Boj proti praní peněz

V srpnu 2023 vláda uložila ministru spravedlnosti, Pavlu Blažkovi, předložení návrhu zákona proti praní peněz přes průtokové účty. Zákon měl umožnit odčerpat nelegálně nabytý majetek. Ministr měl podle zadání čas na předložení návrhu do konce roku 2024. Ještě v září 2024 na svých sociálních sítích ujišťoval, že zákon zašle do připomínkového řízení v říjnu 2024. Nyní však ministerstvo přiznává, že návrh plánuje představit až v říjnu 2025. Jde o zásadní selhání ministra a celé vlády v boji proti špinavým miliardám z Ruska. 

Podle zahraničních analýz je Česko jednou z nejatraktivnějších zemí pro praní špinavých peněz. Hlavním důvodem je, že orgány činné v trestním řízení nemají funkční nástroj pro řešení problému tzv. průtokových účtů, které jsou jednou z cest, jimiž ruští oligarchové obcházejí sankce a vyvádí své finanční prostředky na Západ. Podle Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) jen v letech 2020 a 2021 Českem proteklo asi 100 miliard korun. 

Co jsou průtokové účty? Průtokové účty jsou jedním z nástrojů k zastření původu nelegálně nabytých peněžních prostředků. Jedná se o případy, kdy jsou finanční prostředky především ze zemí bývalého Sovětského svazu převáděny do Česka pod záminkou provozování podnikatelské činnosti či realizace zahraničních investičních projektů. Jejich cílem je přitom zastření skutečného původu těchto peněz, které jsou následně obratem převáděny do dalších zemí. Tento proces se může i opakovat, čímž dojde k vytvoření složité sítě, která předmětné finanční prostředky dovede až do cílové destinace, kde jsou investovány.

Zásadním problémem spojeným s průtokovými účty je především nemožnost stíhat či jiným způsobem řešit trestný čin legalizace výnosů z trestné činnosti bez zřejmého zdrojového trestného činu. Policejní orgány mají povinnost případ odložit a zablokované peníze uvolnit, pokud nedokážou prokázat trestný čin, z něhož peníze pochází. To platí i v případech vysoce podezřelých transakcí. Čeští vyšetřovatelé totiž často narážejí na pasivitu zahraničních úřadů, které nevyvíjejí aktivitu k objasnění původu peněz a nestíhají pachatele. Typicky se jedná o země bývalého Sovětského svazu, často pak přímo Rusko. 

Případ rafinerie Afipsky Rafinerie, kterou ovládal miliardář Michail Gucerijev figurující na evropském sankčním seznamu, poslala nově vzniklé české firmě tři čtvrtě miliardy korun. Velká část z této sumy pak měla plynout na účty společnosti z Britských Panenských ostrovů. Podle vyšetřovatelů šlo o sofistikované praní špinavých peněz. Úřady české firmě stamiliony na účtech zablokovaly. Detektivům se ale nepodařilo prokázat, že peníze mají kriminální původ.  Po nějaké době, kdy byly peníze v Česku blokovány, je proto české úřady musely uvolnit.   Zdroj: Pokorná, Zdislava. (6. 4. 2022). Podezřelé ruské stamiliony pro malou pražskou firmu muselo Česko rozmrazit, ve hře je změna zákona. Deník N, online.

Ministerstvo spravedlnosti předložilo vládě již v srpnu 2023 Analýzu k možnostem odčerpání nelegálně nabytého majetku, která obsahovala možná legislativní řešení (civilní, právní a trestní). Vláda následně uložila ministru spravedlnosti předložit návrh zákona upravující trestní variantu odčerpávání nelegálně nabytého majetku, a to do 31. 12. 2024. 

Tento termín považovaly nevládní organizace za příliš vzdálený a opakovaně apelovaly, aby ministerstvo přípravy zákona urychlilo. Původní termín vnímali jako málo ambiciózní i členové kontrolní komise sněmovny, která dohlíží na činnost Finančního analytického úřadu (FAÚ). Resort spravedlnosti však reagoval na výtky tím, že je nutné počkat na schválení související konfiskační směrnice EU. Tehdejší náměstek Antonín Stanislav v říjnu 2023 uvedl, že „dříve, než v druhém pololetí příštího roku bychom to asi nedokázali předložit“, ale že se snaží „to maximálně připravovat”. 

Dne 24. 4. 2024 byla schválena konfiskační směrnice a v druhé půlce minulého roku přicházela ujištění, že bude návrh zákona předložen podle plánu. Ministr Blažek v září dokonce uvedl, že návrh zašle do připomínkového řízení už v říjnu. V lednu ale přišla studená sprcha s oznámením resortu, že se v plánu legislativních prací vlády na rok 2025 stanoví termín pro předložení vládě říjen 2025 a termín pro nabytí účinností červenec 2026.

Odklad předložení zákona má mezinárodní konsekvence. Co nejrychlejší implementace konfiskační směrnice a související směrnice proti porušování sankcí napříč členskými státy EU by přispěla k efektivnější spolupráci zemí na vymahatelnosti protiruských sankcí.

Jak bude vypadat postup dle připravovaného zákona? Důkazní břemeno bude nést státní zástupce, který bude muset předložit dostatečné důkazy prokazující, že majetek pravděpodobně pochází z trestné činnosti, přičemž pravděpodobnost o trestním původu věci by byla založena na podezřelých okolnostech (např. zapojení tzv. off-shore společností, ekonomicky zcela neopodstatněné časté směny valut, podezřelý odmítá vysvětlit původ dotčeného majetku, apod.). V takovém řízení se tedy neuplatní trestní pravidla pro dokazování, kdy je potřeba míra důkazů nade vší pochybnost, ale nižší standard civilního procesu, princip převažující pravděpodobnosti. Dotčená osoba bude muset vyvracet tvrzení o trestním původu daného majetku a dokládat věrohodně s ověřitelnými informacemi k původu majetku, že jej nabyla legálně. Soud pak bude porovnávat čí verze o původu majetku je pravděpodobnější.