11.2.2025
Velká Británie, Spojené státy americké a Austrálie uvalily sankce na Zservers, ruskou kybernetickou společnost, za poskytování služeb hackerům napojeným na ransomware LockBit. UK a USA rovněž sankcionovaly dva administrátory Zservers a Británie navíc postihla XHOST Internet Solutions LP a čtyři další členy skupiny. Sankce spadají pod kybernetické sankční režimy.
10.2.2025
Ruský ekonom a sociolog Vladislav Inozemcev uvedl, že sankce na trhu s ropou nejsou efektivním způsobem, jak podkopat ruskou ekonomiku. Místo toho navrhuje dvě hlavní linie: omezení vývozu ze Západu do Ruska, včetně chmele, vakcín pro zemědělská zvířata a spotřebního zboží, a zastavení letecké dopravy a dodávek západních potravin. Jako příklad uvádí chmel, jehož 90 % ruské spotřeby pochází z Německa a Česka. Jeho zastavení by podle něj mohlo zásadně narušit ruský pivovarnický průmysl, který má hodnotu jednoho bilionu rublů, a dopad by pocítili všichni.
Evropské státy pracují na strategii, jak efektivněji postihovat ruskou stínovou flotilu – lodě, které Moskva využívá k obcházení sankcí při vývozu ropy. Podle serveru Politico se jedná o reakci na rostoucí frustraci z pokračujícího toku ruské ropy přes Finský záliv, kde probíhá téměř 50 % sankcionovaného obchodu. Mezi zvažovanými opatřeními je využití mezinárodního práva k zadržení plavidel z důvodů ochrany životního prostředí nebo bezpečnosti. Některé státy by mohly přijmout nové národní zákony, které by jim umožnily postupovat proti těmto lodím samostatně.
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu české úřady zmrazily majetek spojený s ruským režimem v hodnotě téměř devíti miliard korun. Expert Jiří Skuhrovec však upozorňuje, že značná část ruského majetku v Česku stále zůstává skrytá. Národní sankční seznam, který je pouze doplňkem evropských sankcí, je podle něj relativně slabý nástroj. V budoucnu bude nezbytné zlepšit sledování majetku a soustředit se na analýzu pohybu zboží, především vývozu zboží dvojího užití do Ruska, které by mohlo porušovat sankce.
7.2.2025
Americký prezident Donald Trump uvalil sankce na Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu, poté, co vydal zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua v souvislosti s podezřením na válečné zločiny v Gaze. Trump označil vyšetřování ICC za neoprávněné a hrozbu pro národní bezpečnost USA. Sankce zahrnují blokování majetku ICC a jeho pracovníků ve Spojených státech. Trump tvrdí, že soud zneužil svou pravomoc a zasahuje do zájmů USA a jejich spojenců.
6.2.2025
Ministerstvo spravedlnosti USA pod vedením generální prokurátorky Pam Bondi ukončilo iniciativu Task Force KleptoCapture, která byla spuštěna po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022. Task Force měla za cíl vymáhat sankce proti ruským oligarchům a osobám spojeným s Vladimirem Putinem, a také cílit na porušování sankcí a kontrol exportu. Tento krok je součástí širší změny strategie ministerstva, která se nově zaměřuje na boj proti drogám a mezinárodním gangům.
Finská vláda předložila návrh zákona, který by zakázal občanům zemí ohrožujících finskou bezpečnost a zapojených do agresivních válek kupovat nemovitosti v zemi. Přestože návrh konkrétně nezmiňuje Rusko, ministr obrany Hakkanen zdůraznil, že v současné bezpečnostní situaci se opatření vztahuje především na ruské občany a společnosti.
5.2.2025
Litva provedla razie v hlavním městě Vilniusu a Rudamině, kde zabavila 17 kamionů a 15 návěsů v hodnotě 1,5 milionu eur. Vyšetřování se zaměřilo na porušování mezinárodních sankcí, přičemž bylo zjištěno, že firmy ilegálně přepravovaly vozidla do Ruska a Běloruska, včetně luxusních automobilů jako BMW a Mercedes-Benz, jejichž hodnota může dosáhnout 1,7 milionu eur. Dva Bělorusové a dva Litevci byli zatčeni, přičemž dva Bělorusové čelí trestnímu stíhání.
Sergei Zharnovnikov, obchodník se zbraněmi a občan Kyrgyzstánu, byl obviněn z nelegálního exportu amerických palných zbraní do Ruska, čímž porušil mezinárodní sankce a kontrolu exportu. Podle obvinění vedl složitý plán na obcházení exportních kontrol a organizoval přepravu poloautomatických zbraní do Ruska prostřednictvím své společnosti v Kyrgyzstánu. V rámci této operace byla uzavřena smlouva mezi ruskými a kyrgyzskými obchodníky, jejíž hodnota dosáhla 10 milionů dolarů. Pokud bude Zharnovnikov uznán vinným, hrozí mu až 30 let vězení.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil zavedení několika nových balíčků sankcí proti Rusku. Sankce se zaměřují na ruský „tínový flot“ a osoby, které pomáhají vyvážet ukrajinské kulturní památky z okupovaných území. Do sankčního seznamu bylo zařazeno 56 občanů Ruska a jeden občan Íránu, kteří se podílejí na nelegálních námořních operacích, včetně vývozu ruské ropy obcházející mezinárodní cenové stropy, a osoby odpovědné za nelegální archeologické vykopávky a vývoz kulturních cenností z Krymu. Celkově bylo sankcionováno 112 osob a 3 organizace.
4.2.2025
Raiffeisen Bank čelí kritice za obchodování s ruskými firmami napojenými na vojenský průmysl. Její ruská divize vydělala miliony na službách pro sankcionované společnosti, např. Junychim, který dodává suroviny firmě Ravěnstvo, zapojené do vývoje raket a bomb. Ravěnstvo dále spadá pod Granit Elektron, výrobce klíčových prvků ruských zbraňových systémů. Po zveřejnění těchto informací klesly její akcie na vídeňské burze o 6,4 %.