V pondělí 22. 6. má vláda projednat novelu zákona o evidenci skutečných majitelů, která stanoví postupy pro ověřování oprávněného zájmu o přístup do evidence. Ta dlouhodobě slouží úřadům, médiím ale i běžným občanům jako nástroj boje proti praní peněz, porušování protiruských sankcí či korupci. Ačkoliv byl v původním návrhu novely Ministerstva spravedlnosti přístup k částečnému výpisu výslovně umožněn osobám (novinářům, nevládním organizacím, akademikům), které osvědčí zájem na protikorupčním boji, po vypořádání připomínek tato pasáž zmizela, ačkoliv to žádné připomínkové místo nepožadovalo. Pokud vláda přístup do evidence uvedeným osobám nevrátí, vrazí nůž do zad snahám angažované veřejnosti bojovat proti nehospodárnému nakládání s veřejnými prostředky či střetem zájmů.

Zákon o evidenci skutečných majitelů (dále jen „ESM“) byl do českého právního řádu přijat jako transpozice tzv. AML směrnice s cílem zvýšit transparentnost právnických osob, svěřenských fondů a podobných právních uspořádání jako jeden z významných nástrojů v boji proti praní špinavých peněz a financování terorismu. Z unijních předpisů i judikatury však vyplývá využití evidence transparentnosti skutečných majitelů firem i ve vztahu k boji proti korupci. To ostatně reflektuje i český právní řád, který rozšířil využití evidence pro rozkrývání střetu zájmů u veřejných zakázek a dotací – např. dle zákona o zadávání veřejných zakázek musí zadavatel u vybraného dodavatele zjišťovat právě informace o skutečném majiteli (§ 122 odst. 5). Obdobně je povinnost tyto informace poskytnout žadatelem o dotaci (§ 14 odst. 3 písm. e) rozpočtových pravidel).
Příklady využití evidence skutečných majitelů (ESM)
➜ Ruský oligarcha Pumpjanskij ze sankčního seznamu formálně převedl vlastnictví významné české strojírenské firmy na šest manažerů či podřízených osob. Jak uvedl Deník N, ESM jej stále vedla jako konečného vlastníka firmy, přestože firma tvrdila, že už není pod jeho kontrolou.
➜ Web Investigace.cz zmapoval, jak si Česká pošta pronajímala nemovitosti od firmy, jejíž konečný majitel je ukrytý za složitou strukturou přes offshory na Kypru a v Lichtenštejnsku. ESM ukázala, jaké osoby jsou v konečném důsledku vlastníkem firmy.
➜ Marek Dalík, bývalý tajemník Mirka Topolánka, více než pět let tajil vlastnictví developerské firmy. Radiožurnál zjistil, že si ji pořídil nedlouho před svým prvním nástupem do vězení v roce 2016, přihlásil se k ní ale až v r. 2021, jak vyplynulo z ESM.
➜ V kauze okolo Michala Redla a jeho podnikatelských struktur, kterou popsal Deník N, protekly desítky milionů korun skrze firmy vedené „bílými koňmi“. ESM umožnila sledovat vazby mezi formálními vlastníky firem a skutečnými iniciátory peněžních toků.
➜ Článek Seznam Zprávy informoval o uzavření smlouvy radnicí městské části Praha 8 o spolupráci s developerskou firmou G2 group, u níž je ESM konečným vlastníkem ruský podnikatel Alexandr Ruchev.
Bohužel judikatura Soudního dvora EU (2022) a Nejvyššího soudu ČR (2025) uštědřila fungování ESM citelnou ránu, na kterou reagovalo Ministerstvo spravedlnosti jejím znepřístupněním pro veřejnost (17. 12. 2025). Cílem aktuální novely zákona o ESM je transponovat nové požadavky 6. AML směrnice ze dne 31. 5. 2024, které se týkají zejména přístupu k údajům o skutečných majitelích v ESM na základě tzv. oprávněného zájmu. Stávající český režim přístupu k údajům totiž není v souladu s novými unijními požadavky a je třeba jej revidovat.
Po vzoru 6. AML směrnice novela stanoví postupy pro ověřování oprávněného zájmu. Navrhuje se zavést komplexní (správní) řízení o ověření oprávněného zájmu o přístup k údajům o skutečném majiteli. Nová unijní pravidla také požadují doplnit další typy (okruhy) subjektů s privilegovaným přístupem k předmětným údajům (příslušné národní i mezinárodní orgány, povinné osoby a další).
Záhadné zmizení protikorupčního dohledu z evidence
Ve znění novely, které bylo vloženo Ministerstvem spravedlnosti do meziresortního připomínkového řízení (MPŘ) dne 12. 11. 2025 byl přístup k částečnému výpisu z ESM výslovně umožněn také osobám (novinářům, nevládním organizacím, akademikům), které osvědčí zájem na „předcházení a boji proti korupci a střetu zájmů, na usilování o hospodárné nakládání s majetkem státu a transparentní výkon státní správy“. V důvodové zprávě k předmětnému ust. § 15 odst. 3 bylo mj. uvedeno:
„Účely spočívající v předcházení korupce a střetu zájmů, v usilování o hospodárné nakládání s majetkem státu a o transparentní výkon státní správy, jakož i související činnosti, jsou obdobně významné jako účel upravený AML směrnicí. V praxi je činnost příslušných kategorií subjektů (novináři, nevládní organizace a akademické obce) daleko typičtěji zaměřena na ochranu těchto zájmů než na boj s praním špinavých peněz a financováním terorismu. Pokud např. novináři zkoumají vazby politických činitelů na různé společnosti, činí tak typicky ve snaze odhalit střet zájmů, nikoli financování terorismu. Praní špinavých peněz a financování terorismu představuje jednu z nejzávažnějších trestných činností. Primárně jsou tyto jevy potírány a řešeny ze strany státní moci, která by k těmto úkolům měla být vybavena a zabezpečena. Trestnou činnost má stát stíhat a snažit se jí předcházet. Toto je primárně jeho úkol. Role občanské společnosti, jakkoli může být přínosná, není a nemá být v boji s praním peněz a financováním terorismu tou hlavní a nosnou. Naopak v některých jiných oblastech je role občanské společnosti z podstaty věci významnější, protože právě zajišťuje veřejnou kontrolu činností státní moci. Občanská společnost v nich může působit jako protiváha státnímu dohledu, který může být z různých důvodů oslaben. Je proto zásadní, aby byl oprávněný zájem v návrhu identifikován i na straně novinářů, kteří k údajům o skutečných majitelích chtějí přistupovat za jinými účely, než je předcházení praní špinavých peněz a financování terorismu. Jiný přístup by byl nekoncepčním a nedůvodně by limitoval přirozené kontrolní mechanismy v demokratické společnosti.“
Tato pochopitelná a chvályhodná garance však nečekaně a nevysvětlitelně zmizela z verze novely z 2. 4. 2026, která měla být výsledkem vypořádaných připomínek. Přístup na základě oprávněného zájmu je tak nově u zástupců médií, občanské společnosti a akademie přísně limitován a zúžen pouze na ty osoby, které se zabývají předcházením praní špinavých peněz (legalizace výnosů z trestné činnosti) a financování terorismu. Vynětí protikorupčních subjektů je šokující i proto, že, jak plyne z připomínek v eKLEPu, žádnými oficiálními připomínkovými místy nebylo požadováno!

