Sankční radar – 1/2 září 2026

Česká policie navrhla obžalovat ruského podnikatele Dmitrije Kalantyrského, který trvale žije v Česku, za porušení mezinárodních sankcí. Podle vyšetřovatelů zařídil převod více než 96 milionů korun mimo dosah úřadů, přestože věděl, že peníze patří sankcionované osobě napojené na Putina a měly být zmrazeny. Vyšetřování trvalo tři roky.

Tribunál EU zamítl žalobu Romana Abramoviče a ponechal v platnosti prodloužení sankcí vůči němu do 15. 3. 2026. Jde o jeho třetí neúspěch po rozsudcích z prosince 2023 a září 2025.

Tribunál EU zrušil sankce vůči Galině Pumpjanské, které jí Rada uložila v září 2025 a znovu v březnu 2026. Podobných rozsudků přibývá: soud opakovaně ruší zařazení na seznam, která stojí jen na rodinných vazbách k sankcionovanému podnikateli. Už v únoru 2026 ve věci Tokarevové vytkl Radě, že tutéž osobu zařadila znovu, aniž odstranila chyby, které jí soud předtím vyčetl, a porušila tím svou povinnost rozsudek respektovat.

Unijní sankce proti ruským osobám a firmám měly vypršet 15. září. Den předtím se velvyslanci členských států na jejich prodloužení neshodli a protáhli je jen o týden, do půlnoci 22. září. Irské předsednictví přitom ustoupilo, místo prodloužení na celý rok nabídlo obvyklých půl roku. Ani to nestačilo: Slovensko žádá, aby ze seznamu zmizel rusko-uzbecký miliardář Ališer Usmanov, a nově se k němu přidala Francie s odkazem na národní bezpečnost. Slovensko chce vyškrtnout i spoluzakladatele Alfa Bank Michaila Fridmana.

Americká Sněmovna reprezentantů schválila rozsáhlý balík sankčních opatření, která mají dostat Rusko pod větší tlak a napomoci ukončení ruské války proti Ukrajině. Zákon má prezidentovi USA umožnit uvalit cla ve výši až 100 procent na pět největších odběratelů ruské ropy nebo zemního plynu, a to včetně Číny a Indie. Součástí balíku jsou také sankce vůči vysoce postaveným ruským představitelům, finančním institucím a tankerům stínové flotily, které Moskva používá k obcházení západních sankcí.

Americký federální soud v Austinu odsoudil arménského státního příslušníka Kama Kirakosyana k 26 měsícům vězení za pašování zboží pro výrobu polovodičů do Ruska přes Arménii. Kirakosyan od února 2022 vystupoval před americkými firmami jako arménský kupující, ve skutečnosti však zboží směřovalo k sankcionované ruské společnosti.

Americký úřad OFAC přidal na sankční seznam dalšího člena dynastie Castrů, Fidela Ernesta Castra Calise, vnuka Raúla Castra a syna dříve sankcionovaného šéfa kubánské rozvědky. Sankce dále postihly státní banku Banco Exterior de Cuba specializující se na zahraniční obchod a čtyři státní podniky v energetickém a niklovo-kobaltovém sektoru napojené na dříve sankcionovanou ropnou firmu CUPET. Zároveň bez jakéhokoliv vysvětlení odstranil ze sankčního seznamu švýcarskou investiční společnost Dulac Capital a její ruské pobočky v Moskvě a Petrohradu, které tam byly od roku 2023.

Americký úřad OFAC sankcionoval tureckou banku Golden Global Bank a její dvě dceřiné společnosti. Banka byla založena přímo za účelem převodu íránských ropných příjmů z Číny do Turecka, kde byly přeměňovány na hotovost a zlato, a vědomě poskytovala korespondenční bankovní služby íránským finančním institucím napojeným na IRGC.

Americký úřad OFAC sankcionoval 36 subjektů podporujících íránský letecký sektor, který režim využívá k přepravě zbraní, personálu a nedovoleného nákladu. Bylo označeno 27 zbývajících aktivních íránských leteckých společností, mezi nimi Iran Aseman Airlines, Iran Air Tour, Qeshm Air, Taban Airlines, Kish Airlines a Zagros Airlines. Dále byli sankcionováni prostředníci ve schématu pořizování letadel pro Mahan Air. OFAC zároveň pozastavil tři letecká povolení k Íránu, včetně přeletů a provozu letadel amerického původu do Íránu nečínskými dopravci.

Americký úřad OFAC sankcionoval platformu Xinbi Guarantee působící v Barmě, Thajsku a Laosu, která stojí za kybernetickými podvodnými operacemi zaměřenými na Američany. Spolu s ní sankcionoval kambodžskou firmu Anwen Technology z Phnompenhu a singapurskou Safew Technology, obě na Xinbi napojené. Součástí označení jsou desítky kryptoměnových adres v síti Tron, které se tím dostávají do sankčního screeningu.

