V reakci na ruskou agresi na Ukrajině se Česko a další země zapojují do prosazování sankčních balíčků, které jsou jedním z klíčových nástrojů pro ochranu mezinárodního práva, lidských práv a demokratických hodnot. Sankce se ale mohou týkat entit i z jiných zemí. Na našem webu sledujeme novinky z oblasti sankční politiky a implementace mezinárodních sankcí. Hlavním cílem je přinášet pravidelné informace, které pomohou lépe se orientovat v tomto dynamickém a zásadním tématu.
USA uvalily sankce na dva vysoce postavené představitele Hizballáhu a dva finanční zprostředkovatele. Tito jednotlivci působící v Libanonu a Íránu úzce spolupracují s vedením Hizballáhu na zajišťování finančních převodů od zahraničních dárců, kteří tvoří významnou část rozpočtu této teroristické organizace. Jeden z nich má kromě správy finančních toků v Libanonu také na starosti dohled nad finančními aktivitami skupin napojených na Hizballáh po celém světě.
13.5.2025
USA zařadily na sankční seznamy týkající se Íránu a globálních teroristů celkem 15 subjektů z různých zemí a jednoho íránského občana. Na seznam sankcionovaných byly rovněž přidány dvě lodě v souvislosti s aktivitami napojenými na íránské teroristické struktury.
USA zruší veškeré sankce vůči Sýrii, oznámil americký prezident Donald Trump. Nové syrské vládě popřál hodně štěstí a vyjádřil naději, že se jí podaří stabilizovat situaci v zemi, která prošla dlouhou občanskou válkou. Damašek to uvítal.
8.5.2025
Spojené státy oznámily, že plánují požádat OSN o uvalení sankcí na lodě, které se podílejí na obcházení rezolucí OSN zaměřených na omezení severokorejského jaderného a raketového programu tím, že převážejí uhlí do Číny.
5.5.2025
USAzařadilyKaren National Army (KNA), ozbrojenou skupinu působící v Barmě, na seznam nadnárodních zločineckých organizací. Spolu s touto skupinou uvalily sankce také na jejího vůdce Sawa Chit Thua a jeho dva syny, Sawa Htoo Eh Mooa a Sawa Chit Chita, kvůli jejich účasti na kybernetických podvodech namířených proti občanům USA, obchodování s lidmi a přeshraničním pašeráckým aktivitám
Spojené království
19.5.2025
Velká Británie, 🇫🇷 Francie a 🇨🇦 Kanadavyjádřily znepokojení nad situací v Gaze a na Západním břehu a uvedly, že pokud Izrael neukončí vojenské operace a nezmírní omezení humanitární pomoci, zváží další konkrétní kroky, včetně případných cílených opatření nebo zavedení sankcí. Zároveň vyjádřily nesouhlas s rozšiřováním osad, které podle nich ohrožuje budoucí mírové řešení.
9.5.2025
Velká Británie oznámilanejvětší sankce proti ruské „stínové flotile“ přepravující ropu, která ohrožuje evropskou infrastrukturu. Plánuje postihnout až 100 tankerů a zasáhnout osoby za flotilou. Cílem je zvýšit tlak na ruskou ekonomiku a chránit klíčovou podmořskou infrastrukturu.
8.5.2025
Britská společnost Svarog Shipping & Trading Company Limiteddostala pokutu ve výši 5 000 liber za porušení sankcí vůči Rusku. Firma neodpověděla včas na výzvu k poskytnutí informací, což je přestupek podle nařízení o ruských sankcích. Toto je první pokuta tohoto typu udělená OFSI.
Evropská unie
20.5.2025
Evropská unie uvalila na Rusko již 17. balíček sankcí. Nová omezení se zaměřují na lodě z takzvané ruské stínové flotily, tedy zahraniční plavidla, která přepravují ruské ropné produkty. Na příslušném seznamu by mělo být téměř 200 lodí včetně ropných tankerů.
12.5.2025
Rada EU rozhodla prodloužitsankce proti kybernetickým útokům ohrožujícím Evropskou unii a její členské státy o další rok, do 18. května 2026, přičemž právní rámec pro tato opatření bude platný až do 18. května 2028. Současné sankce se vztahují na 17 fyzických osob a 4 subjekty.
Francie
7.5.2025
Prezident Emmanuel Macron vyzval k „postupnému rušení evropských hospodářských sankcí“ vůči Damašku, pokud islamistická koalice, která se v Sýrii dostala k moci po svržení režimu Bašára Asada loni v prosinci, stabilizuje zemi. Dodal, že bude prosazovat, aby sankce EU vůči Sýrii nebyly v červnu obnoveny.
Polsko
14.5.2025
Polští celníci a příslušníci finanční správy zadrželi tři osoby kvůli podezření z obcházení sankcí Evropské unie. Podle prohlášení polské celní správy bylo zjištěno, že polská společnost dovážela běloruskou březovou překližku přes firmy registrované v Kazachstánu, čímž se snažila sankce obejít.
Švýcarsko
15.5.2025
Švýcarsko zakázalo dovoz neopracovaného hliníku z Ruska a Běloruska a zpřísnilo vývozní omezení. Cílem je zabránit obcházení sankcí a sladit se s 16. balíčkem sankcí EU.
13.5.2025
Švýcarsko upravilo záznamy o 14 osobách na svém sankčním seznamu vůči Myanmaru. Ve většině případů se změny týkají jejich aktuálního postavení nebo funkcí. Třináct z těchto osob bylo již v březnu zařazeno na sankční seznam Evropské unie. Sankce byly zavedeny v reakci na porušování lidských práv v Myanmaru.
Ukrajina
9.5.2025
Ukrajina zařadila na svůj sankční seznam celkem 58 osob a 74 subjektů. Všichni tito jednotlivci jsou občany Ruské federace.
Japonsko
12.5.2025
Japonské úřady uvalily zákaz vývozu na společnost Astrade Corporation a jejího ředitele Sovu Andreje kvůli exportu do Ruska.
Americký prezident Donald Trumppohrozil uvalením sankcí na všechny, kdo budou nakupovat íránskou ropu nebo jiné produkty. Íránské ministerstvo zahraničí prohlásilo, že americké sankce vyvolávají hluboké pochybnosti a nedůvěru ohledně závazku Spojených států k diplomacii.
Agentura Reuters s odvoláním na své zdroje uvedla, že Spojené státy připravily nové sankce zaměřené na ruský bankovní sektor a oblast přírodních zdrojů. Jejich cílem je zvýšit tlak na Rusko v rámci mírových vyjednávání. Americký prezident Donald Trump však podle dostupných informací zatím tyto sankce neschválil.
Tanker pod americkými sankcemi vyložil íránskou ropu v čínském přístavu.Podle údajů společnosti Kpler dorazil tanker Gather View do čínského přístavu Dongjiakou, kde ropu vyložil.
1.5.2025
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyjschválil nové sankce vůči více než 60 osobám a 45 organizacím z Ruska, Ukrajiny i zahraničí. Sankce se vztahují na veřejně známé osoby, včetně bývalého neoficiálního poradce šéfa prezidentské kanceláře Oleksije Arěstovyče, ruských propagandistů a desítek firem – některé sídlí i ve Švýcarsku a Singapuru.
30.4.2025
Evropský soudní dvůr rozhodl, že vývoz hotovosti do Ruska za účelem úhrady lékařských zákroků není povolen. V rámci sankcí proti Rusku zakazuje EU vývoz bankovek v eurech nebo jiných měnách členských států do Ruska, výjimka existuje pouze pro částky potřebné na cestovní a pobytové náklady. V konkrétním případu žena na letišti ve Frankfurtu vezla téměř 15 000 eur, z čehož část byla určena na lékařské ošetření. Celníci jí povolili ponechat si jen 1 000 eur na cestu. Soud zdůraznil, že financování zdravotní péče v Rusku nepředstavuje „osobní použití“ ve smyslu výjimky a tedy nespadá pod povolený vývoz hotovosti.