„Znepřístupnění veřejné části evidence na základě judikatury výrazně omezilo možnosti její kontroly ze strany médií, občanské společnosti a akademické obce. Pokud vláda přístup do evidence této kategorii subjektů, které dlouhodobě pomáhají odkrývat nehospodárné nakládání státu s veřejnými prostředky, dále novelou znesnadní, vyšle tím znepokojivý vzkaz občanům, že nemá zájem efektivně bojovat proti korupčnímu jednání skrze neprůhledné vlastnické struktury,“
Lukáš Kraus, právník Lobbia a koordinátor iniciativy Odolné Česko
Vzkaz protikorupční komise při Radě vlády: „Vládo, oprav to.”
Na jednání Rady vlády pro koordinaci boje s korupcí ze dne 14. 4. byla na návrh Lukáše Krause zařazena novela zákona o ESM na seznam návrhů, které musí v budoucnu projednat Rada vlády. To je také důvod, proč se novelou zabývala dne 21. 5. Komise k hospodárnému nakládání s majetkem státu, pracovní orgán Rady vlády. Na jednání Komise byli členové informováni o tom, že předmětné ustanovení bylo vyškrtnuto na základě rozhodnutí vedení Ministerstva spravedlnosti. V návaznosti na návrh několika členů Komise a debatu bylo přesvědčivým způsobem schváleno usnesení, kterým se doporučuje vládě vyškrtnuté ustanovení do návrhu zákona vrátit.
Třebaže vedení Ministerstva spravedlnosti mělo po Komisi téměř měsíc na standardní svolání Rady vlády, jejíž členové mohli o novele hlasovat alespoň „per rollam”, z neznámých důvodů se tak dosud nestalo a vláda tak bude rozhodovat o novele dne 22. 6. bez předchozího vyjádření svého poradního orgánu. I kdyby k jednání Rady vlády došlo po schválení na vládě, vynechání protikorupční Rady z její předběžné poradní úlohy u tohoto tématu vyvolává pochybnosti o váze, kterou vláda svému poradnímu orgánu přikládá.
Doporučení
Vláda by měla odstranit stín pochybností o tom, že chce omezit protikorupční potenciál zákona o evidenci skutečných majitelů a měla by schválit jeho novelizaci i s původním ust. § 15 odst. 3, které subjektům (novináři, nevládní organizace a akademické obce), jež osvědčí protikorupční zájem, umožní přístup do ESM.

„Evidence skutečných majitelů není dokonalá, ale pořád se v ní objevují užitečná data pro rozkrývání různých vazeb osob ze sankčních seznamů či pro odhalování střetu zájmů a korupce. V mapování těchto problémů hrají nezanedbatelnou roli právě nevládní organizace, investigativní novináři či akademici. Bylo by skandální, pokud by jim vláda novelou tyto možnosti vzala,“
Jiří Skuhrovec, ředitel Datlab Institutu
