé museli páchat internetové podvody.

Finská celní správa podezírá dvě osoby ze závažného porušení sankčních předpisů. Jedná se vývoz zboží za zhruba 5,9 milionu eur do Ruska v letech 2022 a 2023. Podle vyšetřování dvě firmy z východního Finska, z nichž jedna zajišťovala vývoz a druhá skladování, deklarovaly zásilky jako určené do Kazachstánu a Turecka, ve skutečnosti ale mířily do Ruska. Šlo především o hydraulická čerpadla, motory a ventily, tedy zboží, jehož vývoz do Ruska unijní sankce zakazují od 10. července 2022. Případ celníci otevřeli na základě vlastní analýzy dat. Jeden z podezřelých čelí u okresního soudu v Jižní Karélii dalším čtyřem obviněním z porušení sankčních předpisů.

Švýcarská spolková rada sjednotila a upřesnila finanční ustanovení ve čtyřech sankčních nařízeních. Týkají se Severní Koreje, Íránu a skupin napojených na Islámský stát, Al-Káidu a Tálibán. Švýcarsko jimi provádí sankce Rady bezpečnosti OSN proti financování terorismu a šíření zbraní hromadného ničení.

Norská policie obvinila telekomunikační skupinu Telenor ASA z porušení norského sankčního zákona a z účasti na zločinech proti lidskosti v Myanmaru. Obě věci se týkají doby po vojenském převratu v únoru 2021 až do března 2022, kdy Telenor prodal svou myanmarskou dceřinou firmu libanonské skupině M1 za 105 milionů dolarů.

Prezident Zelenskyj uvalil sankce na 44 lidí, kteří se podíleli na nezákonných „volbách“ do ruské Státní dumy na okupovaných ukrajinských územích. Jde o osoby jednající v ruském zájmu na Krymu a v Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské oblasti. Na seznamu je propagandistka Irina Kuksenkovová nebo bývalý ukrajinský poslanec Jurij Oniščuk, který začal spolupracovat s ruským režimem po obsazení Melitopolu.

Japonsko vyškrtlo ze syrského sankčního režimu šestnáct subjektů. Zmrazení majetku skončilo třem bankám, tj. Commercial Bank of Syria, Syria International Islamic Bank a Real Estate Bank, a čtyřem ropným firmám v čele se státní General Petroleum Corporation. Ze seznamu zmizel také telefonní operátor Syriatel a ministerstva obrany a vnitra. Japonsko tím pokračuje v uvolňování, které zahájilo v květnu 2025, několik měsíců po pádu Asadova režimu. Sankce dál platí pro 59 osob a 15 subjektů.

Austrálie zařadila na sankční seznam 33 osob, 35 subjektů a 38 plavidel. Mezi lidmi jsou ruští činitelé, představitelé zbrojního průmyslu, dále Sergej Mendělejev jako zakladatel a spolumajitel kryptoměnové burzy Garantex a vojenský bloger Michail Zvinčuk, který založil firmu Rybar a stejnojmenný telegramový kanál. Ze subjektů jde o devět ruských bank, mimo jiné Točka Bank, Post Bank, Sinara Bank, Absolut Bank, Transkapitalbank a AK Bars Bank, a o dětské a mládežnické organizace Artek, Hnutí prvních a centrum VÁLEČNÍK, které se podílejí na vojensko-vlastenecké výchově. Na seznam se dostaly i zbrojovky Imperátorská tulská zbrojovka, Vojensko-průmyslová společnost a Arzamaský strojírenský závod a firmy mimo Rusko: singapurské Alt Capital a Metaflare, lucemburský Altair Holding a gruzínská Rapira.