Prezidentka Evropského parlamentu Roberta Metsolaoznámila, že Čína zruší sankce, které byly uvaleny v roce 2021 na pět poslanců Evropského parlamentu, jejich rodiny a Podvýbor pro lidská práva. Zrušení sankcí tedy představuje krok k obnově dialogu mezi parlamentem a Čínou.
USAuvalilysankce na 7 entit zapojených do obchodu s íránskými ropnými a petrochemickými produkty, včetně čtyř prodejců a jednoho kupce, kteří umožňují Íránu obcházet sankce a generovat příjmy. Sankce se rovněž týkají námořní správcovské společnosti a dvou lodí, které přepravují íránské produkty. Dále byly sankce uvaleny na íránskou inspekční společnost, která pomáhá při přepravě nelegálních íránských energií a snižuje riziko porušování sankcí.
29.4.2025
USAuvalily sankce na 6 organizací a 6 jednotlivců z Íránu a Čínské lidové republiky za jejich zapojení do sítě, která zajišťuje přísady pro raketové palivo. Tato síť zajišťovala nákup chloranu sodného a dioctylsebacátu z Číny do Íránu. Chloran sodný se používá k výrobě chloranu amonného, který je regulován Mezinárodním režimem kontroly raketové technologie a je klíčovou složkou pro výrobu balistických raket.
28.4.2025
EUrozhodla o prodloužení sankčního režimu proti jednotlivcům a subjektům, které jsou odpovědné za činnosti směřující k destabilizaci, podkopávání nebo ohrožení suverenity a nezávislosti Moldavska, a to až do 29. dubna 2026. Tyto sankce se nyní vztahují na celkem 16 jednotlivců a 2 subjekty.
25.4.2025
Velká Británie aktualizovala sankce vůči Rusku. Nová pravidla zavádějí zákaz přenosu softwaru (např. ERP, CRM) a technologie potřebné pro vývoj nebo výrobu kontrolovaného zboží, včetně průmyslového know-how a obchodních tajemství. Také rozšiřují seznam zakázaného zboží, včetně elektroniky, strojů a surovin, jejichž export do Ruska je zakázán.
V Nizozemsku je loďařská společnost Damen Shipyards podezřelá z porušení sankcí EU proti Rusku. Vyšetřování se zaměřilo na zboží a technologie, které mohly posílit ruskou armádu, na základě činů z roku 2022. Kromě toho byl otevřen samostatný případ proti společnosti a některým jejím manažerům kvůli korupci. Společnost obě obvinění odmítla.
EUprodloužilasankce proti Myanmaru až do 30. dubna 2026. Tento krok byl přijat na základě každoročního přezkumu a pokračujících závažných problémů v Myanmaru, včetně podkopávání demokracie a závažného porušování lidských práv. Sankce se nyní vztahují na 106 jednotlivců a 22 subjektů.
23.4.2025
Ruskouvalilosankce na 21 britských zákonodárců, čímž jim zakázalo vstup do země. Seznam zahrnuje šest členů Sněmovny lordů a patnáct poslanců z různých stran, včetně vládní Labouristické strany, centristických Liberálních demokratů, Skotské národní strany a Demokratické unionistické strany Severního Irska.
24.4.2025
Velká Británieoznámila, že změní sankční regulace vůči Sýrii, aby podpořila obnovu země po pádu Asadova režimu. To zahrnuje zrušení některých sankcí na finanční služby a energetické sektory a zrušení sankcí vůči 12 entitám, jako je Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra. Sankce vůči Asadovi a jeho spojencůmvšak zůstanou v platnosti.
Evropský úřad pro boj proti podvodům a litevská celní správa provedly razii u společnosti podezřelé z porušování sankcí. Společnost údajně přesměrovala sankcionované zboží do Ruska a Běloruska přes Střední Asii. Při razii byly zabaveny významné množství zboží, velké sumy peněz a zbraně. Předběžné odhady hodnoty zabaveného zboží jsou přibližně 1,5 milionu eur.
Lotyšsko zveřejnilo statistiky týkající se vymáhání sankcí v roce 2024. Během tohoto období bylo podáno 451 hlášení o podezření na porušení sankcí. Kromě toho bylo zastaveno pokusy o vývoz hotovosti v hodnotě 18,9 milionu eur směrem do Ruska. Na hranicích s Ruskem bylo zablokováno více než 8 500 zásilek, přičemž většina (89 %) z nich byla exporty. Také bylo zahájeno 392 trestních řízení týkajících se porušení sankcí, přičemž výsledky těchto případů zatím nebyly zveřejněny.
23.4.2025
V Estonsku bylo v roce 2024v souvislosti s porušováním sankcí EU proti Rusku vyneseno 8 rozsudků, včetně jednoho z roku 2022 a tří z roku 2025. Tresty se pohybovaly od pokut po vězení až na pět let. Dále byly zaznamenány rozsudky v roce 2025 proti Demyanu Belyakovovi, který dostal 5 let vězení za export tlumičů a doplňků na zbraně do Ruska, a Andrei Klychkov, který byl odsouzen k vězení za pokus o export částí zbraní. Celková hodnota zabaveného zboží dosahuje téměř €1 milionu.
Čína uvalila sankce na některé americké zákonodárce, vládní představitele a šéfy nevládních organizací. Důvodem jsou jejich kroky týkající se Hongkongu, které Čína považuje za závažné zásahy. Opatření je reakcí na předchozí sankce ze strany USA vůči čínským a hongkongským úředníkům.
18.4.2025
Ukrajinauvalila sankce na tři čínské společnosti kvůli podezření, že dodávaly zbraně nebo strategické materiály Rusku. Sankce se týkají firem Beijing Aviation and Aerospace Xianghui Technology, Zhongfu Shenying Carbon Fiber Xining a Rui Jin Machinery. Ukrajina zároveň pověřila ministerstvo zahraničí, aby o podobných sankcích jednalo i s EU, USA a dalšími partnery.
16.4.2025
Spojené státy odstranilyAntala Rogána, vysokého úředníka z kabinetu Viktora Orbána, ze sankčního seznamu. Rogán byl na něj zařazen předchozí americkou administrativou kvůli podezření z korupce.
15.4.2025
Estonský soudodsoudil 65letou Tatjanu Sokolovovou k trestu odnětí svobody na 16 měsíců za porušení sankcí Evropské unie vůči Rusku. Podle obžaloby přijala finanční prostředky od sankcionované ruské nadace, která podporuje krajany žijící v zahraničí, aby uhradila právní výdaje ruského občana Andreje Andronova s trvalým pobytem v Estonsku.
14.4.2025
Britská vláda oznámila sankce vůči zločinecké skupině „Foxtrot Network“ se sídlem ve Švédsku a jejímu vůdci Rawu Majidovi. Důvodem je jejich údajná účast na útocích proti izraelským a židovským cílům v Evropě, prováděných podle britských úřadů ve prospěch Íránu.
EUuvalila sankce na 7 jednotlivců a 2 organizace v rámci sankčního režimu vůči Íránu. Mezi sankcionovanými je soudce Abbasali Howzan, který potvrdil rozsudky proti politickým oponentům a aktivistům, a Hedayatollah Farzadi, ředitel věznice Evin, která je známá pro závažná porušování lidských práv, včetně mučení a omezování práv vězňů.
12.4.2025
Ukrajinauvalila sankce na několik známých osobností spojených s bývalým režimem. Mezi nimi jsou bývalý vicepremiér Serhij Arbuzov, exsekretář Rady národní bezpečnosti a obrany a někdejší vedoucí prezidentské kanceláře Andrij Kljujev, Viktor Polishchuk a Aljona Ševcova. Arbuzov je hledaný za zpronevěru státního majetku, Kljujev čelí obvinění z rozkrádání rozpočtu a spolupráce s ruskou FSB.
10.4.2025 Velká Británie uvalila sankce na 4 gruzínské občany, včetně generálního prokurátora Gruzie, jako součást svého posledního opatření proti závažným porušením lidských práv.
