Evropský štít demokracie: jak vypadá text, o kterém bude v září hlasovat Evropský parlament

Evropský parlament míří k rozhodujícímu hlasování o iniciativě s názvem Evropský štít demokracie (European Democracy Shield). Zvláštní výbor Parlamentu (EUDS) 23. června 2026 schválil zprávu, která obsahuje mnoho konkrétních doporučení Komisi, členským státům i samotnému Parlamentu. Text nyní čeká na finální hlasování v plénu, které je naplánováno na zářijové plenární zasedání ve Štrasburku. Přinášíme podrobný přehled, co zpráva obsahuje, jak k ní Parlament dospěl a které body byly nejproblematičtější.

Co je Evropský štít demokracie a proč vznikl

Evropský štít demokracie představila Evropská komise společně s Vysokou představitelkou pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku 12. listopadu 2025 jako soubor opatření na ochranu, posílení a podporu odolných demokracií v EU. Iniciativa navazuje na dřívější Evropský akční plán pro demokracii (2020) a balíček na obranu demokracie (2023). 

Evropský štít demokracie z pera Evropské komise staví svá opatření na čtyřech pilířích: 

1. Nové Evropské středisko pro odolnost demokracie: posílení situačního povědomí a zvýšení odolnosti společnosti;
2. Ochrana integrity informačního prostoru;
3. Silnější demokratické instituce, svobodné a spravedlivé volby a svobodná a nezávislá média;
4. Zvýšení odolnosti společnosti a účasti občanů.

Parlament ještě v době, kdy Evropská komise připravovala své sdělení, zřídil samostatný zvláštní výbor (EUDS), který vznikl rozhodnutím pléna z 18. prosince 2024 a od 3. února 2025 jej vedla předsedkyně Nathalie Loiseau (Renew, Francie) spolu se zpravodajem Tomasem Tobém (EPP, Švédsko). Mandát výboru byl v září 2025 prodloužen o půl roku, do 3. srpna 2026, aby stihl práci na zprávě dokončit.

Výbor během mandátu uspořádal desítky slyšení a vyslal delegace do Nizozemska, Francie, Moldavska, Spojeného království, Tchaj-wanu, Finska, Švédska, USA, Polska a Litvy, aby tam načerpal zkušenosti s bojem proti zahraničním vlivovým operacím a hybridním hrozbám.

O co ve zprávě jde

Zpráva Evropského výboru říká, že návrh Komise sice jde správným směrem, ale svým rozsahem a ambicí neodpovídá velikosti hrozeb, kterým evropské demokracie v současné době čelí: „měkká politická opatření často nestačí tam, kde jsou demokratické hodnoty cíleně podkopávány”. Nedostatky spatřuje především v nejasném mandátu Centra, nejasném financování a chybějícím harmonogramu.

Zpráva se opírá o rozsáhlou analýzu hrozeb, mezi které patří především: FIMI (záměrné a koordinované manipulování s informačním prostorem vedené cizím státem), hybridní útoky, dezinformační kampaně i systémové zneužívání velkých online platforem. Za hlavní vnější hrozbu označuje zpráva aktivity Ruské federace, kterou přímo označuje jako státního sponzora terorismu. Jako další rizikové aktéry zmiňuje i Čínu a Írán. Zvláštní pozornost věnuje volbám, kdy jako příklad zranitelnosti uvádí prezidentské volby v Rumunsku na podzim 2024. TikTok po rumunských volbách smazal přes 116 000 spamových a 59 000 falešných účtů.

Evropské středisko pro odolnost demokracie jako jádro návrhu

Klíčovým prvkem celé iniciativy má být nové Evropské středisko pro odolnost demokracie (European Centre for Democratic Resilience), které by mělo sjednotit dosud roztříštěné nástroje EU proti FIMI a dezinformacím, včetně systému rychlého varování, sítě pro volební spolupráci (ECNE) nebo databáze EUvsDisinfo. Parlament by rád, aby Středisko mělo jasně definovaný mandát a pravomoci. Stejně tak se návrh Komise nezabývá rozpočtem Centra či personálními kapacitami. Poslanci proto žádají, aby Středisko vzniklo na základě samostatného právního aktu jako samostatný subjekt s parlamentním dohledem a aby do řízení Centra byl zapojen i Evropský parlament.

Zpráva zároveň zdůrazňuje, že Středisko by nemělo duplikovat existující subjekty, ale konsolidovat je do jednotné struktury s jasným mandátem, pravomocemi a finančním i personálním zajištěním.

Vymáhání již přijaté legislativy

Velká část doporučení se netýká nových zákonů, ale důslednějšího vymáhání pravidel, která EU už schválila. Jedná se zejména o akt o digitálních službách (DSA), akt o digitálních trzích (DMA), nařízení o transparentnosti politické reklamy, akt o AI a evropský akt o svobodě médií (EMFA). Zpráva konstatuje, že jejich účinnost brzdí pomalé a nedůsledné vymáhání, nízká míra implementace a žádá dostatečnou podporu ze strany Evropské komise členským státům v této oblasti.