Americký úřad OFAC sankcionoval sítě financující irácké Katá'ib Hizballáh a libanonský Hizballáh v Iráku, Libanonu, Spojených arabských emirátech a Turecku. V Iráku dopadlo označení na čtyři velitele a členy Katá'ib Hizballáh, na poradce Lidových mobilizačních sil pro nákupy zbraní Abbáse Al-Tameemiho, na obchodníka se zbraněmi Abdulláha Al Ameriho s firmou Al-Brouj a na nákupní společnost Ain Al-Iraq.

OFAC sankcionoval ruskou VTB Bank za pomoc Íránu s obcházením sankcí. Banka podle ministerstva financí za poslední tři roky navázala korespondenční vztahy se sankcionovanými íránskými bankami, od ledna 2025 rozšiřovala zastoupení v Teheránu, přesouvala miliardy zmrazených íránských aktiv a vybudovala systém vypořádání vzájemného obchodu v rublech.

Britská protizločinecká agentura NCA zabavila přes 5 milionů dolarů ázerbájdžánskému podnikateli Nadiru Valiyevovi, jehož firma ENEX obchodovala s obilím. Vyšetřovatelé zjistili, že peníze pocházely od společností sankcionovaných USA za obchod s íránskou ropou a napojení na íránské revoluční gardy. Firma byla navíc podezřelá z obchodu s ukradeným obilím z Ukrajiny. Valiyev jakékoli protiprávní jednání popírá, ale peníze dobrovolně vydal.

Britský úřad OFSI pokutoval londýnskou pobočku Citibank částkou 4,73 milionu liber za porušení ruských sankcí a protikorupčních předpisů. Pobočka zpracovala 970 plateb v celkové hodnotě přes 19,7 milionu liber ve prospěch sankcionovaných osob a subjektů, včetně státní lodní společnosti Sovcomflot. Banka porušení sama nahlásila a spolupracovala s vyšetřováním, díky čemuž získala 20% slevu za dobrovolné přiznání a dalších 20 % za mimosoudní narovnání.

Britské ministerstvo zahraničí zařadilo na sankční seznam pět osob v rámci lidskoprávního sankčního režimu. V odůvodnění uvedlo, že tito lidé podněcovali, podporovali a umožňovali násilí proti Palestincům v Izraeli a na okupovaných palestinských územích.

Britská celní a daňová správa téhož dne oznámila, že firma Illumina Cambridge Limited zaplatila 7,4 milionu liber za porušení britských sankcí vůči Rusku. Šlo o dohodu s úřadem, kterou se firma vyhnula trestnímu stíhání. Od července 2022 do ledna 2023 se podílela na dodávkách sankcionovaného zboží mezi dvěma zahraničními firmami ze stejné skupiny, odkud mělo zboží zamířit do Ruska a dalších zemí. Porušení nahlásila sama, s vyšetřováním spolupracovala a obchody s Ruskem ukončila.

Prezident Zelenskyj podepsal tři sankční dekrety. První dopadl na 20 tankerů ruské stínové flotily, které vozí ropu, ropné produkty a zkapalněný plyn do Indie, Egypta a Turecka pod vlajkami Libérie, Marshallových ostrovů, Sierry Leone, Barbadosu a Palau. Druhý zasáhl 29 ruských občanů a 29 firem kolem státního koncernu Rostec, mezi nimi dodavatele elektroniky a dílů pro rakety a drony, výzkumné ústavy zpracovávající technickou dokumentaci pro zbrojovky, IT firmy vyvíjející software pro šifrování a správu dat i školu připravující specialisty pro podniky skupiny Kalašnikov. Třetí dekret míří na 10 Rusů a Ukrajinců šířících ruskou propagandu, mezi nimi na Juliji Mendelovou, tiskovou mluvčí Zelenského v letech 2019 až 2021.

Argentinský prezident Javier Milei pohrozil sankcemi britské a izraelské ropné firmě, které chystají těžbu ropy u Falklandských ostrovů. Důvodem je ropné ložisko Sea Lion s odhadovanými 1,7 miliardami barelů ropy, kde mají firmy Rockhopper a Navitas zahájit těžbu do dvou let. Velká Británie hrozby odmítla a připomněla, že obyvatelé ostrovů v referendu v roce 2013 z 99,8 % hlasovali pro setrvání pod britskou správou.

Rada bezpečnosti prodloužila súdánský sankční režim pouze o jeden měsíc. Krátké prodloužení má dát čas na jednání o tom, zda opatření rozšířit: Spojené státy prosazují, aby zbrojní embargo a označování osob platily pro celý Súdán, ne jen pro Dárfúr.