Japonskozavedlo sankce proti dvěma osobám, Abdelu Rahmanu Juma Barakallahovi a Osmanu Muhammadu Hamidu Muhammadu, kteří jsou generálmajory v rámci Súdánských Rychlých podpůrných sil (RSF).
Jižní Koreauvalila sankce na hongkongskou námořní firmu Xiangrui Shipping Co Ltd a jejího ruského odesílatele. Sankce byly uvaleny kvůli jejich zapojení do obchodu se zakázanými produkty z KLDR.
9.4.2025
Spojené státyzařadilyJesusa Alfreda Beltrána Guzmana, vůdce organizace Beltrán Leyva (BLO), na svůj seznam sankcionovaných osob kvůli jeho významné roli v obchodování s nelegálními drogami, včetně fentanylu, kokainu, heroinu a metamfetaminu, do Spojených států.
Spojené státyzařadily5 íránských subjektů a 1 osobu na seznam sankcionovaných z důvodu jejich podpory hlavním organizacím zodpovědným za íránský jaderný program, jako je Íránská organizace pro atomovou energii (AEOI) a její dceřiná firma Iran Centrifuge Technology Company (TESA).
Bývalý ruský vládní ministr Dmitrij Ovsjannikov, kterého Vladimir Putin jmenoval gubernátorem na nezákonně anektovaném Krymu, byl jako první případ svého druhu ve Velké Britániiodsouzen za obcházení sankcí v období od února 2023 do ledna 2024.
8.4.2025
Japonsko se rozhodlo prodloužitzákaz obchodování se Severní Koreou o další dva roky jako součást sankcí, a to kvůli pokračujícím obavám z jejího jaderného a raketového programu a kvůli stále nevyřešené otázce únosů japonských občanů. Podle hlavního tajemníka vlády Jošimasy Hajašiho jsou hlavními důvody tohoto kroku právě aktivity Pchjongjangu v oblasti zbrojení a dlouhodobě nevyjasněné případy zmizení japonských občanů.
Švýcarsko odstranilo 1 osobu ze svého sankčního seznamu vůči Bělorusku a upravilo záznamy o 11 jednotlivcích a dvou subjektech. Ze seznamu byl vyškrtnut Uladzimir Viktaravič Kalač, bývalý místopředseda Státní bezpečnostní komise (KGB) Běloruska.
3.4.2025
Francouzský telekomunikační regulátor Arcomnařídil společnosti Eutelsat ukončit vysílání dvou ruských televizních stanic, které byly zařazeny na sankční seznam Evropské unie. Jedná se o zábavní kanál STS a zpravodajský kanál Pátý kanál (Channel 5), oba kanály vlastní ruská společnost JSN National Media Group, která je na sankčním seznamu EU.
Spojené královstvíuvalilo sankce na 12 jednotlivců a jednu společnost v rámci svého globálního protikorupčního režimu. Mezi sankcionovanými je například ruská společnost EVRAZIA a také vysoce postavení činitelé v Gruzii a Guatemale, kteří podle Londýna zneužívali svou pravomoc, oslabovali demokratické instituce a ovlivňovali soudní nezávislost.
2.4.2025
Český sankční seznam se rozšířil. Vláda zařadila na vnitrostátní sankční seznam běloruskou novinářku Natalii Sudliankovou a příslušníka ruské tajné služby GRU Alexeje Šavrova. Podle ministra zahraničních věcí Jana Lipavského je Sudlianková klíčovou spolupracovnicí ruské vojenské zpravodajské služby GRU a řadu let v Česku skrytě a vědomě pracovala ve prospěch několika ruských organizací.
Americký prezident Donald Trump oznámil další tarify na dovoz. Zboží z Evropské unie bude podléhat clu 20 procent, z Číny pak 34 procent. Základní tarif na veškerý dovoz do Spojených států bude 10 procent, pro dalších přibližně šedesát zemí s největší obchodní nerovnováhou prezident uvalí vyšší clo.
USAuvalily sankce na 5 osob, 4 subjekty a jednu loď kvůli podpoře terorismu. Cílem je síť napojená na húsíjského finančníka Saída al-Džamála, který spolupracuje s íránskými Revolučními gardami. Tato skupina nakupovala z Ruska zbraně, citlivé zboží a kradené ukrajinské obilí pro Jemen. OFAC také označil osm kryptopeněženek používaných Húsíi.
1.4.2025
Podle srbského prezidenta Aleksandara Vučiće Úřad pro kontrolu zahraničních aktiv USA (OFAC) prodloužit 30denní výjimky ze sankcí, která umožňuje srbskému ropnému průmyslu pokračovat v činnosti. OFAC označil společnost NIS v lednu 2025 za dceřinou firmu sankcionované ruské ropné společnosti Gazprom Neft.
Hodnota aktiv Ruské centrální banky, která byla ve Švýcarsku zmrazena, se během posledního roku zvýšila o 3,5 % a dosáhla 7,45 miliardy franků. Podle informací Státního sekretariátu pro hospodářské záležitosti se celkový objem zmrazeného majetku zvýšil meziročně o 28 % z předchozích 5,8 miliardy franků.
Britská vládauvalila sankce na čtyři osoby za závažná porušení lidských práv během občanské války na Srí Lance. Sankce se týkají bývalých velitelů srílanské armády a jednoho bývalého velitele organizace Tamilští tygři (LTTE), kteří se podíleli na mimosoudních popravách, mučení a sexuálním násilí.
Čínský premiér Li Qiang podepsal nařízení o zavedení nových pravidel k posílení čínských protiopatření vůči zahraničním sankcím. Tato pravidla implementují zákon proti zahraničním sankcím z roku 2021, který umožňuje Číně zařadit na seznam proti sankcím jednotlivce nebo subjekty uplatňující diskriminační opatření vůči čínským občanům či podnikům.
21.3.2025
Podle výroční zprávy Úřadu pro implementaci finančních sankcí (OFSI) za rok 2023–24 Velká Británie uvalenými sankcemi připravila Rusko o více než 400 miliard dolarů, čímž výrazně narušila jeho vojenské kapacity, energetický sektor a finanční stabilitu. Do března 2024 britská vláda zařadila na sankční seznam2 001 osob a subjektů v rámci opatření proti Rusku. Sankce zavedené Spojeným královstvím a jeho spojenci měly zásadní dopad na ruskou ekonomiku, přičemž způsobené ztráty odpovídají čtyřletým výdajům ruské armády. Kromě toho bylo zmrazeno 25 miliard liber ruských aktiv.
Spojené státy prodloužily Maďarsku výjimku ze sankcí, která zemi umožňuje platit Rusku za odběr zemního plynu. Jedná se o sankce, které Spojené státy loni v listopadu uvalily na ruskou Gazprombank, které přijímá platby za prodej zemního plynu od zákazníků ruské plynárenské skupiny Gazprom v Evropě.
Německozabavilo tanker Evetnin, považovaný za součást ruské stínové flotily využívané Moskvou k obcházení sankcí. Plavidlo s nákladem 100 tisíc tun ropy za zhruba 40 milionů eur (přes miliardu Kč) se nyní stalo německým majetkem. Tanker Eventin byl zahrnut do 16. balíčku unijních sankcí proti Rusku v reakci na jeho invazi na Ukrajinu.
Švýcarskoupravilo svůj sankční systém a rozdělilo ho na dvě samostatné části, aby lépe odpovídal sankčním režimům OSN zaměřeným na osoby a organizace spojené s Usámou bin Ládinem, Al-Káidou nebo Tálibánem.
Americké ministerstvo financíodstraniloTornado Cash ze seznamu sankcionovaných subjektů po prohře u odvolacího soudu. Tato kryptoměnová platforma byla dříve obviněna z praní více než 7 miliard dolarů, včetně 455 milionů dolarů ukradených hackerskou skupinou z KLDR.Ruští spoluzakladatelé Roman Storm a Roman Semenov byli obviněni z praní špinavých peněz, přičemž Semenov zůstává na seznamu sankcí USA a Storm byl v roce 2023 zatčen. Vývojář Alexey Pertsev byl v Nizozemsku odsouzen k více než pěti letům vězení.
