Příští týden si připomeneme 3. výročí začátku ruské invaze na Ukrajině. Mezinárodní sankce představují jeden z hlavních nástrojů, jak omezit válečné kapacity agresora, ale potýkají se se snahami je obcházet či porušovat. Proto byly v minulém roce schváleny dvě směrnice EU, které mají členským státům pomoci sankce lépe vymáhat. I přes urgentnost opatření je však vláda pozadu s implementací. Pokud tak chce účinně přispět Ukrajině a posílit odolnost Česka, musí co nejdříve tyto legislativní úkoly splnit.
Mnichovská bezpečnostní konference vnesla nový impuls do debaty o tom, jak má vypadat mír na Ukrajině a jaké bezpečnostní záruky jsou evropské státy ochotny Ukrajině vlastně dát. Ve světle blížícího se třetího výročí plné ruské invaze je zároveň k zamyšlení, zda by členské státy EU neměly též udělat mnohem více pro vymahatelnost sankcí proti Rusku, jehož válečné kapacity je potřeba oslabit.
Česko má v tomto ohledu nedokončené domácí úkoly v legislativě, které může vláda Petra Fialy dotáhnout.
Směrnice EU k efektivnějšímu trestání porušování sankcí
Dne 30. 10. 2024 schválila vláda novelu trestního zákoníku a trestního řádu (sněmovní tisk. č. 854), která zpřísňuje trestání porušení mezinárodních sankcí. Implementuje tím směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1226, kterou je Česká republika povinna provést do května 2025.
Novela upřesňuje vymezení trestného činu porušení mezinárodních sankcí (rozumí se jím také jejich obejití) a zavádí trestnost některých porušení mezinárodních sankcí spáchaných z hrubé nedbalosti, zejména pokud se týkají zboží nebo technologií dvojího užití či vojenského materiálu. Tato jednání jsou zvlášť společensky škodlivá a jejich přísnější postih přispěje k efektivnějšímu zajištění mezinárodního míru a bezpečnosti.
„Mezinárodní sankce bez efektivní vnitrostátní vymahatelnosti jsou prakticky k ničemu. Potřebujeme proto trestní legislativu, která dosáhne i na případy hrubě nedbalostního porušování sankcí, jejímž předmětem jsou zejména technologie klíčové pro ruské válečné kapacity. Je proto urgentní jít v EU příkladem a příslušnou novelu co nejdříve v parlamentu schválit.“
Pavel Havlíček, analytik Asociace pro mezinárodní otázky.
Co dalšího novela přináší?
- Možnost odčerpat majetek ze společného jmění manželů (SJM), pokud je tento majetek spojen s trestnou činností. Dosud nebylo možné vyslovit propadnutí takového majetku, což představovalo významnou mezeru v legislativě.
- Úpravu skutkových podstat válečných zločinů, které umožní efektivnější vyšetřování a stíhání pachatelů zločinů genocidy, zločinů proti lidskosti a dalších závažných trestných činů podle mezinárodního práva.
- Využití videokonferencí v trestním řízení a nakládání se zvukovými a obrazovými záznamy. Tato opatření mají za cíl zefektivnit procesy, usnadnit komunikaci mezi stranami a zvýšit celkovou efektivitu soudního řízení.
Směrnice EU o vymáhání a konfiskaci majetku
Dne 24. 4. 2024 došlo ke schválení tzv. konfiskační směrnice EU, která stanovuje minimální právní úpravu členských států EU pro vysledování, identifikaci, zajištění, konfiskaci a správu majetku pocházejícího z trestné činnosti prováděné zejména organizovanými zločineckými skupinami.
Konfiskační směrnice přináší:
- jasná pravidla pro dohledávání a identifikaci majetku pro posílení přeshraniční spolupráce
- možnost zmrazit majetek a zajistit, aby nezmizel před ukončením trestního řízení
- nový rámec pro konfiskaci, který zajistí, že zločinci přijdou o svůj nezákonný majetek
- efektivní správu majetku, která zajistí, že majetek neztratí na hodnotě
- posílení spolupráce mezi relevantními institucemi
Směrnice se vztahuje na širokou škálu trestných činů a odkazuje na jiné směrnice EU, které stanoví minimální pravidla pro trestné činy, jako je organizovaný zločin, terorismus, obchodování s lidmi, obchodování s drogami, korupce a praní špinavých peněz. A vztahuje se právě i na výše zmíněnou směrnici k trestání mezinárodních sankcí. Proto bude možné snáze zabavit zisky osobám a dalším subjektům, které obcházejí sankce EU. A proto je také důležité, aby byly obě směrnice implementovány co nejdříve všemi členskými státy.
Vláda uložila ministru spravedlnosti předložit příslušný návrh zákona o odčerpávání majetku protiprávního původu, který implementuje konfiskační směrnici, do 31. 12. 2024. Ten byl však vložen do meziresortního připomínkového řízení přes přislíbený dřívější termín až 28. 1. 2025 a je riziko, že se nestihne do voleb schválit.
„Je potřeba urgentně řešit dlouhodobý problém s praním peněz přes tzv. průtokové účty. Je neudržitelné, aby tři roky po ruské agresi na Ukrajině přes Česko protékaly peníze oligarchů ze sankčních seznamů. I když se ministr Blažek opozdil s předložením návrhu, v případě dostatečné politické vůle vlády a parlamentu existuje způsob, jak jej prioritně v parlamentu prosadit ještě do voleb.“
Lukáš Kraus, právník a koordinátor Odolného Česka.
Apel na vládu a opozici
Odolné Česko vyzývá vládní i opoziční zákonodárce k rychlému projednání a schválení implementací uvedených evropských směrnic, tedy novely trestního zákoníku a trestního řádu a návrhu zákona o odčerpávání majetku protiprávního původu. Nepromeškejte poslední šanci dotáhnout klíčové změny v tomto volebním období, které významně pomohou ve vymáhání mezinárodních sankcí.