Zvlášť ostře se zpráva staví k otázce velkých online platforem: uvádí, že platformy jako X, TikTok nebo Instagram jsou ekonomicky motivované svými algoritmy zesilovat polarizující a zavádějící obsah, a to na úkor viditelnosti nezávislých médií. Kritizuje také tlak ze strany americké administrativy (sankce, cla, víza) namířený proti unijním aktérům podílejícím se na tvorbě a vymáhání digitální legislativy. 

Samostatnou pozornost věnuje zpráva Telegramu, u kterého upozorňuje na netransparentní vlastnickou strukturu, absenci účinné moderace obsahu a roli platformy při náboru tzv. jednorázových agentů pro sabotážní a špionážní operace. Zpráva také kritizuje zdlouhavé řízení, které by mělo Telegram zařadit mezi velmi velké online platformy (VLOP), na které se vztahují přísnější pravidla dle DSA. 

Umělá inteligence, financování a odpovědnost velkých technologických firem

Zpráva se věnuje také riziku, že rychlý pokrok technologií generativní AI předbíhá kapacity roztříštěných národních institucí a roste tak například riziko šíření deepfake obsahu. Zmiňuje konkrétně dezinformační síť napojenou na Moskvu známou jako „Pravda“, která se podle zprávy snaží cíleně krmit jazykové modely prokremelskými narativy tak, aby vypadaly jako neutrální, fakticky podložený obsah.

Občanská společnost, nezávislá média a odolnost společnosti

Zpráva žádá dostatečné financování ochrany demokracie v příštím víceletém finančním rámci (2028–2034) a podporu nezávislých médií, investigativní žurnalistiky a mediální gramotnosti. Evropský parlament vítá zřízení platformy pro občanskou společnost a vyzývá členské státy, aby zajistily dostatečné financování občanské společnosti. Věnuje se i roli influencerů a tvůrců obsahu, na které se čím dál víc spoléhají mladí lidé při získávání zpráv, aniž by podléhali standardům odpovědnosti srovnatelným s médii.

Připravenost na krize

Evropský parlament se také zabývá civilní připraveností. Doporučuje vytvořit a zavést  unijní příručku pro domácnosti pro případy krize na evropské úrovni, navrhuje organizaci pravidelných cvičení připravenosti a zavedení Evropského dne připravenosti, který navrhuje stanovit na 24. února, což je datum ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022. Zpráva také žádá zrychlené zavedení bezpečných komunikačních systémů (IRIS² a Evropský systém kritických komunikací) a posílení kybernetické bezpečnosti samotných unijních institucí.

Jak zpráva prošla výborem

K textu bylo předloženo přes 1600 pozměňovacích návrhů a byl nakonec schválen 20 hlasy pro, 9 poslanců hlasovalo proti a 2 se zdrželi. Pro hlasovaly skupiny EPP, Renew, S&D i Greens, proti byly ECR, ESN, PfE, část nezařazených poslanců a The Left.

K textu byly připojeny tři menšinové pozice:

• Poslanci PfE (Csaba Dömötör, Jaroslav Bžoch, António Tânger Corrêa, Fabrice Leggeri) namítají, že štít pod záminkou boje proti zahraničnímu vlivu ve skutečnosti přenáší kompetence z členských států na EU a zavádí nástroje ohrožující svobodu slova; kritizují i vágnost pojmů jako „dezinformace“ nebo „škodlivý obsah“ a plánované financování nevládních organizací.
• Poslanci ECR (Beata Szydło, Mariusz Kamiński) odmítají vznik Centra pro demokratickou odolnost s tím, že nemá oporu ve Smlouvách, centralizuje pravomoci na úkor Evropské služby pro vnější činnost a členských států.
• Poslankyně ESN Christine Anderson odmítá zprávu jako celek s tím, že pod hesly jako „odolnost“ nebo „integrita informací“ se stírá hranice mezi nepřátelským zahraničním vměšováním a legitimním vnitrostátním nesouhlasem.

Co bude dál

Plénum Evropského parlamentu by mělo o zprávě hlasovat na zářijovém plenárním zasedání 2026. Zpráva samotná je nelegislativním usnesením (tzv. INI zprávou), které vyjadřuje politické stanovisko Parlamentu a vyzývá Komisi k dalším krokům. Klíčovou otázkou pro další vývoj bude, zda a jak rychle Komise připraví legislativní akt zřizující Evropské středisko pro odolnost demokracie a zda najde politickou shodu na jeho financování ve víceletém finančním rámci 2028–2034, o kterém se bude vyjednávat souběžně.