20.3.2025
USAuvalily několik sankčních opatření souvisejících s vývozem íránské ropy. Konkrétně OFAC postihl sankcemi 12 subjektů, 1 jednotlivce a 8 plavidel zapojených do přepravy milionů barelů íránské ropy, které jsou součástí tzv. „stínové flotily“ tankerů zásobujících rafinerie, jako je Luqing Petrochemical.
Britské úřady uložily globální právnické firmě Herbert Smith Freehillspokutu ve výši 465 000 liber (603 058,50 USD) po porušení britských sankcí proti Rusku. Sankce se týkají šesti plateb v celkové hodnotě 3,9 milionu liber (5,06 milionu USD) provedených na účty ruských bank JSC, PJSC Sovcombank a PJSC Sberbank, které podléhají zmražení majetku v rámci britských sankcí. Firma uvedla, že platby byly důsledkem lidské chyby během posledního týdne uzavírání její moskevské pobočky a že se netýkaly klientů firmy ani jejích ostatních poboček.
18.3.2025
Dmitrii Ovsiannikov, ruský politik, který byl jmenován guvernérem Sevastopolu, největšího města anektovaného Krymu, se postavil před londýnský soud. Je obviněn z porušení britských sankcí, což je historicky první případ tohoto typu. Obvinění se týká pokusu o obcházení sankcí v období mezi únorem 2023 a lednem 2024 a dvou obvinění z držení nebo použití trestně získaného majetku. Jeho bratr a manželka čelí dalším obviněním z obcházení sankcí.
Ministerstvo spravedlnosti USA podalo civilní žalobu na zabavení letadla, které podle jeho tvrzení bylo pašováno z USA a provozováno ve prospěch venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, čímž došlo k porušení sankcí.
17.3.2025
Rada EUuvalila sankce na 9 jednotlivců a 1 organizaci kvůli závažnému porušování lidských práv, podpoře ozbrojeného konfliktu a nelegálnímu využívání přírodních zdrojů v Demokratické republice Kongo (DRK). Na sankčním seznamu se objevilo pět vedoucích představitelů M23, včetně jeho prezidenta Bertranda Bisimwy, a tři vysoce postavení důstojníci RDF. Dále byl sankcionován Francis Kamanzi, ředitel Rwandského úřadu pro těžbu a energetiku, a společnost Gasabo Gold Refinery, která nelegálně získává zlato z území kontrolovaných M23. Celkově nyní EU uplatňuje sankce proti 32 jednotlivcům a 2 organizacím zapojeným do konfliktu v DRK.
14. 3. 2025
Členské státy EU se dohodly na prodloužení sankcí proti ruským a běloruským občanům a firmám. Nakonec se podařilo najít kompromis, ze seznamu podle všeho zmizela čtyři jména a Maďarsko i Slovensko svou blokaci stáhly. Bez dohody by sankce vypršely v sobotu 15. 3., musí se prodlužovat každých šest měsíců.
Rada EU přijala svou vyjednávací pozici ohledně zavedení tarifů na určité zemědělské produkty a hnojiva z Ruska a Běloruska. Podle tiskové zprávy Rady EU budou novými tarify zatíženy zemědělské produkty představující 15 % všech dovozů z Ruska (v roce 2023). Jakmile tyto tarify vstoupí v platnost, všechny zemědělské produkty z Ruska budou podléhat celním poplatkům EU.
Úřad pro implementaci finančních sankcí (OFSI) vydal licenci, která umožňuje britským občanům nakupovat palivo pro osobní vozidla na čerpacích stanicích v Kyrgyzstánu a Tádžikistánu, které jsou vlastněny nebo zásobovány osobami pod sankcemi. Tato výjimka byla vytvořena z praktických důvodů, aby byl zajištěn přístup k palivu v těchto středoasijských zemích.
Úřad pro implementaci finančních sankcí (OFSI) zveřejnil oznámení o porušení sankcí proti terorismu, které se týká tří charit (Sahara Hands, Peculiar Peoples’ Palace Ministries a Impact Planet). Charitám byly zaslány požadavky na informace potřebné k monitorování dodržování britských předpisů o terorismu, ale žádná odpověď nebyla poskytnuta ani po dvou následných výzvách.
Evropská komise vydala varování o vysokém riziku obcházení sankcí při dovozu překližky, zejména březové, která představuje významný zdroj příjmů pro Rusko a Bělorusko. Podle Komise se ruští a běloruští výrobci snaží obejít tato omezení prostřednictvím společností ze třetích zemí, například z Číny, Kazachstánu či Turecka. Tyto firmy přebalují a přeznačují zboží a využívají falešné dokumenty, aby zakryly skutečný původ produktů.
Německý soud zahájil trestní řízení proti dvěma bývalým manažerům společnosti Siemens, kteří čelí obvinění z porušení sankcí kvůli vývozu plynových turbín do Ruskem okupovaného Krymu. Dodávky energetického vybavení na Krym jsou totiž zakázány sankcemi EU a USA, které byly uvaleny po anexi Krymu Ruskem v roce 2014. Společnost Siemens uvedla, že se nemůže vyjadřovat k aktuálnímu soudnímu řízení, ale zdůraznila, že proces není zaměřen proti firmě a dotyční již pro ni nepracují.
Spojené státyuvalily sankce na představitele thajské vlády. Důvodem je únorové vyhoštění nejméně čtyřiceti Ujgurů do Číny, kde budou podle USA perzekuováni.
13.3.2025
Ruské vedení se obrátilo na firmy s dotazem, jaké západní sankce na jejich podnikání dopadly nejvíce. Děje se tak před jednáním s USA o možném příměří ve válce na Ukrajině. Podle zjištění největší problémy ruským společnostem způsobuje znemožnění přístupu do systému mezinárodních plateb. Další zdroje zároveň upozornily na sankce v oblasti energetiky, zejména na opatření ovlivňující ruskou flotilu ropných tankerů. Pravděpodobnějším výsledkem jednání by mohlo být zmírnění vymáhání sekundárních sankcí vůči společnostem ze třetích zemí, které napomáhají ruským transakcím.
Spojené státy, Německo a Finskospolečně zasáhly proti kryptoměnové burze Garantex, která byla sankcionována a podílela se na porušování mezinárodních sankcí. Od dubna 2019 Garantex zpracovala transakce v hodnotě více než 96 miliard dolarů, včetně těch, které byly spojeny s organizovaným zločinem a teroristickými skupinami. V rámci operace byla také zveřejněna obvinění vůči dvěma administrátorům burzy, Alekseji Besciokovovi a Aleksandrovi Mirovi Serdovi, kteří jsou obviněni z pomoci při praní peněz a porušování sankcí.
12.3.2025
Německé úřadyzatkly46letou ženu a dvě další osoby, které jsou podezřelé z porušování sankcí EU prostřednictvím nelegálního vývozu automobilů do Ruska. Skupina je obviněna z vývozu 192 vozidel v celkové hodnotě 21,4 milionu EUR do Ruska od dubna 2022. Aby se vyhnuli sankcím, vozidla byla nesprávně deklarována jako zásilky do Běloruska, Kyrgyzstánu, Tádžikistánu a Uzbekistánu, přičemž jejich registrace probíhaly přímo v Rusku. Během razií v Berlíně a Bavorsku bylo zabaveno pět automobilů a do akce se zapojilo 85 policistů.
Lotyšská služba státní bezpečnosti (VDD)požádala státní zastupitelství o zahájení stíhání čtyř osob – jednoho občana Ázerbájdžánu, dvou občanů Lotyšska a jednoho nerezidenta Lotyšska – za porušení sankcí EU. Tito jednotlivci jsou obviněni z nákupu a dodání přenosných několik desítek satelitních internetových systémů Starlink Min ruské armádě pro použití ve válce na Ukrajině. EU zakázala přenos těchto systémů do Ruska jakýmkoli osobám nebo organizacím.
