22.4.2025
Čína uvalila sankce na některé americké zákonodárce, vládní představitele a šéfy nevládních organizací. Důvodem jsou jejich kroky týkající se Hongkongu, které Čína považuje za závažné zásahy. Opatření je reakcí na předchozí sankce ze strany USA vůči čínským a hongkongským úředníkům.
18.4.2025
Ukrajina uvalila sankce na tři čínské společnosti kvůli podezření, že dodávaly zbraně nebo strategické materiály Rusku. Sankce se týkají firem Beijing Aviation and Aerospace Xianghui Technology, Zhongfu Shenying Carbon Fiber Xining a Rui Jin Machinery. Ukrajina zároveň pověřila ministerstvo zahraničí, aby o podobných sankcích jednalo i s EU, USA a dalšími partnery.
16.4.2025
Spojené státy odstranily Antala Rogána, vysokého úředníka z kabinetu Viktora Orbána, ze sankčního seznamu. Rogán byl na něj zařazen předchozí americkou administrativou kvůli podezření z korupce.
15.4.2025
Estonský soud odsoudil 65letou Tatjanu Sokolovovou k trestu odnětí svobody na 16 měsíců za porušení sankcí Evropské unie vůči Rusku. Podle obžaloby přijala finanční prostředky od sankcionované ruské nadace, která podporuje krajany žijící v zahraničí, aby uhradila právní výdaje ruského občana Andreje Andronova s trvalým pobytem v Estonsku.
14.4.2025
Britská vláda oznámila sankce vůči zločinecké skupině „Foxtrot Network“ se sídlem ve Švédsku a jejímu vůdci Rawu Majidovi. Důvodem je jejich údajná účast na útocích proti izraelským a židovským cílům v Evropě, prováděných podle britských úřadů ve prospěch Íránu.
EU uvalila sankce na 7 jednotlivců a 2 organizace v rámci sankčního režimu vůči Íránu. Mezi sankcionovanými je soudce Abbasali Howzan, který potvrdil rozsudky proti politickým oponentům a aktivistům, a Hedayatollah Farzadi, ředitel věznice Evin, která je známá pro závažná porušování lidských práv, včetně mučení a omezování práv vězňů.
12.4.2025
Ukrajina uvalila sankce na několik známých osobností spojených s bývalým režimem. Mezi nimi jsou bývalý vicepremiér Serhij Arbuzov, exsekretář Rady národní bezpečnosti a obrany a někdejší vedoucí prezidentské kanceláře Andrij Kljujev, Viktor Polishchuk a Aljona Ševcova. Arbuzov je hledaný za zpronevěru státního majetku, Kljujev čelí obvinění z rozkrádání rozpočtu a spolupráce s ruskou FSB.
10.4.2025
Velká Británie uvalila sankce na 4 gruzínské občany, včetně generálního prokurátora Gruzie, jako součást svého posledního opatření proti závažným porušením lidských práv.
Japonsko zavedlo sankce proti dvěma osobám, Abdelu Rahmanu Juma Barakallahovi a Osmanu Muhammadu Hamidu Muhammadu, kteří jsou generálmajory v rámci Súdánských Rychlých podpůrných sil (RSF).
Jižní Korea uvalila sankce na hongkongskou námořní firmu Xiangrui Shipping Co Ltd a jejího ruského odesílatele. Sankce byly uvaleny kvůli jejich zapojení do obchodu se zakázanými produkty z KLDR.
9.4.2025
Spojené státy zařadily Jesusa Alfreda Beltrána Guzmana, vůdce organizace Beltrán Leyva (BLO), na svůj seznam sankcionovaných osob kvůli jeho významné roli v obchodování s nelegálními drogami, včetně fentanylu, kokainu, heroinu a metamfetaminu, do Spojených států.
Spojené státy zařadily 5 íránských subjektů a 1 osobu na seznam sankcionovaných z důvodu jejich podpory hlavním organizacím zodpovědným za íránský jaderný program, jako je Íránská organizace pro atomovou energii (AEOI) a její dceřiná firma Iran Centrifuge Technology Company (TESA).
