Zákon o lobbování

Prezident republiky podepsal zákon o regulaci lobbování, který zavádí veřejnou evidenci lobbistů a lobbovaných osob. Spolu s tím podepsal i doprovodnou novelu dalších zákonů, která například zavádí povinnost zaznamenat tzv. lobbistickou stopu v důvodových zprávách návrhů právních předpisů.

Zákon zakládá veřejně přístupný registr lobbování – nový informační systém spravovaný Ministerstvem spravedlnosti. Každý, kdo chce lobbovat, se bude muset zaregistrovat, nahlásit své záměry a jednou za šest měsíců zveřejnit přehled své činnosti.

Zákon se vztahuje nejen na velké PR agentury, ale i na firmy, právníky, zástupce spolků, odborových svazů, profesních komor i aktivisty – zkrátka na každého, kdo jedná s cílem ovlivnit rozhodnutí veřejné moci.

Cílem nové úpravy je omezit korupci, střet zájmů a klientelismus. Transparentní lobbování má zvýšit důvěru v rozhodování a posílit odolnost státu vůči skrytým dohodám a zahraničnímu vlivu.

Už to vypadalo nadějně. Česká republika měla konečně získat zákon o lobbování, který by zpřehlednil, kdo a jak ovlivňuje tvorbu politiky. Po letech debat a snah o regulaci se však poslanci rozhodli klíčový registr lobbistů vykostit. Předložili řadu pozměňovacích návrhů, které by v praxi znamenaly, že mnoho vlivných hráčů nebude muset své aktivity vůbec přiznávat. Pokud budou v blížícím se 3. čtení ve sněmovně schváleny, bude registr fakticky k ničemu.

Organizace stojící za iniciativou Odolné Česko se zasazují o transparentnost lobbování a vytvoření rovných podmínek všech aktérů zapojených do tvorby politik. Proto dlouhodobě sledujeme projednávání vládního návrhu zákona o regulaci lobbování (sněmovní tisk č. 649) a vládního návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijímáním zákona o regulaci lobbování (sněmovní tisk č. 650). Vzhledem k předloženým pozměňovacím návrhům, které míří proti účelu zákona, však hrozí, že registr lobbování bude zet prázdnotou. A bude ohroženo čerpání Národního plánu obnovy, v rámci něhož je jednou z podmínek právě schválení účinné regulace lobbování.

Přestože regulace lobbování měla přispět k větší transparentnosti tvorby politik a zároveň k omezení pokoutných vlivů na centrální rozhodování, současné změny mohou mít opačný efekt. 

Proč regulace lobbování?

Lobbing je přirozenou součástí tvorby politiky. Firmy, nevládní organizace i profesní sdružení se snaží přesvědčit politiky, aby podpořili jejich návrhy. V demokracii by ale měl platit stejný přístup pro všechny – kdo má zájem ovlivnit rozhodování státu, měl by to dělat transparentně a podle jasných pravidel.

Zákon o regulaci lobbování měl přinést právě tuto rovnováhu. Jeho cílem bylo vytvořit veřejný registr, kde by bylo jasně vidět, kdo a s jakým zájmem jedná s politiky a úředníky. Díky tomu by občané i média mohli lépe sledovat, kdo se podílí na formování zákonů a veřejných politik.

Jenže právě tato klíčová část regulace lobbování je nyní v ohrožení. Poslanecké návrhy přinášejí celou řadu výjimek, které umožní velké části hráčů registrovaný lobbing jednoduše obejít. K tomu Ministerstvo financí odmítlo alokovat dostatek kapacit resortu spravedlnosti na účinný dohled nad dodržováním nových pravidel.

Jaké výjimky poslanci navrhují?

Poslanci při projednávání zákona předložili řadu výjimek, které mohou z registru lobbistů udělat spíše dobrovolný seznam než efektivní nástroj kontroly vlivu na politiku. Pokud budou tyto návrhy schváleny, registr nebude zahrnovat všechny klíčové hráče, kteří ovlivňují politická rozhodnutí.