Spojené státyuvalily sankce na síť Foxtrot, švédskou gangovou organizaci, která je obviněna z provádění útoků proti izraelským zájmům v Evropě na pokyn Íránu. Ministerstva financí a zahraničních věcí USA označila Foxtrot za jeden z „nejznámějších kriminálních gangů“ ve Švédsku a uvalila sankce také na jejího vůdce Rawu Majida. Obě agentury uvedly, že Majid „speciálně spolupracoval s Íránským ministerstvem pro inteligenci a bezpečnost“.
Členské státy EU se shodly na prodloužení sankcí proti ruským a běloruským občanům a firmám. Nakonec se podařilo najít kompromis, ze seznamu podle všeho zmizela čtyři jména a Maďarsko i Slovensko svou blokaci stáhly. Bez dohody by sankce vypršely v sobotu 15. 3., musí se prodlužovat každých šest měsíců.
10.3.2025
Kanada uvaluje nové sankce na íránské jednotlivce a subjekty, kteří se podíleli na závažných porušeních lidských práv vůči íránským civilistům a na destabilizačních aktivitách v oblasti Blízkého východu a po celém světě, jež ohrožují mezinárodní mír, bezpečnost a stabilitu. Sankce se vztahují na 3 jednotlivce a 4 subjekty, které zahrnují íránské podnikatele a firmy napojené na nákupní sítě, jež dodávají pokročilou technologii podporující výrobu a prodej zbraní pro Islámskou revoluční gardu (IRGC),včetně dodávek do Ruska pro jeho nelegální válku proti Ukrajině.
8.3.2025
Spojené státyzamítlykanadský návrh nazřízení pracovní skupiny, která by se zabývala ruskou „stínovou flotilou“ ropných tankerů. Kanada, která momentálně předsedá Skupině sedmi, tento návrh předložila před setkáním ministrů zahraničí G7 v Québecu. Při jednáních o společném prohlášení k námořním otázkám USA usilují o silnější formulace týkající se Číny, zatímco zmírňují formulace týkající se Ruska.
7.3.2025
Prezident USA Donald Trumpoznámil, že pečlivě zvažuje uvalení rozsáhlých sankcína Rusko, dokud nebude uzavřeno příměří a mírová dohoda s Ukrajinou. Trump uvedl, že tuto možnost zvažuje kvůli tomu, že “Rusko právě teď silně útočí na Ukrajinu na bojišti”.
Od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 bylo na normanském ostrově Guernseyzmrazeno téměř 72 milionů liber ruských aktiv, jelikož sankce uvalené Spojeným královstvím se automaticky vztahují i na toto území. K tomu se přidává dalších 12,7 miliardy liber aktiv, která jsou spravována z Guernsey, ale nacházejí se mimo něj.
6.3.2025
Evropská rada vydala prohlášení v rámci summitu EU s prezidentem Zelenským, v němž zdůrazňuje, že EU zůstává odhodlána vyvíjet tlak na Rusko, a to i prostřednictvím dalších sankcí a posílením vymáhání stávajících opatření, s cílem oslabit jeho schopnost pokračovat v agresivní válce.
Kanadauvalila sankce na 7 jednotlivců a 3 organizace spojené se Súdánskými ozbrojenými silami (SAF) a Rychlými podpůrnými silami (RSF), které jsou odpovědné za pokračující násilí proti civilistům v Súdánu.
4.3.2025
Švýcarskorozšířilo svůj sankční seznam proti Rusku v reakci na pokračující vojenskou agresi proti Ukrajině. Na seznam bylo přidáno 48 jednotlivců a 35 subjektů, jejichž majetek byl zmrazen a zakázáno jim poskytování finančních prostředků. Dále bylo uvaleno embargo na 74 lodí, které obcházejí cenové stropy na ruskou ropu nebo převážejí vojenský materiál. Švýcarsko také zavedlo přísnější exportní kontroly na 53 nových subjektů a na 3 banky, které používají ruský systém SPFS místo SWIFT.
Rusko zakázalo vstup 9 japonským občanům. Tento krok byl učiněn jako reakce na sankce, které Japonsko uvalilo na Rusko v souvislosti s válkou na Ukrajině. Seznam zahrnuje japonského ministra zahraničních věcí Takešiho Iwayu, prezidenta a ředitele společnosti Isuzu Šinšuke Minamiho a senior viceprezidenta Japonské agentury pro mezinárodní spolupráci (JICA) Šóheie Haru.
3.3.2025
Estonsko, Lotyšsko a Litvaoznámily sankce proti jednotlivcům zodpovědným za porušování lidských práv v Gruzii, přičemž Estonsko se zaměřilo na soudce, prokurátory, policisty a další úředníky, kteří byli obviněni z prosazování represivních opatření ve prospěch vládnoucí strany Gruzínský sen (GD). Estonsko uvalilo sankce na 55 jednotlivců, Litva přidala 74 jmen na svůj černý seznam a Lotyšsko sankcionovalo 16 osob. Mezi přijatými opatřeními jsou zákazy cestování, které se vztahují na osoby odpovědné za svou roli v soudních procesech a represích.
Srbský prezident Aleksandar Vučić oznámil, že Spojené státy na 30 dní pozastavily sankce proti srbské ropné společnosti NIS. Tato společnost, která je z větší části vlastněná ruskými firmami, provozuje jedinou ropnou rafinerii v Srbsku.
Ruský businessman Ivan Anchevskybyl extradován do Estonska, kde čelí obviněním z porušení evropských sankcí proti Rusku, jak uvádí The Insider. Je podezřelý, že využíval své ruské společnosti (Melytec a Melytec Testing) a estonskou firmu (Melytec Europe OÜ) k nelegálnímu exportu zboží ve výší 50 milionů dolarů podléhajícího sankcím do Ruska. Anchevsky, který má estonské občanství, byl zatčen v Itálii. Vyšetřování se rovněž týká dvou nejmenovaných estonských společností a jejich členů představenstva, přičemž Anchevsky byl členem představenstva jedné z těchto společností.
26.2.2025
Britský úřad pro implementaci finančních sankcí (OFSI) vyřadilFrancoise Edouarda Maurona ze seznamu sankcí týkajících se Ruska. Mauron byl na seznam přidán v listopadu 2023 kvůli své roli ředitele ve společnosti, která je považována za strategicky významnou pro ruský energetický sektor, přičemž byl shledán, že získával prospěch z podpory ruské vlády.
25.2.2025
USAuvalily sankce na 30 osob, společností a lodí zapojených do obchodu s íránskými ropnými produkty. Mezi sankcionovanými je Hamid Bovard, náměstek íránského ministra ropného průmyslu a šéf NIOC, stejně jako Íránská společnost pro ropné terminály a její ředitel Abbass Asadrouz. Postihy se týkají i dvou obchodníků ze Spojených arabských emirátů a jednoho z Hongkongu. Americké ministerstvo zahraničí rovněž zařadilo na sankční seznam osm firem z Íránu, Indie, Malajsie, Seychel a SAE a označilo osm lodí jako blokovaný majetek těchto společností.
24.2.2025
Evropská unie schválila 16. balíček sankcí proti Rusku, který se zaměřuje na ruskou stínovou flotilu, finanční instituce a vývoz surovin. Na sankční seznam bylo přidáno 73 nových lodí, zejména tankerů přepravujících ropné produkty a munici ze Severní Koreje. Omezen bude vývoz hliníku z Ruska, přičemž úplný zákaz dovozu do EU má být zaveden do jednoho roku. Sankce se rovněž vztahují na vývoz chrómu, některých chemikálií a plastů. Další opatření míří na ruské banky a finanční instituce. Bylo rovněž rozhodnuto o pozastavení vysílacích licencí pro osm ruských médií. Na sankční seznam bylo nově zařazeno 48 jednotlivců a 35 subjektů, kterým bude zmrazen majetek a zakázán vstup do EU.
Českoprosadilozařazení ruského miliardáře Vladimira Jevtušenkova na sankční seznam EU kvůli jeho vazbám na ruský vojenskoprůmyslový komplex. Podnikatel, který dříve vlastnil hotel v Karlových Varech, nyní nesmí vstoupit do EU ani přes ni cestovat. Česká republika o jeho sankcionování usilovala několik let.
