27.2.2025
Srbský prezident Aleksandar Vučić oznámil, že Spojené státy na 30 dní pozastavily sankce proti srbské ropné společnosti NIS. Tato společnost, která je z větší části vlastněná ruskými firmami, provozuje jedinou ropnou rafinerii v Srbsku.
Ruský businessman Ivan Anchevsky byl extradován do Estonska, kde čelí obviněním z porušení evropských sankcí proti Rusku, jak uvádí The Insider. Je podezřelý, že využíval své ruské společnosti (Melytec a Melytec Testing) a estonskou firmu (Melytec Europe OÜ) k nelegálnímu exportu zboží ve výší 50 milionů dolarů podléhajícího sankcím do Ruska. Anchevsky, který má estonské občanství, byl zatčen v Itálii. Vyšetřování se rovněž týká dvou nejmenovaných estonských společností a jejich členů představenstva, přičemž Anchevsky byl členem představenstva jedné z těchto společností.
26.2.2025
Britský úřad pro implementaci finančních sankcí (OFSI) vyřadil Francoise Edouarda Maurona ze seznamu sankcí týkajících se Ruska. Mauron byl na seznam přidán v listopadu 2023 kvůli své roli ředitele ve společnosti, která je považována za strategicky významnou pro ruský energetický sektor, přičemž byl shledán, že získával prospěch z podpory ruské vlády.
25.2.2025
USA uvalily sankce na 30 osob, společností a lodí zapojených do obchodu s íránskými ropnými produkty. Mezi sankcionovanými je Hamid Bovard, náměstek íránského ministra ropného průmyslu a šéf NIOC, stejně jako Íránská společnost pro ropné terminály a její ředitel Abbass Asadrouz. Postihy se týkají i dvou obchodníků ze Spojených arabských emirátů a jednoho z Hongkongu. Americké ministerstvo zahraničí rovněž zařadilo na sankční seznam osm firem z Íránu, Indie, Malajsie, Seychel a SAE a označilo osm lodí jako blokovaný majetek těchto společností.
24.2.2025
Evropská unie schválila 16. balíček sankcí proti Rusku, který se zaměřuje na ruskou stínovou flotilu, finanční instituce a vývoz surovin. Na sankční seznam bylo přidáno 73 nových lodí, zejména tankerů přepravujících ropné produkty a munici ze Severní Koreje. Omezen bude vývoz hliníku z Ruska, přičemž úplný zákaz dovozu do EU má být zaveden do jednoho roku. Sankce se rovněž vztahují na vývoz chrómu, některých chemikálií a plastů. Další opatření míří na ruské banky a finanční instituce. Bylo rovněž rozhodnuto o pozastavení vysílacích licencí pro osm ruských médií. Na sankční seznam bylo nově zařazeno 48 jednotlivců a 35 subjektů, kterým bude zmrazen majetek a zakázán vstup do EU.
Česko prosadilo zařazení ruského miliardáře Vladimira Jevtušenkova na sankční seznam EU kvůli jeho vazbám na ruský vojenskoprůmyslový komplex. Podnikatel, který dříve vlastnil hotel v Karlových Varech, nyní nesmí vstoupit do EU ani přes ni cestovat. Česká republika o jeho sankcionování usilovala několik let.
Velká Británie oznámila největší balíček sankcí za téměř tři roky, zaměřený na ruský vojenský dodavatelský řetězec, finanční toky podporující válku a kleptokraty těžící z konfliktu. Poprvé byly využity nové pravomoci k sankcionování zahraničních finančních institucí, včetně kyrgyzské OJSC Keremet Bank, čímž se má narušit ruské využívání mezinárodního finančního systému. Sankce cílí také na výrobce a dodavatele strojních nástrojů, elektroniky a dvojího užití, včetně mikroprocesorů pro ruské zbraňové systémy. Tito dodavatelé sídlí ve Střední Asii, Turecku, Thajsku, Indii a Číně – největšími dodavateli kritických technologií pro ruskou armádu. Další sankce míří na severokorejského ministra obrany No Kwang Chola a další vojenské představitele, kteří jsou zodpovědní za nasazení více než 11 tisíc severokorejských vojáků v Rusku. Sankce se dotkly také 13 ruských subjektů, včetně LLC Grant-Trade a jeho majitele Marata Mustafaeva s jeho sestrou, kteří pašovali pokročilé evropské technologie do Ruska na podporu válečných operací.