Návrh výjimky	Co to znamená v praxi?	Stanovisko Odolného Česka
Úlevy pro komory a svazy, které jsou připomínkovými místy.	Lobbisté nebudou muset uvádět informace o lobbistickém kontaktu, který se týkal návrhu nebo požadavku uplatněných jako připomínka v meziresortním připomínkovém řízení prostřednictvím elektronické knihovny legislativního procesu (eKLEP)	❌ V podstatě jde o výjimku pro lobbisty, kteří jsou připomínkovými místy (např. SMO ČR, AK ČR, Hospodářská komora, Agrární komora). Oslabuje se význam registru lobbování, který má zachycovat komunikaci nad rámec standardních procesů typu připomínkového řízení.
Oprávnění dalších lobbistů podávat připomínky v meziresortu	V návaznosti na výše uvedenou výjimku dochází k úlevám z povinnosti reportovat lobbistické kontakty i ostatním lobbistům, kteří nově budou moci uplatnit připomínky v eKLEPu	❌ Lobbisté by nebyli povinni hlásit lobbistické kontakty týkající se uplatněných připomínek (přitom by jim zřejmě stačilo jen uvést vágní větu o nesouhlasu s daným návrhem zákona), čímž by došlo k dalšímu výraznému omezení informací publikovaných v registru a k jejich roztříštěnosti. Registr by byl prakticky prázdný.
Výjimka pro asistenty poslanců a senátorů z definice lobbovaných	Asistenti mohou fakticky vést lobbistická jednání místo svých šéfů bez jakékoli kontroly	❌ Zásadně nesouhlasíme – asistenti mají často klíčový vliv na rozhodování politiků. Oporu lze nalézt i v zahraničních úpravách. Když byla lobbingová pravidla přijata na úrovni Evropského parlamentu, nebyli asistenti zahrnuti. Během dvou let je ale zavedli, protože zjistili, že to je ten nejslabší článek.
Výrazné snížení požadavků na zaznamenání lobbistické stopy u návrhu zákona	V důvodové zprávě návrhu předpisu by měl být uveden údaj o každém lobbování, které proběhlo při vytváření zákona, aniž by byl přesněji vymezen vztah k výslednému znění předpisu.	❌ K uvádění veškerých lobbistických kontaktů bez ohledu na jejich úspěšnost slouží prohlášení lobbisty v registru, ne důvodová zpráva, která by měla zachycovat reálný dopad na podobu zákona. Zároveň hrozí nárůst administrativy. Nemluvě o tom, že v důsledku návrhu se zásadně sníží informační hodnota legislativní stopy, neboť např. nebude vůbec zřejmé, v zájmu koho daný lobbing proběhl.

💡 Problém? Čím víc výjimek, tím méně účinný zákon. Ve výsledku se může stát, že v registru lobbistů budou jen ti, kdo se do něj chtějí dobrovolně zapsat, zatímco ti s největším vlivem zůstanou skryti.

Naděje na dobrý zákon ještě žije 

Ne všechny navrhované změny zákona jsou problematické. Například zahrnutí parlamentního lobbingu ze strany zástupců státních firem, vyloučení členů poradních orgánů vlády z definice lobbovaného, ochrana osob z lidskoprávních důvodů či omezení administrativy lobbistů jdou velmi dobrým směrem. Pokud u nich parlament zůstane, je šance na schválení slušného zákona o regulaci lobbování, na němž bude možné stavět. 

Zákon o regulaci lobbování měl přinést větší transparentnost a posílit důvěru veřejnosti v politické rozhodování. Místo toho ale hrozí, že se stane jen prázdnou slupkou. Zabrání této hrozbě poslanci v blížícím se 3. čtením?

Sledujte vývoj projednávání a dejte najevo svůj názor – ať už sdílením informací, nebo tlakem na své volené zástupce. Transparentní rozhodování je ve veřejném zájmu!