Velká Británie oznámila největší balíček sankcí za téměř tři roky, zaměřený na ruský vojenský dodavatelský řetězec, finanční toky podporující válku a kleptokraty těžící z konfliktu. Poprvé byly využity nové pravomoci k sankcionování zahraničních finančních institucí, včetně kyrgyzské OJSC Keremet Bank, čímž se má narušit ruské využívání mezinárodního finančního systému. Sankce cílí také na výrobce a dodavatele strojních nástrojů, elektroniky a dvojího užití, včetně mikroprocesorů pro ruské zbraňové systémy. Tito dodavatelé sídlí ve Střední Asii, Turecku, Thajsku, Indii a Číně – největšími dodavateli kritických technologií pro ruskou armádu. Další sankce míří na severokorejského ministra obrany No Kwang Chola a další vojenské představitele, kteří jsou zodpovědní za nasazení více než 11 tisíc severokorejských vojáků v Rusku. Sankce se dotkly také 13 ruských subjektů, včetně LLC Grant-Trade a jeho majitele Marata Mustafaeva s jeho sestrou, kteří pašovali pokročilé evropské technologie do Ruska na podporu válečných operací.
Austrálie přijala nejrozsáhlejší sankční balíček od začátku války na Ukrajině, který se týká 70 jednotlivců a 79 organizací s vazbami na Rusko. Opatření se zaměřují na ruské vládní představitele a osoby podílející se na zesilování spolupráce mezi Ruskem a Severní Koreou. Nový Zéland taktéž oznámil sankce vůči 52 subjektům, které se podílejí na ruském vojenském a energetickém sektoru, stejně jako na nucených deportacích ukrajinských dětí. Na seznamu figurují ruské regionální autority, vedoucí představitelé vojenského průmyslu, velitelé jednotek, nevládní organizace a nadace. Zároveň Nový Zéland uvalil sankce na významného severokorejského vojenského představitele, který poskytoval strategickou podporu ruským ozbrojeným silám.
Evropská uniese rozhodlapozastavit některé sankce vůči Sýrii, zejména v energetice, dopravě a bankovnictví. To zahrnuje odstranění 5 syrských bank a aerolinek z blacklistu a umožnění transakcí souvisejících s energií, dopravou, humanitárními účely a obnovou. EU bude i nadále sledovat situaci a případně zvažovat další zmírnění sankcí.
Navzdory sankcím posílají západní firmymiliardy dolarů ročně do ruské státní kasy prostřednictvím daní. V roce 2023 zaplatilo 1600 nadnárodních společností v Rusku přes 21 miliard dolarů, přičemž největšími plátci byly firmy z USA, Německa a Rakouska. Nejvíce přispěla Raiffeisen Bank s částkou 491 milionů dolarů. Odchod z Ruska je přitom stále obtížnější kvůli vysoké „odchodové“ dani a nutnosti prodat majetek hluboko pod cenou. Ironií zůstává, že státy s největšími daňovými odvody do Ruska zároveň patří mezi hlavní podporovatele Ukrajiny.
20.2.2025
V roce 2024 Evropa (EU, UK, Švýcarsko a Norsko) poprvé překonala USA v počtu vymáhaných sankčních porušení a celkové výši pokut. Evropské úřady vymohly 118 úspěšných případů, zatímco USA pouze 52. Celková hodnota pokut v Evropě dosáhla 88,5 milionu eur, zatímco v USA to bylo 56,8 milionu eur. Nejvyšší pokuta v USA byla 20 milionů dolarů v souvislosti se sankcemi vůči Íránu, zatímco v Evropě byla ve výši 29 milionů liber, kterou udělila Velká Británie bance Starling.
Norský dodavatel Kongsberg Automotive, který v roce 2022 zastavil přímý export dílů do Ruska, byl obviněn z obcházení sankcí. Vyšetřování redakce Schemes, investigativní jednotky ukrajinské služby RFE/RL a norské veřejnoprávní televize NRK ukázalo, že mezi červencem 2022 a dubnem 2024 byly odeslány alespoň 126 zásilek dílů Kongsberg Automotive do Ruska prostřednictvím turecké společnosti Hidirusta Otomotiv, která se nezapojila do západních sankcí proti Moskvě. Většina zásilek mířila k ruským firmám zabývajícím se opravami kamionů nebo dopravními službami. Dvě firmy, A.P.R. a Gruzavtozapchast-36, které byly příjemci dílů, mají zdokumentované obchodní vazby na ruské obranné firmy. Celková hodnota těchto zásilek byla 2,8 milionu dolarů.
Rada bezpečnosti OSNrozhodla, že humanitární výjimka pro sankční režim vůči ISIL (Da’esh) a Al-Káidě bude platit po dobu dvou let od přijetí rezoluce. EU tuto výjimku prodloužila na dobu neurčitou. Tato výjimka umožňuje poskytování finančních prostředků, zboží a služeb potřebných pro včasnou humanitární pomoc a podporu základních lidských potřeb, aniž by to představovalo porušení sankcí nebo zmrazení aktiv, která byla uvalena Radou bezpečnosti OSN.
19.2.2025
Evropská parlamentní výzkumná služba zveřejnila aktualizovaný přehled o sankcích EU vůči Rusku, zaměřující se na klíčové změny a jejich dopad. Od roku 2022 došlo k poklesu obchodů o 75 %, což způsobilo, že Rusko spadlo z 5. na 15. místo mezi obchodními partnery EU. Rubl zůstává nestabilní a inflace v Rusku dosáhla 9,5 % v prosinci 2024. EU zvažuje další zpřísnění sankcí, včetně opatření proti energetickému sektoru, rozšíření zákazu dovozu ruských kovů a sankcí proti profesním službám spojeným s vojenským vybavením. Také se plánuje zlepšení koordinace sankcí na úrovni EU, možná vytvořením instituce podobné OFAC v USA.
18.2.2025
Nizozemská společnostdostala pokutu ve výši 120 000 eur za nelegální vývoz strojního zařízení na Krym, které bylo použito při stavbě Kerčského mostu v letech 2016 a 2017. Amsterdamský okresní soud potvrdil, že firma tímto jednáním porušila sankce Evropské unie, jež přísně zakazují dodávky zboží a technologií na Krym, který byl Ruskem anektován v roce 2014. V rámci dohody s prokuraturou firma souhlasila se zaplacením pokuty ve výši 120 000 eur, aniž by se odvolala proti rozsudku nebo zpochybnila obvinění.
14.2.2025
Britský ministr zahraničí David Lammyvyzývá k mezinárodnímu postupu proti nelegální migraci, kterou označuje za jednu z klíčových bezpečnostních hrozeb současnosti. Na Mnichovské bezpečnostní konferenci apeluje na evropské partnery, aby následovali britský přístup a zavedli sankční režim zaměřený na organizované skupiny pašeráků lidí. Kromě toho Velká Británie poskytne dalších 8 milionů liber na boj proti těmto zločineckým sítím v rámci vládního Plánu změny, jehož cílem je posílit ochranu britských hranic.
Téměř rok po smrti Alexeje Navalného Velká Británie oznámila nové sankce proti jednotlivcům napojeným na vnitřní kruh Vladimira Putina. Nové sankce cílí na významné představitele ruské vlády, včetně Pavla Fradkova, ministra obrany, a Vladimira Selina, který vede jednu z divizí ruského ministerstva obrany. Sankce byly rovněž uvaleny na Artema Čajku, jehož těžební společnost podporuje ruské státní podniky. Kromě těchto jednotlivců se sankce dotkly také dvou subjektů napojených na ruský jaderný gigant Rosatom. Tyto společnosti podle britské vlády podporují ruské vojenské operace na Ukrajině.