Austrálie přijala nejrozsáhlejší sankční balíček od začátku války na Ukrajině, který se týká 70 jednotlivců a 79 organizací s vazbami na Rusko. Opatření se zaměřují na ruské vládní představitele a osoby podílející se na zesilování spolupráce mezi Ruskem a Severní Koreou. Nový Zéland taktéž oznámil sankce vůči 52 subjektům, které se podílejí na ruském vojenském a energetickém sektoru, stejně jako na nucených deportacích ukrajinských dětí. Na seznamu figurují ruské regionální autority, vedoucí představitelé vojenského průmyslu, velitelé jednotek, nevládní organizace a nadace. Zároveň Nový Zéland uvalil sankce na významného severokorejského vojenského představitele, který poskytoval strategickou podporu ruským ozbrojeným silám.
Evropská unie se rozhodla pozastavit některé sankce vůči Sýrii, zejména v energetice, dopravě a bankovnictví. To zahrnuje odstranění 5 syrských bank a aerolinek z blacklistu a umožnění transakcí souvisejících s energií, dopravou, humanitárními účely a obnovou. EU bude i nadále sledovat situaci a případně zvažovat další zmírnění sankcí.
Navzdory sankcím posílají západní firmy miliardy dolarů ročně do ruské státní kasy prostřednictvím daní. V roce 2023 zaplatilo 1600 nadnárodních společností v Rusku přes 21 miliard dolarů, přičemž největšími plátci byly firmy z USA, Německa a Rakouska. Nejvíce přispěla Raiffeisen Bank s částkou 491 milionů dolarů. Odchod z Ruska je přitom stále obtížnější kvůli vysoké „odchodové“ dani a nutnosti prodat majetek hluboko pod cenou. Ironií zůstává, že státy s největšími daňovými odvody do Ruska zároveň patří mezi hlavní podporovatele Ukrajiny.
20.2.2025
V roce 2024 Evropa (EU, UK, Švýcarsko a Norsko) poprvé překonala USA v počtu vymáhaných sankčních porušení a celkové výši pokut. Evropské úřady vymohly 118 úspěšných případů, zatímco USA pouze 52. Celková hodnota pokut v Evropě dosáhla 88,5 milionu eur, zatímco v USA to bylo 56,8 milionu eur. Nejvyšší pokuta v USA byla 20 milionů dolarů v souvislosti se sankcemi vůči Íránu, zatímco v Evropě byla ve výši 29 milionů liber, kterou udělila Velká Británie bance Starling.
Norský dodavatel Kongsberg Automotive, který v roce 2022 zastavil přímý export dílů do Ruska, byl obviněn z obcházení sankcí. Vyšetřování redakce Schemes, investigativní jednotky ukrajinské služby RFE/RL a norské veřejnoprávní televize NRK ukázalo, že mezi červencem 2022 a dubnem 2024 byly odeslány alespoň 126 zásilek dílů Kongsberg Automotive do Ruska prostřednictvím turecké společnosti Hidirusta Otomotiv, která se nezapojila do západních sankcí proti Moskvě. Většina zásilek mířila k ruským firmám zabývajícím se opravami kamionů nebo dopravními službami. Dvě firmy, A.P.R. a Gruzavtozapchast-36, které byly příjemci dílů, mají zdokumentované obchodní vazby na ruské obranné firmy. Celková hodnota těchto zásilek byla 2,8 milionu dolarů.
Rada bezpečnosti OSNrozhodla, že humanitární výjimka pro sankční režim vůči ISIL (Da’esh) a Al-Káidě bude platit po dobu dvou let od přijetí rezoluce. EU tuto výjimku prodloužila na dobu neurčitou. Tato výjimka umožňuje poskytování finančních prostředků, zboží a služeb potřebných pro včasnou humanitární pomoc a podporu základních lidských potřeb, aniž by to představovalo porušení sankcí nebo zmrazení aktiv, která byla uvalena Radou bezpečnosti OSN.