Bývalý ruský vládní ministr Dmitrij Ovsjannikov, kterého Vladimir Putin jmenoval gubernátorem na nezákonně anektovaném Krymu, byl jako první případ svého druhu ve Velké Británii odsouzen za obcházení sankcí v období od února 2023 do ledna 2024.
8.4.2025
Japonsko se rozhodlo prodloužit zákaz obchodování se Severní Koreou o další dva roky jako součást sankcí, a to kvůli pokračujícím obavám z jejího jaderného a raketového programu a kvůli stále nevyřešené otázce únosů japonských občanů. Podle hlavního tajemníka vlády Jošimasy Hajašiho jsou hlavními důvody tohoto kroku právě aktivity Pchjongjangu v oblasti zbrojení a dlouhodobě nevyjasněné případy zmizení japonských občanů.
Švýcarsko odstranilo 1 osobu ze svého sankčního seznamu vůči Bělorusku a upravilo záznamy o 11 jednotlivcích a dvou subjektech. Ze seznamu byl vyškrtnut Uladzimir Viktaravič Kalač, bývalý místopředseda Státní bezpečnostní komise (KGB) Běloruska.
3.4.2025
Francouzský telekomunikační regulátor Arcom nařídil společnosti Eutelsat ukončit vysílání dvou ruských televizních stanic, které byly zařazeny na sankční seznam Evropské unie. Jedná se o zábavní kanál STS a zpravodajský kanál Pátý kanál (Channel 5), oba kanály vlastní ruská společnost JSN National Media Group, která je na sankčním seznamu EU.
Spojené království uvalilo sankce na 12 jednotlivců a jednu společnost v rámci svého globálního protikorupčního režimu. Mezi sankcionovanými je například ruská společnost EVRAZIA a také vysoce postavení činitelé v Gruzii a Guatemale, kteří podle Londýna zneužívali svou pravomoc, oslabovali demokratické instituce a ovlivňovali soudní nezávislost.
2.4.2025
Český sankční seznam se rozšířil. Vláda zařadila na vnitrostátní sankční seznam běloruskou novinářku Natalii Sudliankovou a příslušníka ruské tajné služby GRU Alexeje Šavrova. Podle ministra zahraničních věcí Jana Lipavského je Sudlianková klíčovou spolupracovnicí ruské vojenské zpravodajské služby GRU a řadu let v Česku skrytě a vědomě pracovala ve prospěch několika ruských organizací.
Americký prezident Donald Trump oznámil další tarify na dovoz. Zboží z Evropské unie bude podléhat clu 20 procent, z Číny pak 34 procent. Základní tarif na veškerý dovoz do Spojených států bude 10 procent, pro dalších přibližně šedesát zemí s největší obchodní nerovnováhou prezident uvalí vyšší clo.
USA uvalily sankce na 5 osob, 4 subjekty a jednu loď kvůli podpoře terorismu. Cílem je síť napojená na húsíjského finančníka Saída al-Džamála, který spolupracuje s íránskými Revolučními gardami. Tato skupina nakupovala z Ruska zbraně, citlivé zboží a kradené ukrajinské obilí pro Jemen. OFAC také označil osm kryptopeněženek používaných Húsíi.
1.4.2025
Podle srbského prezidenta Aleksandara Vučiće Úřad pro kontrolu zahraničních aktiv USA (OFAC) prodloužit 30denní výjimky ze sankcí, která umožňuje srbskému ropnému průmyslu pokračovat v činnosti. OFAC označil společnost NIS v lednu 2025 za dceřinou firmu sankcionované ruské ropné společnosti Gazprom Neft.
Hodnota aktiv Ruské centrální banky, která byla ve Švýcarsku zmrazena, se během posledního roku zvýšila o 3,5 % a dosáhla 7,45 miliardy franků. Podle informací Státního sekretariátu pro hospodářské záležitosti se celkový objem zmrazeného majetku zvýšil meziročně o 28 % z předchozích 5,8 miliardy franků.