13.2.2025
Rada národní bezpečnosti a obrany Ukrajiny uvalila sankce na bývalého prezidenta Petra Porošenka, obviněného z překážení ekonomického rozvoje a suverenity Ukrajiny. Sankce potvrzené prezidentem Zelenským zahrnují zmrazení aktiv a zákaz obchodních aktivit. Spolu s Porošenkem byly sankce uvaleny na další kontroverzní postavy, jako je oligarcha Ihor Kolomoisky a politik Viktor Medvedčuk, spojený s Ruskem. Někteří vidí tento krok jako politicky motivovaný, protože Porošenko zastává silnou opoziční pozici.
12.2.2025
Estonská zpravodajská službaupozornila, že se Čína stala klíčovým prostředníkem při pašování západních technologických součástek pro ruskou armádu, čímž výrazně přispívá k výrobě ruských vojenských dronů. Zpráva zdůrazňuje, že Čína hraje klíčovou roli v dodávkách vyspělých technologií a produktů s dvojím využitím do Ruska, čímž umožňuje Moskvě obcházet mezinárodní sankce. Podle odhadů přibližně 80 % těchto kritických komponentů pochází právě z Číny.
Švýcarskoschválilo další opatření v souladu s 15. sankčním balíčkem EU proti Rusku. Nově zakazuje uznávání rozsudků ruských soudů v případech, kdy si ruské soudy nárokují výlučnou jurisdikci nad spory mezi ruskými a švýcarskými firmami. Dále zahrnuje prodloužení různých výjimek, které umožňují švýcarským společnostem řádně stáhnout své investice z Ruska.
Velká Británie, Spojené státy americké a Austrálieuvalily sankce na Zservers, ruskou kybernetickou společnost, za poskytování služeb hackerům napojeným na ransomware LockBit. UK a USA rovněž sankcionovaly dva administrátory Zservers a Británie navíc postihla XHOST Internet Solutions LP a čtyři další členy skupiny. Sankce spadají pod kybernetické sankční režimy.
10.2.2025
Ruský ekonom a sociolog Vladislav Inozemcevuvedl, že sankce na trhu s ropou nejsou efektivním způsobem, jak podkopat ruskou ekonomiku. Místo toho navrhuje dvě hlavní linie: omezení vývozu ze Západu do Ruska, včetně chmele, vakcín pro zemědělská zvířata a spotřebního zboží, a zastavení letecké dopravy a dodávek západních potravin. Jako příklad uvádí chmel, jehož 90 % ruské spotřeby pochází z Německa a Česka. Jeho zastavení by podle něj mohlo zásadně narušit ruský pivovarnický průmysl, který má hodnotu jednoho bilionu rublů, a dopad by pocítili všichni.
Evropské státy pracují na strategii, jak efektivněji postihovat ruskoustínovou flotilu – lodě, které Moskva využívá k obcházení sankcí při vývozu ropy. Podle serveru Politico se jedná o reakci na rostoucí frustraci z pokračujícího toku ruské ropy přes Finský záliv, kde probíhá téměř 50 % sankcionovaného obchodu. Mezi zvažovanými opatřeními je využití mezinárodního práva k zadržení plavidel z důvodů ochrany životního prostředí nebo bezpečnosti. Některé státy by mohly přijmout nové národní zákony, které by jim umožnily postupovat proti těmto lodím samostatně.
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu české úřadyzmrazily majetek spojený s ruským režimem v hodnotě téměř devíti miliard korun. Expert Jiří Skuhrovec však upozorňuje, že značná část ruského majetku v Česku stále zůstává skrytá. Národní sankční seznam, který je pouze doplňkem evropských sankcí, je podle něj relativně slabý nástroj. V budoucnu bude nezbytné zlepšit sledování majetku a soustředit se na analýzu pohybu zboží, především vývozu zboží dvojího užití do Ruska, které by mohlo porušovat sankce.
7.2.2025
Americký prezident Donald Trumpuvalil sankce na Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu, poté, co vydal zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua v souvislosti s podezřením na válečné zločiny v Gaze. Trump označil vyšetřování ICC za neoprávněné a hrozbu pro národní bezpečnost USA. Sankce zahrnují blokování majetku ICC a jeho pracovníků ve Spojených státech. Trump tvrdí, že soud zneužil svou pravomoc a zasahuje do zájmů USA a jejich spojenců.
6.2.2025
Ministerstvo spravedlnosti USA pod vedením generální prokurátorky Pam Bondi ukončilo iniciativu Task Force KleptoCapture, která byla spuštěna po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022. Task Force měla za cíl vymáhat sankce proti ruským oligarchům a osobám spojeným s Vladimirem Putinem, a také cílit na porušování sankcí a kontrol exportu. Tento krok je součástí širší změny strategie ministerstva, která se nově zaměřuje na boj proti drogám a mezinárodním gangům.
Finská vládapředložilanávrh zákona, který by zakázal občanům zemí ohrožujících finskou bezpečnost a zapojených do agresivních válek kupovat nemovitosti v zemi. Přestože návrh konkrétně nezmiňuje Rusko, ministr obrany Hakkanen zdůraznil, že v současné bezpečnostní situaci se opatření vztahuje především na ruské občany a společnosti.
5.2.2025
Litva provedla razie v hlavním městě Vilniusu a Rudamině, kde zabavila 17 kamionů a 15 návěsů v hodnotě 1,5 milionu eur. Vyšetřování se zaměřilo na porušování mezinárodních sankcí, přičemž bylo zjištěno, že firmy ilegálně přepravovaly vozidla do Ruska a Běloruska, včetně luxusních automobilů jako BMW a Mercedes-Benz, jejichž hodnota může dosáhnout 1,7 milionu eur. Dva Bělorusové a dva Litevci byli zatčeni, přičemž dva Bělorusové čelí trestnímu stíhání.
Sergei Zharnovnikov, obchodník se zbraněmi a občan Kyrgyzstánu, byl obviněn z nelegálního exportu amerických palných zbraní do Ruska, čímž porušil mezinárodní sankce a kontrolu exportu. Podle obvinění vedl složitý plán na obcházení exportních kontrol a organizoval přepravu poloautomatických zbraní do Ruska prostřednictvím své společnosti v Kyrgyzstánu. V rámci této operace byla uzavřena smlouva mezi ruskými a kyrgyzskými obchodníky, jejíž hodnota dosáhla 10 milionů dolarů. Pokud bude Zharnovnikov uznán vinným, hrozí mu až 30 let vězení.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyjoznámilzavedení několika nových balíčků sankcí proti Rusku. Sankce se zaměřují na ruský „tínový flot“ a osoby, které pomáhají vyvážet ukrajinské kulturní památky z okupovaných území. Do sankčního seznamu bylo zařazeno 56 občanů Ruska a jeden občan Íránu, kteří se podílejí na nelegálních námořních operacích, včetně vývozu ruské ropy obcházející mezinárodní cenové stropy, a osoby odpovědné za nelegální archeologické vykopávky a vývoz kulturních cenností z Krymu. Celkově bylo sankcionováno 112 osob a 3 organizace.
4.2.2025
Raiffeisen Bank čelí kritice za obchodování s ruskými firmami napojenými na vojenský průmysl. Její ruská divize vydělala miliony na službách pro sankcionované společnosti, např. Junychim, který dodává suroviny firmě Ravěnstvo, zapojené do vývoje raket a bomb. Ravěnstvo dále spadá pod Granit Elektron, výrobce klíčových prvků ruských zbraňových systémů. Po zveřejnění těchto informací klesly její akcie na vídeňské burze o 6,4 %.
Ukrajinavyzývá své partnery k zavedení sankcí proti běloruským podnikům, které pomáhají Rusku ve výrobě vojenského materiálu, jako jsou drony a balistické rakety. Ukrajinská diplomatka Viktorija Kuvšynnyková upozornila, že tyto podniky obcházejí sankce a přispívají k ruským útokům na Ukrajinu. Zároveň poukázala na vyšetřování běloruské organizace „BelPol“, které odhalilo výrobu komponentů pro dělostřelecké granáty a další zbraně, které běloruské podniky prodávají Rusku.
29. 1. 2025
Česká vláda schválila zařazení tří představitelů gruzínského ministerstva vnitra na vnitrostátní sankční seznam kvůli porušování lidských práv.