19.2.2025
Evropská parlamentní výzkumná služba zveřejnila aktualizovaný přehled o sankcích EU vůči Rusku, zaměřující se na klíčové změny a jejich dopad. Od roku 2022 došlo k poklesu obchodů o 75 %, což způsobilo, že Rusko spadlo z 5. na 15. místo mezi obchodními partnery EU. Rubl zůstává nestabilní a inflace v Rusku dosáhla 9,5 % v prosinci 2024. EU zvažuje další zpřísnění sankcí, včetně opatření proti energetickému sektoru, rozšíření zákazu dovozu ruských kovů a sankcí proti profesním službám spojeným s vojenským vybavením. Také se plánuje zlepšení koordinace sankcí na úrovni EU, možná vytvořením instituce podobné OFAC v USA.
18.2.2025
Nizozemská společnost dostala pokutu ve výši 120 000 eur za nelegální vývoz strojního zařízení na Krym, které bylo použito při stavbě Kerčského mostu v letech 2016 a 2017. Amsterdamský okresní soud potvrdil, že firma tímto jednáním porušila sankce Evropské unie, jež přísně zakazují dodávky zboží a technologií na Krym, který byl Ruskem anektován v roce 2014. V rámci dohody s prokuraturou firma souhlasila se zaplacením pokuty ve výši 120 000 eur, aniž by se odvolala proti rozsudku nebo zpochybnila obvinění.
14.2.2025
Britský ministr zahraničí David Lammy vyzývá k mezinárodnímu postupu proti nelegální migraci, kterou označuje za jednu z klíčových bezpečnostních hrozeb současnosti. Na Mnichovské bezpečnostní konferenci apeluje na evropské partnery, aby následovali britský přístup a zavedli sankční režim zaměřený na organizované skupiny pašeráků lidí. Kromě toho Velká Británie poskytne dalších 8 milionů liber na boj proti těmto zločineckým sítím v rámci vládního Plánu změny, jehož cílem je posílit ochranu britských hranic.
Téměř rok po smrti Alexeje Navalného Velká Británie oznámila nové sankce proti jednotlivcům napojeným na vnitřní kruh Vladimira Putina. Nové sankce cílí na významné představitele ruské vlády, včetně Pavla Fradkova, ministra obrany, a Vladimira Selina, který vede jednu z divizí ruského ministerstva obrany. Sankce byly rovněž uvaleny na Artema Čajku, jehož těžební společnost podporuje ruské státní podniky. Kromě těchto jednotlivců se sankce dotkly také dvou subjektů napojených na ruský jaderný gigant Rosatom. Tyto společnosti podle britské vlády podporují ruské vojenské operace na Ukrajině.
13.2.2025
Rada národní bezpečnosti a obrany Ukrajiny uvalila sankce na bývalého prezidenta Petra Porošenka, obviněného z překážení ekonomického rozvoje a suverenity Ukrajiny. Sankce potvrzené prezidentem Zelenským zahrnují zmrazení aktiv a zákaz obchodních aktivit. Spolu s Porošenkem byly sankce uvaleny na další kontroverzní postavy, jako je oligarcha Ihor Kolomoisky a politik Viktor Medvedčuk, spojený s Ruskem. Někteří vidí tento krok jako politicky motivovaný, protože Porošenko zastává silnou opoziční pozici.
12.2.2025
Estonská zpravodajská služba upozornila, že se Čína stala klíčovým prostředníkem při pašování západních technologických součástek pro ruskou armádu, čímž výrazně přispívá k výrobě ruských vojenských dronů. Zpráva zdůrazňuje, že Čína hraje klíčovou roli v dodávkách vyspělých technologií a produktů s dvojím využitím do Ruska, čímž umožňuje Moskvě obcházet mezinárodní sankce. Podle odhadů přibližně 80 % těchto kritických komponentů pochází právě z Číny.
Švýcarsko schválilo další opatření v souladu s 15. sankčním balíčkem EU proti Rusku. Nově zakazuje uznávání rozsudků ruských soudů v případech, kdy si ruské soudy nárokují výlučnou jurisdikci nad spory mezi ruskými a švýcarskými firmami. Dále zahrnuje prodloužení různých výjimek, které umožňují švýcarským společnostem řádně stáhnout své investice z Ruska.