Evropská komise navrhla zakázat dovoz ruského primárního hliníku a omezit prodej herních konzolí do Ruska v rámci 16. balíčku sankcí v souvislosti s invazí na Ukrajinu, jak vyplývá z dokumentu, do kterého nahlédla agentura Reuters.
27. 1. 2025
Členské státy EU se shodly na prodloužení ekonomických sankcí vůči Rusku. K prodloužení o dalších šest měsíců mělo do poslední chvíle výhrady Maďarsko, nakonec je odvolalo.
24. 1. 2025
Spojené státy sdělily Indii, že tankery naložené ruskou ropou musí být vyloženy do 27. 2. v rámci nejnovějších sankcí zaměřených na příjmy Moskvy z ropy, řekl indický ministr ropného průmyslu Pankaj Jain.
20. 1. 2025
Ruský soud uložil Raiffeisen pokutu ve výši 2 miliard eur, přestože banka zůstává loajální Moskvě. Soudního jednání se zúčastnily neidentifikované ozbrojené osoby v kuklách, které soud posadil vedle obžalovaného. To by mělo sloužit jako důrazné varování pro investory a akcionáře Raiffeisen: čím déle zůstává v Rusku, tím větší jsou rizika. Jediným zodpovědným krokem je, aby Raiffeisen z Ruska okamžitě odešla a nevyplácela oligarchy napojené na Kreml, což by jen podpořilo válku Ruska proti Ukrajině.
18.1. 2025
Scott Bessent, kandidát na ministra financí v administrativě Donalda Trumpa, vyjádřil podporu sankcím proti Rusku, včetně těch vůči ropným firmám, pokud se stanou součástí Trumpovy strategie k ukončení války na Ukrajině. Toto prohlášení patří k nejtvrdším postojům proti Rusku, které zazněly od Trumpova týmu. Bessent rovněž kritizoval administrativu Joea Bidena za to, že sankce proti Rusku byly příliš slabé. Trumpův tým zvažuje dvě hlavní strategie: možnost zmírnění sankcí, pokud se objeví šance na mírovou dohodu, nebo naopak jejich zpřísnění za účelem zvýšení tlaku na Rusko.
17.1.2025
Nový balíček sankcízaměřený na ruské ropné producenty a také na tzv. stínovou flotilu, která přepravuje ruskou ropu, způsobil nárůst ceny ropy na čtyřměsíční maximum. Tento vývoj na trhu by mohl v nejbližší době vést k mírnému zdražení benzinu. Sankce jsou součástí širšího úsilí omezit příjmy Ruska z energetického sektoru a dále oslabit jeho ekonomiku.
15.1.2025
Spojené státy uvalily sankce na téměř 250 jednotlivců a entit zapojených do podpory ruské války proti Ukrajině. Tato opatření zahrnují více než 150 nových sankcionovaných subjektů a zaměřují se na obcházení sankcí, zejména prostřednictvím čínských aktérů, a na oslabení ruské vojensko-průmyslové základny. Cílem je přerušit kanály pro získávání technologií a vybavení, které Rusko využívá pro své vojenské účely. Sankce rovněž postihují dceřiné společnosti státní korporace Rosatom.
Dne 15. ledna 2025 se ruský miliardář a ropný magnát Eugene Shvidler pokusil zvrátit britské sankce, které na něj byly uvaleny v březnu 2022. Jedná se o první případ tohoto druhu, který dospěl až k Nejvyššímu soudu Spojeného království. Shvidler tvrdí, že sankce, založené na jeho vazbách na Romana Abramoviče, jsou svévolné a postrádají dostatečné důkazy. Výsledek tohoto případu může mít zásadní dopad na způsob, jakým jsou sankce v budoucnosti aplikovány.
Evropská unie pracuje na 16. balíčku sankcí, jehož cílem je omezit financování ruské války na Ukrajině. Součástí nových opatření by mohlo být omezení dovozu ruského hliníku, postupné vyřazování ruského zkapalněného zemního plynu (LNG) a další kroky k omezení ruské stínové flotily, která zahrnuje několik desítek plavidel. Tato opatření by měla znovu zasáhnout klíčové ekonomické sektory Ruska a zvýšit tlak na tamní režim.
14.1.2025
Ruský diskontní řetězecMere, jehož zakladatelé Sergey a Andrey Shnayderovi figurují na sankčním seznamu Ukrajiny, otevřel v Česku již pátou prodejnu. Ačkoli v Polsku a Belgii reagovali na protesty přejmenováním, v České republice se společnosti i přes kontroverze daří. Tento případ ukazuje, že sankce nemusí vždy dosáhnout požadovaného efektu a že firmy častokrát nacházejí způsoby, jak se jim vyhnout z důvodu nedostatečné účinnosti některých opatření.
Prezident Zelenskyj podepsal sankce proti ruskému finančnímu sektoru, které se dotýkají 140 různých subjektů. Sankce byly uvaleny na 75 fyzických a 65 právnických osob registrovaných v Rusku a na Britských Panenských ostrovech.Tento krok má za cíl další izolaci ruské ekonomiky.
10.1.2025
V souladu se závazkem G7 o snížení příjmů Ruska z energetického sektoru uvalilo Ministerstvo financí USA sankce na významné ruské ropné producenty Gazprom Neft a Surgutneftegas, více než 180 lodím, tzv.stínovou flotilu tankerů přepravujících ruskou ropu, a desítky obchodníků, služeb, pojišťoven a energetických činitelů. Ve stejný den Spojené království rovněž uvalilo sankce na Gazprom Neft a PJSC Surgutneftegas. Cílem těchto opatření je omezit schopnost Ruska financovat svou vojenskou agresi.
Evropská komise uvolnila první část půjčky ve výši 3 miliardy eur z výjimečného makro finančního programu pro Ukrajinu. Tato půjčka, součást iniciativy G7, má pomoci Ukrajině čelit ruské agresi, obnovit klíčovou infrastrukturu a stabilizovat ekonomiku. Splácení bude zajištěno prostřednictvím zmrazených ruských státních aktiv v EU. Celkový objem půjčky může dosáhnout až 18,1 miliardy eur.
7.1. 2025
Spojené státy uvalily sankce na Antala Rogána, blízkého spolupracovníka maďarského premiéra Viktora Orbána, kvůli jeho zapojení do korupčních praktik. Americké ministerstvo financí zdůraznilo, že USA budou i nadále tvrdě postupovat proti jednotlivcům, kteří zneužívají svou pozici pro osobní prospěch na úkor země a jejích občanů. Rogán, poslanec a šéf Orbánovy kanceláře, čelí těmto opatřením v rámci širšího boje proti korupci.
3.1.2025
Americké úřady zařadily švýcarského advokáta Fabia Delca na sankční seznam kvůli praní ruských peněz. Tento advokát byl spojený s firemními strukturami, které financovaly Stranu práv občanů – Zemanovce a z části také měly vliv na financování prezidentských kampaní Miloše Zemana. Sankce byly uvaleny jako součást pokračujícího úsilí o zabránění praní ruských peněz a omezení využívání nelegálních kanálů, které by mohly napojit Kreml na globální finanční trhy.
Spojené státy zavedly sankce na ruskou soudkyni Olesyu Mendeleevu, která byla zodpovědná za nezákonné zadržení lidskoprávního aktivisty Alexeje Gorinova. Mendeleeva ho v červenci 2022 odsoudila na sedm let vězení za vyjádření nesouhlasu s válkou na Ukrajině. Ministerstvo financí USA označilo její rozhodnutí za pokračující svévolné zadržování a vyjádřilo odsouzení jejího podílu na potlačování opozice proti válce.
30.12.2024
Ruské ministerstvo zahraničíoznámilo rozšíření vstupního zákazu pro evropské představitele v reakci na „nelegální a nepřátelský“ 15. balíček sankcí ze strany EU. Ministerstvo neupřesnilo počet a jména postižených evropských úředníků, ale zmínilo zahrnutí představitelů evropských institucí.